Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 A 16/2017 - 47Usnesení KSHK ze dne 04.06.2019

Prejudikatura

7 As 55/2007 - 71


přidejte vlastní popisek

28 A 16/2017- 47

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

žalobce: T. P.

zastoupen JUDr. Denisem Mitrovičem, advokátem se sídlem Mírové náměstí čp. 274, Týniště nad Orlicí

proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje Hradec Králové, Ulrichovo nám. čp. 810

v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 17. 5. 2017, čj. KRPH-37763-10/ČJ-2017-0500DP,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč

Odůvodnění:

Žalobce žalobou napadl sdělení žalovaného ze dne 17. 5. 2017, čj. KRPH-37763-10/ČJ-2017-0500DP, kterým mu žalovaný sdělil, že po přešetření podnětu k přezkumnému řízení nebude přezkumné řízení zahájeno. Jednalo se o podnět k přezkumnému řízení ve vztahu k pravomocnému rozhodnutí – uložení pokuty v blokovém řízení ve výši 200 Kč (č. bloku E 2459034, série GE/2014). Ta byla žalobci uložena dne 2. 3. 2017 za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) v souvislosti s porušením § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), ke kterému došlo téhož dne na silnici č. I/16 v obci Ohaveč.

V žádosti o přezkoumání zmíněného rozhodnutí, tj. rozhodnutí o uložení pokuty v předmětném blokovém řízení, žalobce argumentoval zejména tím, že v něm absentuje vyplnění zákonem stanovených a na bloku předtištěných údajů a že bloková pokuta byla uložena nikoliv za nepřipoutání se bezpečnostním pásem, ale za špatný technický stav jím řízeného vozidla. Žalovaný po přešetření podnětu neshledal důvod pro zahájení přezkumného řízení, neboť nezjistil, že by předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, jak má na mysli ustanovení § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Toto své stanovisko sdělil žalobci ve sdělení ze dne 17. 5. 2017, čj. KRPH-37763-10/ČJ-2017-0500DP, v němž se rovněž podrobně zabýval předmětným přestupkem, vyjádřil se k průběhu řízení i k samotnému institutu blokového řízení a uzavřel, že přestupek byl v blokovém řízení projednán v souladu se zákonem.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný vyslovil nesouhlas s názorem žalobce, že má předmětné sdělení povahu rozhodnutí. S poukazem na ustanovení § 94 odst. 1 správního řádu uvedl, že důvodem pro zahájení přezkumného řízení je důvodná pochybnost o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. To, zda bude podnětu účastníka vyhověno či nikoliv a zda bude přezkumné řízení zahájeno, závisí výhradně na posouzení jeho opodstatněnosti příslušným správním orgánem. Konstatoval, že obsahem sdělení zaslaného žalobci jsou mimo jiné úvahy, které jej vedly k závěru, že nedošlo k naplnění podmínky vyžadované správním řádem k zahájení přezkumného řízení, tedy způsob, jakým došel k přesvědčení, že rozhodnutí (blok na pokutu na místě zaplacenou) je v souladu s právními předpisy. Dal tak žalobci najevo, že se jeho podnětem k zahájení přezkumného řízení a případnými znaky nezákonnosti rozhodnutí řádně zabýval. Uvedené však dle žalovaného nečiní z neformálního úkonu správního orgánu rozhodnutí, které by bylo možné napadnout správní žalobou podle § 65 soudního řádu správního, protože sdělení zaslané žalobci nemá povahu úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.

Žalovaný se dále zabýval i samotným přestupkem a náležitostmi pokutového bloku a má zato, že žaloba je i věcně nedůvodná. Závěrem navrhl, aby soud žalobu odmítnul jako nepřípustnou, popř. žalobu zamítl jako nedůvodnou.

Jak je již shora uvedeno, žalobce žalobou napadl sdělení žalovaného o přešetření podnětu postoupeného k přezkumnému řízení ze dne 17. 5. 2017 a požadoval jeho zrušení pro nezákonnost a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému.

Krajský soud žalobu nemohl projednat a musel ji odmítnout z následujících důvodů.

Podle ustanovení § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

Podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Ze znění ustanovení § 94 správního řádu je tak zřejmé, že u přezkumného řízení se nejedná o řádný opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. V případě, že příslušný správní orgán dojde k závěru, že není důvod pro přezkoumání napadeného správního rozhodnutí, a podnět k zahájení přezkumného řízení učinil jiný subjekt než správní orgán, vyrozumí jej o tom, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení. O tomto zjištění však správní orgán nevydává rozhodnutí, pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodu do 30 dnů podateli. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle ustanovení § 94 správního řádu je tak pouhým sdělením, nikoliv rozhodnutím. V tomto případě totiž nedochází k žádnému zásahu do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, změněné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny.

Rovněž sdělením ze dne 17. 5. 2017 žalovaný nezasáhl do hmotněprávních oprávnění a povinností žalobce. Pouze jím vyjádřil, že mimořádný procesní prostředek dozorčího práva nepoužije a že původní pravomocné rozhodnutí - pokutový blok ze dne 2. 3. 2017 zůstává nedotčeno. Toto sdělení tedy není rozhodnutím, které má na mysli ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. (těmito rozhodnutími jsou jen úkony správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti), a jako takový je proto vyloučen z přezkumu ve správním soudnictví (§ 70 písm. a/ s. ř. s.). V tomto směru lze odkázat i na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že pod pojmem „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 s. ř. s. nelze rozumět sdělení o nezahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 a násl. správního řádu (viz např. rozsudek ze dne 14. 2. 2008, čj. 7 As 55/2007-71 nebo ze dne 22. 5. 2008, čj. 9 Ans 1/2008-135).

Předmětné sdělení žalovaného ze dne 17. 5. 2017 je tedy nutno považovat za vyloučené ze soudního přezkumu ve smyslu § 70 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a žaloba proti němu musela být postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 68 písm. e) s. ř. s. odmítnuta.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, žalobci proto bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacení soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 4. června 2019

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru