Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 A 15/2020 - 62Rozsudek KSCB ze dne 11.03.2021

Prejudikatura

9 As 191/2020 - 76

6 As 247/2020 - 44

5 As 264/2020 - 41

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 74/2021

přidejte vlastní popisek

61 A 15/2020 - 62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Bc. et. Bc. Petra Jiříka, ve věci

žalobci: a) D.J., IČO X

insolvenční správce společnosti SLOT Group, a. s. se sídlem Gočárova 1105/36, 500 02 Hradec Králové

b) SLOT Group, a. s., IČO 62741560

se sídlem Jáchymovská 142, 360 10 Karlovy Vary zastoupená žalobcem a)

c) CEC Praha, a. s., IČO 25673394 se sídlem Tlumačovská 1237/32, Stodůlky, 155 00 Praha 5

proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 1473/6, 370 21 České Budějovice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2020, sp. zn. 19786/2020-520000-61, čj. 19786-13/2020-520000-6,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 11. 2. 2020 provedl žalovaný v provozovně Lucky Planet na adrese Nádražní 127/27, 387 01 České Budějovice, s žalobkyní b) kontrolu zaměřenou na dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o hazardních hrách“).

2. Během kontrolního úkonu dne 11. 2. 2020 předložil pan E.L:, ustanovený jako povinná osoba a zároveň provozovatel provozovny, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 10. 2013 týkající se centrálního loterijního systému s označením „APOLLO GAMES VLT“, rozhodnutí ze dne 22. 10. 2013, týkající se centrálního loterijního systému „MULTI LOTTO“, rozhodnutí ze dne 4. 11. 2013, týkající se loterijního systému „KAJOT VLT“, a rozhodnutí ze dne 6. 9. 2013, týkající se centrálního loterijního systému „IVT SYNOT“ v rámci nichž byla jako příjemce rozhodnutí označena společnost MASOX, a. s. Během kontroly zároveň povinná osoba předložila kopii rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 25. 9. 2015 (dále jen „změnové rozhodnutí“), jímž Ministerstvo financí výše uvedená čtyři povolení pro společnost MASOX změnilo na povolení pro žalobkyni b).

3. Žalovaný v průběhu kontroly obdržel od povinné osoby kopii změnového rozhodnutí, kterou ověřil u Ministerstva financí. Ministerstvo financí sdělilo, že obsah předložené kopie změnového rozhodnutí se neshoduje s obsahem originálu rozhodnutí (povolení) ze dne 25. 9. 2015, čj. MF-38884/2015/34-4, které Ministerstvo financí eviduje ve svých správních spisech.

4. Na základě uvedeného žalovaný dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách přijal opatření o zadržení věcí v provozovně, neboť u nich pojal důvodné podezření, že v souvislosti s jejich užíváním dochází k porušení zákona o hazardních hrách (viz úřední záznam ze dne 11. 2. 2020, čj. 19786-3/2020-520000-61). Důvodné podezření se týkalo jednoho kusu technického zařízení s názvem „APOLLO GAMES“, jednoho zařízení s názvem „e gaming“ a jednoho zařízení s názvem „KAJOT“.

5. Proti opatření žalovaného o zadržení technických zařízení ze dne 11. 2. 2020 podal žalobce a) námitky, které směřovaly proti zadržení předmětných technických zařízení, tehdy ještě ve vlastnictví žalobkyně b).

6. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím námitkám žalobců nevyhověl. 7. Podáním ze dne 5. 5. 2020 se žalobkyně c) domáhala zrušení opatření o zadržení věcí, neboť v rámci insolvenčního řízení vedeného s žalobkyní b) došlo dne 20. 2. 2020 k prodeji závodu v rámci zpeněžení majetkové podstaty, a žalobkyně c) je tudíž v současné chvíli jediným vlastníkem zadržených technických zařízení. Žalovaný sdělením ze dne 15. 6. 2020 sdělil žalobkyni c) důvody, pro které nemůže zadržená technická zařízení uvolnit.

II. Shrnutí žaloby

8. Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci dne 2. 6. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 9. Žalobce a) zdůraznil, že je insolvenčním správcem dlužníka – žalobkyně b), a to na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 8. 2019, čj. KSPL 66 INS 14382/2019-A-14, jímž byl zjištěn úpadek žalobkyně b). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, čj. KSPL 66 INS 14382/2019-B-31, byl na žalobkyni b) prohlášen konkurs.

10. Žalobce a) se tak ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, stal osobou oprávněnou nakládat s majetkovou podstatou žalobkyně b), a to včetně závodu žalobkyně b).

11. Žalobkyně b) je obchodní společností, která byla provozovatelem hazardních her dle zákona o hazardních hrách. Jelikož se všechna opatření uložená celními úřady v rámci kontrol dodržování zákona o hazardních hrách týkala věcí, které byly součástí majetkové podstaty žalobkyně b) jako insolvenčního dlužníka, je žalobkyně b) zastoupena žalobcem a), kterému žalobkyně b) také z procesní opatrnosti udělila plnou moc.

12. Žalobkyně c) je obchodní společností, která je provozovatelem hazardních her na základě zákona o hazardních hrách. Na základě smlouvy o prodeji závodu z majetkové podstaty uzavřené dne 20. 2. 2020 převedl žalobce a) vlastnické právo k závodu žalobkyně b) na žalobkyni c). Závod zahrnuje veškerou podnikatelskou činnost žalobkyně b). Smlouva nabyla účinnosti dne 1. 4. 2020 poté, co byla uložena do sbírky listin vedené Městským soudem v Praze a do sbírky listin vedené Krajským soudem v Plzni. Jelikož na žalobkyni c) přešlo k 1. 4. 2020 vlastnické právo k majetku žalobkyně b), je oprávněna požadovat po třetích stranách plnění pohledávek a nároků žalobkyně b) coby nabyvatelka závodu. Součástí převáděného závodu ve smyslu čl. 2.1 smlouvy o prodeji závodu z majetkové podstaty byly též veškeré movité věci, včetně věcí zadržených žalovaným v rámci kontroly v provozovně. Jednou z povinností žalobce a) plynoucí z uzavřené smlouvy je předat žalobkyni c) všechny movité věci, které jsou součástí závodu.

13. Žalobci předně odmítli, že by ve světle informací a skutečností, které měl žalovaný k dispozici v době posouzení námitek proti opatření, byl plně odůvodněn závěr o existenci důvodného podezření, že v provozovně žalobkyně b) docházelo k porušování zákona o hazardních hrách, respektive k provozování hazardní hry, ke které by žalobkyni b) nesvědčilo povolení dle zákona o hazardních hrách.

14. Žalobci již v rámci kontroly sdělili a doložili, že předmětná technická výherní zařízení provozovali na základě řádného povolení Ministerstva financí, přičemž ze změnového rozhodnutí Ministerstva financí jasně vyplývá, že ministerstvo vydalo toto rozhodnutí v souvislosti s prodejem závodu společnosti MASOX (zahrnujícího veškerou provozní činnost i zaměstnance této společnosti) a nabytím závodu žalobkyní b), a to s účinností ode dne 1. 10. 2015. Ze změnového rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že se namísto dosavadního provozovatele MASOX stala provozovatelem žalobkyně b). Ministerstvo výslovně konstatovalo, že ostatní podmínky povolení sázkové hry obsažené v rozhodnutích Ministerstva financí zůstávají nadále v platnosti.

15. Žalovaný své údajné důvodné podezření o domnělém porušování zákona, pro které odňal a nadále zadržuje žalobcům výherní zařízení, založil výhradně na zjištění, že ve spisech Ministerstva financí se mělo objevit jiné znění rozhodnutí, než jakým disponuje žalobkyně b), přičemž uvedená nesrovnalost je pouze ve výčtu jednotlivých rozhodnutí Ministerstva financí o povolení. Žalobci k tomuto uvedli, že žalovaného opakovaně informovali, že v roce 2015 převzali rozhodnutí Ministerstva financí o změně, a to ve znění, které předložili žalovanému v rámci předmětné kontroly. Žalobci dále doplnili, že si nedokáží vysvětlit, proč by mělo v evidenci Ministerstva financí být založeno jiné znění předmětného rozhodnutí, a je-li tomu tak, pak jde o politováníhodnou skutečnost, kterou nelze přičítat k tíži žalobců.

16. Žalobci dodali, že žádost žalobkyně b) ze dne 20. 8. 2015 se týkala veškerých sázkových her provozovaných společností MASOX ke dni převodu závodu na žalobkyni b). V textu žádosti jsou pak vyjmenována všechna dotčená rozhodnutí, včetně rozhodnutí týkajících se zadržených zařízení. Tato rozhodnutí zároveň žalobci zvýraznili v kopii žádosti, přičemž je zřejmé, že žalovaný odůvodnil své podezření nepravdivou informací.

17. Ministerstvo financí žádosti vyhovělo v plném rozsahu, přičemž žalovaný měl logicky usoudit, že Ministerstvo financí muselo žalobkyni b) vydat a doručit rozhodnutí o změně ve znění, které se týká všech rozhodnutí o povolení uvedených v žádosti.

18. Na základě uvedeného je dle žalobců zřejmé, že žalovaný nemohl v době kontroly mít důvodné podezření, že ze strany žalobkyně b) dochází v provozovně k porušování zákona. 19. Žalobci navrhli, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a repliky žalobkyně c) 20. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení a zákonný právní rámec. 21. Dle žalovaného žalobci neprokázali, že se v případě zadržených technických zařízení nejedná o věci, v souvislosti s jejichž užíváním docházelo k porušování zákona o hazardních hrách. Zadržení technických zařízení na rozdíl od žalobců nepovažuje za protiprávní.

22. Žalovaný v rámci kontroly ověřoval správnost předložení kopie změnového rozhodnutí, jímž mělo ze společnosti MASOX přejít povolení k provozování hazardní hry na žalobkyni b). Dne 19. 2. 2020 požádal žalovaný Ministerstvo financí o vyjádření, zda změnové rozhodnutí předložené žalobkyní b) v rámci kontroly, je platným rozhodnutím a zda ho ministerstvo vydalo. Přípisem ze dne 25. 2. 2020 Ministerstvo financí informovalo žalovaného, že obsah kopie rozhodnutí, předloženého žalobkyní b) se neshoduje s obsahem rozhodnutí, které eviduje Ministerstvo financí v rámci povolovacího řízení. Odlišnost obou rozhodnutí spočívá právě v uvedení těch rozhodnutí, která předložila povinná osoba při kontrole coby rozhodnutí, na základě kterých provozovala zadržená technická zařízení, a dále se lišila grafická podoba uspořádání odstavce, kde jsou popsány jednotlivé povolené herní systémy. Dle žalovaného tak existuje předpoklad, že povolené herní systémy byly v kopii předložené v rámci kontroly zaměněny či do něj byly dopsány. K pojmu „důvodné podezření“ žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, čj. 29 A 150/2019-87.

23. Žalovaný závěrem zdůraznil, že se jedná o předběžné opatření, přičemž otázka, zda bude důvodné podezření potvrzeno, či vyvráceno, bude řešena až v následném správním řízení o přestupku.

24. Žalovaný dodal, že legalizace provozování zadržených technických zařízení nemůže být založena na pouhém přechodu vlastnictví, neboť v okamžiku jejich zadržení byla technická zařízení provozována nelegálně a mohla tak být použita ke spáchání přestupku. Žalobkyně c) se nemůže domáhat zrušení opatření o zadržení věci s poukazem na změnu vlastnictví zadržených věcí, neboť zadržení věcí se vztahuje k věcem, nikoliv k osobě. Případnou změnou vlastnictví tudíž nepominuly důvody pro zadržení předmětných technických zařízení.

25. Žalovaný nadto zdůraznil, že není ani postaveno na jisto, zda lze zadržená technická zařízení ztotožnit se soupisem veškerého vybavení a dalších movitých věcí, uvedených v seznamu v příloze č. 1 smlouvy o prodeji závodu z majetkové podstaty ze dne 20. 2. 2020, která obsahuje specifikaci jednotlivých položek movitého majetku, a zda tedy vůbec k přechodu vlastnictví z žalobkyně b) na žalobkyni c) došlo.

26. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. 27. Žalobkyně c) v replice ze dne 22. 7. 2020 odkázala na rozsudky Krajského soudu v Brně v prakticky totožných věcech. Dodala, že Krajský soud v Brně se ztotožnil s její argumentací a žalovaná rozhodnutí zrušil. Dále žalobkyně uvedla výňatky z argumentace Krajského soudu v Brně. Uvedené dle žalobkyně podporuje důvodnost a oprávněnost žaloby.

IV. Právní hodnocení krajského soudu 28. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

29. Žaloba není důvodná. 30. Mezi účastníky řízení je sporné, zda žalovaný technická herní zařízení (a s nimi související věci) zadržel na základě důvodného podezření, že v souvislosti s jejich užíváním dochází k porušování zákona.

31. Dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách platí, že „[o]soba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě“ (důraz doplněn).

32. Dle § 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách dále platí, že „[z]adržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně ředitel celního úřadu. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem písemný záznam.“

33. Případy obdobnými nynější věci [buď mezi týmiž účastníky, popřípadě pouze s žalobkyní c) na straně žalobců] se v nedávné době opakovaně zabýval i Nejvyšší správní soud. Ten přitom již v rozsudku ze dne 10. 12. 2020 čj. 9 As 191/2020-76, jímž zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, dospěl k závěru, že „[s]právní orgán nemůže při zadržení věcí mít najisto posouzené skutečnosti rozhodné pro závěr o protiprávním jednání, ke kterému došlo v souvislosti se zadrženými věcmi. Až v následné fázi správního řízení, ve které bude rozhodovat o tom, zdali skutečně došlo k porušení zákona o hazardních hrách, bude muset porušení tohoto zákona prokázat i z jiných skutečností než z odlišných verzí změnových rozhodnutí. Závěr v bodě 17. rozsudku krajského soudu, že samostatná existence dvou rozdílných znění dotčených správních rozhodnutí ve správním spise nemohla bez dalších indicií poskytovat dostatečný skutkový základ pro důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, proto není správný.“ Uvedený závěr pak Nejvyšší správní soud aproboval též v řadě navazujících rozhodnutí (srov. například rozsudky ze dne 6. 1. 2021, čj. 6 As 247/2020-44, a ze dne 19. 2. 2021, čj. 5 As 264/2020-41), přičemž ani krajský soud nemá v nynějším případě důvod se od něj jakkoli odchýlit.

34. Jelikož žalovaný v průběhu kontroly obdržel změnové rozhodnutí, u něhož kontrolou u Ministerstva financí zjistil, že se neshoduje s rozhodnutím, které ministerstvo eviduje, vyvstalo důvodné podezření, že provozem shora uvedených technických zařízení dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Toto důvodné podezření pak opodstatňovalo zadržení herních zařízení ve smyslu § 121 odst. 1 téhož zákona.

V. Závěr a náklady řízení

35. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 36. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobci neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 11. března 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru