Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

63 A 21/2020 - 99Rozsudek KSCB ze dne 10.02.2021

Prejudikatura

1 Ao 7/2011 - 526

1 Ao 1/2005

1 Ao 3/2008 - 136

9 As 12/2014 - 86


přidejte vlastní popisek

63 A 21/2020 - 99

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci

navrhovatelky: D.M.

bytem X

zastoupena advokátem JUDr. Františkem Vavrochem
se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice

proti odpůrci: Městský úřad Kaplice
se sídlem Náměstí 70, 382 41 Kaplice

za účasti: I. Obec Benešov nad Černou
se sídlem Benešov nad Černou č. p. 126, 382 82 Benešov nad Černou

II. E.Š.

III. Ž.D.
IV. M.L.
V. M.S.
VI. K.C:
VII. M.C.
VIII. L.Š.
IX. Z.R.
X. J.S.
XI. M.R.
XII. O.D.
XIII. J.T.
XIV. Z.R.
XV. E.A.
XVI. M.P.
XVII. J.T.
XVIII. A.B.
XIX. T.L.
XX. P.L.
XXI. P.J.
XXII. F.E.
XXIII. M.B.
XXIV. V.Č.
XXV. Z.Š.
XXVI. J.Ž.
XXVII. A.M. všichni bytem X

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - veřejné vyhlášky Městského úřadu Kaplice ze dne 25. 11. 2019, č. j. MěÚK/33520/2019, kterou se stanovuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v nemovitosti na adrese X,

takto:

I. Opatření obecné povahy - veřejná vyhláška Městského úřadu Kaplice ze dne 25. 11. 2019, č. j. MěÚK/33520/2019, kterou se stanovuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v nemovitosti na adrese X, se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Františka Vavrocha.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah návrhu

1. Veřejnou vyhláškou odpůrce ze dne 25. 11. 2019, č. j. MěÚK/33520/2019, která nabyla účinnosti dne 10. 12. 2019, byla formou opatření obecné povahy podle § 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), a v souladu s § 25, § 171 a § 172 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vyhlášena oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, která byla vymezena nemovitostí na adrese X (dále též jako „předmětný dům“).

2. Včas podaným návrhem ze dne 3. 12. 2020 se navrhovatelka domáhá u Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušení tohoto opatření obecné povahy (dále též jako „OOP“).

3. Navrhovatelka v návrhu uvádí, že pozemek parc. č. X jehož součástí je budova č. p. X, vše v k. ú. X, je v jejím výlučném vlastnictví. Tento dům využívá navrhovatelka k podnikatelské činnosti, přičemž příjem získaný z nájemních vztahů s nájemci v tomto domě je pro ni stěžejní. To dokládá předloženými přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2018 a 2019 (příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

4. Navrhovatelka uvádí, že cca jedna třetina nájemníků domu k hrazení nájemného užívá doplatek na bydlení, který je čerpán podle zákona o hmotné nouzi. K tomu navrhovatelka navrhuje důkaz dotazem na Úřad práce ČR, Krajskou pobočku v Českých Budějovicích ohledně čerpání doplatku na bydlení nájemníky domu v roce 2018 a 2019.

5. Podle § 33 odst. 9 zákona pomoci v hmotné nouzi přitom platí, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt, jiný obytný prostor nebo ubytovací zařízení nachází v oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlášené podle § 33d téhož zákona. Navrhovatelka je přesvědčena, že v důsledku vyhlášeného OOP dochází k omezení její podnikatelské činnosti, z čehož dovozuje zkrácení na svých právech a s tím související procesní aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení OOP. Navrhovatelka dodává, že OOP je v rozporu s povinností šetřit práva nabytá v dobré víře.

6. Navrhovatelka předně namítá, že oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů nelze vyhlásit (omezit) na právě jedinou nemovitost jednoho dotčeného vlastníka. Zákonodárcem užité slovo oblast podle navrhovatelky postup odpůrce v této věci vylučuje. Navrhovatelka má za to, že opatřením obecné povahy je diskriminována.

7. Navrhovatelka dále namítá, že OOP není řádně odůvodněno. OOP v podstatě přebírá argumenty ohledně přítomnosti sociálně nežádoucích jevů v předmětném domě ze žádosti o vyhlášení OOP. Podle navrhovatelky bylo OOP vydáno v rozporu s povinností správního orgánu zjistit stav věci nevzbuzující důvodné pochybnosti. Navrhovatelka uvádí, že tvrzení o přítomnosti sociálně nežádoucích jevů v předmětném domě jsou spekulativní a nejsou prokázána. Není např. zřejmé, na čem je postaveno tvrzení, že v domě č. p. X a jeho okolí nastal nárůst sociálně nežádoucích jevů do takové míry, že tyto jevy jsou zde ve znatelně zvýšené míře výskytu oproti obvyklé míře v daném regionu. Nejenže v odůvodnění nejsou sociálně nežádoucí jevy srovnávány s jinými oblastmi regionu, ale není dokladována ani existence sociálně nežádoucích jevů konkrétně v předmětném domě. V žádosti o vydání OOP je obsažen výčet nežádoucích sociálních jevů, ovšem tento výčet není jakkoliv doložen. Uvození tohoto výčtu slovy „dle mínění žadatele“ vzbuzuje pochybnosti o tom, zda si je žadatel o vydání OOP vůbec jistý, že původcem sociálně nežádoucích jevů je právě předmětný dům, resp. jeho obyvatelé.

8. Navrhovatelka dále namítá, že se odpůrce nedostatečně vypořádal s její námitkou proti návrhu OOP ze dne 14. 10. 2019. Námitka byla vypořádána jen tvrzením, že se jedná o subjektivní pohled navrhovatelky a že nejsou předkládány důkazy prokazující, že předmětný dům není oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Navrhovatelka je však přesvědčena, že povinnost cokoliv prokazovat leží na straně odpůrce, resp. na žadateli o vydání OOP, kteří jsou povinni prokázat, že se jedná o oblast výskytu sociálně nežádoucích jevů a že se tyto jevy vyskytují ve zvýšené intenzitě. Této povinnosti však odpůrce ani žadatel nedostáli. Navrhovatelka má za to, že OOP je založeno na subjektivním a ničím nepodloženém náhledu na věc, který prezentoval žadatel o vydání OOP a odpůrce tento náhled přijal.

9. Návrh na vydání OOP měl být podle § 33d odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi projednán s Policií ČR. Toto projednání mělo být podle navrhovatelky suplováno písemným vyjádřením Obvodního oddělení policie Kaplice ze dne 25. 7. 2019 nazvané jako „Vyhodnocení bezpečnostní situace v obci X“. Toto vyjádření bylo vyžádáno žadatelem o vydání OOP. Při ústním projednání návrhu OOP bylo na toto vyjádření pouze odkázáno. Podle navrhovatelky nebyl splněn požadavek na projednání návrhu OOP s Policií ČR.

10. Výskyt sociálně nežádoucích jevů v předmětném domě je výhradně dokladován vyjádřením Obvodního oddělení policie Kaplice. Toto vyhodnocení bezpečnostní situace pokládá navrhovatelka za neurčité, nepřezkoumatelné a obsahově zcela nedostatečné. Není zřejmé, jaká oblast je myšlena určením „v obci X, nikoliv však v okolních částech obce“. Vyhodnocení bezpečnostní situace podle navrhovatelky neobsahuje ani vymezení určitého sledovaného období, kdy není zřejmý počátek období („od roku 2017“) a ani jeho konec („do současné doby“). Z vyhodnocení vyplývá jediný závěr, a sice že „od roku 2017 až do současné doby“ (maximálně do 25. 7. 2019) bylo osobami ubytovanými v předmětném domě spácháno „12 trestných činů a 31 přestupků“. Toto zjištění je však zavádějící a libovolně interpretovatelné a samo o sobě nemůže být podkladem pro vydání OOP, neboť postrádá vyhodnocení samotného (časového a územního) vývoje kriminality, což je údaj z hlediska vydání OOP stěžejní. Navrhovatelka k tomuto návrhovému bodu uzavírá, že odpůrce neměl k dispozici data ohledně vývoje kriminality ze strany nájemců předmětného domu a nemohl proto taková data správným způsobem vyhodnotit (porovnat).

11. V důsledku toho nebylo podle navrhovatelky OOP vydáno na základě aktuálních dat. Vůbec nebyl brán v potaz pokles kriminality ze strany nájemců předmětného domu, ke kterému v době před vydáním OOP nepochybně docházelo. Trend poklesu kriminality ze strany nájemců pokračuje i v době po vydání OOP. Navrhovatelce je známo, že ze současného počtu 64 nájemců (ke dni 30. 11. 2020) se pouze dva nájemci měli v období let 2019 a 2020 každý dopustit jednoho kriminálního jednání.

12. Navrhovatelka uvádí, že dne 14. 10. 2020 požádala Krajské ředitelství Policie Jihočeského kraje (Obvodní oddělení Kaplice) o poskytnutí informace. Účelem žádosti bylo obstarat data zejména ohledně kriminality na území obce, která byla spáchána ze strany nájemců předmětného domu v roce 2019, tj. zjistit skutkový stav v době vydání OOP, a dále v roce 2020. Rozhodnutím ze dne 22. 10. 2020 byly navrhovatelce sděleny jen informace týkající se toliko kriminality spáchané na území obce X, tj. informace pro danou věc irelevantní. Žádost ohledně kriminality spáchané ze strany nájemců za roky 2019 a 2020 byla odmítnuta s odůvodněním, že těmito informace policejní orgán nedisponuje. Z uvedeného navrhovatelka dovozuje, že zatímco Policie ČR má k dispozici data ohledně kriminality spáchané ze strany nájemců předmětného domu od roku 2017 do 25. 7. 2019, tak nemá k dispozici data ohledně kriminality těchto osob za roky 2019 a 2020. Z vyjádření policejního orgánu ze dne 25. 7. 2019 nicméně vyplývá, že tyto informace mělo za období od 1. 1. 2019 do 25. 7. 2019, a přesto tyto informace nebyly navrhovatelce alespoň částečně k její žádosti o informaci sděleny. Navrhovatelka v této souvislosti navrhuje, aby si příslušné informace od Policie ČR vyžádal ve věci krajský soud.

13. Podle názoru navrhovatelky je z hlediska posouzení přítomnosti sociálně nežádoucích jevů rovněž rozhodné, o jaký charakter kriminálního jednání se má jednat. Tento údaj nebyl ve vyhodnocení bezpečnostní situace ze strany policie uváděn, resp. nebyl projednán v rámci ústního jednání o návrhu OOP. Navrhovatelka doplňuje, že údaje o trestné či přestupkové činnosti určitého charakteru, např. charakteru majetkového, by měly být použity pouze jako podpůrné, nikoliv jako hlavní. Např. majetková kriminalita není podle navrhovatelky výslovně nežádoucím sociálním jevem vyloučené lokality, nýbrž jevem toliko průvodním.

14. Za sociálně nežádoucí jev nelze považovat přítomnost příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi či podpory v nezaměstnanosti jakožto nájemců v předmětném domě.

15. Podle názoru navrhovatelky bylo v daném případě nadbytečné vyjádření Odboru sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Kaplice (dále též jako „OSPOD“) i vyjádření Úřadu práce ČR.

16. Podle názoru navrhovatelky má OOP jediný přímý důsledek, a sice že určité osoby budou připraveny o doplatek na bydlení, nebudou schopny nalézt přiměřené standardní bydlení a udržet si ho, budou kočovat a tím bude docházet k prohlubování jejich sociálních a finančních problémů. Uvedené OOP, které se vztahuje pouze na předmětný dům, je příčinou tzv. ghettoizace nájemců nájemního domu.

17. Dne 27. 1. 2021 navrhovatelka krajskému soudu předložila listiny: odvolání pana T., odvolání paní Ž., odvolání paní L. a žádost paní D. Jedná se o podání nájemců z předmětného domu proti příslušným správním rozhodnutím, která byla vydání v důsledku vydání OOP. V těchto podáních jsou uvedeny důsledky, které OOP na nájemce má. Podání rovněž poskytují obraz o tom, jací lidé nájemní dům obývají.

Shrnutí vyjádření odpůrce

18. Odpůrce ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění OOP, ze kterého jsou plně seznatelné skutečnosti a úvahy, kterými byl odpůrce při jeho vydání veden.

19. Podle vyjádření Úřadu práce ČR je nemovitost č. p. X jiným než obytným prostorem, jde tedy o nestandardní formu bydlení určenou k dočasnému bydlení. Přestože tedy tento objekt nemá sloužit k trvalému bydlení osob, řada lidí zde bydlí již delší dobu, neboť se jim jiné bydlení nepodařilo opatřit. Jedná se často o osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnatelné, osoby s trestní minulostí, závislé na alkoholu a návykových látkách a osoby žijící neuspořádaným způsobem života.

20. Situace v předmětném domě je známa pracovníkům odboru sociálních věcí a péče Městského úřadu Kaplice, neboť s klienty zde žijícími pracují v rámci terénní sociální práce. V rámci depistáže v domě č. p. X dne 1. 10. 2020 bylo hovořeno s několika nájemci, se kterými byla řešena jejich sociální situace. Bylo zjištěno, že v přízemí objektu je pět sprch, z nichž jedna je mimo provoz, a čtyři uzamčené WC. V prvním patře domu se nachází dvě sprchy a čtyři WC, z nichž 2 WC jsou uzamčené. Klíče od uzamčených WC mají pouze někteří nájemci. Tento dům není možné považovat za standardní bydlení. Jedná se o objekt nejasného právního postavení (nejedná se o ubytovnu se schváleným provozním řádem, bytový dům, azylový dům, dům s pečovatelskou službou apod.). Sdílená sociální zařízení svými počty neodpovídají počtu osob, které v domě bydlí. Úklid probíhá každý den, leč nespokojenost se stavem toalet a sprch je každodenní záležitostí. Kuchyňky jsou minimalisticky vybavené. Praní je možné za poplatek 30 Kč.

21. Odpůrce uvedl, že k tzv. ghettoizaci (sociálnímu vyloučení) již v domě dlouhodobě dochází, neboť byl jako sociálně vyloučená lokalita uveden v mapě sociálně vyloučených lokalit v rámci výzkumného projektu Ministerstva práce a sociálních věcí (2015). Odpůrce uvedl, že situace v této lokalitě i ve vyloučených lokalitách dalších (Velešín, Kaplice) je obcemi aktivně řešena s Agenturou pro sociální začleňování a počátkem roku 2021 by mělo být podepsáno memorandum o spolupráci.

22. Odpůrce je toho názoru, že v obdobném prostředí, tj. v jiném než obytném prostoru, by lidé měli žít pouze výjimečně, dočasně a po co nejkratší dobu. Neposkytnutí doplatku na bydlení do obdobných objektů má žadatele motivovat, aby aktivně hledali příznivější standardní bydlení. Cílem aktivní sociální politiky by měla být podpora lidí, aby se stěhovali do míst, kde je možné nalézt práci a aktivně pracovat na zlepšení své sociální situace.

23. Nájemcům, kteří měli platnou nájemní smlouvu před účinností OOP, je i nadále doplatek na bydlení poskytován. Doplatek na bydlení není v důsledku vydání OOP poskytován až nově příchozím, resp. těm, kteří mají nájemní smlouvu uzavřenu až datu účinnosti OOP. Odpůrce doplnil, že nájemné za ubytování v předmětném domě výrazně převyšuje obvyklé nájmy v lokalitě. Odpůrce navrhuje, aby byly krajským soudem vyžádány nájemní smlouvy, ke kterým je poskytován doplatek na bydlení, které by měly být v dispozici Úřadu práce, kontaktní pracoviště Kaplice.

24. Odpůrce uzavřel, že má za to, že OOP bylo vydáno plně v souladu s příslušnou právní úpravou, přičemž k jeho vydání došlo v řízení, které bylo vedeno zákonným způsobem. Odpůrce navrhl, aby krajský soud návrh zamítl z důvodu jeho nedůvodnosti.

Stanoviska osob zúčastněných na řízení

25. Krajský soud při vymezení okruhu osob zúčastněných na řízení (dále též jako „OZNŘ“) vycházel jednak z toho, že dotčenou osobou může být obec samotná, na jejímž území bylo předmětné OOP vyhlášeno, a její občané. Proto krajský soud zaslal výzvu pro OZNŘ přímo obci X a dále nechal tuto výzvu vyvěsit na úřední desce této obce, aby se s ní mohli seznámit všichni občané obce a příp. se do soudního řízení přihlásit. Krajský soud dále při stanovení okruhu OZNŘ vycházel ze seznamu nájemců domu č. p. X (ke dni 30. 11. 2020), který předložila navrhovatelka, přičemž všechny plnoleté osoby z tohoto seznamu adresně obeslal. Do řízení se přihlásila obec X a 26 nájemců předmětného domu.

26. Osoba zúčastněná na řízení I (dále jen jako „OZNŘ I“)- obec X - ve svém vyjádření k věci uvedla, že navrhovatelka nevysvětluje, z jakého důvodu mají být dotčena její práva nabytá v dobré víře. OZNŘ I poukázala na to, že na výskyt konkrétních nežádoucích jevů byla navrhovatelka opakovaně upozorňována, avšak nepřijala žádná opatření, aby těmto jevům předcházela či aby byly tyto jevy alespoň redukovány. OZNŘ I považuje tvrzení o nepodloženosti a spekulativnosti přítomnosti sociálně nežádoucích jevů za nedůvodné. Odpůrce podle OZNŘ I zjišťoval reálnou situaci v dané oblasti u příslušných orgánů. OZNŘ I odkazuje na návrh OOP ze dne 26. 9. 2019. OOP je podle názoru OZNŘ I odůvodněno poměrně široce a podrobně a jsou v něm podrobně vyloženy důvody vydání OOP. Důvody pro vydání OOP se opírají o vyjádření Policie ČR a o vyjádření OSPOD.

27. OZNŘ I odkázala na § 33d odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi a dospěla k závěru, že v tomto ustanovení uvedené sociálně nežádoucí jevy se v předmětném domě objevují. Konkrétně jde o pohyb nepřizpůsobivých osob pod vlivem návykových látek (alkohol, drogy) po obci, obtěžování občanů na ulici a žebrání, obtěžování dětí a nezletilých, vykrádání zahrad a skleníků, odcizování prádla ze sušáků a šňůr, poškozování majetku občanů a obce (pergola u hřiště, tribuna a další), časté rušení nočního klidu, poškozování památek v obci, znečišťování veřejných prostor, poškozování veřejné zeleně, krádeže v obchodech. OZNŘ I v tomto směru odkázala na podrobnou argumentaci v OOP.

28. Tvrzení navrhovatelky, že nelze OOP vyhlásit jen na jediný dům, považuje OZNŘ I za nedůvodné. Z textu zákona dovozuje, že je nutno provést identifikaci míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy; zákon tak podle OZNŘ I explicitně předpokládá, že se bude jednak o konkrétní místo. OZNŘ I uzavřela, že OOP je vydáno v souladu se zákonem a procesně předepsaným způsobem.

29. Osoby zúčastněné na řízení II až XXVII - shora vyjmenovaní nájemci předmětného domu - ve svém společném vyjádření uvedly, že navrhují zrušení OOP, neboť je poškozuje, diskriminuje je a omezuje je na jejich právech. OZNŘ uvedly, že bydlí v pěkném, čistém a udržovaném domě, v němž našly po mnoha letech domov a kde je jim dobře. Uvedly, že udržují čistotu a pořádek i v okolí domu. Trvalé bydliště v obci má 15 nájemníků, tzn. že se jedná o X občany. Obec jim měla vydáním OOP velmi ublížit. OZNŘ popřely, že by kradly prádlo ze zahrad, zeleň a květiny z veřejných prostranství, že by ničily kulturní památky, jak se píše v petici. OZNŘ popřely, že by byly nepřizpůsobivými a vedly zahálčivý život; poukázaly na to, že naopak nemají peníze na rozhazování a že většina z nich žije pod hranicí chudoby a když si najdou práci, tak jde většinou o příležitostné brigády a přivýdělky. Úředníci z Úřadu práce v Kaplici teď nutí OZNŘ, aby šly bydlet jinam, do ubytoven v Kaplici a okolí. OZNŘ ale nechtějí bydlet jinde, ztratily by jistotu dlouhodobého bydlení; poukazují na to, že nejsou schopni platit kauce, vysoké nájmy a doplatky za energie v bytech. V důsledku vydaného OOP se z místa stala vyloučená lokalita, špatná adresa k bydlení a především OZNŘ uvádějí, že je jim odpíráno občanské právo žít v místě, kde se jim líbí a kde si našly domov. OZNŘ věří, že zrušení OOP je očistí a umožní jim klidný a důstojný život.

30. Osoby zúčastněné na řízení II až XII, XVI, XVII, XX až XXVII své vyjádření doplnily sdělením ze dne 26. 1. 2021, v němž uvedly, že nesouhlasí s vyjádřením odpůrce. OZNŘ uvedly, že není pravda, že vyhlášené OOP nepoškozuje osoby, kteří v předmětném domě již žijí. Paní L. a Ž. měly problémy s odejmutím doplatku na bydlení, neboť se odmítly přestěhovat do ubytovny v Kaplici nebo ve Velešíně. V obou případech rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, že se jedná o vadné rozhodnutí úřadu práce a dávka byla nakonec oběma obyvatelkám předmětného domu přiznána. Chybná rozhodnutí úřadu práce se týkají o dalších nájemníků předmětného domu (pan T., paní D. a pan C.). OZNŘ dále uvedly, že dům je zkolaudován pro 97 lidí. V 1. patře je nová koupelna od ledna 2020. Nová kuchyň s nerezovými stoly je v objektu 2 roky. Každý pokoj má svůj klíč od WC, které se uklízí a zamyká. OZNŘ denně uklízejí a navrhovatelka měsíčně dováží čisticí prostředky. Za vyprání prádla je poplatek 10 Kč za jednu pračku; tvrzení odpůrce, že tento poplatek činí 30 Kč je nepravdivé. Např. na ubytovně ve Velešíně se za vyprání prádla platí 50 Kč. OZNŘ uvedly, že OZNŘ I (obec X) si najala v roce 2017 hlídací agenturu, jejíž pracovníci byli nakonec odsouzeni za trestné činy proti obyvatelům předmětného domu, neboť se dopustili vydírání, násilí a nezákonného jednání. OZNŘ tvrdí, že to OZNŘ I dělala, aby jim nahnala strach. Nájemci byli nuceni často volat Policii ČR a obec samotná k nim Policii ČR často posílala. OZNŘ jsou přesvědčeni, že to bylo pro to, aby obec ukázala, že do předmětného domu vyjíždí Policie ČR nejvíce ze všech ubytoven. Petici proti obyvatelům předmětného domu měla zorganizovat starostka obce.

31. OZNŘ doplnily, že po vydání OOP mají také velké problémy s doručováním pošty. Doručovatelce prý na obci oznámili, že do domu může chodit jen s asistencí Policie ČR. OZNŘ namítají, že ani pošta zasílaná krajským soudem v této kauze jim není doručována, přitom mají na domě poštovní schránku.

32. OZNŘ poukazují na to, že X není podle zdroje na internetu vyloučenou lokalitou. Předmětný dům se nachází půl kilometru za obcí, OZNŘ se v obci nezdržují, jen si dojdou nakoupit, někteří do obce ani nedojdou, neboť jsou invalidní. Navrhovatelka jakožto vlastnice domu do místa každý týden dojíždí, pomáhá nájemcům; OZNŘ si taktéž pomáhají navzájem. V místě není nikdo, kdo by trpěl hlady a musel žebrat. OZNŘ konstatovaly, že mají v předmětném domě svůj domov. V X žijí jiní občané v hrozných vybydlených domech, ve sklepech bez elektřiny a topení a jezdí si k OZNŘ pro vyhozený nábytek, aby měli čím topit. Takto žil pan Š., který dnes bydlí v předmětném domě, chodí do práce a platí nájem.

33. Podání ze dne 26. 1. 2021 (odeslané dne 29. 1. 2021) bylo podepsáno i dalšími osobami, obyvateli předmětného domu, z jejichž podpisu krajský soud dovodil jejich vůli se přihlásit do řízení taktéž jako osoby zúčastněné na řízení. Vzhledem k tomu, že se tyto osoby, ač splňují hmotněprávní podmínky pro postavení osob zúčastněných na řízení, přihlásily do řízení až po lhůtě, kterou pro tento účel krajský soud stanovil (lhůta uplynula nejpozději dne 20. 1. 2021), tj. nesplnily formální podmínku pro postavení osoby zúčastněné na řízení, vyrozuměl je krajský soud o tom, že s nimi nebude jednat jako s osobami zúčastněnými na řízení. Krajský soud postupoval podle § 101b odst. 4 s. ř. s., který v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vylučuje aplikaci § 34 odst. 4 s. ř. s., podle kterého se v ostatních typech řízení vydává usnesení o tom, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. Vzhledem k tomu, že aplikace tohoto ustanovení je v tomto typu řízení vyloučena, tak krajský soud přistoupil k tomu, že tyto osoby o této skutečnosti vyrozuměl přípisem.

Podstatný obsah předložené podkladové dokumentace

34. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

35. Dne 27. 8. 2019 podala OZNŘ I odpůrci žádost o vydání OOP, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v nemovitosti X č. p. X. V žádosti se uvádí, že v domě č. p. X. a jeho okolí nastal nárůst nežádoucích jevů do takové míry, že se zde tyto jevy ve znatelně zvýšené míře vyskytují oproti obvyklé míře v regionu. Nejčastější delikty osob žijících v předmětném domě jsou delikty proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku; dochází i k dalším sociálně nežádoucím jevům (dluhy, zahálčivý, marnotratný způsob života, alkoholismus, požívání jiných návykových látek, tři pokusy o znásilnění). OZNŘ I v žádosti uvedla, že podle jejího mínění lze osobám žijícím v domě č. p. X. přičítat tyto nežádoucí sociální jevy: pohyb nepřizpůsobivých osob po obci pod vlivem návykových látek (alkohol, drogy), obtěžování občanů na ulici, žebrání, obtěžování dětí a nezletilých dětí, vykrádání zahrad a skleníků, odcizování prádla ze sušáků a šňůr, poškozování majetku občanů a obce (pergola u hřiště, tribuna atd.), časté rušení nočního klidu, poškozování památek v obci, znečišťování veřejných prostor, poškozování veřejné zeleně, krádeže v obchodech. OZNŘ I jako žadatelka je přesvědčena, že vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů může výrazně přispět ke snížení sociálně nežádoucích jevů a ke zlepšení bezpečnostní situace v obci.

36. OZNŘ I k žádosti přiložila petici proti ubytovně č. p. X. podepsanou 492 občany obce X. Dále OZNŘ I opatřila vyjádření Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru Český Krumlov, Obvodního oddělení Kaplice (dále jen „Policie ČR“) ze dne 25. 7. 2019. Z tohoto vyjádření nazvaného Vyhodnocení bezpečnostní situace v obci X se podává, že zpráva shrnuje protiprávní jednání spáchané pouze v obci X (nikoliv v okolních částech obce), a to za období od roku 2017 do současné doby. Za sledované období bylo v obci spácháno 29 trestných činů a 68 přestupků, přičemž z toho 12 trestných činů a 31 přestupků bylo spácháno pouze ze strany osob žijících v ubytovně zvané „Titanik“. Většina ubytovaných jsou osoby převážně sociálně slabé; žijí zde i Romové. Tyto osoby nejsou řádně zaměstnané a jsou pravidelnými konzumenty alkoholických nápojů, s čímž je následně spojeno protiprávní jednání. Na ubytovně byl zaznamenán výskyt zájmových osob policie, a to i osob v celostátním pátrání. Na území Obvodního oddělení policie Kaplice je více než 20 ubytoven, přičemž předmětná ubytovna X počtem výjezdů na přijatá oznámení. V X jsou i další ubytovny patřící společnosti Bentex s. r. o., ve kterých jsou ubytováni převážně agenturní zaměstnanci této společnosti (cizinci bulharské a ukrajinské národnosti); ze strany osob ubytovaných na těchto ubytovnách společnosti Bentex s. r. o. nebylo zaznamenáno žádné protiprávní jednání. Ve vyjádření je uvedeno, že bylo vycházeno z informačního systému Policie ČR, ve kterém jsou evidována veškerá protiprávní jednání spáchaná v působnosti Obvodního oddělení Kaplice. Oznámení přes linku 158 jsou taktéž evidována v informačním systému Policie ČR. Na tuto linku telefonují i osoby z ubytovny „Titanik“, přičemž za posledního půl roku vznikl fenomén, že ubytovaný oznamovatel oznámí událost dějící se přímo na ubytovně a žádá příjezd hlídky Policie ČR na místo, následně po příjezdu hlídky si oznamovatel věc rozmyslí a již s Policií ČR nechce nic řešit.

37. Odpůrce vypracoval dne 6. 9. 2019 návrh opatření obecné povahy, v němž je shrnut obsah žádosti a obsah vyjádření Policie ČR. Dále je ve spise založen úřední záznam ze dne 9. 9. 2019 o tom, že dne 12. 9. 2019 se bude konat ústní jednání. Ve spise je záznam o ústním jednání ze dne 12. 9. 2019. Zástupce Policie ČR odkázal při ústním jednání na vyjádření ze dne 25. 7. 2019, které je obsahem správního spisu. Za odbor sociálně-právní ochrany dětí byl přítomen zaměstnanec Městského úřadu Kaplice, který uvedl, že na předmětné adrese nedoporučují klientům ubytování s nezletilými dětmi vzhledem k tomu, že se nejedná o prostředí vhodné pro výchovu dětí, a to z důvodu složení ubytovaných a celkových životních a hygienických podmínek. Pokud jde o rodiny s dětmi ubytované v předmětném domě, tak ty nejsou klienty místního OSPOD (zřejmě spadají pod jiné místně příslušné OSPOD). Nicméně zdejší OSPOD řeší situaci rodin s dětmi v předmětném domě při různých aktivitách Policie ČR.

38. Odpůrce vyžádal vyjádření od Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Českých Budějovicích, Kontaktního pracoviště Kaplice (dále jen „úřad práce“). Úřad práce se dne 25. 9. 2019 vyjádřil tak, že předmětný dům je z hlediska zákona o pomoci v hmotné nouzi jiným než obytným prostorem, tzn. že jde o nestandardní formu bydlení určenou k dočasnému bydlení. Přestože tedy předmětný dům nemá sloužit k trvalému bydlení, řada lidí zde bydlí již delší dobu, protože se jim jiné bydlení nepodařilo opatřit. Jedná se často o osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnatelné, osoby s trestní minulostí, závislé na alkoholu a návykových látkách a osoby žijící neuspořádaným způsobem života. Úřad práce vyplácí dávky pomoci v hmotné nouzi 23 klientům, kteří žijí v předmětném domě.

39. Odpůrce následně vypracoval další návrh opatření obecné povahy, v němž shrnul podklady řízení. Tento návrh byl zaslán OZNŘ I a navrhovatelce, byl taktéž vyvěšen na úřední desce obce X a obce Kaplice ode dne 27. 9. 2019. Navrhovatelka podala k návrhu OOP včasné námitky ze dne 13. 10. 2019. Přílohou námitek bylo Vyjádření k petici proti ubytovně č. p. X a X ozvěny srpen 2019.

40. Opatření obecné povahy bylo ve formě veřejné vyhlášky vydáno dne 25. 11. 2019, přičemž bylo zasláno navrhovatelce. Dne 25. 11. 2019 bylo OOP vyvěšeno na úřední desce obce X. OOP nabylo účinnosti dne 10. 12. 2019.

41. V obsahu OOP odpůrce cituje obsah žádosti OZNŘ I ze dne 27. 8. 2019, dále uvádí obsah vyjádření Policie ČR ze dne 25. 7. 2019. Odpůrce konstatoval, že návrh OOP projednal na ústním jednání s Policií ČR a s orgánem OSPOD a konstatoval průběh a obsah tohoto ústního jednání. Dále odpůrce shrnul obsah vyjádření úřadu práce, které si vyžádal. Odpůrce konstatoval, že posoudil obsah žádosti OZNŘ I, zda splňuje zákonné podmínky a obsahuje skutečnosti, na základě kterých lze dospět k názoru, že žadatelem navrhované vydání OOP je řádně odůvodněné. Stanovisko Policie ČR podpořilo tvrzení OZNŘ I uvedená v její žádosti. OSPOD uvedl, že předmětný dům není vhodným prostředím pro výchovu dětí. Odpůrce uvedl, že podpůrně opírá své stanovisko též o vyjádření úřadu práce.

42. Odpůrce v odůvodnění OOP dále cituje obsah podaných námitek navrhovatelky. Uvedené námitky odpůrce vypořádal konstatováním, že jde o subjektivní pohled navrhovatelky na situaci v předmětném domě, který je v jejím vlastnictví. Navrhovatelka se odkazuje na informace od Policie ČR, hasičů atd. Žádnými objektivními doklady a důkazy však navrhovatelka svá tvrzení neprokazuje a nedokládá konkrétní listinné důkazy, které by rozporovaly vyjádření OZNŘ I, Policie ČR, OSPOD a úřadu práce. Odpůrce proto její námitky zamítl.

43. Odpůrce uvedl, že předmětný dům je jako sociálně vyloučená lokalita uveden v mapě vyloučených lokalit, která je jedním z hlavních výstupů výzkumného projektu Ministerstva práce a sociálních věcí - Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Odpůrce konstatoval, že prostřednictvím tohoto OOP se předmětný dům sociálně vyloučenou lokalitou nestává, neboť je takto veden již od roku 2015.

44. Odpůrce shrnul, že při rozhodování zkoumal, zda se v oblasti vyskytují sociálně nežádoucí jevy a vycházel přitom především z vyjádření Policie ČR, OSPOD a úřadu práce. Odpůrce ocitoval znění § 33d odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi, v němž je uveden demonstrativní výčet sociálně nežádoucích jevů. Odpůrce konstatoval, že výskyt sociálně nežádoucích jevů v předmětném domě je dostatečně popsán v žádosti OZNŘ I, vyjádření Policie ČR, OSPOD a úřadu práce. V domě žije minimálně 23 lidí pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi; jejich situace se vyhlášením OOP nezmění. Aktuálně vyplácené doplatky na bydlení nejsou vyhlášením OOP ohroženy. OOP cílí pouze na nově příchozí nájemníky, tzn. že žadatelům s nově uzavřenými nájemními smlouvami nebude doplatek na bydlení přiznán. Ostatních obyvatel, kteří nejsou příjemci dávek hmotné pomoci, se OOP netýká.

45. Odpůrce zhodnotil, že souhlasí s navrhovatelkou v tom, že je zcela žádoucí sociální práce s lidmi, kteří v předmětném domě bydlí. Je ovšem nežádoucí příliv nových nájemců. Odpůrce nezpochybnil, že se navrhovatelka snaží s nájemci pracovat a vést je ke spořádanému životu, a proto na navrhovatelku apeloval, aby i nadále své nájemce motivovala k uspořádání svých poměrů a ke spolupráci se sociálními pracovníky. Bohužel i přes intenzivní snahu navrhovatelky, kterou popisuje ve svých námitkách, dochází ze strany nájemců k popisovaným sociálně nežádoucím jevům, a to jak v objektu, tak i na území obce.

46. Odpůrce uzavřel, že posoudil žádost OZNŘ I, zda splňuje zákonné podmínky a obsahuje odůvodněné skutečnosti, přihlédl k výsledkům projednání s dotčenými orgány i k námitce navrhovatelky, a shledal, že stanoviska dotčených orgánů podpořila tvrzení OZNŘ I uvedená v její žádosti, a proto odpůrce vyhlásil nemovitost X č. p. X za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Právní hodnocení krajského soudu

47. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

48. Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť shledal, že jsou pro to splněny podmínky podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. (při splnění podmínek přiměřené aplikace tohoto ustanovení podle § 101b odst. 4 s. ř. s.).

49. Návrh je důvodný.

Zkoumání podmínek řízení

50. Nejprve se zdejší soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelky se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejích právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda je navrhovatelka skutečně na svých právech dotčena, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

51. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011 - 526, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“

52. Podle zdejšího soudu potencialitu zásahu do subjektivních práv lze úspěšně dovozovat prakticky u každého vlastníka nemovitosti, která je označena za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Navrhovatelka ke své aktivní legitimaci uvedla, že předmětný dům využívá ke své podnikatelské činnosti a že příjem získaný z pronájmu je pro ni stěžejní. Uvedené dokládala předloženými daňovými přiznáními, které však krajský soud nepovažoval za nezbytné provádět k důkazu, neboť je zjevné, že navrhovatelka vlastní předmětný dům a že jej pronajímá; výše jejích příjmů z pronájmů není v tomto směru rozhodná. Bez dalšího je evidentní, že vyhlášené OOP může mít vliv na její podnikatelskou činnost a příjmy z pronájmu, neboť příchod nových nájemníků, kteří by rádi čerpali doplatek na bydlení, je ohrožen, neboť v místě vyhlášení předmětného OOP nevzniká nárok na tuto dávku pomoci v hmotné nouzi těm nájemníkům, kterým by vznikla nájemní smlouva po dni účinnosti vyhlášeného OOP.

Základní východiska soudního přezkumu

53. Pokud jde o východiska, z nichž zdejší soud při posouzení důvodnosti návrhu vycházel, tak předně je třeba uvést, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 - 98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS, vyplývá pět kroků, v rámci nichž soud při přezkumu opatření obecné povahy postupuje. „Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) spočívá v pěti krocích; za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.“

54. Krajský soud přitom při přezkumu postupuje od prvého kroku k dalším s tím, že pokud u některého z kroků algoritmu shledá důvod pro zrušení napadeného opatření obecné povahy, aplikací dalších kroků se již věcně nezabývá, ledaže by povaha věci, zejména s ohledem na dopad soudního rozhodnutí na další průběh řízení o vydání opatření obecné povahy naznačení dalšího postupu vyžadovala, zejména z důvodů eliminací případných příštích opakovaných soudních sporů postavených na argumentaci vznesené již v projednávaném návrhu. Tzv. algoritmus přezkumu opatření obecné povahy však byl modifikován novelizací s. ř. s. provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež zakotvila vázanost soudu rozsahem a důvody návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Z hlediska systematiky přezkumu opatření obecné povahy v rozsahu návrhových bodů však uvedený algoritmus, vč. posloupnosti jeho kroků, zůstává použitelný. Jinými slovy řečeno, krajský soud postupuje při aplikaci algoritmu přezkumu tak, aby nevybočil z mezí návrhových bodů.

55. V nyní projednávané věci se návrhové body navrhovatelky týkaly především čtvrtého kroku algoritmu (zákonnosti a přezkoumatelnosti samotného obsahu opatření obecné povahy) a zcela okrajově kroku třetího (procesní vada při vydávání OOP).

Ústavní přezkum předmětné právní úpravy

56. Přezkoumávané OOP bylo vydáno na základě § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle jehož odst. 1 může obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Důsledky vydání napadeného opatření obecné povahy pak upravuje § 33 odst. 9 zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle nějž nevzniká nárok na doplatek na bydlení, pokud se byt, jiný než obytný prostor podle odstavce 6, věty první nebo ubytovací zařízení nachází v oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlášené opatřením obecné povahy podle § 33d. Ustanovení věty první se nepoužije na případy, kdy vlastnické právo nebo právo na užívání bytu, jiného než obytného prostoru podle odstavce 6, věty první nebo ubytovacího zařízení vzniklo před vydáním opatření obecné povahy podle § 33d.

57. Krajský soud při projednávání návrhu na zrušení OOP zjistil, že pod sp. zn. Pl. ÚS 40/17 je před Ústavním soudem vedeno řízení o návrhu skupiny sedmnácti senátorů Parlamentu České republiky na zrušení § 33 odst. 9 a § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi. Uvedené řízení nebylo do dne vyhlášení tohoto rozsudku skončeno.

58. Krajský soud zvažoval, zda zde není dán důvod pro přerušení řízení podle § 48 odst. 2 písm. d) s. ř. s., neboť zde probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé. Krajský soud zhodnotil, že zde důvod pro přerušení řízení dán není. Krajský soud totiž shledal, že vydané OOP je nepřezkoumatelné a musí být zrušeno, neboť v soudním přezkumu neobstojí (k tomu podrobně viz níže). Krajský soud proto dospěl k závěru, že není nezbytné řízení přerušovat a vyčkávat na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně toho, zda předmětná právní úprava obstojí v testu ústavnosti či nikoliv. Zjištěná nepřezkoumatelnost OOP totiž způsobuje jeho nezákonnost per se a přezkoumávané OOP by v soudním přezkumu nikdy nemohlo obstát, i kdyby Ústavní soud předmětnou právní úpravu nezrušil. Výsledek řízení u Ústavního soudu není v tuto chvíli pro posouzení této věci rozhodný, neboť OOP, které je aktuálně vydáno podle platné a účinné právní úpravy, nemůže bez dalšího obstát pro svou nepřezkoumatelnost.

59. Nicméně pokud bude odpůrce činit další kroky k opětovnému vydání OOP, bude povinen sledovat stav řízení před Ústavním soudem (sp. zn. Pl. ÚS 40/17) a jeho příp. výsledek zohlednit v rámci svého postupu.

Námitka nedostatečného odůvodnění OOP a námitka nedostatečnosti podkladů

60. Navrhovatelka v návrhu namítla, že OOP není dostatečně odůvodněno, že tvrzení, ze kterých vychází, jsou spekulativní a jsou neprokázaná. Podle navrhovatelky není doložen výskyt sociálně nežádoucích jevů v předmětném domě a míra výskytu sociálně nežádoucích jevů není nijak srovnávána s jinými oblastmi regionu. Podklady pro OOP podle navrhovatelky nejsou dostatečné, vyjádření Policie ČR považuje navrhovatelka za neurčité, nepřezkoumatelné a obsahově zcela nedostatečné. Ve vyjádření Policie ČR není vymezen druh kriminálního jednání, což je podle navrhovatelky podstatné z hlediska posouzení přítomnosti sociálně nežádoucích jevů.

61. Krajský soud shledal uplatněnou námitku za důvodnou.

62. Podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Z § 68 odst. 3 správního řádu užitého přiměřeně podle § 174 odst. 1 správního řádu je zřejmé, že v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v souvislosti s odůvodněním opatření obecné povahy již vyslovil, že „z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“ (srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 - 136, publ. pod č. 1795/2009 Sb. NSS).

63. Právní úprava § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi obsahuje především úpravu procesního postupu, ovšem zmiňuje i hmotněprávní podmínky, za kterých lze OOP vyhlásit. OOP se v tomto případě nevydává z úřední povinnosti, nýbrž pouze na základě žádosti obce, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy. To však neznamená, že se jedná o klasické řízení o žádosti ve smyslu § 44 a násl. správního řádu. Žádost ve smyslu § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je nutno chápat jako kvalifikovaný podnět, bez kterého nemůže věcně příslušný správní orgán opatření obecné povahy vydat.

64. Ustanovení § 33d odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že žádost podaná obcí musí obsahovat:

a) identifikaci míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, a

b) odůvodnění, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů; za sociálně nežádoucí jevy se považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek apod.

65. V citovaném ustanovení je uveden demonstrativní výčet jevů, které lze považovat za jevy sociálně nežádoucí. Za sociálně nežádoucí jevy se podle zákona o pomoci v hmotné tedy považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek apod. Z demonstrativnosti výčtu je patrné, že za sociálně nežádoucí jevy lze považovat i jevy jiné.

66. Uvedené shrnul J.V. ve svém článku K pravomoci pověřeného obecního úřadu (ne)vydat opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů podle § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi (zdroj ASPI, 2019): „V § 33d jsou stanoveny podmínky, za kterých se dané opatření obecné povahy vydá (a tedy a contr. nejsou-li dané podmínky splněny, opatření obecné povahy vydat nelze) a které jsou povahy hmotněprávní i procesní. Nezbytným procesním předpokladem je žádost obce, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy. Obec může požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Žádost musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, jimiž jsou identifikace míst, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, a odůvodnění, v čem je spatřován zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů s tím, že za sociálně nežádoucí jevy se považuje zejména porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti, výskyt osob pod vlivem návykových látek apod., a taková žádost je současně nezbytnou podmínkou vydání opatření obecné povahy, tzn. že pověřený obecní úřad jako věcně příslušný správní orgán ho nemůže vydat sám pouze ze své iniciativy bez takové žádosti (z moci úřední). (…) Vydání nebo nevydání opatření obecné povahy není na základě zákonné úpravy věcí správního uvážení pověřeného obecního úřadu, ale je založeno na naplnění nebo nenaplnění obsahu neurčitého právního pojmu, kterým je "výskyt sociálně nežádoucích jevů ve zvýšené míře". Pokud pověřený obecní úřad výskyt sociálně nežádoucích jevů ve zvýšené míře v dané oblasti zjistí, opatření obecné povahy vydat musí (a naopak), což jistě nevylučuje, že různé orgány a subjekty mohou v tomto směru dojít při posuzování situace v dané lokalitě k odlišným závěrům. Předmětem sporu může být jak obsah pojmu "sociálně nežádoucí jev" tak slovního spojení "zvýšená míra".“

67. Hmotněprávními podmínkami pro vyhlášení OOP je tedy to, že musí být odpůrcem zjištěno a prokázáno, že se v oblasti vyskytují sociálně nežádoucí jevy a že se vyskytují ve zvýšené míře. Pojem sociálně nežádoucí jev i pojem výskyt ve zvýšené míře jsou neurčitými právními pojmy, které je odpůrce při vydávání OOP povinen v odůvodnění vyložit a vysvětlit, na základě jakých pokladů a skutečností má za prokázané, že se v místě vyskytují konkretizované sociálně negativní jevy a že se tak děje ve zvýšené míře oproti jiným místům. Uvedená právní úvaha odpůrce však v OOP zcela absentuje.

68. Z odůvodnění OOP se lze dozvědět toliko to, že odpůrce vycházel bezvýhradně z obsahu žádosti OZNŘ I a z vyjádření Policie ČR. Vyjádření Policie ČR však zcela neprokazuje to, co se v žádosti OZNŘ I uvádí. V žádosti OZNŘ I jsou vymezeny konkrétní jevy, které OZNŘ I považuje za sociálně nežádoucí, ovšem z vyjádření Policie ČR se dá zjistit pouze to, kolik trestných činů a přestupků v obci za sledované období z celkového počtu spáchali obyvatelé předmětného domu. Tyto dva podklady považoval odpůrce za zcela dostačující k tomu, aby OOP vyhlásil. Tyto podklady však dostatečně neprokazují, jaké jevy a v jaké míře se v místě vyskytují.

69. Odpůrce se po právní stránce vůbec nezabýval obsahem předestřených neurčitých právních pojmů a nijak je obsahem nenaplnil. Odpůrce nevysvětlil, co konkrétně představuje sociálně nežádoucí jevy a zda se v místě vyskytují ve zvýšené míře. Pouhá citace demonstrativního výčtu podle § 33d odst. 1 písm. b) in fine zákona o pomoci v hmotné nouzi nepostačuje. Žádost OZNŘ I sama o sobě obsahuje pouze subjektivní tvrzení žadatele o tom, že určité jevy v obci připisuje obyvatelům předmětného domu. Ovšem ani vyjádření Policie ČR není natolik podrobné a konkrétní, aby z něj bylo možno mít za doložené, že žadatelem označené jevy lze všechny přičítat obyvatelům předmětného domu. Vyjádření Policie ČR by v tomto směru mělo obsahovat výčet trestných činů a přestupků, spáchaných obyvateli předmětného domu za sledované období, včetně vymezení skutkových podstat tohoto kriminálního jednání tak, aby bylo možno kriminální jednání kategorizovat a podřadit pod neurčitý právní pojem sociálně nežádoucí jevy.

70. Pokud jde o míru výskytu sociálně nežádoucích jevů, tak se z vyjádření Policie ČR podává, že předmětný dům je ze všech evidovaných ubytoven v oblasti Kaplicka (více než 20 ubytoven) jediný s tak vysokým počtem evidovaného protiprávního jednání a s tak vysokým počtem výjezdů na přijatá oznámení. V tomto směru považuje krajský soud vyjádření Policie ČR opět za nedostatečné, neboť by bylo žádoucí uvést nějaké konkrétní srovnání, včetně počtů evidovaného protiprávního jednání ze strany osob ubytovaných na ostatních ubytovnách atd. Bylo by žádoucí uvést v tomto směru nějaké statistické údaje, ze kterých by bylo možné činit závěr o tom, že právě v předmětném domě, resp. že obyvatelům tohoto předmětného domu jsou přičitatelné sociálně nežádoucí jevy ve zvýšené míře. Vyjádření Policie ČR je proto nedostatečné, neboť není podloženo žádnými daty pro srovnání míry výskytu kriminálního jednání v jiných podobně určených místech regionu (např. v oblastech, kde jsou další ubytovny).

71. Je naprosto nedostačující závěr odpůrce, který učinil na str. 5 OOP, v němž uvedl, že „sociálně nežádoucí jevy vyskytující se v nemovitosti M. jsou dostatečně popsány ve výše uvedených vyjádřeních žadatele, Policie ČR, orgánu sociálně právní ochrany dětí a úřadu práce.“ Odpůrce sice vyjádřil, z jakých podkladů vycházel, ovšem již vůbec nevysvětlil, jaké závěry z nich vyvodil, co má za prokázané a co nikoliv a především vůbec nenaplnil neurčité právní pojmy sociálně nežádoucí jev a výskyt ve zvýšené míře. Odpůrce v podstatě zcela rezignoval na jakékoliv vlastní posouzení věci. Odpůrce k této otázce neuvedl skutečně nic, a proto krajský soud nemá v tomto směru ani co přezkoumat. Odpůrce se o vyložení neurčitých právních pojmů ani nepokusil. Přitom z ustálené judikatury vyplývá povinnost správního orgánu nejprve neurčitý právní pojem vyložit a poté jej konfrontovat se skutkovými zjištěními konkrétního případu a usoudit, zda skutková podstata dané věci je aplikovatelná na hypotézu právní normy (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 20. 10. 2004, č. j. 1 As 10/2003 - 58, publ. pod č. 896/2006 Sb. NSS).

72. K problematice neurčitých právních pojmů lze dokázat též na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2015, č. j. 9 As 12/2014 - 86, publ. pod č. 3239/2015 Sb. NSS: „Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, (…) i časem a místem aplikace normy. Zákonodárce použitím neurčitého právního pojmu vytváří prostor veřejné správě, aby zhodnotila, zda konkrétní situaci lze podřadit pod daný neurčitý pojem. Při přezkumu správního rozhodnutí následně správní soud řeší otázku, zda určitý jev reálného života byl správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem. Soud musí mít možnost přezkoumat, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady pro své rozhodnutí k tomu správní orgán soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu. Jestliže takový přezkum možný není, je rozhodnutí pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.3.2007, č.j.7As 78/2005 – 62)Obdobně též rozsudky ze dne 20. 10. 2004, č. j.1 As10/2003- 58, publ. pod č. 849/2006 Sb. NSS, ze dne 27. 9. 2007, č. j. 5 As 32/2007- 83, publ. pod č. 2362/2011 Sb. NSS, ze dne 17. 8. 2005, č.j. 4 As 8/2004 - 122, či ze dne 12. 6. 2012, č. j. 1 As 51/2012 – 242, publ. pod č. 2703/2012 Sb. NSS).“

73. Je-li tedy vydání OOP vázáno na splnění zákonných podmínek, musí být obsahem jeho odůvodnění též posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je-li splnění těchto podmínek některou z oprávněných osob zpochybněno (viz námitky navrhovatelky). Jak již bylo uvedeno, podle §173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení (např. z §172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle §172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění). Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle §174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Protože však ve vztahu k hodnocení podmínek pro vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů odůvodnění napadeného opatření obecné povahy postrádá způsobilé rozhodovací důvody, shledal jej krajský soud nepřezkoumatelným. Nutno zdůraznit, že v případě faktické nepřezkoumatelnosti odůvodnění opatření obecné povahy není úkolem soudu, coby orgánu, jemuž přísluší pouze přezkum vydaného opatření obecné povahy, aby nahrazoval skutková zjištění a právní závěry, které měl učinit správní orgán, a zasahoval tak do jeho působnosti.

74. Další pochybení odpůrce spatřuje krajský soud i v tom, že se v odůvodnění odkazuje na mapu sociálně vyloučených lokalit, která je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí - Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, aniž by tento podklad založil do správního spisu. Nelze v odůvodnění OOP odkazovat na podklad, který není obsahem správního spisu a nejedná se ani o skutečnost obecně známou, kterou by nebylo třeba dokazovat.

75. V tomto směru tedy krajský soud uzavírá, že přezkoumávané OOP se nezakládá na dostatečných pokladech, ze kterých by byl zjištěn dostatečně skutkový stav věci k tomu, aby mohl být naplněn obsah neurčitých právních pojmů a učiněn závěr, že se v místě vyskytují sociálně nežádoucí jevy ve zvýšené míře. Jedná se o vadu podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Dále krajský soud konstatuje, že samotné odůvodnění OOP je zcela nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v něm zcela absentuje hodnocení hmotněprávních podmínek pro vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a obsah klíčových neurčitých právních pojmů není ze strany odpůrce nijak vyložen a ani naplněn. Jakékoliv přezkoumatelné úvahy odpůrce v tomto směru v odůvodnění OOP zcela chybí. Jedná se o vadu podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Námitky navrhovatelky vznesené v rámci projednání OOP a jejich vypořádání odpůrcem

76. Navrhovatelka v návrhu namítala, že se odpůrce dostatečně nevypořádal s jejími námitkami, které uplatnila v rámci projednání OOP. Daná námitka je taktéž důvodná.

77. Z právní věty VII. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010 - 169, publ. pod č. 2266/2011 Sb. NSS, se podává, že „na odůvodnění rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004). Musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje obec námitky uplatněné oprávněnou osobou (…) za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené.“

78. Odpůrce v odůvodnění OOP citoval obsah navrhovatelkou podaných námitek. Odpůrce námitky vypořádal konstatováním, že navrhovatelka popisuje svůj subjektivní pohled na situaci v předmětném domě a že se odkazuje na informace od Policie ČR, hasičů atd., přitom však nic z toho nedokládá. Odpůrce konstatoval, že námitky navrhovatelky zamítá, neboť neprokazují, že se v předmětném domě nevyskytují sociálně nežádoucí jevy ve zvýšené míře. V závěru OOP dále odpůrce reaguje na námitky navrhovatelky v tom směru, že je žádoucí, aby docházelo k intenzivní sociální práci s obyvateli předmětného domu; naopak není žádoucí příliv nových nájemců. Odpůrce poukázal na tvrzení navrhovatelky, že se nájemci předmětného domu musí spolu naučit žít, udržovat pořádek, hledat si práci, platit nájem atd. Odpůrce nezpochybnil, že a se navrhovatelka snaží se svými nájemci pracovat a vést je ke spořádanému životu, a apeloval na ni, aby v tomto svém záměru pokračovala. Odpůrce zhodnotil, že i přes intenzivní snahu navrhovatelky, dochází ze strany nájemců k sociálně nežádoucím jevů, a to jak v objektu, tak i na území obce.

79. Takové vypořádání námitek navrhovatelky ze strany odpůrce nelze než označit za nedostatečné. Je sice pravdou, že pokud se navrhovatelka v námitkách odvolávala na to, že má informace od Policie ČR, že nikdo z nájemců nebyl obviněn z krádeže v obci, pak toto tvrzení měla navrhovatelka taktéž doložit. Stejně tak měla navrhovatelka předložit protokol o kontrole ze strany Hasičského záchranného sboru, pokud se dovolává výsledků takové kontroly. Na druhou stranu je však nutné zdůraznit, že odpůrce byl ve vypořádání námitek povinen reagovat na tvrzení navrhovatelky, která byla způsobilá zpochybnit splnění podmínek pro vyhlášení OOP. Navrhovatelka se zmiňovala o složení obyvatel obce (Vietnamci, Bulhaři, Rumuni, Moldavci, Ukrajinci, Romové, nízkopříjmoví občané a lidé bez práce), a také o pravidelných sobotních diskotékách, které mají podle ní vliv na veřejný pořádek v obci. Odpůrce se k těmto námitkám vůbec nevyjádřil, ač byl povinen se na podkladě řádně zjištěného skutkového stavu vypořádat s tím, zda lze tvrzené sociálně nežádoucí jevy v obci přičítat zejména nájemcům předmětného domu, jak tvrdí OZNŘ I, nebo zda je lze přičítat i jiným obyvatelům obce, či návštěvníkům diskoték, jak tvrdí navrhovatelka, a v jaké míře. Odpůrce se dostal do pozice, kdy měl proti sobě na jedné straně tvrzení OZNŘ I, jakožto žadatele o vydání OOP, a na straně druhé navrhovatelky, jakožto vlastnice předmětného domu, jehož se OOP mělo dotýkat. Odpůrce byl povinen si opatřit podklady v takovém rozsahu, aby se mohl oprávněně přiklonit k tvrzení jedné ze stran a na základě toho poté odmítnout s patřičným odůvodněním tvrzení strany druhé. Odpůrce však nic z toho neučinil. Námitky navrhovatelky bez relevantního odůvodnění zamítl, a nekriticky vycházel z žádosti OZNŘ I, kterou považoval za prokázanou vyjádřením Policie ČR. Vyjádření Policie ČR však bylo v tomto směru podkladem nedostatečným, jak již bylo vysvětleno shora.

80. Uvedené pochybení odpůrce zakládá další důvod nepřezkoumatelnosti OOP pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Ostatní návrhové body

81. Navrhovatelka dále namítala, že podle jejího názoru bylo nadbytečné projednání návrhu OPP s OSPOD a opatřování vyjádření úřadu práce. S uvedeným se krajský soud neztotožňuje. Odpůrce je ten, kdo je odpovědný za řádné zjištění skutkového stavu věci a je oprávněn z úřední povinnosti opatřovat podklady, které považuje za potřebné ke zjištění skutkového stavu věci. Vyjádření úřadu práce se týkalo předmětné problematiky a taktéž vyjádření OSPOD bylo podstatné, neboť sociálně nežádoucí jev může spočívat i v nepříznivých vlivech působících na děti.

82. Z hlediska procesních vad navrhovatelka namítla, že podle jejího názoru nebyl návrh OOP projednán s Policií ČR. Tato námitka je nedůvodná. Návrh OOP byl projednán s Policií ČR, neboť bylo jako podklad řízení opatřeno vyjádření příslušného oddělení Policie ČR, v jehož obvodu se předmětný dům nachází, a zástupce tohoto oddělení byl přítomen při ústním projednání OOP, na němž se odkázal na písemné vyjádření. To, že projednání s Policií ČR bylo z hlediska zjištění skutkového stavu nedostatečné, jak již krajský soud zhodnotil shora, však neznamená, že byly i porušeny procesní pravidla projednání OOP s dotčenými orgány. Tak tomu nebylo. Z čistě procesně-formálního hlediska proběhlo projednání s Policií ČR zcela v souladu s § 33d odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

83. Navrhovatelka k návrhu přiložila žádost o poskytnutí informace ze dne 14. 10. 2020, kterou podala Policii ČR, Krajskému ředitelství Jihočeského kraje, Územnímu odboru Český Krumlov, Obvodní oddělení Kaplice a dále rozhodnutí tohoto orgánu ze dne 22. 10. 2020 o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Krajský soud se těmito listinami v řízení nezabýval a neprováděl je k důkazu, neboť by to bylo s ohledem na výsledek tohoto řízení zcela nadbytečné, a taktéž se krajský soud nemůže vyslovovat k zákonnosti rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí informace, které bylo vydáno ve zcela jiném řízení a které může být přezkoumáno soudem jedině po vyčerpání řádných opravných prostředků u správního orgánu na základě samostatně podané žaloby podle § 65 a násl. s. ř. s.

84. Konečně navrhovatelka uplatnila námitku, že podle jejího názoru nelze OOP vyhlásit pouze na jediný dům, neboť právní úprava pracuje s termínem oblast. K uvedenému se krajský soud nebude vyjadřovat, neboť přezkumu tohoto návrhového bodu brání zjištěná nepřezkoumatelnost OOP. Jestliže nebylo v OOP vysvětleno, o jaké sociálně nežádoucí jevy a v jaké míře se má jednat, tak se krajský soud nemůže vůbec vyjadřovat k tomu, zda bylo lze OOP vyhlásit na předmětný dům či nikoliv, či zda se mělo jednat o větší oblast. Těmito úvahy by krajský soud předčasně zasahoval do správní úvahy odpůrce, což je nepřípustné.

Návrhy procesních stran na dokazování

85. Pokud jde o důkazní návrhy, tak navrhovatelka navrhovala, aby si krajský soud k důkazu opatřil od úřadu práce informaci o čerpání doplatku na bydlení ze strany nájemců předmětného domu za roky 2018 a 2019 a aby si krajský soud od Policie ČR vyžádal informace ohledně kriminality spáchané ze strany nájemců předmětného domu za roky 2019 a 2020. Krajský soud tyto důkazní návrhy neprovedl, neboť byly zcela nadbytečné s ohledem na výsledek řízení, a taktéž krajský soud podotýká, že v soudním řízení leží procesní aktivita na procesní straně sporu, tzn. že uvedené skutečnosti má tvrdit a dokládat navrhovatelka.

86. Navrhovatelka dále krajskému soudu předložila čtyři podání některých nájemců předmětného domu, kterými se bránili proti negativnímu rozhodnutí úřadu práce ve věci pomoci v hmotné nouzi. Navrhovatelka uvedla, že se svými odvoláním byli tito nájemci u Ministerstva práce a sociálních věcí úspěšní. K uvedenému krajský soud taktéž nepřihlédl, neboť navrhovatelka je oprávněna v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy hájit svá vlastní veřejná subjektivní práva, a nikoliv veřejná subjektivní práva nájemců, které jim vyplývají ze zákona o pomoci v hmotné nouzi. Návrh na zrušení opatření obecné povahy, který podala navrhovatelka, nepředstavuje cestu k soudní ochraně veřejných subjektivních práv jejích nájemců; tato práva by bylo možné chránit pouze, pokud by nájemci podali vlastní návrhy na zrušení opatření obecné povahy, čemuž by nebránila ani jejich nemajetnost, neboť lze u soudu žádat o osvobození od soudních poplatků.

87. Odpůrce ve vyjádření k návrhu navrhoval, aby si krajský soud opatřil informaci od úřadu práce o obsahu nájemních smluv nájemců předmětného domu. Tento důkazní návrh krajský soud taktéž neprovedl, neboť se opět jedná o důkaz nadbytečný s ohledem na výsledek řízení a taktéž se jedná o důkaz pro věc irelevantní, neboť výše nájemného v předmětném domě nemá nic společného s posuzováním podmínek pro vyhlášení předmětného OOP ve smyslu § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Vypořádání stanovisek osob zúčastněných na řízení

88. Osoba zúčastněná I podala své vyjádření k věci, z něhož se podává, že jako žadatelka o vydání OOP zcela podporuje procesní pozici odpůrce a považuje přezkoumávané OOP za vydané v souladu se zákonem. OZNŘ I považuje přezkoumávané OOP za dostatečně podložené a odůvodněné a podmínky pro vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů má za splněné. K tomu krajský soud odkazuje OZNŘ I na odůvodnění tohoto rozsudku výše, z něhož se podává, že krajský soud naopak zhodnotil vydané OOP jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a zatížené vadou nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci stran naplnění podmínek pro vydání OOP.

89. Osoby zúčastněné II až XXVII podaly svá vyjádření k věci, z nichž se podává, že všechny tyto osoby sdílí názor navrhovatelky a shodně navrhují, aby bylo OOP zrušeno. Jedná se o nájemce předmětného domu, kteří ve svých vyjádřeních poukazovali na nepříznivé důsledky vydaného OOP na jejich životy a uváděli, že se z místa nechtějí stěhovat, že tam mají svůj domov a že předmětný dům je ve vyhovujícím stavu.

90. Podle § 34 odst. 3 s. ř. s. platí, že osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem.

91. Z citovaného ustanovení plyne, že osoba zúčastněná na řízení nemůže na rozdíl od navrhovatelky disponovat s předmětem soudního řízení. Nemůže tudíž rozšiřovat předmět soudního řízení a především není oprávněna vznášet návrhové body a vymezovat tak rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 As 11/2003 - 164). Krajský soud se tudíž nemůže zabývat námitkami, které vznesly osoby zúčastněné na řízení nad rámec bodů uplatněných navrhovatelkou. OZNŘ II až XXVII nicméně žádné konkrétní právní námitky nevznášely, spíše popisovaly situaci v obci a v domě a obecně konstatovaly, že je vydané OOP poškozuje v řízeních vedených u úřadu práce. Krajský soud nemůže zkoumat dotčení veřejných subjektivních práv těchto osob, neboť nepodaly vlastní návrh a nemají postavení navrhovatele v řízení o soudním přezkumu opatření obecné povahy.

92. Soudní přezkum opatření obecné povahy nepředstavuje další stupeň veřejného projednání OOP. Soudní přezkum se již koncentruje pouze na včas uplatněné návrhové body, kterými navrhovatelka vymezila rozsah otázek, kterými se má krajský soud zabývat, a to pouze a jen v souvislosti s tvrzeným dotčením na veřejných subjektivních právech navrhovatelky.

Závěr a náklady řízení

93. Vzhledem k tomu, že se odpůrce dopustil vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti odůvodnění opatření obecné povahy pro nedostatek důvodů a taktéž vady spočívající v tom, že nedostatečně zjistil skutkový stav, který vyžaduje zásadní doplnění, zrušil krajský soud opatření obecné povahy - veřejnou vyhlášku Městského úřadu Kaplice ze dne 25. 11. 2019, č. j. MěÚK/33520/2019, kterou se stanovuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v nemovitosti na adrese X č. p. X, bez jednání podle § 101d odst. 2 s. ř. s., neboť opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, a to ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., který se přiměřeně užije podle § 101b odst. 4 s. ř. s. Podle § 101d odst. 2 s. ř. s. určí krajský soud v rozsudku den, ke kterému se opatření obecné povahy zrušuje. Krajský soud určil, že se opatření obecné povahy zrušuje ke dni právní moci tohoto rozsudku.

94. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Odpůrce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšná navrhovatelky jsou představovány odměnou advokáta a zaplaceným soudním poplatkem.

95. Odměna advokáta spočívá v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zrušení OOP) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. Krajský soud nepřiznal jako náhradu nákladů řízení požadovanou úhrada nákladů ve výši 30 Kč za konverzi plné moci, neboť uvedený výdaj je zahrnut v paušální náhradě hotových výdajů podle § 13 odst. 4 předmětné vyhlášky. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se jeho nárok o částku odpovídající dani, kterou je povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Částka daně činí 1 428 Kč. Jde tedy o částku 8 228 Kč, ke které se dále připočítává částka zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Celkem jde o částku 13 228 Kč, kterou je odpůrce povinen uhradit navrhovatelce, a to k rukám jejího zástupce ve lhůtě, jak bylo vymezeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

96. V případě osob zúčastněných na řízení zdejší soud odkazuje na § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejich případě tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly, aby jim z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích dne 10. února 2021

Mgr. Kateřina Bednaříková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru