Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 A 1/2021 - 28Rozsudek KSCB ze dne 08.04.2021


přidejte vlastní popisek

61 A 1/2021 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobce: X.X.X., narozený dne X

státní příslušnost X pobytem X., X.

zastoupeného advokátem Mgr. Pavolem Kehlem se sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1

proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce o souhlas se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty zahájeném dne 18. 10. 2017, vedeném pod sp. zn. OAM-27562/ZM-2017, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby 1. Dne 18. 10. 2017 zahájil žalovaný řízení o žádosti žalobce o souhlas se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty na území České republiky. Žalovaný usnesením ze dne 17. 4. 2019 řízení dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušil do doby konečného pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci ve věci zahájeného trestního stíhání dle § 160 trestního řádu, a to z důvodu podnětu správního orgánu adresovaného Policii České republiky, Národní centrále proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, směřujícího k prošetření skutečnosti nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.

2. Návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti žalovaného ze dne 17. 9. 2020 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců usnesením ze dne 9. 10. 2020, čj. MV-148651-4/SO-2020, nevyhověla.

3. Dne 5. 1. 2021 žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 4. Žalobce je přesvědčen, že řízení je přerušeno toliko formálně a důvod pro přerušené řízení ve skutečnosti absentuje. Žalobce přiznal, že jeho případné odsouzení v rámci trestního řízení a uložení trestu by zakládalo překážku, pro kterou nelze jeho žádosti vyhovět, nicméně díky ústavně zaručené zásadě presumpce neviny se na něj hledí jako na nevinného až do doby rozhodnutí ve věci (srov. čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; dále jen „Listina“). Dle žalobce není tedy sporu o tom, že je žalobce k dnešnímu dni osobou trestně bezúhonnou, a tedy splňuje předpoklady pro udělení požadovaného pobytového oprávnění. 5. Žalobce dodal, že žalovaný překračuje své pravomoci a kompetence tím, že o žádosti odmítá rozhodnout toliko z důvodu probíhajícího trestního stíhání. Takový postup je dle žalobce v příkrém rozporu s čl. 40 odst. 2 Listiny a taktéž s § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu. Zároveň žalovaný dle žalobcova názoru porušuje § 57 odst. 1 správního řádu, neboť se v nyní posuzovaném případě nejedná o předběžnou otázku, na jejímž zodpovězení (vyřešení) by byl správní orgán závislý.

6. Nadto zákonodárce pamatoval na situaci, kdy je držiteli dlouhodobého pobytu uložen trest v rámci trestního řízení, neboť takováto skutečnost zakládá automaticky důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (potažmo zaměstnanecké karty). Pokud by tedy skutečnost došlo k situaci, že bude žalobce v rámci trestního řízení odsouzen, povede to (tak či onak) k zahájení řízení o zrušení tohoto pobytového oprávnění. Veřejný zájem tak nebude nikterak ohrožen.

7. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen v řízení o žádosti žalobce rozhodnout.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně popřel oprávněnost podané žaloby, neboť se domnívá, že nebyl nečinným a prováděl veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí, konkrétně: dne 27. 3. 2018 předložil žalobce plnou moc; dne 3. 9. 2018 obdržel žalovaný prokázání odborné způsobilosti; dne 5. 12. 2018 předal spis k nahlížení na den 6. 12. 2018; dne 13. 3. 2019 předal spis k seznámení se; dne 17. 4. 2019 přerušil řízení o žádosti z důvodu probíhajícího řízení o předběžné otázce; dne 4. 2. 2021 předal spis k odeslání odvolacímu správnímu orgánu. Žalovaný dodal, že je i nadále přesvědčen o správnosti a řádnosti správního řízení vedeného ve věci žalobce.

9. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Právní hodnocení krajského soudu 10. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

11. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinným. Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání podle § 51 s. ř. s.

12. Žaloba je důvodná. 13. Žalovaný přerušil řízení ve věci žádosti žalobce z důvodu zahájení trestního stíhání žalobce dle § 160 trestního řádu, přičemž jako důvod přerušení uvedl nezbytnost vyřešení předběžné otázky v řízení dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu. S tímto závěrem se krajský soud neztotožnil.

14. Dle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod platí, že [k]aždý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

15. Obdobně je zásada presumpce neviny zakotvena i v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), jejíž čl. 6 odst. 2 stanoví, že „[k]aždý, kdo je obviněn z trestného činu, se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem.

16. Dle komentářové literatury k čl. 40 odst. 2 Listiny „[z]ásada presumpce neviny (a z ní ustáleně dovozovaný princip in dubio pro reo) patří k základním kamenům moderního právního státu všech civilizovaných zemí. Jde o jeden z nejdůležitějších legitimizačních prvků výkonu trestní justice. […] Z právněteoretického hlediska zakotvuje komentované ustanovení tzv. vyvratitelnou právní domněnku neviny jedince, kterou lze vyvrátit jedině odsuzujícím pravomocným rozsudkem [důraz doplněn], jehož prokazatelnému závěru o vině presumovaná právní skutečnost (nevina) ustupuje (II. ÚS 3307/14). […] Závaznost presumpce neviny neplatí pouze při vynášení výroků, nýbrž se nutně musí projevit i v odůvodněních postupů mocenských orgánů. Tato zásada přitom neplatí pouze ve vztahu k činu, jež je předmětem daného trestního řízení, ani pouze ve vztahu k osobě obviněného“ (Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1244-1246).

17. Z uvedeného jasně vyplývá povinnost orgánů veřejné moci presumovat nevinu žalobce do doby pravomocného rozsudku trestního soudu. Krajský soud proto neshledal důvod pro přerušení řízení v době, kdy nebylo o (ne)vině žalobce doposud rozhodnuto, neboť do doby pravomocného odsouzení je nutné hledět na žalobce jakožto na nevinného. Na tomto závěru nic nemění ani dikce § 57 odst. 1 písm. c) část věty za středníkem správního řádu, dle kterého platí, že „správní orgán si však nemůže učinit úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu.“ Skutečnost, že správní orgán sám nemá možnost otázku spáchání trestného činu posuzovat, zásadu presumpce neviny nikterak neprolamuje. Za této situace žalovanému v rozhodnutí ve věci nic nebránilo.

18. Nadto jak žalobce správně uvedl, v případě, že by skutečně k jeho pravomocnému odsouzení došlo, je uvedená skutečnosti důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty žalobce postupem dle § 46e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Správní orgány tudíž mají i následně zákonné možnosti zrušení zaměstnanecké karty žalobce. Dle § 46e odst. 1 zákona o pobytu cizinců totiž, platí, že „[m]inisterstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem.“ Jedním z důvodů pro zrušení zaměstnanecké karty je dle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců právě pravomocné odsouzení za spáchání úmyslného trestného činu. Z uvedeného je přitom zřejmé i to, že zákonodárce z pochopitelných důvodů striktně trval na požadavku pravomocného odsouzení. Pouhé podezření, byť by se i jevilo jako důvodné, samo o sobě nepostačuje.

19. Jakkoliv jsou – obecně vzato – obavy správních orgánů o bezúhonnost žalobce v případě zahájeného trestního stíhání pochopitelné, připomíná krajský soud, že správní orgány mají v případě pravomocného odsouzení povinnost zahájit řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty. Nemůže zde tudíž dojít k újmě třetích osob a nelze zde ani shledat rozpor s veřejným zájmem, neboť převažujícím veřejným zájmem je v nyní posuzovaném případě zachování zásady presumpce neviny do doby potenciálního pravomocného odsouzení.

20. Pro shora uvedené se krajský soud neztotožnil ani s argumentací Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, která jakožto nadřízený správní orgán nevyhověla návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti s odkazem na závěr č. 137 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 30. 5. 2014, dle něhož probíhající trestní řízení je důvod přerušení řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, jelikož nelze stran splnění podmínky trestní zachovalosti zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu). Případné odsouzení za trestný čin je nadto otázkou právní, nikoli skutkovou. V daném ohledu se tedy z pohledu správního orgánu – striktně vzato – nejedná o zjišťování skutkového stavu ve smyslu § 3 správního řádu.

21. Pouze pro úplnost krajský soud dodává, že žalobce v rámci vymezení věci uvedl, že se jednalo o řízení o žádosti o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty, které je vedeno pod sp. zn. OAM-27561/ZM-2017. Následně však v navrhovaném petitu uvedl, že „[ž]alovaný je povinen v řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty vedené pod sp. zn. OAM-27561/ZM-2017 rozhodnout ve lhůtě 30ti dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku“ (důraz doplněn). Jakkoliv tedy posuzovaná žaloba obsahuje rozpor v předmětu žaloby, nemá krajský soud na základě předloženého usnesení Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, jakož i celkovému obsahu žaloby pochyb, že žalobce napadá nečinnost žalovaného ve vztahu k souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty. Nadto je krajskému soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podal ke zdejšímu soudu další žalobu proti nečinnosti, vedenou pod sp. zn. 57 A 1/2021, v rámci které se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného právě ve vztahu k prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Je tak zřejmé, že se jedná pouze o omyl při sepisování obou žalob.

IV. Závěr a náklady řízení

22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

24. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 25. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o návrhu ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč, celkem tedy 6 800 Kč. Celkové žalobcovy náklady řízení tedy činí 8 800 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 8. dubna 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru