Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Ad 8/2010 - 35Rozsudek KSHK ze dne 26.01.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 56/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

28Ad 8/2010-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně Z. B., zast. JUDr. Lubošem Peterkou, advokátem se sídlem v Náchodě, Běloveská 1647 proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o částečný invalidní důchod, o žalobě žalobkyně do rozhodnutí žalované ze dne 16. prosince 2009 č. „X“, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 16.12.2009 vydala žalovaná na základě žádosti žalobkyně o částečný invalidní důchod zamítavé rozhodnutí. Negativní závěr odůvodnila nesplněním podmínek ust. § 43 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, resp. ve znění platném do 31.12.2009 (dále jen ZDP). V důvodech odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Náchodě (dále jen OSSZ) ze dne 18.11.2009 s tím, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo u žalobkyně k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20%. Dále provedla odkaz na § 44 ZDP, podle kterého je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Takovýto stav ovšem u žalobkyně shledán nebyl.

Žalobní námitky mířily především do nekomplexního a tudíž nesprávného posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Ta zdůraznila, že lékař OSSZ zkoumal otázku zdravotního stavu výhradně s přihlédnutím k § 44 odst. 1 ZDP, nicméně naprosto pominul znění § 44 odst. 2 téhož zákona. Nezkoumal tedy, zda-li jí zdravotní stav značně neztěžuje obecné životní podmínky s odkazem na přílohu č. 4 k vyhl.č. 284/1995 Sb. Odkázala na zprávy lékařů specialistů především z oboru ortopedie a trvala na řádném přezkoumání svého případu.

Žalovaná s ohledem na charakter věci a dle obvyklé praxe navrhla v souladu s ust. § 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb. vyhotovit Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se sídlem v Hradci Králové (dále jen PK MPSV) lékařský posudek a následně požadovala zamítnutí žaloby.

Krajský soud o žalobě rozhodoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. přičemž vycházel jak z informací uvedených žalobkyní, tak především z obsahu správního spisu žalované (lékařské dokumentace OSSZ) a již zmiňovaného posudku PK MPSV, který byl vypracován 25.5.2010 a s jehož obsahem byly obě strany sporu seznámeny před jednáním ve věci samé.

Dle ust. § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Žádost o dávku uplatnila sama žalobkyně. Krajský soud tedy provedl při jednání důkaz posudkem lékařky OSSZ ze dne 18.11.2009 a dále posudkem PK se sídlem v Hradci Králové vypracovaným dne 25.5.2010. Z důkazů vyplývá, že oba posudkové orgány vycházely z dostupné a na obsah odborných zpráv dostatečně aktuální lékařské dokumentace především praktické lékařky MUDr. Žďárové. Žalobkyně pak byla u jednání na OSSZ osobně přítomna, právě tak se zúčastnila jednání před PK dne 25.5.2010. V obou posudcích byla stručně zahrnuta osobní anamnéza žalobkyně včetně počátku a průběhu jejích zdravotních potíží. Krajský soud se dozvěděl, že žalobkyně se třicet let věnovala sportovní činnosti, v jejímž průběhu nastoupily opakované bolesti hlavy, dechové potíže a zhoršující se potíže pohybového aparátu. Dále byly stručně zhodnoceny zprávy lékařů specialistů z oboru neurologie, interny, ortopedie, alergologie, kardiologie a očního lékařství včetně jasné identifikace lékaře, jeho odbornosti, místa a data vyšetření zahrnující období od roku 2004 do roku 2009. Při jednání PK byl přítomen odborný lékař z oboru ortopedie.

Oba lékařské orgány označily za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronické vertebrogenní obtíže na podkladě degenerativních změn a to bez známek kořenového dráždění (tj. kořenového kompresivního syndromu). Onemocnění bylo zařazeno do kapitoly XV, oddílu F, položky 2, písm. b) příl. č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. s tím, že byla určena 20% míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a nebyly shledány důvody pro případnou aplikaci § 6 odst. 4 dané vyhlášky. Posudková komise naopak zdůraznila, že dolní hranici procentního rozpětí pokračování d 8/ 282010A

zvolila i s přihlédnutím k potížím dechovým, migrenózním včetně zohlednění dosaženého stupně vzdělání u žalobkyně. Konstatovala, že bolesti zad při degenerativních změnách páteře nevykazují kořenový útlakový syndrom a neprokazují závažné postižení hybnosti. Ostatní diagnózy jsou pak v zásadě nepříliš významné pro samotný výsledek posouzení. Komise doplnila posudek o vhodnou pracovní rekomandaci při zjištěném zdravotním stavu.

Na nařízeném jednání žalobkyně předložila dvě nové lékařské zprávy, jejichž obsah a závěr nekorespondoval bez toho, aniž by vyvstaly pochybnosti, závěrům posudkových orgánů, které měl soud doposud k dispozici. Proto vyzval posudkovou komisi k jasné reakci na soudem vznesené otázky. Komise požadavku soudu vyhověla v doplňujícím posudku vypracovaném dne 19.10.2010, kdy byl opět přítomen specialista z oboru ortopedie. Při následném soudním jednání žalobkyně opět předložila časově nové lékařské zprávy a žádala další doplnění dokazování případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalovaná po doplněném dokazování setrvala naopak na správnosti přezkoumávaného rozhodnutí a požadovala žalobu zamítnout. Krajský soud k věci přistoupil následovně:

k samotné důvodnosti podané žaloby, právnímu rámci projednávané věci a úvahám, kterými se krajský soud řídil, poznamenává toto: žalobkyně se pro své zdravotní potíže domáhala přiznání částečného invalidního důchodu. Pro úspěch její žádosti by bylo nutné prokázat, že splnila potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na tuto dávku (§ 43 ZDP) a současně s tím by muselo být zjištěno, že její zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě. Na otázku, co musí nastat, aby mohl být pojištěnec posouzen jako částečně invalidní, odpovídá § 44 odst. 1, věta prvá ZDP (opět ve znění do 31.12.2009 s ohledem na datum vydání přezkoumávaného rozhodnutí): Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.

V § 26 ZDP se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Současně krajský soud ještě jednou odkazuje na text § 75 odst. 1 s.ř.s., kdy při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak ostatně žalobkyni poučil v průběhu soudního řízení.

Zdravotní stav žalobkyně byl logicky posuzován k datu 16.12.2009, tedy k datu, kdy o její žádosti rozhodla žalovaná. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že žalovaná měla k dispozici lékařské zprávy specialistů, které se úzce vázaly ke konkrétním zdravotním potížím žalobkyně. Přesto při jednání konaném dne 25.8.2010 žalobkyně předložila krajskému soudu lékařské nálezy z 8.6.2010 a 24.8.2010, jejichž obsah nebyl krajský soud pro absenci medicínských znalostí schopen bez pomoci posudkové komise objasnit. Nejasným se totiž jevil závěr CT vyšetření z 8.6.2010, kde se hovořilo o těžkých degenerativních změnách Lp, zatímco dosavadní zprávy odborných lékařů toto zjištění neuváděly. Pro nelékaře tak pokračování 2 8/82010Ad

vyvstala otázka, k jejímuž zodpovězení byla opět povolána posudková komise. Ta v soudem vyžádaném doplňujícím posudku vyhotoveném dne 19.10.2010 opět za přítomnosti odborného lékaře z oboru ortopedie hodnotila lékařské zprávy, které zachycovaly zdravotní potíže žalobkyně téměř tři čtvrtě roku poté, kdy bylo ve věci její žádosti rozhodováno.

Komise zmínila nález ortopeda MUDr. Šenka ze 13.10.2010 a porovnala neurologické nálezy lékařek z Oblastní nemocnice Náchod, a.s., MUDr. Listoňové ze dne 8.6.2010 a MUDr. Mackové ze dne 24.8. a 14.9.2010. Tyto zprávy a informace žalobkyně, že páteřovými problémy trpí již třicet let, vedly krajský soud logicky k tomu, že požadoval doplňující posudek. Dle požadavku krajského soudu byla posudková komise zavázána povinností věnovat pozornost zjištění, že ve zprávě z 8.6.2010 jsou zmíněny těžké degenerativní změny Lp, zatímco zpráva ortopeda MUDr. Šenka ze 14.1.2010 (tedy vyšetření provedené krátce po vydaném rozhodnutí) uzavírá potíže žalobkyně tak, že se jedná o přiměřené degenerativní změny. Je přitom jasné, že degenerativní změny nemohou v převážné většině případů nastat ze dne na den (degenerace = zeslabení, postupný úpadek) .

Takovéto zhodnocení je především pro medicínského laika nepřesvědčivé a rozporné. Posudková komise požadavku soudu dostála a porovnáním nálezů konstatovala následující: zmiňované těžké degenerativní změny jsou popsány toliko na meziobratlových kloubcích, což je významné toliko pro celkovou hybnost páteře (předklony, záklony či úklony). K nálezu z 24.8.2010 vysvětlila, že se jednalo o dočasné zhoršení zdravotního stavu, což je dokladováno následným vyšetřením a nálezem téže specialistky ze 14.9.2010. Následně zdůraznila, že další specializovaná vyšetření či postupy mohou mít význam pro zajištění optimální a cílené léčby žalobkyně. Díky plynutí doby nemohou mít s ohledem k ročnímu odstupu od data vydání přezkoumávaného rozhodnutí význam pro posouzení v tomto konkrétním řízení. Právní úprava a okolnosti výše rozebrané následně vedly krajský soud k závěru, že nebude doplňovat dokazování o obsah nových lékařských zpráv či přímo požadovat další posouzení posudkovou komisí (§ 52 odst. 1 s.ř.s.).

Rozhodně však posudková komise nezjistila u žalobkyně postižení, pro které by bylo namístě uplatnit v konkrétním případě postup dle § 44 odst. 2 ZDP. S ohledem na zdravotní stav tedy nebylo namístě přijmout závěr v tom směru, že by snad žalobkyně byla schopna vykonávat činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Rozhodně se též v jejím případě nejednalo o zdravotní stav, který by jí případně značně ztěžoval obecné životní podmínky. K těmto námitkám ostatně žalobkyně ani jasně nespecifikovala, v čem by konkrétně spatřovala naplnění § 44 odst. 2 ZDP a v návaznosti pak obsah přílohy č. 4 k vyhlášce čl. 284/1995 Sb., v platném znění.

K otázce komplexnosti a správnosti posuzování zdravotního stavu žalobkyně, kteroužto otázku ona činí stěžejním žalobním bodem, neboť zpochybňuje správnost posudkového zhodnocení, krajský soud uvádí následující: ze shromážděných důkazů je nepochybné, že posudkové orgány (lékař OSSZ i PK MPSV) vycházely z dostupné pokračování d 8/ 282010A

lékařské dokumentace, kdy zprávy zachycující zdravotní stav žalobkyně jsou zaznamenány v posudcích včetně jejich stručného obsahu. Oproti výtkám žalobkyně mířícím do nedostatečně zjištěného skutkového (zdravotního) stavu je krajský soud toho názoru, že oba posudky byly vypracovány poté, kdy se posudková komise odpovídajícím způsobem seznámila s informacemi o zdravotních potížích žalobkyně, jejich průběhu včetně léčby. Vzhledem k důkazům, resp. jejich na první pohled dílčímu rozporu s důkazy dosud shromážděnými, které žalobkyně na podporu svých pochybností předložila při jednání soudu dne 25.8.2010, bylo řízení doplněno o cíleně zaměřený posudek posudkové komise. Ta požadavky krajského soudu respektovala a pro neznalého medicíny celkem jasně vysvětlila na první pohled nesourodé závěry.

Požadované doplnění dokazování dle přesvědčení krajského soudu v žádném případě nepotvrdilo představu žalobkyně o nedůsledném či nesprávném posouzení jejího zdravotního stavu k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tedy k prosinci 2009. Je namístě poznamenat, že tvrzení žalobkyně by mohlo být úspěšné za situace, kdy by - byť nově datové lékařské zprávy přesvědčivě vyvrátily pravdivost a odbornost přijatého posudkového závěru. V takovém případě by se ovšem musely jasně vyjádřit ke zdravotnímu stavu žalobkyně z prosince 2009 a poukázat na konkrétní pochybení, kterých se posudkové orgány v daném případě a k danému časovému bodu dopustily. Důkazy tohoto obsahu však žalobkyně nepředložila. Po prostudování případu tak krajský soud neměl důvodu pochybovat o srozumitelném a argumentačně řádně podloženém posudkovém závěru. Případné další doplnění dokazování i s přihlédnutím k § 75 odst. 1 s.ř.s. byl krajský soud nucen považovat za nadbytečné, neboť by se jednalo o výsledky odborných vyšetření, které jsou datovány poté, kdy žalovaná o žádosti již rozhodla. Jednalo by se o důkazní nova, která žalované v době vydání rozhodnutí nemohla být z pochopitelných důvodů známa.

Krajský soud respektuje přednesy žalobkyně, v nichž popisuje své zdravotní potíže a současně problémy s tím související. Je však nucen konstatovat, že dosavadní řízení neprokázalo takovou závažnost zdravotních potíží, se kterou právní úprava platná v době rozhodování spojovala možnost vzniku nároku na částečný invalidní důchod. V případě dalšího možného nepříznivého vývoje zdravotního stavu pak žalobkyni zůstává právo podat si prostřednictvím příslušného orgánu (OSSZ) opětovnou žádost o dávku.

Za výše zjištěného a popsaného skutkové stavu věci s ohledem na znění zákona soud nedůvodnou žalobu zamítl v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s., neboť žalovaná v řízení postupovala a následně rozhodla v souladu se zákonem.

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 a odst. 2 s.ř.s., když žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalované toto právo nenáleží ze zákona. pokračování d 8/ 282010A

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 26. ledna 2011

JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru