Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 8/2019 - 75Rozsudek KSCB ze dne 10.08.2020

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 Ads 233/2020

přidejte vlastní popisek

60 Ad 8/2019 - 75

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci

žalobce: M.K.
bytem X
doručovací adresa X
zastoupen advokátem Mgr. Ing. Janem Procházkou
sídlem Masarykovo nám. 19, 398 11 Protivín

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2019, č. j. X

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Vymezení věci, obsah žaloby, vyjádření žalovaného

1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2019, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo na základě žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), rozhodnuto tak, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

2. Dne 14. 6. 2019 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) doručena včasná správní žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalované (k poštovní přepravě podáno dne 13. 6. 2019).

3. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce namítá nesprávné zjištění skutkového stavu, když na podzim roku 2017 utrpěl další kompresi míchy a musel absolvovat již 4. neurochirurgickou operaci, jejímž následkem se jeho zdravotní stav zhoršil, a to z důvodu dokončení celé fixace krční páteře od 2. hrudního obratle Th2 až po samotnou krajinu lební C7-C2. Na základě toho ztratil možnost pohybu v celém tomto úseku, jak plyne z lékařské zprávy neurochirurgie v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2018. Žalobce uvedl, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, bez odborných konzultací v oblasti neurochirurgie nebo neurologie.

4. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, k čemuž uvedla, že při svém rozhodování vycházela z posudku o invaliditě, dle něhož pracovní schopnosti žalobce poklesly o 60 % a žalobci proto náleží invalidní důchod II. stupně. S ohledem na obsah žalobních námitek žalovaná navrhla přezkoumat zdravotní stav žalobce PK MPSV.

Průběh řízení před správními orgány

5. Dne 16. 10. 2018 obdržel správní orgán I. stupně žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu.

6. Prvostupňový posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „OSSZ“) vyhotovil dne 11. 12. 2018 pod č. j. LPS/2018/2768-PI_CSSZ opravný posudek o invaliditě ze dne 11. 10. 2018. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedení v kapitole XIII., odd. E, položce 1. d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smysl § 3 a 4 této vyhlášky měněna. Konstatováno, že u žalobce se jedná o stav po několika operacích C páteře s přetrváváním výrazných obtíží.

7. Na základě uvedeného posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí a žalobci byl ponechán invalidní důchod II. stupně.

8. Proti prvostupňovému rozhodnutí byly žalobcem dne 8. 2. 2019 uplatněny námitky, na jejichž základě byl posudkovou lékařkou České správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „ČSSZ“) dne 27. 3. 2019, č. j. LPS/2019/79-NR-JIC_CSSZ vyhotoven posudek o invaliditě. Z obsahu tohoto posudku se podává, že posudková lékařka se ztotožnila s hodnocením posudkového lékaře OSSZ. Dle doložené dokumentace bylo uzavřeno, že u žalobce se jedná o těžkou dysfunkci C páteře. K námitkám žalobce a jeho odkazům na neurochirurgické zprávy 2/2018 a z 5/2018 posudková lékařka uvedla, že posouzení zdravotního stavu v řízení přísluší lékařům lékařské posudkové služby.

Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

10. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 9. 12. 2019. Bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise ČB a posudkem posudkové komise ČB. S obsahem posudku posudkové komise ČB žalobce nesouhlasil a požadoval vypracování srovnávacího posudku, který by se vypořádal s rozpory v celkovém hodnocení procentní míry postižení žalobce a výslovně se zabýval otázkou dopadu čtvrté operace do stavu žalobce. Z tohoto důvodu zadal krajský soud zpracování dalšího posudku, a to posudkovou komisí MPSV v Plzni (dále také jako „posudková komise v Plzni“), přičemž mj. uvedl, že členem posudkové komise má být lékař neurochirurg.

11. Žalobce rovněž navrhl doplnění dokazování rentgenovými snímky páteře a krční páteře. Tyto důkazní návrhy krajský soud zamítl, neboť se jedná o odborné lékařské otázky, k jejichž hodnocení není sám krajský soud schopen.

12. Dne 10. 8. 2020 proběhlo ve věci druhé jednání ve věci samé. Soud shrnul dosavadní průběh řízení a provedl dokazování níže popsaným protokolem o jednání posudkové komise MPSV v Plzni ze dne 9. 6. 2020 a posudkem vyhotoveným touto posudkovou komisí z téhož dne. Žalobce při jednání setrval na podané žalobě, poukázal na procesní pochybení v řízení před správními orgány, resp. posudkovými lékaři (vydání tzv. nového posudku nahrazujícího dříve vydaný posudek bez opory v zákoně) a navrhl doplnění dokazování (vyšetření neurochirurgem), neboť posudková komise v Plzni nedosadila do posudkové komise neurochirurga tak, jak jí bylo soudem uloženo.

13. Návrh žalobce na doplnění dokazování vyšetřením neurochirurgem krajský soud usnesením zamítl, neboť dospěl k závěru, že posouzení neurologem, který byl součástí posudkové komise v Plzni, bylo v tomto případě dostatečné, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že tento neurolog měl k dispozici žalobcem předloženou ambulantní zprávu ze dne 20. 11. 2019 o MR C páteře žalobce. Ta měla podle žalobce objektivně popisovat jeho zdravotní stav. K dalším důvodům viz rovněž odst. 21 tohoto rozsudku.

Posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích

14. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise ČB“) dne 11. 11. 2019. Posudková komise zasedala ve složení V.T. jako předsedy komise, lékařky J.A. (neuroložka) a tajemnice I.J. Dle protokolu o jednání posudkové komise se žalobce dne 20. 8. 2019 k jednání komise osobně dostavil a byl seznámen s poklady, ze kterých komise vycházela. Jednání komise bylo odročeno za účelem provedení dalších vyšetření – EMG vyšetření dne 5. 9. 2019. Na následné jednání komise dne 11. 11. 2019 již nebyl žalobce zván.

15. V posudku vypracovaného posudkovou komisí jsou shrnuty lékařské nálezy, propouštění zprávy z hospitalizace a znalecké posudky, ze kterých bylo vycházeno. Vycházeno bylo mj. i z propouštěcí zprávy Neurologického odd. Nemocnice České Budějovice ze dne 10. 2. 2017 (T.), ambulantní zprávy téhož zařízení ze dne 14. 2. 2018 (T.), ambulantní zprávy téhož zařízení ze dne 23. 5. 2018 (K.), ambulantní zprávy téhož zařízení ze dne 14. 11. 2018 (Ch.); tyto zprávy žalobce předložil k samotné žalobě.

16. Posudková komise ČB se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní v podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu druhého podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, ne však více jak 69 %. Zjištěný pokles pracovní schopnosti žalobce činil 60 %. Nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí hraničně zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. E. položka 1d přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. Dlouhodobě nepříznivý stav žalobce byl stavem po opakovaných operacích (4x) krční páteře a horního úseku hrudní páteře (Th1, Th2) s celkovou fixací páteře v úseku Th2-C2, rezid. cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, kvadruparesou – na HK chabou paresou až lehkého stupně s akcentací na akrech a na DK spastickou paresou převážně lehkého stupně.

17. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky zejména na tělesné schopnosti, ev. v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Ve vztahu k vyjádřením lékařům neurochirurgie (zpráva T. ze dne 14. 2. 2018, zpráva K. ze dne 23. 5. 2018), kteří se vyjadřovali k pracovní zátěži, konstatováno, že posudková komise nehodnotí žalobcovu pracovní zátěž, ale hodnotí procentní pokles pracovních schopností dle platných právních předpisů. Z předchozích posudkových řízení pro posudkovou komisy vyplynulo, že žalobce byl hodnocen 70 % míry poklesu pracovní schopnosti jen krátkodobě (viz posouzení ze dne 12. 5. 2010), toto hodnocení považovala posudková komise za nadhodnocené, neboť neodpovídal kritériím uvedených pro položku 1d, k čemuž se následně vyjádřilo námitkové řízení (6. 2. 2012).

Posudek posudkové komise MPSV v Plzni

18. Z protokolu o jednání posudkové komise v Plzni ze dne 9. 6. 2020 plyne, že žalobce se jednání komise zúčastnil, komise zasedala ve složení předsedkyně komise J.M., K.F. (neurolog) a tajemnice.

19. Posudková komise se dle svého posudku usnesla na závěru, že u žalobce se jedná o ztrátu míry pracovní schopnosti o 60 % ode dne 31. 3. 2014 dle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 d) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., k užití § 3 ani § 4 odst. 1 této vyhlášky nebylo přikročeno. Platnost posudku: 31. 12. 2022.

20. Posudková komise vycházela z řady lékařských zpráv, které z části předložil i sám žalobce, a to včetně Ambulantní zprávy MR C páteře ze dne 20. 11. 2019, na kterou žalobce při ústním jednání soudu výslovně upozornil. Posudková komise v Plzni shodně s posudkovou komisí ČB popsala, co je rozhodujícím zdravotním postižením, vedlejší zdravotní postižení, pracovní anamnézu, zdravotní anamnézu a shrnul posudkové významné lékařské nálezy. Při jednání komise byl žalobce neurologicky vyšetřen. Posudková komise dále shrnula předchozí posudková jednání a závěry posudkové komise ČB. Posudková komise zhodnotila jednotlivé operace, resp. popsala jejich rozsah a výsledný stav žalobce. Následně komise výslovně zhodnotila neurologický nález ze dne 20. 11. 2019 MR C páteře (progrese degenerace, těžké degenerativní změny,…), jakož i nález učiněný při jednání komise. V rámci posudkového zhodnocení komise souhrnně uvedla, že „lze z doložených lékařských nálezů a vyšetření neurologem při jednání komise konstatovat, že u posuzovaného se jedná o reziduální CC a CB syndrom s výrazně omezenou hybností krční páteře, na horních končetinách slabá paresa na hranici normálního nálezu až lehkého stupně s akcentací na akrech, hybnost horních končetin vyjma omezené abdukce v levém ramenním kloubu je bez omezení, na dolních končetinách spastická paresa lehkého stupně, chůze jistá bez opory. Stp. opakovaných operacích (celkem 4x) krčního úseku páteře a horní části hrudní páteře (Th1, Th2).“ Dále komise uvedla, že „neurologickým vyšetřením nelze prokázat těžké poškození nervů ani závažné přetrvávající parézy končetin, nelze prokázat závažné poruchy hybnosti končetin ani závažné poruchy funkce svěračů.“ Posudková komise závěrem zhodnotila pracovní schopnosti žalobce.

21. Na tomto místě krajský soud konstatuje, že posudková komise nebyla ustavena tak, jak krajský soud požadoval, neboť jejím členem nebyl lékař neurochirurg, ale neurolog. Ačkoli požadavek krajského soudu posudková komise v posudku uvádí, nikterak se s ním nevypořádává. Za této situace krajský soud vážil, jaký má tato skutečnost vliv na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že tato skutečnost na posouzení věci vliv nemá. Žalobce sám v závěru své žaloby (bod 5) požadoval vyšetření, resp. konzultování jeho stavu s lékařem z oboru neurochirurgie, nebo neurologie. Tento první požadavek vyjádření v žalobě samotné byl naplněn již při jednání před posudkovou komisí v ČB. Požadavek na přítomnost výhradně lékaře – neurochirurga vznesl žalobce až poté, co byl seznámen s hodnocením neurologa posudkové komise ČB. Při druhém ústním jednání žalobce uvedl, že jeho zdravotní stav je schopen objektivně zhodnotit pouze neurochirurg, k čemuž vznesl otázku, jak je možné, že neurochirurgové mu říkají, že již pracovat nemůže a posudkové lékaře mu říkají, že pracovat může. Na tuto otázku odpověděl již první posudek posudkové komise ČB. S tím, že by stav žalobce byl schopen objektivně posoudit pouze neurochirurg, se soud neztotožňuje, neboť jednak sám žalobce v podané žalobě vyšetření neurologem požadoval, jednak obecně lze konstatovat, že neurochirurgie jako obor úzce souvisí s neurologií, jedná se o hraniční obor, o dílčí specializaci zaměřenou na řešení onemocnění a úrazů nervového systému chirurgickou cestou. Neurologie jako taková je zaměřena na diagnostiku a nechirurgickou terapii. I přesto však musí být neurolog z povahy věci schopen zhodnotit stav pacienta po operaci páteře, míchy apod. Nelze mít za to, že lékař – neurolog, by v takovém případě postrádal potřebné znalosti a nebyl by schopen posoudit stav pacienta po operaci páteře. S tímto hodnocením soudu byl žalobce při druhém ústním jednání seznámen. Důvody, pro které by neurolog neměl být schopen zdravotní stav žalobce posoudit, žalobce soudu neuvedl. Žalobce v rámci druhého jednání rovněž uvedl, že neurochirurg by mohl přistoupit k navýšení výše procentního hodnocení dle § 3 vyhláška o posuzování invalidity, k čemuž soud již při jednání uvedl, že k takovému hodnocení je primárně příslušný posudkový lékař (předseda posudkové komise), nikoli žalobcem požadovaný oborný lékař z oboru neurochirurgie.

Právní hodnocení krajského soudu

22. Žaloba není důvodná.

23. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

24. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

25. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

26. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise ČB a v Plzni. Oba tyto posudky byly vyhotoveny posudkovými komisemi zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání posudkových komisí přítomen a komise měly k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, jakož i výsledek do vyšetření žalobce, kterému se žalobce na místě podrobil. Z formálního hlediska předmětné posudky splňují všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

27. Posudek posudkové komise ČB a v Plzni zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť komise se vypořádaly se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobce obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila posudkové závěry lékaře OSSZ a ČSSZ. Posudková komise v Plzni pak dle žádosti krajského soudu dovysvětlila určité skutečnosti, které žalobce v rámci prvního jednání před soudem rozporoval.

28. Závěry posudkové komise v Plzni žalobce při ústním jednání rozporoval pouze v obecné rovině s tím, že neurolog není schopen posoudit jeho zdravotní stav, takového posouzení je schopen pouze neurochirurg, rovněž žalobce shledal vyšetření neurologem jako zcela neefektivní. K těmto skutečnostem se krajský soud vyjádřil již výše, přičemž postup neurologického vyšetření při jednání posudkové komise není krajský soud oprávněn hodnotit. Soud pouze podotýká, že žalobce poukázal na to, že řádné vyšetření by mělo například obsahovat MR C páteře. Ambulantní zprávu ze dne 20. 11. 2019 obsahující závěry vyšetření MR C páteře měla však posudková komise k dispozici, a proto lze mít za to, že takovéto vyšetření nebylo nutné. Ostatně, rozhodný je zdravotní stav žalobce ke dni podání žádosti, lékařské zprávy pozdějšího data je možné zohlednit pouze potud, dokládají-li stav žadatele ke dni podání žádosti

29. Krajský soud má z obou posudků za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 60 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní ve druhém stupni. Posudkové komise ve svém souhrnu vzaly v úvahu veškeré podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

30. K hodnocení posudku posudkové komise ČB a zejména posudkové komise v Plzni soud uzavírá, že svými parametry tyto posudky společně obstály jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný.

31. Lékařské zprávy, které žalobce přiložil k podané žalobě, nebyly při jednání provedeny jako důkaz, neboť tyto zprávy sloužily jako podklad samotných posudků vyhotoveného posudkovými komisemi.

32. Pro úplnost krajský soud dodává, že žalobce v rámci prvního i druhého soudního jednání uvedl, že řízení před správními orgány, resp. posudkovou komisí ČSSZ bylo stiženo závažnou procesní vadou, když byl vydán nový posudek (opravný posudek), ze kterého bylo vycházeno a takovýto posudek nemá přitom oporu v zákoně. K těmto námitkám krajský soud s ohledem na § 71 odst. 2 a § 72 odst. 1 s. ř. s. pro jejich zjevnou opožděnost nepřihlédl, což bylo žalobci při jednání sděleno. Právní zástupce žalobce při druhém jednání poukázal na to, že v žalobě je opravný posudek o invaliditě ze dne 11. 12. 2018 uveden, jak však plyne ze samotné žaloby, jedná se o důkazní návrh, nikoli o žalobní námitku.

33. Dále soud pouze pro úplnost dodává, že v odst. 3 podané žaloby žalobce popisuje nedostatky ve vzdělání posudkové lékařky LPS a má za to, že on sám disponuje v oboru neurologie vůči svému zdravotnímu stavu vyšší odborností, což by se dalo dle jeho slov snadno prokázat předvoláním k soudu a konfrontací. Vzhledem k tomu, že důkazní návrhy žalobce shrnul v závěru žaloby, důkazní návrhy byly shrnuty i v rámci samotného ústního jednání, a tento návrh již žalobce nezopakoval, nenahlížel krajský soud na uvedené jako na řádně formulovaný důkazní návrh, ale jako na pouhé vyjádření osobního přesvědčení žalobce o jeho znalostech.

34. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu, ostatně platnost posudku posudkové komise v Plzni je omezena do 31. 3. 20122 z čehož plyne, že sama posudková komise očekává možné změny žalobcova zdravotního stavu.

35. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 10. srpna 2020

Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru