Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Ad 11/2012 - 36Rozsudek KSHK ze dne 23.01.2013

Prejudikatura

3 Ads 7/2003


přidejte vlastní popisek

28Ad 11/2012-36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr.Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně L. P., zastoupena Mgr. Šimonem Slezákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo nám. 737, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě žalobkyně do rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 28. 3. 2012 č. j. X, takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2012 č. j. X se zrušuje a věc se

vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit zástupci žalobkyně Mgr. Šimonu

Slezákovi odměna za zastupování ve výši 3 509,-Kč a to do 30 dnů od

právní moci rozhodnutí.

Odůvodnění:

Předmětem žaloby učinila žalobkyně rozhodnutí správního orgánu (žalované) označené ve výroku. Uvedeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobkyně a Pokračování 28Ad 11/2012

potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 4. ledna 2012. Ta svým rozhodnutím podle § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) snížila od 16. 2. 2012 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Výše takto upraveného důchodu činí 5 514,-Kč měsíčně.

V rozhodnutí odkázala na výsledek posouzení zdravotního stavu žalobkyně zjištěný v řízení o námitkách a to posudku vypracovaném lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové dne 23. 11. 2011 (dále jen OSSZ), podle kterého je žalobkyně invalidní toliko již v prvním stupni invalidity dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, když zjištěná míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 40%. V diagnostickém souhrnu byl uveden stav po polytraumatu ze 3. 11. 2008 a organická porucha osobnosti, posttraumatická stressová poruchu (včetně dalších méně závažných diagnóz). Od doby přiznání plného invalidního důchodu došlo podle posuzujícího lékaře OSSZ ke zlepšení zdravotního stavu žalobkyně. Ze shromážděných lékařských zpráv vyplynulo, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl A, položka 7, písmeno b) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška). Možnost postupu dle § 3 a 4 vyhlášky využita nebyla.

V následně podané žalobě vyslovila žalobkyně pochybnost o správnosti a objektivitě provedeného posouzení svého zdravotního stavu, jehož výsledek nekoresponduje obsahu lékařských zpráv. Podrobně popsala své zdravotní psychické problémy (vizuomotorická koordinace, problémy s koncentrací pozornosti, zvýšená unavitelnost mozku, narušení exekutivních funkcí, sklon k podrážděnosti apod.). Odkázala v tomto ohledu především na odborné lékařské zprávy MUDr. V. M. ze dne 16. 12. 2011 a 18. 5. 2012, lékařky psychiatrické ambulance, u které se žalobkyně léčí pro tři závažné diagnózy – organický psychosyndrom středně těžkého až těžkého stupně, organickou poruchu osobnosti a posttraumatickou stresovou poruchu. Ze zpráv uvedené lékařky podle žalobkyně jednoznačně vyplývá, že pracovní činnosti schopna není. Dále k důkazu doložila zprávu ze dne 7. 3. 2012 o psychologickém vyšetření provedenou PhDr. J. V., jejíž výsledek potvrzuje odborný závěr výše jmenované lékařky z oboru psychiatrie. Zprávy z ortopedie či rehabilitace jsou pro objektivní posouzení psychického stavu žalobkyně irelevantní, neboť zachycují toliko schopnost žalobkyně komunikovat z lékařem.

Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k obsahu předkládaných zpráv rozhodně neodpovídá faktickému zdravotnímu stavu žalobkyně. Požádala krajský soud o přezkoumání rozhodnutí žalované s přihlédnutím ke všem namítaným a odbornými zprávami doloženým skutečnostem.

Pokračování 28Ad 11 /2012

S ohledem na charakter sporu, kdy se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem, navrhla žalovaná v souladu s ust. § 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.doplnit dokazování o posudek Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV).

Dle ust. § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Krajský soud o žalobě rozhodoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. přičemž vycházel jak z informací uvedených žalobkyní, tak především z obsahu správního spisu žalované (lékařské dokumentace OSSZ, dávkového spisu žalované) a již zmiňovaného posudku PK MPSV, který byl pro účely soudního řízení vypracován 15. 10. 2012 a s jehož obsahem byly obě strany sporu seznámeny před jednáním ve věci samé. Při jednání zástupce žalobkyně setrval na žalobních námitkách a důkaz nově zajištěný soudem, tedy posudek PK MPSV, považoval za přiměřeně objektivní posouzení zdravotních problémů žalobkyně tak, jak byly zachyceny v žalobě. Zástupkyně žalované s přihlédnutím k výsledku doplněného dokazování ponechala rozhodnutí na úvaze krajského soudu.

Přezkoumávanému rozhodnutí předcházel tento soudem zjištěný skutkový stav:

dne 11. 11. 2009 byl zdravotní stav žalobkyně na základě její žádosti o invalidní důchod posouzen lékařkou OSSZ v Hradci Králové. Na základě shromážděných lékařských zpráv konstatovala, že u žalobkyně se jedná o stav po polytraumatu s mnohočetnými zlomeninami končetin a poraněním mozku ze 3. 11. 2008, imobilizační syndrom a organický posttraumatický psychosyndrom. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav stanovila dle kapitoly XV, oddíl G, položka 6, písmeno d) přílohy k vyhlášce a stanovila 80% míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Postup dle § 3 a 4 uvedené vyhlášky nevyužila. Zdravotní stav žalobkyně tak ke dni jejího vzniku, tedy k 23. 10. 2009, odpovídal plné invaliditě dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31. 12. 2009 a to v souvislosti s úrazem ze dne 3. 11. 2008.

Žalovaná vydala po tomto posouzení dne 26. 4. 2010 rozhodnutí, kterým žalobkyni přiznala od 3. 11. 2009 plný invalidní důchod, který se od 1. 1. 2010 považoval za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP, ve znění platném od 1. 1. 2010.

Při kontrole zdravotního stavu žalobkyně provedené na OSSZ dne 22. 12. 2010 byl její stav i nadále posouzen jako odpovídající pro invaliditu třetího stupně, nejzávažnější postižení - stav po polytraumatu v listopadu 2008 – bylo zařazeno do kapitoly XV, oddílu A, položky 7, písm. d) přílohy k vyhlášce a stanovena 70% míra poklesu pracovní schopnosti.

Další kontrola se uskutečnila na OSSZ dne 23. 11. 2011. Na základě shromážděných zpráv odborných lékařů lékařka OSSZ dospěla k závěru, že u Pokračování 28Ad 11 /2012

žalobkyně i nadále existuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující

příčinou je stav po polytraumatu v roce 2008. Toto postižení zařadila do kapitoly XV, oddílu A, položky 7, písmena b) přílohy k vyhlášce a stanovila 40% míru poklesu pracovní schopnosti, neboť zprávy odborníků popisují jeho zlepšení. Zdravotní stav tak odpovídá toliko invaliditě v prvním stupni podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP.

Výsledkem tohoto kontrolního posouzení bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. ledna 2012, jehož obsah byl již specifikován v prvním odstavci.

Žalobkyně zareagovala námitkami sepsanými dne 18. 1. 2012, ve kterých vyslovila s výsledkem posouzení svého zdravotního stavu nesouhlas. Poukázala na dlouhodobě nedobrý zdravotní stav a lékařské zprávy MUDr. M., které k námitkám doložila.

Na podané námitky reagovala žalovaná postupem dle § 88 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Kontrolní posouzení zdravotního stavu žalobkyně pro účely řízení o námitkách provedl lékař lékařské posudkové služby (pracoviště pro námitkové řízení) v Hradci Králové dne 28. 3. 2012. Vycházel ze zdravotní dokumentace a původních lékařských zpráv odborníků, přičemž zhodnotil i nálezy psychiatričky MUDr. M. z 11. 8. 2011, 22. 11. 2011 a 16. 12. 2011. V podrobném posudku zrekapituloval zdravotní stav žalobkyně v souvislosti s polytraumatem po havárii v listopadu 2008, věnoval pozornost jednotlivým zprávám a to ať již hodnoceným lékařem OSSZ, tak zprávám nově předloženým žalobkyní, které dokladovaly její aktuální psychický stav. Bylo provedeno psychologické vyšetření žalobkyně PhDr. V. a to dne 7. 3. 2012. Lékař i při znalosti obsahu shora uvedených zpráv konstatoval, že k pochybení v posouzení zdravotního stavu žalobkyně nedošlo a plně se ztotožnil s výsledkem posouzení provedeným lékařkou OSSZ. Výsledek tohoto posouzení se stal následně podkladem pro rozhodnutí o námitkách, které je předmětem soudního přezkumu.

V § 26 ZDP se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Současně krajský soud ještě jednou odkazuje na text § 75 odst. 1 s.ř.s., kdy při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak ostatně žalobkyni poučil v průběhu soudního řízení.

Podle § 39 odst. 1 ZDP je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pokračování 28Ad 11 /2012

Krajský soud vyžádal pro účely přezkumného řízení posouzení zdravotního stavu žalobkyně a to od PK MPSV, která jej vypracovala dne 15. 10. 2012. Komise jednala v řádném složení, přičemž jedním z jejích členů byla lékařka – specialistka z oboru psychiatrie. Při posuzování komise vycházela z dosud shromážděných lékařských zpráv, disponovala dokumentací praktické lékařky MUDr. F. a při posuzování vzala v úvahu názory doložené žalobkyní spolu se žalobou. Nově tak hodnotila zprávu ortopeda MUDr. K. ze dne 30. 3. 2012, psychiatrické nálezy MUDr. M. z 11. 4.2012, 18. 5. 2012, 12. 6. 2012 a 2. 8. 2012, propouštěcí zprávu Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové z hospitalizace v termínu od 1. 10. do 12. 10. 2012 a psychologický nález neuropsychologické poradny Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Mgr. B. z 2. 10. 2012.

Komise v obsahu posudku provedla rekapitulaci zdravotního stavu žalobkyně od doby autonehody až do doby současné a to v návaznosti na konkrétní lékařské zprávy odborníků z oboru neurologie, psychiatrie, ortopedie a rehabilitace tak, jak v průběhu doby žalobkyni postupně vyšetřovali a léčili. Velmi podrobně se posudková komise zaměřila na vývoj psychických potíží žalobkyně a na jejich aktuální vážnost s vyhodnocením dopadu do jejího života.

Za rozhodující zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označila posudková komise reziduální těžkou organickou poruchu osobnosti následkem úrazu ze dne 3. 11. 2008. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pak stanovila dle kapitola V, položka 1, písmeno d) přílohy k vyhlášce na horní hranici procentního rozpětí, tedy 60%. Dále ovšem využila postupu dle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky a navýšila ji s ohledem k dalšímu postižení zdravotního stavu a s přihlédnutím k neschopnosti využít pracovní kvalifikaci (žalobkyně v minulosti vykonávala práci geodetky) o 10% na výsledných 70%.

V odůvodnění posudkového hodnocení velmi podrobně popsala vývoj zdravotního stavu žalobkyně od data autonehody do doby posuzování, kdy výsledkem je posttraumatická stresová porucha, těžká organická porucha osobnosti s dominujícím sysexekutivním syndromem. Po proběhnuvších vyšetřeních je zřejmé, že žalobkyně není schopna sebereflexe, nedokáže odhadnout své rezervy, v komplexních situacích je myšlení jako celek desorganizované, nekonzistentní s bizarním a chybným úsudkem. Chování je celkově chaotické, obtížně předvídatelné, jsou přítomny známky agrese apod. Žalobkyně je schopna vykonávat pouze krátkodobé jednoduché stereotypní činnosti, které má dobře naučené a to pod dohledem. Jakákoliv změnu má za následek ztrátu schopnosti v činnosti pokračovat. Do budoucna lze zvažovat pokus o zařazení do chráněné dílny.

Ve výsledku posouzení se tak posudková komise lišila od předchozích závěrů posuzujících orgánů a své odlišné stanovisko objasnila tak, že předchozí výsledek posouzení nezohlednil tíži poúrazového postižení mozku a došlo k významnému podhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Postižení žalobkyně zjištěné na základě podkladové dokumentace a doložených zpráv specialistů je nutno hodnotit jako

Pokračování 28Ad 11 /2012

těžké. Zdravotní stav žalobkyně proto ke dni napadeného rozhodnutí odpovídal

invaliditě třetího stupně.

Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav a při svém rozhodování vycházel ze závěrů přijatých posudkovou komisí, jejíž velmi podrobný, přehledný a náležitě odůvodněný posudek považoval, v němž pečlivě zaznamenala dostupné lékařské nálezy odborníků, za zcela přesvědčivý. Komise se zabývala vývojem onemocnění žalobkyně v souvislosti s autonehodou v roce 2008 a naprosto logicky a argumentačně přesvědčivě objasnila svůj odlišný posudkový postoj. Do doby současné bylo za rozhodující postižení považování postižení pohybového aparátu, nicméně posudková komise v součinnosti s odborníky z oboru psychiatrie a psychologie, kteří dlouhodobě sledují a léčí zdravotní potíže žalobkyně, jasně vysvětlila, že plynutím doby se rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stala reziduální těžká organická porucha osobnosti. Krajský soud by toliko opakoval, co k tomuto bylo již v odůvodnění tohoto rozhodnutí napsáno, nicméně je přesvědčen – i jako medicínský laik – že, posudková komise s ohledem na lékařské zprávy odborných lékařů vypracovala posudek zachycující a hodnotící zdravotní stav žalobkyně jednoznačně přesně a objektivně.

Komise vysvětlila své odchýlení se oproti dosud provedenému posouzení jak co do stanovení rozhodujícího postižení, tak i co se týče podhodnocení zdravotních potíží žalobkyně v dosud vypracovaných posudcích. Komise tak za přítomnosti odborné lékařky z oboru psychiatrie uzavřela a jasně odůvodnila, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který z důvodů již objasněných k datu vydání rozhodnutí odpovídal invaliditě třetího stupně dle § dle § 39 odst. 2, písm. c) ZDP v platném znění.

Náležitě odůvodněný výsledek posouzení vycházející z lékařskými zprávami podloženého zdravotního stavu žalobce koresponduje rozhodovací činnosti krajských soudů i Nejvyššího správního soudu v Brně (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2003, čj. 3 Ads 7/2003-42, publikován pod Ej 162/2003, který uvádí:Důvodem zániku plné invalidity nemusí být vždy jen zlepšení zdravotního stavu, ale i stabilizace zdravotního stavu, neboť sama stabilizace dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spojená s adaptací člověka na situaci vyvolanou například zdravotním postižením může vést k obnovení pracovní schopnosti ve vymezeném rozsahu (§ 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).“ Z výše uvedené citace je ovšem stejně tak zřejmé, že zlepšení či stabilizace zdravotního stavu musí být v posudku náležitě objasněno a odůvodněno tak, aby v zájmu přesvědčivosti rozuměl důvodům vedoucím ke změně v posouzení i medicínský laik a hlavně ten, kterého se výsledek posouzení týká nejvíce, posuzovaná osoba. Krajský soud se kloní k posudkovým závěrům obsaženým a odůvodněným v posudku posudkové komise, neboť i jako medicínský laik pochopil, jakéže změny v psychice žalobkyně nastaly v souvislosti s prodělanou autonehodou a jakým výrazným způsobem ji limitují jak v pracovním, tak především v běžném životě.

Pokračování 28Ad 11 /2012

Jasný pohled na předmět sporu proto poskytl již výše popsaný posudek PK MPSV, dle jehož náležitě odůvodněných závěrů, které mají oporu ve zprávách lékařů specialistů, odpovídal k datu vydání rozhodnutí žalované zdravotní stav žalobkyně invaliditě druhého stupně dle § dle § 39 odst. 2, písm. b) ZDP. Krajský soud proto považoval za správné a popsané důkazní situaci odpovídající napadené rozhodnutí žalované zrušit pro vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a vrátit jí věc k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s.ř.s.). V něm žalovaná vydá nové rozhodnutí, přičemž bude povinna zohlednit výsledky posouzení obsažené v posudku posudkové komise (§ 78 odst. 5 a 6 s.ř.s.).

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšná žalobkyně účtovala náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem. Ten požadoval odměnu v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby a s tím související tři režijní poplatky. Jednalo se o převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání soudu, kdy do 31. 12. 2012 činila odměna za jeden úkon právní služby 500,-Kč a poté od ledna 2013 již 1 000,-Kč. Výše náhrady hotových výdajů zůstala novelou vyhlášky shora nedotčena, tudíž za tři úkony právní služby po 300,-Kč za jeden úkon činí 900,-Kč. K tomu doložil potvrzení, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

Krajský soud tak zástupci žalobkyně přiznal odměnu za tři úkony právní služby, kdy do 31. 12. 2012 se za tarifní hodnotu považovala částka 1000,-Kč a od 1. 1. 2013 se za tarifní hodnotu považuje částka 5000,-Kč, třikrát náhradu hotových výdajů, [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) odst. 3, § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif], celkem 2 900,-Kč.

Současně jako plátce daně z přidané hodnoty požadoval navýšení odměny o 21%, což z požadované částky činilo 609,-Kč. Celková účtovaná a soudem důvodně přiznaná odměna činí 3 509,-Kč. Tuto částku bude povinna uhradit žalovaná, která nebyla v řízení úspěšná, do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet advokátem vymíněný.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Pokračování 28Ad 11 /2012

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové 23. ledna 2013

JUDr. Marcela Sedmíková, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru