Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 8/2020 - 57Rozsudek KSCB ze dne 18.01.2021

Prejudikatura

5 Ads 202/2016 - 29


přidejte vlastní popisek

60 Ad 8/2020-57

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: J.R., narozená dne X bytem X zastoupené advokátkou JUDr. Lenkou Tomkovou se sídlem Čéčova 689/11, 370 04 České Budějovice

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 6. 2020, čj. X

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 29. 4. 2020, čj. X, odňala žalobkyni od 10. 6. 2020 invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 15. 4. 2020, již žalobkyně není invalidní, jelikož její pracovní schopnost žalobkyně poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 30 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované 3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 17. 8. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 4. Žalobkyně nejprve popsala stručně procesní vývoj věci. Žalobkyně se se závěry a odůvodněním žalované neztotožnila a dodala, že uváděné onemocnění, kterým žalobkyně trpí, je důvodem značného snížení celkové výkonnosti, tedy i výkonnosti pracovní. Již po dobu několika měsíců trpí žalobkyně velkými kloubními obtížemi – bolestmi ramen, loktů, zápěstí, malých kloubů ruky, kotníků, malých kloubů nohy, bolestmi kolene a bolestmi zad. Žalobkyně je značně unavena, a musí velmi často odpočívat, aby nabrala potřebnou energii důležitou pro zvládnutí dalšího dne.

5. Žalobkyně dále připomněla zdravotní záznam ze dne 24. 7. 2020 z revmatologie v Českých Budějovicích, v němž lékařka uvedla, že nasazená léčba kortikoidy je bez efektu a nezabírá. Pro uvedené lékařka indikovala biologickou léčbu. Žalobkyně k tomu dodala, že se s určitými obtížemi zvládá obléct, včetně zavázání tkaniček, umýt si vlasy, vstát ze židle bez opěradel, ulehnout a vstát z postele, celá se umýt a usušit, vykoupat se ve vaně, usednout na toaletu a vstát z ní. Není však schopna otevřít zavařovací sklenici se závitem, která již byla otevřená, není schopna otevřít novou krabici mléka či kefíru. Žalobkyně obvykle potřebuje pomoc jiné osoby v případě, když má něco stisknout či otevřít. Kloubní obtíže žalobkyně se nadále stupňují, tedy zcela jasně se dle žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

6. Žalobkyně uvedla, že je od 22. 6. 2020 v pracovní neschopnosti a velmi důrazně odmítla tvrzení, že vždy pracovala v plném pracovním úvazku. Nikdy nepracovala v plném pracovním úvazku poté, co jí byl přiznán invalidní důchod. Pracovat na plný úvazek chtěla žalobkyně zkusit od února 2020, nicméně v březnu došlo z důvodu vládních opatření k uzavření pracoviště, kde žalobkyně v té době pracovala a následně jí byl na základě žalobou napadeného rozhodnutí odebrán invalidní důchod. Žalobkyně tudíž neměla ani možnost vyzkoušet, zda by práci na plný úvazek zvládla či nikoliv. K uvedenému žalobkyně doložila potvrzení o zaměstnání, ve kterém je uváděna pracovní doba 30 hodin za týden.

7. Dle žalobkyně posudkový lékař nezhodnotil dostatečným způsobem žalobčin zdravotní stav a nesprávně tak posoudil a stanovil procentní míru poklesu pracovní schopnosti. Dle žalobkyně měl posudkový lékař hodnotit její onemocnění jako podřaditelné kapitole XIII, oddílu A, položce 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a stanovit míru poklesu pracovní schopnosti v míře nejméně 40 %, dle něhož jsou mimo jiné hodnoty HAQ >1,0 a <1>,5 a DAS28 >3,2. Žalobkyně zdůraznila, že v jejím případě byla hodnota HAQ stanovena 1,375 a hodnota DAS28 nad 5,1. Uvedené žalobkyně doložila dotazníkem na zhodnocení zdravotního stavu a zdravotním záznamem z revmatologie ze dne 24. 7. 2020.

8. Dle žalobkyně lze v případě jejího zdravotního stavu očekávat další komplikace spojené s léčbou. Její onemocnění způsobuje značné snížení celkové výkonnosti a pracovní schopnosti. Z uvedených skutečností vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí je postavené na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a na jeho následném posouzení a zhodnocení.

9. Za další důkazy žalobkyně označila ambulantní vyšetření ze dne 5. 5. 2020 a ze dne 29. 6. 2020, zdravotní záznamy ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 17. 6. 2020.

HAQ = Health Assessment Questionnaire; Posuzování funkční schopnosti u pacientů s revmatoidní artritidou DAS28 = Disease Activity Score – skóre aktivity nemoci (revmatoidní artritida) 10. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu. 12. Žalovaná uvedla, že ze správního spisu je zřejmé, že žalobčina žádost o přiznání invalidního důchodu byla nejdříve rozhodnutím žalované ze dne 12. 9. 2017 zamítnuta a toto zamítnutí bylo následně potvrzeno v řízení o námitkách rozhodnutím ze dne 13. 12. 2017. Zdejší soud svým rozsudkem ze dne 27. 4. 2018, čj. 54 Ad 2/2018-32, rozhodnutí žalované zrušil, přičemž žalovaná následně rozhodnutím ze dne 25. 6. 2018 přiznala žalobkyni od 11. 10. 2017 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Datum kontrolní lékařské prohlídky bylo stanoveno do 30. 4. 2020.

13. Žalovaná dodala, že ačkoliv došlo u žalobkyně ke zhoršení kloubního nálezu od jara 2020, vyžadující navýšení medikace a úvahy o nasazení biologické léčby, charakterem se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav; tento stav přechodného zhoršení odpovídá režimu dočasné pracovní neschopnosti.

14. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). 15. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

16. V rozhodnutí ze dne 29. 4. 2020 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 15. 4. 2020, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je Crohnova choroba s dlouhou anamnézou, nyní v remisi při normálním nálezu na střevě, s artralgiemi drobných ručních kloubů při zavedené imunosupresivní léčbě s nízkými zánětlivými markery. Toto postižení je podřaditelné pod kapitolu XI, oddíl C, položku 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40 %, přičemž posudkový lékař zvolil spodní hranici rozmezí, tj. 30 %; k užití korekčních faktorů nepřistoupil.

17. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 5. 6. 2020. Posudkový lékař v něm dospěl oproti původnímu posudku k závěru, že se v případě žalobkyně jedná o zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XI, oddílu C, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10-20 %, přičemž posudkový lékař zvolil horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení žalobkyně aplikoval posudkový lékař korekční faktory a stanovil celkovou míru poklesu pracovní schopnosti 30 %.

18. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 3. 11. 2020 jsou založeny na čl. 37-45 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 3. 11. 2020 zúčastnila a podrobila se vyšetření v oboru interního lékařství, jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované Crohnova choroba. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI, oddílu C, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti 10-20 %, přičemž s ohledem na to, že u žalobkyně není porucha výživy ani zde nejsou známky malabsorpce, laboratorní hodnoty jsou v normě, zánětlivé markery jsou negativní, krevní obraz je v normě a CRP je pod 2, stanovila posudková komise horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Dále posudková komise přistoupila z důvodu přidružené artralgie s intermitentním artritickým vzplanutím k navýšení procentního vyjádření poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů na výsledných 30 %. Posudková komise pro úplnost dodala, že nejsou splněna kritéria položky 4b – časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, výrazné změny endoskopické, rentgenové se značným snížením celkové výkonnosti, kdy stav odpovídá formě středně těžké s poklesem pracovní schopnosti mezi 30-40 %.

IV. Průběh jednání

19. Žalobkyně a její zástupkyně se z osobní účasti na jednání konaném dne 18. 1. 2021 písemně omluvily a souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 3. 11. 2020, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 18.). Zbylé důkazní návrhy krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť uvedený posudek posudkové komise je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci (veškeré listiny navržené jako důkaz měla posudková komise při zpracování posudku k dispozici).

V. Právní hodnocení krajského soudu 20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

21. Žaloba není důvodná. 22. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

23. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

24. K tomu krajský soud dodává, že žalobkyní označené listinné důkazy (zprávy z ambulantního vyšetření ze dne 5. 5. 2020 a ze dne 29. 6. 2020, zdravotní záznamy z revmatologie ze dne 27. 5. 2020, 17. 6. 2020 a 24. 7. 2020 a dotazník na zhodnocení zdravotního stavu) předložil posudkové komisi, jež provedla zhodnocení žalobčina zdravotního stavu, neboť jak již krajský soud uvedl, nedisponuje odbornými medicínskými znalostmi, aby byl schopen samostatně posoudit závěry plynoucí z žalobkyní předkládaných lékařských listin.

25. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je Crohnova choroba. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XI, oddílu C, položce 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti 10 - 20 %, přičemž s ohledem na to, že u žalobkyně není porucha výživy ani známky malabsorpce, laboratorní hodnoty jsou v normě, zánětlivé markery jsou negativní, krevní obraz je v normě, CRP pod 2, stanovila posudková komise horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Dále posudková komise přistoupila z důvodu přidružené artralgie s intermitentním artritickým vzplanutím k navýšení procentního vyjádření poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů na výsledných 30 %. Posudková komise pro úplnost dodala, že nejsou splněna kritéria položky 4b – časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, výrazné změny endoskopické, rentgenové se značným snížením celkové výkonnosti, kdy stav odpovídá formě středně těžké s poklesem pracovní schopnosti mezi 30-40 %.

26. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení snížení pracovní schopnosti žalobkyně) konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení.

27. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodli o odnětí invalidního důchodu ode dne 10. 6. 2020.

VI. Závěr a náklady řízení

28. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 29. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyni ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 18. ledna 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru