Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 A 26/2020 - 43Rozsudek KSCB ze dne 04.05.2021

Prejudikatura

29 A 150/2019 - 87

5 As 433/2019 - 63

10 As 171/2018 - 55

9 As 191/2020 - 76

1 As 136/2018 - 32


přidejte vlastní popisek

61 A 26/2020- 43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci

žalobkyň: a) SPOKR Chýnov, s. r. o., IČO X

se sídlem 17. listopadu 549, 391 43 Mladá Vožice

b) Development Trade, s. r. o., IČO X

se sídlem Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1

obě zastoupené advokátem Mgr. Michalem Varmužou se sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk

proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. 87030/2020-520000-61, čj. 87030-11/2020-520000-61,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 2. 7. 2020 zahájil žalovaný kontrolu v provozovně „FORMANKA“ na adrese Žižkovo náměstí 198, 391 43 Mladá Vožice, již provozuje žalobkyně a). Na základě úředního záznamu o zadržení věcí ze dne 2. 7. 2020, čj. 87030-4/2020-520000-61, následně žalovaný zadržel 3 kusy technických zařízení se soutěží Pegasus (dále též jen „technická zařízení“). Jelikož žalobkyně a) umožňovala přístup k zadrženým technickým zařízením a žalobkyně b) je do provozovny umístila, vzniklo žalovanému důvodné podezření, že jak žalobkyně a), tak žalobkyně b) se podílejí na provozování hazardní hry.

2. Žalobkyně b) je osobou, která má pronajatý prostor pro provozování technických zařízení, a je subjektem, který tuto soutěž provozuje. Přímo na vstupu do provozovny je označení žalobkyně b) a přímo u zadržených technických zařízení je oznámení o užívání prostoru žalobkyní b). Obsluhu technických zařízení si žalobkyně b) zajišťuje osobami v pracovněprávním poměru na základě dohod o provedení práce.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný námitkám žalobkyň proti zadržení technických zařízení nevyhověl.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti rozhodnutí žalovaného podaly žalobkyně dne 29. 9. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobkyně předně uvedly, že žalobkyně a) má být pouze osobou povinnou, nikoliv kontrolovanou (k tomu odkázaly na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, čj. 1 As 347/2019-38).

6. Žalobkyně dále namítly, že žalovaný neměl nikterak podloženo důvodné podezření, že se v případě soutěže Pegasus jedná, nebo může jednat o hazardní hru. Stejně tak chybí důvodné podezření žalovaného na provoz nelegální hazardní hry. Naopak jeho zdůvodnění údajné náhody je zcela nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu věci. Žalovaný se odmítl zabývat žalobkyněmi tvrzeným náhledem na celý průběh soutěže a tento náhled zcela záměrně neověřoval.

7. Žalobkyně dále uvedly, že celní úřady nikterak nerozlišují mezi výherními automaty, kvízomaty a podobnými hrami provozovanými prostřednictvím technických zařízení rozmístěných po České republice a hrou Pegasus, která funguje na zcela odlišném principu a obsahuje asi „tolik prvku náhody“ jako známá hra AZ Kvíz vysílaná Českou televizí. Dále žalobkyně popsaly princip fungování hry AZ Kvíz v porovnání se soutěží Pegasus. Pokud by si žalovaný řádně přečetl pravidla soutěže a tuto soutěž vyzkoušel (za současného ověření všech možností, které soutěž nabízí), nemohl by vyslovit závěr, že je soutěž Pegasus založena na kombinaci náhodného a vědomostního principu. K uvedenému žalobkyně zdůraznily, že vše, co je uvedeno v pravidlech soutěže, je nutné hodnotit jako rozsah informací, které má soutěžící k dispozici před zahájením soutěže, a které v tomto rozsahu vylučují jeho nevědomost o možném průběhu soutěže. Bez potvrzení, že se s pravidly soutěže seznámil, totiž nemůže soutěžící hru zahájit.

8. Pro porovnání žalobkyně uvedly, že např. u soutěží i-Star, Diamond, Level, Holywood Popcorn nebo Jewel v minulosti i v současné době celní úřady v rámci vyřizování námitek proti zadržení a kontrole dlouhodobě uvádějí, že „náhoda spočívá v tom, že soutěžící nemá náhled na celý průběh hry a neví, jak může hra skončit a kolik může získat atd.“

9. Dále žalobkyně odkázaly na protokoly o kontrolách z dalších celních úřadů napříč Českou republikou.

10. Žalobkyně nad rámec uvedeného rozsáhle popsaly způsob fungování soutěže Pegasus včetně jejích jednotlivých částí a zdůraznily, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, neboť všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem. K uvedenému předložily žalobkyně znalecký posudek, ze kterého vyplývají dle žalobkyň veškeré skutečnosti tvrzené o principech soutěže Pegasus, včetně toho, že jsou všechna kola pevně stanovena. Dle žalobkyň v nyní posuzovaném případě zcela očividně chybí zákonný předpoklad pro zadržení technických zařízení se soutěží Pegasus, neboť předložený posudek výrazně oslabuje onu důvodnost podezření ve smyslu § 121 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.

11. Žalobkyně dodaly, že v soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých Vizualizacích, aniž by ztratil jedinou korunu:

− ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže, − ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši,

− jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole (nejedná se tudíž o neznámou skutečnost či náhodu) a − jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho Kreditu po těchto například 20 kolech a jakou bude mít v Pegasus bance – vědomostní části soutěže a kolik tedy může celkem ve hře získat do Kreditu podle toho, jak úspěšný bude dále ještě v Pegasus vědomostní soutěži.

12. Žalobkyně dále uvedly, že určité vodítko pro posouzení náhody lze nalézt v rozsudku Krajského soudu v Ostravě a zejména na něm navazujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, čj. 1 As 136/2018-32, jenž se týkal staršího typu vědomostních soutěží – Vědomostní kvíz.

13. Žalobkyně specifikovaly tři možné přístupy soutěžícího ke hře, které definovaly jako „na jistotu a bezpečně“, „soutěžní“a„hra ala celní správa“. Z uvedeného je dle žalobkyň prokazatelné, že problém není soutěž Pegasus, ale hráčský přístup celní správy.

14. Následně žalobkyně opět rozsáhle popsaly princip fungování soutěže Pegasus.

15. Žalobkyně navrhly provést dokazování obsahem správního spisu, pravidly a principy soutěže Pegasus a dále kopií označení žalobkyně b) v užívaném prostoru provozovny včetně informace o srážkové dani, kopií podnájemní smlouvy, kopií dohody o provedení práce a znaleckým posudkem Václava Černého, č. posudku 161/2020 a znaleckým posudkem Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině, č. posudku 06/2019/ČR. Nadto žalobkyně navrhly provést důkaz jednotlivými protokoly o kontrole Celního úřadu pro Zlínský kraj (čj. 15951-11/2019-640000-61), pro Karlovarský kraj (čj. 27509-12/2019-540000-61), pro Kraj Vysočina (čj. 110924-10/2019-630000-61), videozáznam z kontrolního nákupu Celního úřadu pro Zlínský kraj a rozhodnutí ředitele celního úřadu pro Plzeňský kraj (čj. 100767-12/2019-600000-12).

16. Dle názoru žalobkyň nemůže obstát ani hodnocení soutěže Pegasus coby technické hry ve smyslu zákona o hazardních hrách.

17. Žalobkyně nad rámec uvedeného dodaly, že dle § 9 písm. e) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) bylo povinností kontrolní skupiny umožnit kontrolovaným osobám účastnit se kontroly, což se nestalo, neboť se kontrolní skupina ani nepokusila o zkontaktování žalobkyně b).

18. Žalobkyně závěrem konstatovaly, že žalovaný zasáhl nezákonným způsobem do podnikání žalobkyně b), která nepotřebuje k provozu soutěže Pegasus žádné povolení k provozu hazardní hry, neboť se o hazardní hru nejedná.

19. Žalobkyně navrhly, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i opatření o zadržení věcí technických zařízení zrušil.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

20. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení a připomněl zákonný rámec právní úpravy.

21. K námitce žalobkyně a), že ve skutečnosti nemá s provozem soutěží Pegasus nic společného a přesto byla označena za provozovatele soutěží Pegasus, žalovaný uvedl, že žalobkyně a) je tím, kdo ve své provozovně, kterou má pronajatou od společnosti BENPO Bene, s. r. o., po dobu otevírací doby provozovny fakticky umožňuje přístup k technickým zařízením. S otevřením provozovny baru je fakticky zpřístupněna i hazardní hra, a to po celou otevírací dobu provozovny. K tomu žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 10. 2017, čj. 57 Af 23/2016 – 72 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2012, čj. 1 Afs 22/2012-53, č. 2629/2012 Sb. NSS, a ze dne 20. 2. 2015, čj. 5 Afs 13/2013-30.

22. K námitce, že žalobkyně a) měla být pouze osobou povinnou a nikoliv osobou kontrolovanou, neboť nevytváří aktivně podmínky pro provoz soutěže Pegasus, žalovaný uvedl, že záleží pouze na kontrolním orgánu (žalovaném), zda určí za kontrolovanou osobu kteroukoli osobu, a v rámci svých kompetencí vůči ní zahájí kontrolu dle kontrolního řádu, či zda tuto osobu bude považovat za osobu povinnou. Žalovaný toto posouzení provádí na základě skutečností zjištěných buď úkony předcházejícími kontrole dle § 3 kontrolního řádu anebo na základě kontrolního úkonu bezprostředně předcházejícího předložení pověření ke kontrole v souladu s § 5 odst. 2 písm. c) kontrolního řádu. Jestliže žalovaný označil obě žalobkyně za kontrolované osoby, nelze jejich postavení v probíhající kontrole změnit. K tomu žalovaný dodal, že z žalobkyněmi uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, čj. 1 As 347/2019-38 nevyplývá, že by při kontrole dodržování předpisů v konkrétní provozovně nebylo možné ustanovit řádného provozovatele kontrolovanou osobou dle kontrolního řádu, a ani to, že by ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách nemohlo být provozovatelů hazardní hry více.

23. Žalovaný dále zopakoval, že žalobkyně a) vytváří podmínky pro provoz technických zařízení v době otevírací doby provozovny, přičemž v jiné době nejsou technická zařízení dostupná. Dále zaměstnanci žalobkyně a) provádějí zapínání a vypínání technických zařízení, starají se o zevní údržbu a úklid prostor a v neposlední řadě provádějí výplatu výher. Je sice skutečností, že žalobkyně b) má se zaměstnanci žalobkyně a) uzavřeny dohody o provedení práce, nicméně zaměstnanci žalobkyně a) nerozlišují a ani nikterak neevidují, kdy provádějí činnosti pro žalobkyně a), a kdy pro žalobkyni b).

24. Žalovaný pro úplnost dodal, že považuje zjištění postup a rozdělení jednotlivých činností mezi žalobkyněmi za čistě účelový, s cílem vyhnout se deliktní odpovědnosti za možné protiprávní jednání a zamezit možnému hrozícímu postihu žalobkyň za nelegální provozování hazardních her, neboť provozovat nepovolená technická zařízení může paralelně i více osob, které jsou pak za takovéto protiprávní jednání samostatně odpovědné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, čj. 1 As 207/2018-32, č. 3855/2019 Sb. NSS).

25. Žalovaný se dále stručně vyjádřil k námitkám žalobkyně b), vztahujícím se k podnájemní smlouvě, obsluze zařízení na základě pracovněprávních smluv a k označení provozovny, přičemž zdůraznil, že žalobkyně b) skutečně na vstupních dveřích do budovy označila, že v této budově na adrese Žižkovo náměstí 198, 391 43 Mladá Vožice, je jeho provozovna a tuto označil evidenčním číslem VDS/2019/00183. Žalovaný však prověřil živnostenský rejstřík a žalobkyně b) v něm žádnou hlášenou provozovnu nemá. Zadržená technická zařízení jsou tedy fakticky provozována v provozovně žalobkyně a), která má v provozovně řádně evidovanou a v živnostenském rejstříku zapsanou provozovnu.

26. Dále se žalovaný rozsáhle vyjádřil k tvrzení žalobkyň stran důvodného podezření, generátoru náhody, vytvoření náhledu na celý možný průběh soutěže, k ostatním technickým aspektům soutěže Pegasus a (ne)existenci prvku náhody v soutěži Pegasus. K tomu připomněl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, čj. 29 A 150/2019-87, ve kterém krajský soud vysvětlil ono „důvodné podezření“.

27. Žalovaný se dále vyjádřil ke znaleckým posudkům předloženým žalobkyněmi. Konkrétně ke znaleckému posudku pana Černého uvedl, že nemá důvod jakkoli rozporovat závěry v něm uvedené. Závěry znaleckého posudku však nemohou žádným způsobem zvrátit zjištění žalovaného v rámci provedené kontroly.

28. Ke znaleckému posudku č. 06/2019/ČR žalovaný dodal, že nemůže prokázat, zda technické zařízení svým provozem naplňuje, či nenaplňuje definici hazardní hry tak, jak je uvedena v § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, neboť se zaměřuje čistě na technickou stránku fungování technického zařízení, aniž by bral v potaz lidský prvek a lidský pohled, s nímž účastník ke hraní tohoto druhu her přistupuje, a který při hraní tohoto typu her, hraje nemalou, ne-li zásadní roli.

29. K námitce porušení § 9 písm. e) kontrolního řádu žalovaný stručně uvedl, že jelikož se na místě kontrolního úkonu nenacházela jiná osoba, která by byla oprávněna jednat za žalobkyni a), ustanovil žalovaný povinnou osobou paní M.S. [zaměstnankyni žalobkyně a) jež má zároveň uzavřenou dohodu o provedení práce s žalobkyní b)]. Následně obě žalobkyně řádně informoval o zahájení kontroly.

30. Závěrem žalovaný připomněl, že se jedná o předběžné opatření a otázka, zda bude důvodné podezření žalovaného potvrzeno, či vyvráceno, bude řešena až v následném správním řízení o přestupku. K protokolům o kontrole jiných správních orgánů žalovaný uvedl, že je nelze považovat za důkazy rozhodné v nyní posuzovaném případě, neboť se týkají jiných kontrol, postavených na samostatně zjišťovaném skutkovém stavu věci, o kterém nemá žalovaný žádné informace a nemůže tak posoudit jejich obsah odděleně a vytrženě z kontextu jednotlivých kontrol, neboť tyto kontroly neprováděl.

31. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

32. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

33. V nyní posuzovaném případě je pro posouzení věci rozhodný charakter technických zařízení Pegasus a (ne)existence důvodného podezření žalovaného.

34. Touto problematikou se již zabýval Krajský soud v Brně ve shora citovaném rozsudku čj. 29 A 150/2019-871. Se závěry tam uvedenými se krajský soud ztotožňuje. Jelikož se i v nyní posuzované věci jedná o shodný typ technických zařízení ve vlastnictví žalobkyně b), která i v nynějším řízení uplatňuje v podstatě totožné žalobní námitky, zdejší soud níže

Kasační stížnost proti uvedenému rozsudku Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 11. 12. 2020, čj. 5 As 433/2019-63, zamítl. reprodukuje pouze základní rámec odůvodnění uvedeného rozsudku a ve zbytku na něj odkazuje.

35. Podle § 121 odst. 1 věty první zákona o hazardních hrách je osoba pověřená dozorujícím orgánem povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona (k přípustnosti žaloby proti typově stejným rozhodnutím viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2018, čj. 30 Af 19/2017-60).

36. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku uvedl, že „[j]ak vyplývá z důvodové zprávy k citovanému ustanovení, institut zadržení věci, je-li důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách, má představovat neopomenutelný a efektivní nástroj využitelný k zabránění porušování zákonem stanovených povinností. Z důvodu zamezení nadměrného administrativního zatížení dozorujících orgánů a potencionálního snížení jejich operativní schopnosti při boji s nelegálním provozováním hazardních her byla zvolena úprava, kdy není třeba vydat rozhodnutí o zadržení věci, nýbrž se pouze zákonem stanoveným postupem provede opatření zadržení věci, které se následně oznámí osobě, která měla věc v době zadržení u sebe. K tomuto postupu není třeba, aby bylo vydáno formální rozhodnutí. […] Z uvedených důvodů není možné, aby již ve fázi kontroly na místě (kdy dochází k zadržení věci) bylo prováděno složité dokazování za účelem, aby bylo postaveno najisto, že soutěž provozovaná na předmětném zařízení je hazardní hrou provozovanou prostřednictvím technického zařízení. Takový požadavek je třeba odmítnout jako absurdní, neboť tímto by byla efektivní a účelná kontrola fakticky znemožněna. Podmínkou k zadržení věci je tedy ‚pouhé‘ důvodné podezření na nelegální provozování hazardní hry.“

37. K principů hry Krajský soud v Brně uvedl, že „[p]okud žalobce a) namítal, že celní úřad neučinil žádné kroky k ověření principu hry provozované prostřednictvím zadrženého zařízení Pegasus, ani této argumentaci soud nepřisvědčil. Jak vyplývá ze spisového materiálu, základní principy hry byly popsány v protokolu o kontrole (na str. 3 – 4), ze kterého mimo jiné vyplývá, že v průběhu hry dochází k vygenerování hodnoty ‚Pegasus banka‘, která je vždy 200 % sázky, nebo hodnoty ‚Tetrix odměna‘, jejíž výše je proměnná. Kdykoli v průběhu hry může hráč ze hry odejít a přesunout se do Pegasus banku, což je znalostní část hry. Před zahájením hry a kdykoliv v jejím průběhu má hráč možnost náhledu na průběh hry prostřednictvím hry Tetrix – jedná se o klasickou hru ‚Tetris‘, jejíž podstatou je složení obrazců tak, aby vznikla vodorovná linie, která zmizí; při dosažení konečného skóre se hráči zobrazí výsledek kola, a to typ hodnoty, která ve hře nastane (Tetrix odměna nebo Pegasus banka) a její výše. Princip hry popsaný v protokolu o kontrole se v zásadě nijak neodlišuje od principu hry popsaného žalobcem v žalobě. Žalovaný tedy netvrdí, že by hra Pegasus probíhala jiným než žalobcem tvrzeným způsobem.“

38. Ve vztahu k prvku náhody krajský soud uvedl, že „má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a její výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře ‚Tetris‘, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. […] Jinými slovy tak soud konstatuje, že v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát tak, že nevyužije možností vyplývajících z hry Tetrix, je ‚nenáhodný‘ prvek soutěže, jak o něm žalobci hovoří, (přinejmenším z pohledu soutěžícího) natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o ‚důvodném podezření‘ ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách. O tom, že taková možnost tu pro soutěžícího je (tedy přejít bez dalšího ‚na válce‘), se soud přesvědčil např. z videozáznamu o kontrolním nákupu, který je součástí správního spisu (k primárnosti posouzení přítomnosti prvku náhody v průběhu hry z pohledu hráče a ‚projevování‘ se technických zařízení ‚navenek‘, nikoli z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herních zařízení viz odstavec 22-25 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018-32).“

39. Krajský soud neměl důvod se od výše uvedeného právního názoru Krajského soudu v Brně jakkoliv odchýlit. Uvedené závěry nikterak nezpochybňuje ani fakt, že na videích z kontrolního nákupu hráči nevyužívají možnost hry Tetrix. Videa zachycují klasickou válcovou hru, při níž se v případě prohry (nezobrazení správné kombinace obrazců na válci) přesouvají jednotlivé části vkladu hráče do Pegasus banky. Po klasické válcové hře následuje vědomostní kvíz, jako tomu bylo v případě popisovaném Krajským soudem v Brně. I přes to výše uvedené závěry nikterak neodporují nyní posuzovaným závěrům žalovaného a krajský soud shodně s žalovaným považuje systém fungování soutěže Pegasus v mnoha ohledech za náhodný, respektive pro hráče se jevící jakožto náhodný (v případě, že hra Tetrix neproběhne, hraje hráč klasickou válcovou hru, jejíž úspěšnost nemůže nikterak ovlivnit).

40. Nadto Nejvyšší správní soud ve svém výše uvedeném rozsudku čj. 5 As 433/2019-63 souhlasně s krajským soudem uvedl, že „[p]ožadavky stěžovatele a) na žalovaného, jenž má již v rámci zadržení herního zařízení při kontrole v co možná nejširší míře zjistit skutečný stav věci, je proto třeba odmítnout jako neopodstatněné. Je jistě pravdou, že správní orgán má před zadržením věci ve smyslu zákona o hazardních hrách disponovat naprosto relevantními skutečnostmi (dostatečně prověřenými), na základě kterých může nabýt důvodné podezření, že v souvislosti s užíváním zadržené věci dochází k porušování zákona o hazardních hrách; požadavek disponovat dostatečně konkrétními skutečnostmi, na základě kterých může správní orgán posoudit, zda skutkové okolnosti svědčí o tom, že mohlo dojít ke spáchání správního deliktu či nikoliv, však má mít správní orgán až v okamžiku, kdy hodlá zahájit správní řízení ve věci (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2019, č. j. 10 As 171/2018 – 55: ‚Ze správního spisu je zřejmé, jak kontroloři celního úřadu získali důvodné podezření, že v souvislosti s užíváním zadržených herních zařízení byl porušován zákon. Tyto zjištěné skutečnosti podle krajského soudu k zadržení věci v souladu se zákonem stačily; zda bude následně podezření potvrzeno nebo vyvráceno, je věcí případného navazujícího správního řízení, ve kterém se bude přítomnost prvku náhody hodnotit podrobněji.‘ Žalovaný proto postupoval v souladu se zákonem o hazardních hrách.“ Existenci důvodného podezření tudíž následně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Zdejší soud ani v nynějším případě nemá důvod se od závěrů Nejvyššího správního soudu jakkoliv odchýlit, neboť vycházejí z takřka shodného skutkového základu.

41. S ohledem na výše uvedené již krajský soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování žádnými z žalobkyň navrženými listinami (zejména protokoly o kontrole, rozhodnutí jiných celních úřadů a znaleckými posudky).

42. K námitce, dle níž žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 9 písm. e) kontrolního řádu, tj. povinnost umožnit žalobkyním, aby byly přítomny kontrole, krajský soud uvádí, že není zřejmé, jak v posuzované věci toto mohlo pochybení ve světle shora uvedeného ovlivnit zákonnost správních rozhodnutí. I kdyby tak krajský soud této námitce přisvědčil, nemohlo by to na výsledném posouzení věci ničeho změnit.

43. Pouze pro úplnost krajský soud k námitce žalobkyň stran označení žalobkyně a) za osobu kontrolovanou, nikoliv povinnou, uvádí, že shodně s žalovaným považuje žalobkyni a) za osobu, jež vytváří podmínky pro provoz zadržených technických zařízení Pegasus (ať již provozní dobou, umožněním přístupu, údržbou či poskytováním zaměstnanců včetně výplaty výher). Shodně s žalovaným pak krajský soud považuje také rozdělení jednotlivých činností mezi žalobkyněmi za ryze účelové.

V. Závěr a náklady řízení

44. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměly v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 4. května 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru