Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Ad 6/2010 - 48Rozsudek KSHK ze dne 16.02.2011

Prejudikatura

5 Ads 22/2003


přidejte vlastní popisek

28Ad 6/2010-48

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce J. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o plný invalidní důchod, o žalobě žalobce do rozhodnutí žalované ze dne 16. listopadu 2009 č. „X“, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 16. listopadu 2009 rozhodla žalovaná na základě žádosti žalobce o invalidní důchod tak, že žalobci nevyhověla a jeho žádost o plný invalidní důchod zamítla. Přijatý závěr odůvodnila nesplněním podmínek ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, resp. ve znění platném do 31.12.2009 (dále jen ZDP). V podrobnostech odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Kladně (dále jen OSSZ) ze dne 30.10.2009. Podle lékařského posouzení došlo u žalobce v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 10%. Žalovaná následně odkázala na znění § 39 ZDP, podle kterého je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost

pokračování 2 6/82010Ad

soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%. Takového zjištění v případě žalobce učiněno nebylo.

Následně podaná žaloba, resp. žalobcem uplatněné námitky, mířily především do nedostatečného a tudíž i nesprávného posouzení jeho zdravotního stavu. Poukázal na dlouhé roky trvající bolesti, zejména na silné bolesti zad, kterými trpí již od roku 1998. Popsal doprovodné projevy svých zdravotních problémů, jako je motání hlavy, píchání na prsou, píchání v zádech, bolesti nohou, bolení ledvin, píchání v dutině břišní, stálá únava a spavost. V zásadě si postěžoval na odborníky – lékaře, kteří mu nejsou schopni od bolesti ulevit. Proto trval na přezkoumání svého případu.

Žalovaná s ohledem na obsah žaloby a předmět sporu navrhla v souladu s ust. § 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb. vyhotovit posudek o zdravotním stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se sídlem v Hradci Králové (dále jen PK MPSV). Následně požadovala zamítnutí žaloby.

Krajský soud o žalobě rozhodoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. přičemž vycházel jak z informací uvedených žalobcem, tak především z obsahu správního spisu žalované (lékařské dokumentace OSSZ) a posudku PK MPSV vyhotoveného dne 24.5.2010 včetně – na žádost krajského soudu – dodatku, který byl vypracován 20.9.2010. S obsahem těchto nových důkazů byly obě strany sporu seznámeny ještě před nařízením jednáním ve věci samé.

Dle ust. § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Na nařízené jednání na den 16.2.2011 se řádně obeslaný žalobce nedostavil, v průběhu dne, po ukončení jednání, byla soudu doručena omluva neúčasti způsobená zdravotními problémy. Žalovaná po provedeném dokazování setrvala na zamítnutí žaloby.

Krajský soud po provedeném řízení vyhodnotil důvodnost podané žaloby následovně: žalobce se pro své zdravotní potíže domáhal plného invalidního důchodu. Pro úspěch jeho tvrzení, resp. uplatněné žádosti, by bylo zapotřebí ověřit, že splnil jednak potřebnou dobu pojištění na vznik nároku na tuto dávku (§ 38 ZDP) a současně s tím jeho zdravotní stav odpovídal plné invaliditě.

V § 26 ZDP se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Současně krajský soud ještě jednou odkazuje na text § 75 odst. 1 s.ř.s., kdy při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak ostatně žalobce písemně poučil v průběhu přezkumného soudního řízení.

pokračování 6/282010Ad

Na otázku, jaké okolnosti musí objektivně nastat, aby mohl být pojištěnec – v tomto konkrétním případě samotný žalobce - posouzen jako plně invalidní, odpovídá § 39 odst. 1, věta prvá ZDP (opět ve znění do 31.12.2009 s ohledem na datum vydání přezkoumávaného rozhodnutí): „Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.“

Krajský soud tedy provedl při jednání důkaz posudkem lékařky OSSZ ze dne 30.10.2009 a dále posudkem PK se sídlem v Hradci Králové vypracovaným dne 25.5.2010. Rovněž ověřil, že žádost o plný invalidní důchod žalobce uplatnil dne 23.6.2009. Z důkazů vyplývá, že posudkové orgány vycházely z lékařské dokumentace především praktické lékařky MUDr. K. Žalobce byl osobně přítomen toliko u jednání na OSSZ. Na obě jednání proběhnuvší před PK MPSV za přítomnosti odborné neuroložky se po omluvě nedostavil. V obou posudcích byla stručně zaznamenána osobní anamnéza žalobce včetně konkrétně označených (datem a jménem odborného lékaře) zpráv ze specializovaných vyšetření. Jednalo se zejména o výsledky Rtg vyšetření krční páteře a hrudních orgánů ze dne 5.5.2009 a 4.6.2009, pod kterým je podepsána MUDr. Z., výsledek vyšetření provedeného praktickou lékařkou MUDr. K. ze dne 2.7.2009. Rovněž komise disponovala dvěma propouštěcími zprávami z interního oddělení Nemocnice Jičín, které vyhotovil MUDr. L. Jednalo se o zprávy po krátkých hospitalizacích žalobce pro virové horečnaté onemocnění v období od 29.8. do 1.9.2009 a následně od 4.9. do 7.9.2009. Kromě vyšetření odborným internistou bylo žalobci provedeno Rtg plic s výsledkem – bez zobrazené ložiskové patologie. Dolní končetiny nevykazovaly otoky, zánětlivé změny či známky hluboké žilní trombózy rovněž neprokázány. Při druhé hospitalizaci byl žalobce vyšetřen (neurologické konsilium ze dne 4.9.2009) se závěrem normálního neurologického nálezu. Dále komise disponovala výsledkem z urologického vyšetření provedeného MUDr. Ž. dne 13.10.2009 zahrnujícího rovněž ultrazvukové vyšetření ledvin.

Oba lékařské posudkové orgány označily za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bolestivý syndrom páteře na podkladě degenerativních změn a to bez známek kořenového dráždění (tj. kořenového kompresivního syndromu), dále u žalobce diagnostikovaly obezitu a známky simplexní osobnosti. Onemocnění – po vyhodnocení odborných nálezů - bylo zařazeno do kapitoly XV, oddílu F, položky 2, písm. a) příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. s tím, že byla stanovena 10% míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Důvody pro případnou aplikaci § 6 odst. 4 dané vyhlášky shledány nebyly. Posudková komise naopak zdůraznila, že žalobce se sice léčí pro opakované bolesti v oblasti páteře, nicméně objektivní odborné nálezy nevykazují výraznější omezení krční páteře. Krajský soud podtrhuje, že v průběhu druhé hospitalizace byl žalobce dne 4.9.2009 vyšetřen odbornou neuroložkou, která žádnou významnější patologii neshledala. Ostatní diagnózy jsou pak v zásadě nepříliš významné pro samotný výsledek posouzení.

Pokud PK MPSV v prvoposudku odkázala na zprávu, resp. doporučení ošetřující lékařky ze dne 10.2.2010, podle kterého je žalobce schopen práce ve výškách a zvedání těžkých břemen, tak v tomto směru se námitka žalobce ukázala důvodnou. Jednalo se však zjevně o nesprávný přepis výsledku zmiňovaného vyšetření, kdy žalobce naopak takovýchto prací – dle závěrů praktické lékařky - pro zdravotní potíže schopen není. Toto administrativní „upsání“ však v žádném směru nemohlo ovlivnit konečný výsledek posouzení a stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce. Krajský soud ověřil, že přijatý posudkový závěr vycházel z odborných a časově aktuálních zpráv o zdravotním stavu žalobce, z jejichž výsledků nebylo možné usoudit na nějaké závažné zdravotní postižení. Komise upřesnila doplňující posudek o vhodnou pracovní rekomandaci při zjištěném zdravotním stavu, kdy už bez pochybení reaguje na doporučující zprávu ošetřující lékařky co se týče pracovních omezení žalobce. Rovněž konstatovala, že zjištěný zdravotní stav žalobci značně neztěžuje obecné životní podmínky a rovněž tak se nejedná o situaci, kdy by měl být schopen vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Zdravotní stav žalobce pro účely přezkumného soudního řízení a spolu s tím rovněž pro ověření, zda-li naplňuje podmínky zákona výše ocitované, byl posuzován k datu 16.11.2009, kdy o jeho žádosti rozhodla žalovaná. Z důkazů, ze kterých vyšel správní orgán a z důkazů v průběhu řízení o samotné žalobě jednoznačně vyplývá, že žalobcův objektivně zjištěný zdravotní stav nenaplnil zákonné podmínky pro závěr o plné a stejně tak ani o částečné invaliditě. Kromě písemného nesouhlasu žalobce žádný důkaz, který by zpochybnil objektivitu odborných lékařských zpráv, které sloužily jako podklad pro rozhodnutí, krajskému soudu nepředložil. Soud jen pro úplnost připomíná, že lékařské zprávy, které žalobce připojil k žalobě, byly součástí správního spisu a posudkové orgány jejich obsah při vypracování posudků zohlednily.

Oproti výtkám žalobce, který vyslovil nespokojenost ze způsobem své léčby a prací lékařů a tvrdil jako žalobní námitku nedostatečně zjištěný skutkový (zdravotní) stav, je krajský soud přesvědčen, že oba posudky byly vypracovány na základě objektivně zjištěné a lékařskými nálezy podložené znalosti zdravotního stavu žalobce. Ten byl navíc podroben opakované hospitalizaci, při které proběhla další odborná a v tomto rozsudku již uváděná vyšetření, která výraznější patologii ve zdravotním stavu žalobce neprokázala. Má-li žalobce nicméně pocit, že se lékaři jeho zdravotním potížím nevěnují s dostatečnou péčí, pak musí své výhrady směřovat na ta místa, kde je mu léčba či ošetření poskytováno. Daná námitka nespadá do přezkumné pravomoci soudu, vyjma situace, že by k potížím žalobcem tvrzeným absentovala odborná vyšetření. Tato situace v projednávané věci nenastala.

Krajský soud respektuje přednesy žalobce, v nichž popisuje své zdravotní potíže a současně problémy s tím související. Je však nucen konstatovat, že dosavadní řízení neprokázalo takovou závažnost zdravotních potíží, se kterou právní úprava platná v době rozhodování spojovala možnost vzniku nároku na plný a dokonce ani na částečný invalidní důchod. V případě dalšího možného nepříznivého pokračování 28A d 6/2010

vývoje zdravotního stavu pak žalobci zůstává právo podat si prostřednictvím příslušného orgánu (OSSZ) opětovnou žádost o dávku.

Za výše zjištěného a popsaného skutkové stavu věci s ohledem na znění zákona soud nedůvodnou žalobu zamítl v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s., neboť žalovaná v řízení postupovala a následně rozhodla v souladu se zákonem.

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 a odst. 2 s.ř.s., když žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalované toto právo nenáleží ze zákona.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 16. února 2011

JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru