Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 9/2020 - 51Rozsudek KSCB ze dne 15.03.2021

Prejudikatura

5 Ads 202/2016 - 29


přidejte vlastní popisek

60 Ad 9/2020 - 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobce: J.H., narozený dne X bytem X

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 7. 2020, čj. X,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 7. 1. 2020 žádost o přiznání invalidního důchodu. Na základě lékařského posudku ze dne 22. 1. 2020 žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 4. 2020, čj. X, žádost žalobce zamítla.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. 9. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce považuje žalobou napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť dle posudku není invalidní. Posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal žalobcův zdravotní stav. Na jednání nebyl žalobce přizván, tudíž lékař nemůže mít odpovídající představu o žalobcově zdravotním stavu. Posudkový lékař si dále nevyžádal zdravotní posudek od praktického lékaře žalobce P.Z.. Dále posudkový lékař rozhodl dříve, než proběhla další magnetická rezonance bederní páteře dne 5. 8. 2020 a vyšetření neurochirurgem dne 24. 8. 2020. Posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnosti vykonávat pracovní činnosti žalobce.

5. Žalobce dále uvedl, že z lékařské dokumentace ze dne 5. 8. 2020 vyplývá, že trpí kompresí kořenů S1 v laterálních recesech, neurochirurg předepsal sérii tří kaudálních bloků, popřípadě infuze COX 2 inh. Žalobce dodal, že stav pravého kolene se zhoršil a žalobce trpí omezením pohyblivosti. Žalobce dne 22. 1. 2020 ze zdravotních důvod ukončil zaměstnání u společnosti ALFA BRAVO spol. s. r. o., kde působil jako řidič cisterny. Od září 2020 je žalobce zcela bez finančních prostředků. Po dobu osmi měsíců pobíral žalobce podporu v nezaměstnanci; na prodloužení podpory nárok žalobce nemá a na výplatu nemocenských dávek také ne.

6. Z žaloby je zřejmé, že se žalobce nedomáhá zrušení posudku o invaliditě, jak uvádí, ale zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu. 8. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). 9. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

10. V rozhodnutí ze dne 2. 4. 2020 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 22. 1. 2020, v němž posudková lékařka uzavřela, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je omezení hybnosti levého zápěstí podřaditelné pod kapitolu XV, oddíl B, položku 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení využila posudková lékařka korekční faktory dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila míru poklesu pracovní schopnosti o 10 procentních bodů na celkových 20 %.

11. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 15. 7. 2020. Posudkový lékař v něm dospěl ke stejnému závěru jako posudková lékařka v posudku ze dne 22. 1. 2020, tj. k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, oddílu B, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení využil posudkový lékař korekční faktory dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšil míru poklesu pracovní schopnosti o 10 procentních bodů na celkových 20 %.

12. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek jsou založeny na č. l. 28 - 38 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 2. 2. 2021 a podrobil se vyšetření v oboru neurologie, jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované lehké omezení funkce levého zápěstí jako stavu po úrazu (distorsi) levého zápěstí utrpěného při pádu ze žebříku dne 7. 1. 2018. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu B, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 %; v žádném případě se dle posudkové komise nejednalo o ztuhnutí daného zápěstního kloubu. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobce využila posudková komise korekční faktory dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila horní hranici poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů na celkovou hodnotu 20 % míry poklesu pracovní schopnosti žalobce. Posudková komise dodala, že její hodnocení je stejné jak v případě předchozích posudků ze dne 22. 1. 2020 a 15. 7. 2020. Dále posudková komise uvedla, že pokud by v zájmu srovnatelnosti bylo zvoleno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí jiné zdravotní postižení, tak by toto bylo hodnoceno nižší procentní mírou poklesu pracovní schopnosti, než je uvedeno v hodnocení výše. Ostatní zdravotní postižení žalobce nejsou k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí tak významná jako posudkovou komisí uváděná příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce.

13. Krajský soud přípisem ze dne 18. 2. 2021 vyzval účastníky řízení k tomu, aby z důvodu závažné epidemické situace zvážili svou osobní účast na nařízeném jednání s tím, že se ke shora uvedenému posudku posudkové komise mohou případně vyjádřit písemně.

14. Podáním ze dne 10. 3. 2021 se žalobce z osobní účasti na jednání omluvil a obecně konstatoval, že s obsahem posudku posudkové komise nesouhlasí.

IV. Průběh jednání

15. Jednání konaného dne 15. 3. 2021 se žalobce nezúčastnil (viz omluva výše). Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. 16. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání a posudkem posudkové komise ze dne 2. 2. 2021 a učinil z nich shora popsaná skutková zjištění (viz odstavec [12]). Krajský soud usnesením zamítl důkazní návrhy žalobce lékařskými zprávami, které byly přílohou jeho podání ze dne 14. 2. 2021 a 4. 3. 2021, neboť tyto zprávy byly vyhotoveny až po datu žalobou napadeného rozhodnutí. Pro posouzení žalobcova zdravotního stavu je však rozhodný stav žalobce v době rozhodování žalované. Pozdější lékařské zprávy tudíž nemohou mít na nyní posuzované řízení o nepřiznání invalidního důchodu vliv.

V. Právní hodnocení krajského soudu 17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

18. Žaloba není důvodná. 19. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

20. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

21. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je lehké omezení funkce levého zápěstí jako stavu po úrazu (distorsi) levého zápěstí utrpěného při pádu ze žebříku dne 7. 1. 2018. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XV, oddílu B, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy ztrátu pracovní schopnosti 10 %. Dále posudková komise přistoupila z důvodu žalobcových zkušeností, vzdělání a původní profese k využití korekčních faktorů a navýšila procentní vyjádření poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů na výsledných 20 %. Posudková komise dodala, že její hodnocení je stejné jak ov případě předchozích posudků ze dne 22. 1. 2020 a 15. 7. 2020. Dále posudková komise uvedla, že pokud by v zájmu srovnatelnosti bylo zvoleno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí jiné zdravotní postižení, tak by toto bylo hodnoceno nižší procentní mírou poklesu pracovní schopnosti, než je uvedeno v hodnocení výše. Ostatní zdravotní postižení žalobce nejsou k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí tak významná jako posudkovou komisí uváděná příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce.

22. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení snížení pracovní schopnosti žalobce a tomu odpovídajícím stupni invalidity) konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení.

23. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítly.

VI. Závěr a náklady řízení

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 15. března 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru