Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

62 Ad 2/2020 - 63Rozsudek KSCB ze dne 21.09.2020

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20


přidejte vlastní popisek

62 Ad 2/2020-63

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci

žalobkyně: I. K., narozena X
bytem X

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2020, č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2020, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV.

Odůvodnění:

1. Žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 24. 7. 2019, č. j. X rozhodla podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. c) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) rozhodl o snížení invalidního důchodu žalobkyni z invalidity třetího stupně na invaliditu stupně prvního. Podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 20. 6. 2019 je žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť její pracovní schopnost poklesla o 40 %.

2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých rozhodla žalovaná shora napadeným rozhodnutím tak, že podle § 90 odst. 5 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), se námitky žalobkyně zamítají a potvrdila rozhodnutí vydané v řízení prvního stupně.

3. Dne 26. 2. 2020 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované.

4. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobkyně namítá nesprávné zjištění skutkového stavu, neboť zdravotní stav žalobkyně ji neumožňuje pracovní zařazení. Žalobkyně trpí soustavnými bolestmi páteře a kloubů končetin. Žalobkyně nevydrží sedět ani stát delší dobu, chůze je omezena na krátké vzdálenosti s pomocí francouzských holí. Žalobkyně dále vyjmenovává absolvované operace, ve většině případů se jedná o operace spojené s problémy s páteří, ploténkami, čéškou či vazy, v červnu 2020 má žalobkyně absolvovat třetí operaci pravého ramene. K tomu žalobkyně zmiňuje i své psychické problémy přetrvávající od roku 2015, se kterými se léči na psychiatrii a užívá na ně příslušnou medikaci. Žalobkyně je závislá na pomoci druhých i v oblasti péče o domácnost. V rámci doplnění žaloby ze dne 4. 3. 2020 žalobkyně přiložila lékařské zprávy, jedná se o ambulantní zprávy z nemocnice České Budějovice, oddělení ortopedie ze dne 21. 8. 2019 a ze dne 8. 1. 2020, ortopedie, propouštěcí zpráva ortopedického oddělení ze dne 4. 10. 2019, 21. 9. 2018, 20. 1. 2012, 2. 10. 2014, 3. 10. 2016, 19. 4. 2013 a 2. 7. 2015, propouštěcí zpráva neurochirurgického oddělení ze dne 18. 4. 2010 a 4. 2. 2000, souhrn chorobopisu – zpráva ošetřujícímu lékaři od MUDr. E. P., lékařskou zprávu ze dne 28. 1. 1999, MUDr. M., propouštěcí zpráva úrazové a plastické chirurgie ze dne 4. 3. 2011, 3. 2. 2010, 30. 1. 2009 a 10. 9. 2008, propouštěcí zpráva gynekologické oddělení od MUDr. W. a lékařská zpráva lékaře psychiatra ze dne 4. 2. 2020.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že při svém rozhodování vycházela z posudku o invaliditě OSSZ České Budějovice ze dne 20. 6. 2019 a posudku lékaře ČSSZ ze dne 13. 11. 2019, dle nichž pracovní schopnosti žalobkyně poklesly o 40 % a žalobkyni proto náleží invalidní důchod I. stupně. Zdravotní stav žalobkyně byl náležitě dostatečně a objektivně posouzen. Žalovaná shrnula zdravotní problémy žalobkyně a poznamenala, že žalobkyně nedostatečně akcentuje úlohu intenzivní rehabilitace, která by žalobkyni mohla přinést významnou úlevu od bolesti. Z tohoto důvodu žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky proti správnímu rozhodnutí I. stupně, dle kterého byl žalobkyni snížen invalidní důchod na I. stupeň. S ohledem na obsah žalobních námitek žalovaná navrhla přezkoumat zdravotní stav žalobkyně posudkovou komisí MPSV ČR (dále také jako „PK MPSV“).

6. Dne 1. 6. 2020 zaslala ke krajskému soudu žalobkyně doplnění žaloby, ze kterého se podává, že dne 1. 6. 2020 podstoupila operaci ramene a přiložila ambulantní zprávu z EUC Kliniky České Budějovice ze dne 10. 6. 2020, ambulantní zprávu nemocnice České Budějovice ze dne 10. 6. 2020 a propouštěcí zprávu ze dne 2. 6. 2020. Tyto listiny postoupil krajský soud společně se zbytkem soudního spisu posudkové komisi MPSV ČR v Českých Budějovicích k vypracování posudku o invaliditě.

7. Z přiložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti. Dne 20. 6. 2019 posoudil posuzující lékař OSSZ České Budějovice na základě kontroly invalidity zdravotní stav žalobkyně se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole XIII., položce 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Dále posudkový lékař uvedl, že žalobkyně je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.

8. Proti tomuto rozhodnutí uplatnila žalobkyně dne 29. 7. 2019 námitky, na základě kterých byl její zdravotní stav přezkoumán lékařem ČSSZ České Budějovice, který došel k následujícím závěrům. Z posudkového hlediska je pro hodnocení zdravotního stavu žalobkyně uchopitelný stav po artrodéze subtalo vlevo provedené v roce 2018. Lékař ČSSZ hodnotí zdravotní stav žalobkyně podle posudkového kritéria uvedeného v kapitole XV., oddílu B, položce 12b, vyhlášky o posuzování invalidity, kde je stanoven pokles pracovní schopnosti v rozmezí od 20 – 30 %. Je zvolena horní hranice taxace (tj. 30 %) s ohledem na další zdravotní postižení. Tato hodnota je pak navýšena o 10 procentních bodů s přihlédnutím k vlivu zdravotního postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a schopnost pokračovat v přechozí výdělečné činnosti (žalobkyně posuzována jako vyučená prodavačka, zaměstnána též jako dělnice či uklízečka). Celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tak činí 40 %. Dále posudkový lékař uvedl, že i pokud by žalobkyně byla posuzována pro poškození ramene dle kapitoly XV., oddílu B, položky 3b vyhlášky o posuzování invalidity, vznikla by i po navýšení pro profesi (dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity) invalidita pouze v prvním stupni. Na základě uvedeného žalovaný zamítl námitky žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

9. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala PK MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích, dne 21. 7. 2020. Jednání se konalo v přítomnosti žalobkyně. V posudku jsou shrnuty lékařské nálezy a propouštěcí zprávy z nemocnice, a to z oblastí ortopedie, neurochirurgie, neurologie, RHB, interna a revmatologie, uro-gynekologie, RTG, ARO – ambulance bolesti, klinická psychologie a psychiatrie. Součástí posudkové komise byla lékařka specialistka z oboru ortopedie.

10. V rámci posudkového závěru je konstatováno polytopní postižení nosného a pohybového aparátu s řadou operací v anamnéze. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určuje komise páteřovou dysfunkci, neboť tato porucha zdravotního stavu umožňuje u žalobkyně stanovit nejvyšší míru poklesu pracovní schopnosti. Klinický nález odpovídá indikacím kapitoly XIII, odd. E, položka 1 c, z taxace 30-40 % shledala komise vzhledem ke skutečnosti, že páteř žalobkyně byla již několikrát operována, použití horní hranice taxace. Toto posudkové kritérium je určeno pro bolestivý páteřový syndrom se středně těžkým funkčním postižením. Zahrnuje závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu (chronické postižení nervu bylo v roce 2018 prokázáno EMG), popř. se symptomatologií neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Žalobkyně nemá neurogenní dysfunkci močového měchýře, jinak této položce plně odpovídá, to přestože v poslední době nevyhledala péči neurologa, jde jednoznačně o dysfunkci chronickou. Ostatní poruchy nosného a pohybového aparátu i pracovní kvalifikace žalobkyně plně indikují použití maximálně možného taxačního navýšení na 50 % (dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity). Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti.

11. Stran dorzopatie nelze použít kapitolu XIII., odd. E, položka 1 d, která umožňuje invalidizaci vyššího stupně, klinický nález u posuzované neodpovídá funkčnímu postižení stanovenému u této položky. Položka 1d je určena nejen pro stavy s trvalými projevy kořenového dráždění, s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, podmínkou pro zařazení do tohoto posudkového kritéria je již těžké poškození nervů, jejichž následkem jsou závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů. Toto postižení u žalobkyně konstatovat nelze. Ostatní poruchy zdravotního stavu limitují pracovní potenciál a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě (jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu) zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě druhého nebo třetího stupně, což dále posudková komise postupně na jednotlivých diagnózách vysvětluje.

12. Posudková komise se dále zabývala psychiatrickými problémy žalobkyně. Psychické potíže se u žalobkyně již v minulosti objevovaly, k psychiatrické léčbě však vedlo vyšetření v ambulanci bolesti roku 2019, následně v létě 2019 vyšetřena psychologem, který konstatoval středně těžkou až těžkou depresivní poruchu s úzkostnými stavy, následné jednorázové vyšetření nemocničním psychiatrem deprese nepotvrdilo, stanovena diagnóza porucha přizpůsobení, vs. somatizační porucha. Od ledna roku 2020 je žalobkyně v péči ambulantního psychiatra, který uvádí více dg., dle posledního vyšetření jde o těžkou depresivní fázi. Do hodnocení invalidity nelze psychiatrickou problematiku zatím zahrnout, vzhledem ke krátkodobosti odborného léčení, a to přestože psychiatr hodnotí stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý.

13. Posudková komise se tak rozchází s názory posudkových lékařů OSSZ i ČSSZ, když stanovuje pokles pracovní schopnosti žalobkyně o 50 % a uvádí, že předchozí posudkoví lékaři nevycházeli ze správného použití posudkové metodiky, míra omezení pracovního potenciálu a polymorbidita u žalobkyně jednoznačně indikují použití § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise v souladu s výše uvedeným shledala žalobkyni jako invalidní ve II. stupni, přičemž v závěru svého posudkového zhodnocení provedla i rozvahu stran snížení stupně invalidity, ve které uvádí, že žalobkyně je od roku 2017 opakovaně nadhodnocována, fakticky je invalidita II. stupně u žalobkyně již od tohoto roku. Posudková komise se rovněž zabývala tím, z jakého důvodu na žalobkyni nedopadají vyšší hodnocení v rámci vyhlášky a z jakého důvodu nelze žalobkyni považovat za invalidní ve III. stupni (absence těžkého poškození nervů s následkem závažných paréz, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin a závažné poruchy funkce svěračů). Posudková komise vzala při svém hodnocení v potaz přiložené lékařské zprávy i žalobní námitky, pokud jde o námitku pracovního zařazení, komise hodnotí, že žalobkyně je schopna lehké práce pohybově pestré za ulehčených pracovních podmínek. Platnost svého posudku uvádí komise do 31. 12. 2022.

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

15. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 21. září 2020. Bylo provedeno dokazování posudkem posudkové komise MPSV. Bylo jednáno v přítomnosti žalobkyně a pověřené pracovnice žalovaného. Žalobkyně setrvala na podané žalobě, žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

16. Žaloba je důvodná.

17. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

18. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

19. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

20. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 21. 7. 2020. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání přítomna a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, jakož i lékařské a jiné zprávy předložené samotnou žalobkyní, včetně lékařských zpráv zaslaných v rámci doplnění žaloby ze dne 11. 6. 2020. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

21. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobkyně obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila posudkové závěry lékaře OSSZ a ČSSZ, a proč tyto závěry ve světle tohoto posudku nemohou obstát. Posudek obstál i z hlediska výše uvedených kritérií, kdy posudková komise v rámci vypořádání se se žalobními námitkami vypořádala i otázku dalšího pracovního zařazení žalobkyně. Posudková komise podrobně popsala, z jakých důvodů nesplňuje žalobkyně invaliditu III. stupně, když provedla rozvahu ohledně snížení stupně invalidity, ve které došla k závěru, že předchozí posudkové stavy byly od roku 2017 nadhodnoceny.

22. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 50 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní v II. stupni. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru. Posudková komise rovněž přesvědčivě zdůvodnila právní hodnocení zdravotního stavu žalobkyně pod dané ustanovení vyhlášky a z jakých důvodů nemůže být stav žalobkyně podřazen pod vyšší hodnocení, které by znamenalo invaliditu III. stupně. Jak sama posudková komise uvádí, byť žalobkyně naplňuje vícero hodnotitelných postižení, nelze procentní hodnoty těchto postižení dle vyhlášky sčítat a je možné vycházet pouze z nejzávažnějšího hodnocení. Posudková komise se rovněž řádně vypořádala s psychickými problémy žalobkyně, u kterých konstatovala, že pro účely tohoto řízení je nelze s ohledem na okamžik jejich vzniku hodnotit, a to i přesto, že tento stav je psychiatrem hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý (krátkodobost odborného léčení).

23. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Ze závěrů komise vyplývá, že závěry učiněné žalovanou v napadeném rozhodnutí byly založeny na nesprávném hodnocení posudkového lékaře ČSSZ, který nesprávně zhodnotil procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto nemohlo v soudním řízení obstát.

24. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

25. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je tak povinna vydat ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

26. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

27. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, ta, ač soudem při jednání poučena o tom, co může v rámci svého práva na náhradu nákladů řízení požadovat, náhradu nákladů řízení nežádá. Z tohoto důvodu jí krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 21. září 2020

Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru