Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 A 17/2016 - 32Rozsudek KSHK ze dne 07.06.2018

Prejudikatura

10 As 20/2017 - 49

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 As 52/2018

přidejte vlastní popisek

28 A 17/2016-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

žalobce: R. S. zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Hradec Králové, Pivovarské náměstí 1245 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2016, čj. KUKHK 16016/DS/2016/Er

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 2. 2016, zn. SPR-4753/2015-MŠ, čj. SPR-3406/16-MŠ. Uvedeným prvoinstančním správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), v souvislosti s porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 2.500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.

Za správnost vyhotovení: R. V.

2
28 A 17/2016

2. Žalovaný po přezkoumání formálních náležitosti odvolání shledal, že odvolání bylo podáno opožděně. V odůvodnění rozhodnutí o odvolání uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 12. 2. 2016. Proti němu bylo možné do 15 dnů ode dne jeho oznámení podat odvolání. Lhůta pro podání odvolání začala běžet dnem následujícím ode dne oznámení (doručení) tohoto rozhodnutí a žalobce tak mohl podat odvolání do 29. 2. 2016. Ten však dle informací PoštyOnline podal odvolání dne 1. 3. 2016 k poštovní přepravě, zásilka pak byla doručena dne 3. 3. 2016. Žalovaný k tomu uvedl, že vzhledem k minimální čitelnosti kulatého razítka na obálce opatřil správní orgán I. stupně a založil do spisového materiálu detailní informaci k zásilce x, v níž je uvedeno: - 1. 3. 2016 - podání zásilky - 370 20 Postservis České Budějovice - 3. 3. 2016 - uložení zásilky - adresát má P.O.BOX, R. n. K. - 3. 3. 2016 - dodání zásilky - R. n. K. 1. Napadené rozhodnutí proto dle žalovaného nabylo právní moci dne 1. 3. 2016. Proto postupoval dle § 92 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a odvolání jako opožděné zamítl, přičemž neshledal ani důvody k zahájení přezkumného řízení. 2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně pro jeho opožděnost dle § 92 správního řádu, neboť toto odvolání bylo podáno včas. Uvedl, že k poštovní přepravě podal odvolání dne 29. 2. 2016, neboť toho dne předal jeho zmocněnec poštovní zásilku, která obsahovala odvolání proti rozhodnutí prvého stupně, držiteli poštovní licence, konkrétně České poště, s. p. (dále jen „Česká pošta“ nebo „pošta“). Odvolací lhůta tak byla zachována, neboť odvolání bylo podáno poslední den odvolací lhůty, tj. 29. 2. 2016. K prokázání svého tvrzení žalobce přiložil k žalobě jako důkaz podací lístek s podacím číslem zásilky x, na kterém je uvedeno datum podání 29. 2. 2016. 4. Žalobce vyslovil dále nesouhlas i s názorem žalovaného, že odvolání, které bylo doručeno bez řádného podpisu, bylo nutné dle správního řádu do 5 dnů potvrdit dle § 37 odst. 4 správního řádu, což se nestalo. Dle žalobce se však druhá věta ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu nevztahuje na podání učiněná prostřednictvím poštovních služeb, nýbrž na podání učiněná pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu, což vyplývá z jazykového výkladu tohoto ustanovení. Namítl tedy, že neměl povinnost doplnit podpis na odvolání do 5 dnů, přičemž vadu spočívající v absenci jeho podpisu na odvolání odstranil ve lhůtě stanovené mu výzvou správního orgánu ze dne 4. 3. 2016. 5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Zopakoval argumenty uvedené již v odůvodnění napadeného rozhodnutí a dodal, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání a důvodnosti uložené sankce. Odvoláním napadené rozhodnutí přitom považuje za věcně správné. 6. Řízení o žalobě proti shora identifikovanému rozhodnutí žalovaného bylo krajským soudem přerušeno usnesením ze dne 14. 7. 2017, čj. 28 A 17/2016-23. Důvodem bylo vyčkání výsledku řízení vedeného před rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu, který se zabýval otázkou, kdy je zásilka v případě využití služby DopisOnline (tj. způsobem předání ke zpracování elektronického souboru do podoby listinné zásilky) podána ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Posouzení včasnosti podání odvolání v nyní projednávané věci rovněž

Za správnost vyhotovení. R. V.

3
28 A 17/2016

záviselo právě na posouzení otázky, kdy byla zásilka obsahující odvolání žalobce podána držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, neboť zásilka nebyla zaslána jako klasická listovní zásilka, ale elektronickou formou předána ke zpracování elektronického souboru do podoby listinné zásilky u České pošty. Zmíněné řízení před Nejvyšším správním soudem bylo již skončeno, a to rozhodnutím ze dne 19. 12. 2017, čj. 10 As 20/2017-49. Tím odpadl důvod přerušení řízení, proto bylo nařízeno jednání ve věci a před zahájením jednání rozhodnuto o pokračování v řízení. 7. Dne 7. 6. 2018 proběhlo jednání před soudem. Za stranu žalující se ho nikdo nezúčastnil, žalovaný se z jednání omluvil. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.“), a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu důvodnou neshledal. 9. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán I. stupně po provedeném správním řízení vydal dne 9. 2. 2016 rozhodnutí zn. SPR-4753/2015-MŠ, čj. SPR-3406/16-MŠ, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 2.500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení. 10. Proti uvedenému rozhodnutí orgánu I. stupně podal žalobce prostřednictvím zástupce blanketní odvolání (nedatováno), které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno prostřednictvím České pošty. Na obálce, ve které toto podání správnímu orgánu došlo, je otisk razítka pošty nezřetelný. Správní orgán I. stupně zajistil informaci k předmětné zásilce prostřednictvím služby Sledování zásilek (Track & Trace) na internetových stránkách České pošty. Tato detailní informace k zásilce pod podacím číslem x uvádí, že zásilka byla podána dne 1. 3. 2016 přes Postservis České Budějovice a dne 3. 3. 2016 byla dodána adresátovi. 11. Mezi účastníky není sporu o tom, že prvostupňové rozhodnutí ze dne 9. 2. 2016 bylo žalobci doručeno dne 12. 2. 2016. Není sporu ani o tom, že proti tomuto rozhodnutí bylo možné se odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení, tj. že posledním dnem podání odvolání bylo pondělí 29. 2. 2016 (k tomu srov. ustanovení § 40 odst. 1 písm. c/ správního řádu). 12. Spornou je mezi účastníky jako zásadní otázka, zda žalobce podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně včas, či nikoli. Bylo-li by odvolání podáno k poštovní přepravě dne 29. 2. 2016, jak tvrdí žalobce, jednalo by se o odvolání včasné, neboť by lhůta podáním odvolání k poštovní přepravě držiteli poštovní licence zůstala zachována. Žalovaný však za den podání zásilky k poštovní přepravě považuje den 1. 3. 2016, tj. den podání zásilky k poštovní přepravě dle detailní informace České pošty k zásilce. Klíčovým je tak posouzení okamžiku podání odvolání žalobce k poštovní přepravě. 13. Ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu stanoví, že „pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence“. 14. Při jednání krajský soud provedl mimo jiné důkaz podacím lístkem předloženým žalobcem k žalobě, z něhož vzal za prokázané, že odvolání bylo předáno držiteli poštovní licence České poště v elektronické podobě (typ souboru: request.xml) ke zpracování a doručení v listinné podobě správnímu orgánu I. stupně. Ze správního spisu bylo zjištěno, že otisk podacího razítka pošty na zásilce x obsahující odvolání je nečitelný. Z výpisu - detailní informace k zásilkám - Sledování zásilek (Track & Trace) dle podacího čísla zásilky je zřejmé, že zásilka s odvoláním žalobce byla podána dne 1. 3. 2016. Po porovnání podacího čísla x na žalobcem

Za správnost vyhotovení. R. V.

4
28 A 17/2016

předloženém podacím lístku s podacím číslem uvedeným na obálce a na výpisu - detailní informace k zásilkám (Sledování zásilek) krajský soud zjistil, že je toto podací číslo shodné. 15. Žalobce tedy v daném případě využil k podání zásilky obsahující předmětné odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně službu „hybridní pošta“ České pošty, neboť zásilku jí předal elektronickou formou ke zpracování elektronického souboru do podoby listinné zásilky. Právě povahou této služby se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí ze dne 19. 12. 2017, č. j. 10 As 20/2017-49, uvedl, že vztah mezi Českou poštou a zákazníkem při poskytování posuzované služby je smíšené povahy s tím, že jednotlivým fázím (dílčím službám) smluvního vztahu odpovídá i odlišná právní regulace. Podle povahy jednotlivých fází poskytovaných služeb se služby řídí občanským zákoníkem (případně zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je-li zákazník spotřebitelem dle § 419 občanského zákoníku), obchodními podmínkami této služby a zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami. Prvotní smlouva je mezi zákazníkem a Českou poštou uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje objednatelem řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku, odeslanou přes adresu https://online.postservis.cz. Do okamžiku poštovního podání se smluvní vztah řídí občanským zákoníkem. Poštovní smlouva podle zákona o poštovních službách je mezi Českou poštou a zákazníkem uzavřena teprve podáním zásilky do poštovní přepravy. Tato druhá smlouva se řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami platnými v den podání. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podána k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. 16. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že „den elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku https://online.postservis.cz, není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.“ Dle Nejvyššího správního soudu „není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby DopisOnline, která je službou ryze soukromé povahy, má být za okamžik podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již den objednání této služby, bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě“. Den elektronické objednávky předmětné služby přes webovou stránku https://online.postservis.cz proto není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. 17. V posuzovaném případě žalobce tvrdí a podacím lístkem dokládal, že do elektronického systému předmětné služby České pošty podal předmětnou zásilku s podacím číslem x dne 29. 2. 2016. Tato zásilka byla dle výpisu Sledování zásilek podána dne 1. 3. 2016. Datum uvedené na podacím lístku předloženém žalobcem tedy zjevně míří na okamžik objednání předmětné služby poskytované Českou poštou a nikoli k předání zásilky k přepravě. Jak vyplývá ze shora uvedeného, okamžik podání zásilky je však určen až dnem, kdy zásilka skutečně vznikla, tj. kdy byla vytištěna a zkompletována. Toto datum, tj. den 1. 3. 2016, je pak zřejmé z výpisu ze služby Sledování zásilek (viz č. l. 69 správního spisu). 18. Nelze tedy uznat žalobní tvrzení, že odvolání v dané věci bylo podáno včas, když na podacím lístku je uvedeno datum podání 29. 2. 2016. Šlo totiž o den elektronické objednávky hybridní služby České pošty, zatímco rozhodným okamžikem pro posouzení včasnosti podání jejího odvolání je zpracování této objednávky do podoby listinné zásilky a předání této zásilky k poštovní přepravě. 19. Krajský soud tedy uzavírá, že v projednávané věci byl posledním dnem k podání odvolání pondělí 29. 2. 2016, k poštovní přepravě však bylo odvolání podáno dne 1. 3. 2016 (zásilka pak byla správnímu orgánu doručena dne 3. 3. 2016). Odvolání žalobce tak nebylo podáno včas a žalovaný rozhodl správně, když jeho odvolání jako opožděné zamítl. 20. K žalobní námitce, že žalobce neměl povinnost doplnit podpis na odvolání do 5 dnů dle § 37 odst. 4 správního řádu a že povinnost doplnit tento podpis splnil ve lhůtě stanovené výzvou

Za správnost vyhotovení. R. V.

5
28 A 17/2016

správního orgánu ze dne 4. 3. 2016, nutno dodat, že vzhledem ke shora uvedenému závěru o opožděnosti podání samotného odvolání tato námitka zcela pozbyla na významu a krajský soud se jí proto dále nezabýval. 21. Lze dodat, že krajský soud neprovedl další ze žalobcem navržených důkazů, a to vyjádření České pošty k podacímu lístku, neboť by to bylo za dané situace, jak vyplývá ze shora uvedeného, nadbytečné. 22. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. 23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný při jednání u soudu prohlásil, že se náhrady nákladů řízení v souvislosti s tímto řízením vzdává.

Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 7. června 2018

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení. R. V.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru