Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 A 30/2020 - 44Rozsudek KSCB ze dne 18.02.2021

Prejudikatura

6 As 17/2010 - 69

3 As 11/2010 - 259

3 Ans 1/2009 - 58

9 Afs 8/2008 - 117

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 76/2021

přidejte vlastní popisek

61 A 30/2020 - 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci

žalobce: K.S., narozený dne X

bytem X

proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Lidická 124/11, 370 86 České Budějovice

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nezahájení řízení a nevydání rozhodnutí ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019,

takto:

I. Žaloba se v části požadující zahájení řízení ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019 odmítá.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 18. 7. 2019 obdržel žalovaný podnět žalobce ze dne 15. 7. 2019, v němž žalobce s odkazem na § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), uvedl, že podává podnět „ve věci rozporu listin, které splňují zákonem předepsané náležitosti k provedení zápisu a údaji katastru u nemovitosti p. č. X.“ V uvedeném podání žalobce konkrétně uváděl, na základě jakých listin předmětnou nemovitost nabyl, jakými body je dáno její geometrické a polohové určení, a že žalovaný z vlastního podnětu v řízení vedeném pod sp. zn. OR-323/1998-301, ukončeném rozhodnutím, změnil geometrické a polohové určení parcely č. X (dále jen „sporný pozemek“) v rozporu s listinami předloženými k zápisu do katastru nemovitostí.

2. Dne 11. 7. 2019 obdržel žalovaný usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2019, čj. 7 Co 639/2019-29, dle něhož krajský soud ve věci žalobce proti žalovanému řízení o určení povinnosti uvést údaje katastru nemovitostí do souladu s listinami zastavil a věc postoupil žalovanému k vyřízení. Na základě uvedeného žalovaný přípisem ze dne 15. 8. 2019 žalobci sdělil, že po vyhodnocení obsahu žaloby ve výše uvedené věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích nelze žalobu považovat za návrh, na jehož základě by bylo možné opravit údaje v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona, jelikož tato žaloba nesplňuje náležitosti podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu. Důvodem je fakt, že z obsahu žaloby není patrné zejména to, čeho se žalobce v rámci opravy domáhá (je nutné přesně vymezit, jaké údaje jsou podle žalobce chybné a jaké mají být správné). Z uvedeného důvodu žalovaný řízení ve věci nezahájil.

3. Týmž přípisem se žalovaný vyjádřil i k podáním žalobce ze dne 15. 7., 30. 7. a 31. 7. 2019, jimiž žalobce opakovaně podával podnět k zahájení řízení ve věci opravy chyb v katastrálním operátu.

4. Dne 19. 8. 2019 se žalobce dostavil k žalovanému a žádal vysvětlení, jakým způsobem žalovaný vyřídil předchozí podání ze dne 15. 7. 2019. O podání informací žalovaný vyhotovil protokol z jednání, jenž je součástí správního spisu.

5. Dne 29. 8. 2019 obdržel žalovaný další podání žalobce, jímž žalobce podal stížnost podle § 175 správního řádu na způsob vyřízení jeho podnětu ze dne 15. 7. 2019 a podnět k prošetření korupčního jednání zaměstnance žalovaného. Stížnost i podnět prošetřil ředitel žalovaného a o výsledku informoval žalobce přípisem ze dne 10. 9. 2019.

6. Dne 7. 10. 2019 podal žalobce podnět dle § 80 odst. 1 správního řádu. Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích usnesením ze dne 7. 11. 2019, čj. X, konstatoval, že žalovaný nebyl v dané věci nečinným a nedopustil se průtahů v řízení.

II. Shrnutí žaloby

7. Proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích podal žalobce dne 7. 11. 2020 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu, jíž se zároveň domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného (viz dále bod III. tohoto rozsudku). Žalobní argumentace žalobce je tudíž kombinací žaloby na ochranu proti nečinnosti a žaloby proti rozhodnutí.

8. Dle žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 11. 1998, čj. X, provedl zápis údajů do katastru nemovitostí a sporný pozemek zapsal na list vlastnictví žalobce č. X. Závazný údaj katastru, geometrické a polohové určení sporného pozemku a jeho výměra byly určeny geometrickým plánem č. X, přičemž sporný pozemek měl výměru 432 m. Podkladem pro rozhodnutí žalovaného byla kupní smlouva ze dne 25. 2. 1998 v rozsahu závazného údaje katastru nemovitostí určeného geometrickým plánem č. 123-35/97 a záznamu podrobného měření změn č. X. K tomu žalobce poukázal na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2019, čj. 7 Co 639/2019-29, v rámci kterého soud rozhodl, že se jedná o opravu chyb v údajích katastrálního operátu a věc postoupil žalovanému.

9. Žalobce následně s ohledem na výše uvedené usnesení soudu ze dne 8. 7. 2019 podal žalovanému podnět ze dne 15. 7. 2019, ve kterém žádal opravu údajů v katastrálním operátu tak, aby tyto údaje odpovídaly podkladovým listinám pro rozhodnutí ze dne 4. 11. 1998. Žalovaný k postoupenému usnesení pouze konstatoval, že mu není zřejmé, které věci se týká a co žalobce navrhuje, přestože soud jednoznačně uvedl, že žalobce uplatňuje nárok na opravu katastrálního operátu podle § 36 katastrálního zákona.

10. Dále žalobce namítal řadu pochybení ze strany Š. (zaměstnankyně žalovaného). Dodal, že žalovaný zpochybňuje platnost prodeje a zasahuje do soukromoprávního vztahu prodávajícího a kupujícího, ačkoliv v roce 1998 uskutečněný prodej sporného pozemku potvrdil.

11. Žalobce zdůraznil, že žalovaný neuvedl listinu, jež by prokazovala důvodnost provedení opravy údajů v katastrálním operátu. Tvrzení žalovaného, že v předchozím období došlo ke změnám, je dle žalobce v rozporu se zákonem, neboť právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů v katastru nemovitostí, opravou chyby v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. Žalovaný tak dle žalobce provedl změnu bez doložení listiny a bez souhlasu vlastníka.

12. Dále žalobce rozporoval usnesení Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 7. 11. 2019, přičemž dle jeho názoru správní orgán zpochybňuje nejen pravomocné rozhodnutí soudu ze dne 8. 7. 2019, ale i pravomocné rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 10. 2019. Žalobce uzavřel svou argumentaci tím, že veškeré opravy v katastrálním operátu provedené žalovaným byly nicotné a došlo k porušení žalobcových zákonem zaručených práv; konkrétně čl. 1, 2, 11 a 36 Listiny základních práv a svobod.

13. Jako důkazy žalobce označil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2019, čj. 7 Co 639/2019-29, sdělení Obecního úřadu Žimutice ze dne 23. 10. 1998, čj. 68/98, žalobcův podnět ze dne 15. 7. 2019, rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 4. 11. 1998, geometrický plán č. X, kupní smlouvu ze dne 25. 2. 1998, sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2019, sdělení žalovaného ze dne 18. 3. 2013, čj. X (pozn. soudu: žalobcem patrně omylem uvedeno datum 21. 2. 2013), a dále rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2019 (pozn. soudu: žalobcem patrně omylem uvedeno datum 28. 10. 2019), čj. X, podnět k opatření proti nečinnosti ze dne 3. 10. 2019 a usnesení Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 7. 11. 2019.

14. Žalobcem navrhovaný výrok soudu je z důvodu procesního vývoje specifikován v části III. tohoto rozsudku.

III. Procesní vývoj věci před krajským soudem

15. V rámci podané žaloby vznesl žalobce dva žalobní návrhy, přičemž jedním z nich byla žaloba na ochranu před nečinností žalovaného spočívající v nezahájení řízení o opravě chyby v katastrálním operátu na podnět žalobce ze dne 15. 7. 2019. Zároveň se žalobce domáhal vyslovení nicotnosti usnesení ze dne 7. 11. 2019, jímž Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích rozhodl, že žalovaný ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019 nebyl nečinným.

16. Krajský soud následně usnesením ze dne 12. 11. 2020, čj. 61 A 30/2020-19, vyzval žalobce k uvedení požadovaného výroku soudu do souladu se zákonem. Zároveň krajský soud usnesením ze dne 12. 11. 2020, čj. 61 A 30/2020-20, vyloučil žalobu proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 7. 11. 2019 k samostatnému projednání. Tuto žalobu krajský soud usnesením ze dne 10. 12. 2020, čj. 61 A 33/2020-21, odmítl.

17. Žalobce následně přípisem ze dne 24. 11. 2020 informoval zdejší soud, že nově navrhuje, aby krajský soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019.

IV. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce

18. Žalovaný ve svém vyjádření krátce shrnul dosavadní průběh řízení a uvedl, že nebyl ve věci nečinným. Dále žalovaný vysvětlil právní rámec nyní posuzované věci a mechanismus řízení o opravě chyby v katastrálním operátu.

19. Žalovaný uvedl, že žalobce nabyl sporný pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 25. 2. 1998, jejíž nedílnou součástí byl i geometrický plán č. X, který sporný pozemek nově odděloval (ve výměře 432 m). Následně došlo k opravě údajů v katastrálním operátu, jejímž předmětem bylo chybné geometrické a polohové určení společné hranice pozemku parc. č. X na straně jedné a sporného pozemku na straně druhé, čímž došlo ke změně výměry sporného pozemku na 410 m, ale současně se změnily i
22
22

výměry pozemků parc. č. X m na 2418 m a parc. č. X z 2259 m na 2199 m. Důležitým faktem je i to, že všechny uvedené pozemky jsou ve vlastnictví žalobce, přičemž uvedenou opravou nedošlo ke zmenšení vlastnictví žalobce. To ostatně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 8. 9. 2010, čj. 6 As 17/2010-69, jímž potvrdil rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2010, čj. 10 Ca 13/2009-36.

20. Závěrem žalovaný dodal, že se v průběhu více než dvaceti let zabýval značným množstvím rozličných podání žalobce (podněty k provedení opravy chyby, žádosti o informace, stížnosti a jiná podání).

21. Dle žalovaného nejsou splněny podmínky pro vyhovění podané žalobě a žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

22. V replice ze dne 10. 1. 2021 žalobce uvedl, že již krajský soud usnesením ze dne 8. 7. 2019 prokázal rozpor mezi listinami (rozhodnutím ze dne 4. 11. 1997, čj. X a závazným údajem katastru nemovitostí – geometrickým a polohovým určením sporného pozemku). Zároveň soud dle žalobce prokázal, že žalobce nemůže s nemovitostí, kterou vlastní, nakládat v rozsahu listin, dle kterých byla nemovitost zapsána do katastru nemovitostí.

23. Tvrzení žalovaného o tom, že oprava geometrického a polohového určení sporného pozemku provedl v řízení vedeném pod sp. zn. OR-323/1998 je dle žalobce absolutně nepravdivé, neboť žalovaný ve výroku rozhodnutí uvedl „parcela č. X má výměru 410 m“, přičemž výměra parcely není závazným údajem katastru nemovitostí. Navíc žalovaný změnu výměry ze 432 m na 410 m ani nedoložil listinou (opravou kupní smlouvy ze dne 25. 2. 1998 a geometrického plánu č. X).

24. Žalobce dodal, že žalovaný (a konkrétně Š. – zaměstnankyně žalovaného) porušuje § 22 zákona č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě, neboť nedodržuje demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně nevykonává službu. Za hlavní důvody tohoto tvrzení žalobce uvedl, že Š. v zápisu z ústního jednání ze dne 2. 6. 2003 v rozporu se souhlasem s platností geometrického plánu č. X uvedla jiný závazný údaj – polohové a geometrické určení sporného pozemku, a to bez doložení listiny, dále odmítla podnět žalobce ze dne 15. 7. 2019 a zpracovala vyjádření k žalobě v rozporu s listinami a právem žalobce nakládat s vlastnictvím zapsaným do katastru nemovitostí dle listin.

25. Žalobce závěrem navrhl, aby zdejší soud vyzval žalovaného k povinnosti zahájit řízení ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019. Žalobce tak opětovně navrhl žalobní petit v té podobě, jak jej původně uvedl v žalobě. S ohledem na shora popsaný procesní vývoj věci, krajský soud tuto skutečnost vyhodnotil tak, že žalobce požaduje, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost ve věci jednak zahájit řízení a jednak vydat rozhodnutí.

V. Právní hodnocení krajského soudu

26. Krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

27. Krajský soud se předně zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že žalobcův návrh, na základě kterého by byl žalovaný povinen zahájit řízení ve věci podnětu žalobce ze dne 15. 7. 2019, vybočuje z výrokových možností soudu v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti dle § 79 s. ř. s., neboť v něm se lze domáhat pouze toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Tento svůj žalobní návrh žalobce vznesl v replice k vyjádření žalovaného opětovně i přesto, že jej krajský soud na uvedenou skutečnost usnesením ze dne 12. 11. 2020, čj. 61 A 30/2020-19, výslovně upozornil a žalobce sám navrhovaný petit podáním ze dne 24. 11. 2020 změnil. Jelikož krajský soud postrádá pravomoc o návrhu na zahájení řízení rozhodnout, žalobu v této části dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

28. Ve zbytku se krajský soud zabýval věcným posouzením žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného, přičemž dospěl k závěru, že není důvodná.

29. Krajský soud v první řadě uvádí, že se již nikterak blíže nezabýval námitkami vztahujícími se k nicotnosti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 7. 11. 2019, neboť žalobu proti rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019 vyloučil usnesením ze dne 12. 11. 2020, čj. 61 A 30/2020-20, k samostatnému projednání. Posuzovaným aspektem tak je výhradně skutečnost, zda byl žalovaný skutečně nečinným či nikoliv.

30. Dle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. platí, že „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“

31. Žalobce podal k žalovanému dne 15. 7. 2019 podnět, v rámci kterého se domáhal opravy údajů v katastrálním operátu u sporného pozemku, přičemž důvodem opravy měl být nesoulad mezi údaji podloženými listinami z roku 1998, kdy došlo k přechodu vlastnického práva ve vztahu ke spornému pozemku od převodce (obec Žimutice) nabyvateli (žalobci). Žalobce podal dne 31. 7. 2019 další podnět, jenž byl reakcí na usnesení krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2019.

32. Žalovaný na oba podněty žalobce, a stejně tak na usnesení krajského soudu ze dne 8. 7. 2019 reagoval svým sdělením ze dne 15. 8. 2019, v němž v bodě 1 zdůvodnil nezahájení řízení z podnětu krajského soudu a v bodě 2 tohoto sdělení vypořádal podněty žalobce ze dne 15. 7. 2019 a 31. 7. 2019.

33. V nyní posuzovaném případě je důležité především poukázat na tzv. dvoufázovost řízení o opravě chyby katastrálního operátu. První fází je neformální postup upravený v § 36 katastrálního zákona. Ten v odstavci 1 stanoví, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ Katastrální úřad na základě podnětu situaci prověří, a buďto se s podnětem ztotožní, a chybu opraví, nebo případně navrhovateli sdělí, že opravu chyby neprovede, což se ostatně stalo i v nyní posuzovaném případě. Zároveň by sdělení mělo obsahovat poučení, že má navrhovatel právo vyjádřit nesouhlas s neprovedením opravy katastrálního operátu. V případě podání nesouhlasu je teprve zahájena formální část řízení, tj. správní řízení, jež se zpravidla končí vydáním správního rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2010, čj. 3 As 11/2010-259).

34. Žalobce v nyní posuzovaném případě nesouhlas s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu nevyjádřil. Je tak zřejmé, že k zahájení samotného formálního správního řízení nedošlo. Toho si ostatně je zřejmě vědom i sám žalobce, neboť se v nynějším řízení před soudem zahájení řízení domáhá (viz shora). Na tomto místě krajský soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2009, čj. 3 Ans 1/2009-58, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, že není možné prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti požadovat zahájení správního řízení z moci úřední, ale pouze vydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. V situaci, kdy nebylo správní řízení ani zahájeno, se pak nelze domáhat vydání rozhodnutí ve věci. Žalovaný tudíž v případě, že na podnět žalobce reagoval sdělením o neprovedení opravy chyby v katastrálním operátu, nemohl být ve smyslu § 79 s. ř. s. nečinným.

35. Jakkoliv si je krajský soud vědom toho, že sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2019 poučení o možnosti vyslovit nesouhlas s neprovedením opravy chyby dle § 36 odst. 3 katastrálního zákona neobsahovalo, nejedná se o skutečnost, která by v nyní posuzovaném případě zakládala nečinnost žalovaného, neboť stále platí, že nedošlo k zahájení řízení. Ze správního spisu i z tvrzení žalobce nadto vyplývá, že žalobce podává podnět ve věci opravy chyby v katastrálním operátu opakovaně po dobu několika let. Je tak nepochybné, že mu je již znám způsob vedení řízení před žalovaným (a to včetně jeho neformální části), a tudíž i možnost vyslovení nesouhlasu s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. Nadto žalobce v žalobě absenci poučení o možnosti vyjádřit s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu nesouhlas nikterak nenamítá.

36. Pouze pro úplnost krajský soud dodává, že žalobce dezinterpretuje obsah usnesení krajského soudu ze dne 8. 7. 2019. Ten totiž neprokázal, že žalovaný žalobci znemožnil prodej sporného pozemku, jak se žalobce mylně domnívá. Krajský soud se věcně obsahem žaloby nikterak nezabýval a ve shodě s okresním soudem řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastavil a pouze změnil výrok rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že věc dále postoupil žalovanému, neboť do jeho pravomoci náleží „případné provedení opravy katastrálního operátu, jehož se žalobce domáhá“ (důraz doplněn). Z uvedeného nelze, jak se žalobce mylně domnívá, dovozovat potvrzení žalobcem tvrzeného protiprávního jednání žalovaného a potvrzení povinnosti chybu opravit ze strany soudu.

37. K důkazním návrhům uvedeným v žalobě krajský soud poznamenává, že některé z žalobcem označených listin, jsou již založené ve správním spisu (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 2019, čj. 7 Co 639/2019-29, žalobcův podnět ze dne 15. 7. 2019, sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2019, podnět k opatření proti nečinnosti ze dne 3. 10. 2019 a usnesení Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 7. 11. 2019), a není jimi tudíž v soudním řízení správním nutné provádět dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Součástí správního spisu není žalobcem předkládané rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 4. 11. 1998, čj. X, geometrický plán č. X a kupní smlouva ze dne 25. 2. 1998. Jakkoliv tyto listiny zachycují stav sporného pozemku v roce 1998, nemohou přinést relevantní informace o případné nečinnosti žalovaného ve věci opravy chyby v katastrálním operátu na základě žádosti žalobce ze dne 15. 7. 2019. Obdobně uvedené platí i ve vztahu k žalobcem předložené listině ze dne 23. 10. 1998, čj. 68/98. Dále není součástí správního spisu sdělení žalovaného ze dne 18. 3. 2013, a rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2019. Ani tyto listiny nejsou relevantním podkladem pro nyní posuzovanou věc, neboť se v případě obou těchto listin jednalo o žádost žalobce o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. od žalovaného, nikoliv o opravu chyby v katastrálním operátu na žádost žalobce.

38. Nad rámec nyní posuzované věci krajský soud stručně poukazuje též na předchozí vývoj souvisejících řízení před správními soudy, neboť žalobce po žalovaném požaduje opravu údajů v katastru nemovitostí ve vztahu ke spornému pozemku již řadu let. V první řadě je třeba poukázat na žalovaným citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2010, čj. 6 As 17/2010-69, v němž Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2010, čj. 10 Ca 130/2009–36, a ve kterém Nejvyšším správní soud konstatoval, že „[s]těžovatel se domáhá toho, aby průběh hranice parcely č. 3484/3 byl uveden do souladu s jeho vymezením v geometrickém plánu č. z. 123-35/1997. Podle hodnocení Nejvyššího správního soudu by se tímto postupem ovšem katastrální operát dostal do rozporu s jinými listinami založenými ve sbírce listin, nikoli do souladu s nimi. Souladnost katastrálního operátu je třeba srovnávat vždy s listinami, na jejichž základě došlo k zápisu údajů do katastru nemovitostí. V daném konkrétním případě tedy ze spisu plyne, že k oddělení parcely č. X z parcely č. X došlo na základě geometrického plánu č. z. X, kdy byly zaměřovány pouze nové hranice parcely č. X, šlo o východní a západní hranici. Podkladem, který dokumentuje geodetické zaměření v terénu, byl záznam podrobného měření změn č. X. Následně došlo k opravě severní hranice parcely č. X, protože bylo zjištěno, že v roce 1987 nebylo dodrženo závazné geodetické a polohové určení této hranice dané plánem č. z. X, byl tedy opraven zákres odpovídající části hranice v katastrální mapě. Tato oprava vyplývá z rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. OR-178/2003–301/1, které bylo potvrzené rozhodnutím Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2003, sp. zn. OR - 178/2003–301/7, a rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 9. 2003, č. j. O–46/304/2003. Pro určení severní hranice parcely č. 3484/3 je směrodatné rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. OR-178/2003–301/1, kterým byl opraven její zákres v katastrální mapě. Nejvyšší správní soud se tedy plně ztotožňuje s názorem krajského soudu v tom smyslu, že údaje o geometrickém a polohovém určení hranice parcely č. X odpovídají listinám založeným u katastrálního úřadu (důraz doplněn). Z uvedeného je zřejmé, že již v roce 2010 Nejvyšší správní soud potvrdil správnost postupu žalovaného ve vztahu k výměře a polohovému a geometrickému určení sporného pozemku. Krajský soud nemá důvod se od výše uvedeného jakkoliv odchýlit.

VI. Závěr a náklady řízení

39. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žalobu v části týkající se návrhu na uložení povinnosti na zahájení řízení nelze věcně projednat a ve zbytku žaloba není důvodná; proto ji částečně odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a ve zbytku ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 18. února 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru