Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 2/2021 - 27Rozsudek KSCB ze dne 19.04.2021

Prejudikatura

5 Ads 202/2016 - 29


přidejte vlastní popisek

60 Ad 2/2021 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobce: X, narozený dne X bytem X., X zastoupený advokátem Mgr. Dušanem Havlenou se sídlem Nad Vdovečkem 1206, 388 01 Blatná

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2020, čj. X,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 16. 7. 2020, čj. X, dle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, snížila žalobci ode dne 20. 8. 2020 invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 7 603 Kč měsíčně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Strakonice ze dne 11. 6. 2020 byl žalobce uznán invalidním ve II. stupni, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 %. 2. V řízení o námitkách žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím změnila rozhodnutí ze dne 16. 7. 2020 tak, že dle s § 56 dost. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění snížila žalobci invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, od 20. 8. 2020 vyplácený ve výši invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně, na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně od 20. 1. 2021. Zároveň stanovila, že invalidní důchod žalobce pro invaliditu I. stupně činí 6 232 Kč měsíčně.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 29. 1. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 4. Žalobce považuje žalobou napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť mu původně žalovaná přiznala invalidní důchod III. stupně, který následně změnila na II. stupeň. Vzhledem k tomu, že žalobce se snížením nesouhlasil, podal proti výše uvedenému rozhodnutí námitky, neboť považuje svůj zdravotní stav za setrvalý (od doby přiznání III. stupně invalidního důchodu nedošlo k žádnému zlepšení zdravotní stavu a v podstatě jej ani nelze ovlivnit žádnými léky). Žalobce tudíž vůbec nerozumí tomu, jak mu mohl být na základě posudku o invaliditě ze dne 16. 6. 2020 snížen stupeň invalidity na II. stupeň a na základě jeho námitek následně až na I. stupeň.

5. Žalobce dodal, že se skutečnosti uváděné v žalobou napadeném rozhodnutí nezakládají na pravdě. Nejen dle názoru žalobce, ale i dle názoru jeho ošetřujícího lékaře, nedošlo od posledního rozhodnutí ve věci ke změně žalobcova zdravotního stavu a nelze ani předpokládat jakékoliv zlepšení do budoucna, spíše naopak. Žalobce se neztotožnil ani s tvrzením žalované, že jeho problémy mají pouze nepodstatný vliv na pracovní schopnost a vzhledem k dosaženému vzdělání a zkušenostem je žalobce schopen pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Uvedený závěr žalované považuje žalobce za likvidační.

6. Žalobce dále uvedl, že posudkový lékař nevzal vůbec v úvahu skutečnosti, že se zdravotní stav žalobce nikterak nezlepšil, a naopak je dle názoru žalobce i ošetřujícího lékaře žalobce pravděpodobné, že dojde ke zhoršení žalobcova zdravotního stavu.

7. S ohledem na rozdílnost posudků o invaliditě, tj. posudku ze dne 16. 6. 2020 a posudku ze dne 8. 10. 2020, žalobce navrhl, aby nechal krajský soud vypracovat znalecký posudek ve věci žalobcovy invalidity, který případné rozpory mezi oběma posudky vysvětlí. Vedle toho coby důkaz žalobce navrhl rozhodnutí žalované vydaná v nynějším správním řízení, výslech účastníků a výslech žalobcova ošetřujícího lékaře.

8. Závěrem žalobce konstatoval, že je nadále přesvědčen o své invaliditě odpovídající invaliditě III. stupně. 9. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení, obsah spisu a na případ aplikovanou právní úpravu. 11. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) a dodala, že nelze vyhovět požadavku žalobce na vyhotovení posudku znalcem, neboť prioritním důkazem ze zákona, je právě posudek posudkové komise.

12. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

13. V rozhodnutí ze dne 16. 7. 2020 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 11. 6. 2020, v němž posudková lékařka uzavřela, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronická žilní insuficience, s recidivujícím ulcus cruris venosum na obou dolních končetinách (operační řešení pro vysokou rizikovost a sporný přínos při makroobezitě nedoporučeno – doporučena redukce hmotnosti), podřaditelné pod kapitolu IX, oddíl B, položku 10d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50-70 %, přičemž posudková lékařka zvolila střední hranici procentního rozmezí, tj. 60 %. K využití korekčních faktorů posudkové lékařka nepřistoupila. Krajský soud k tomu poznamenává, že posudková lékařka pravděpodobně v důsledku písařské chyby uvedla mylně položku 1d, nikoliv 10d; z posudku je ovšem záměr lékařky podřadit žalobcův zdravotní stav pod položku 10d, a nikoliv 1d, zřejmý; popisovaná zdravotní postižení žalobce posledně uvedené položce zcela evidentně neodpovídají, přičemž položka 1d nadto stanovuje rozmezí snížení pracovní schopnosti 70-80 % (nebylo by tedy možné bez dalšího stanovit tuto míru na 60 %, jak je v posudku uvedeno). Krajský soud v této souvislosti vycházel též z posouzení obsažených v níže uvedených posudcích, které taktéž žalobcovo zdravotní postižené podřazují položce 10d.

14. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 8. 10. 2020. Posudkový lékař v něm dospěl k odlišnému závěru než posudková lékařka v posudku ze dne 11. 6. 2020, tj k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole IX, oddílu B, položce 10d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50-70 %, přičemž posudkový lékař zvolil dolní hranici rozmezí. Vzhledem k nepodstatnému vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti přistoupil posudkový lékař dle § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity ke snížení dolní hranice rozmezí o 10 procentních bodů na výsledných 40 %.

15. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol i posudek ze dne 16. 3. 2021 jsou založeny na č. l. 15-22 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce nebyl jednání komise dne 16. 3. 2021 přítomen, neboť se z jednání omluvil a souhlasil s projednáním ve své nepřítomnosti. Posudková komise pro uvedené vycházela pouze z podkladové dokumentace, která byla dostatečná k projednání věci v nepřítomnosti žalobce a k přijeté posudkového závěru. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované chronická žilní nedostatečnost, stadium CEAP vpravo C 6, CEAP vlevo C 5 s přetrvávajícím bércovým vředem vpravo, posttrombotický syndrom s těžkým omezením funkce končetin, omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu B, položce 10d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 50-70 %. Jelikož kritéria této položky se týkají pouze pravé dolní končetiny, použila posudková komise dolní hranici rozmezí, tj. 50 % poklesu pracovní schopnosti, a uzavřela, že žalobce je stále výdělečně činným a pracuje převážně v oboru své kvalifikace. Dle posudkové komise má uvedený zdravotní stav s ohledem na žalobcovu pracovní anamnézu (do 30. 4. 2020 pracoval v plném pracovním úvazku na pozici operátor – elektromontáž) pouze nepodstatný vliv na schopnost využívat dosavadní vzdělání a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. V důsledku toho je pokles pracovní schopnosti menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti. Proto posudková komise shodně s posudkovým lékařem snížila dle § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 %, na celkovou hodnotu 40 %. Posudková komise dále dodala, že jde o maximální ohodnocení těžké žilní nedostatečnosti a posttrombotického syndromu. Stran obezity komise uvedla, že i když zde byla snaha chirurgickým výkonem snížit hmotnost, není obezita provázena projevy srdeční nedostatečnosti či poklesem kardiorespirační výkonnosti a hybnosti, aby bylo pro žalobce výhodnější použití této položky jako rozhodující příčiny.

IV. Průběh jednání

16. Žalovaná při jednání konaném dne 19. 4. 2021 setrvala na svém procesním stanovisku. Žalobce, ani jeho zástupce se k jednání bez omluvy nedostavili. 17. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání a posudkem posudkové komise ze dne 16. 3. 2021, z nichž učinil shora popsané závěry. Zbylé důkazní návrhy krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav věci byl již zjištěn dostatečně. Rozhodnutími žalované nadto není zapotřebí provádět dokazování vůbec, neboť jsou již součástí správního spisu.

V. Právní hodnocení krajského soudu 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

19. Žaloba není důvodná. 20. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

21. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

22. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž z důvodu neúčasti žalobce na jednání přihlédla pouze k odborným lékařským nálezům (z jednání posudkové komise se žalobce omluvil a s posouzením věci bez své přítomnosti souhlasil). Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronická žilní nedostatečnost, stadium CEAP vpravo C 6, CEAP vlevo C 5 s přetrvávajícím bércovým vředem vpravo, posttrombotický syndrom s těžkým omezením funkce končetin, omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole IX, oddílu B, položce 10d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 50-70 %. Jelikož kritéria této položky se týkají pouze pravé dolní končetiny, použila posudková komise dolní hranici rozmezí, tj. 50 % poklesu pracovní schopnosti, a uzavřela, že žalobce je stále výdělečně činným a pracuje převážně v oboru své kvalifikace. Dle posudkové komise má uvedený zdravotní stav s ohledem na žalobcovu pracovní anamnézu (do 30. 4. 2020 pracoval v plném pracovním úvazku na pozici operátor - elektromontáž) pouze nepodstatný vliv na schopnost využívat dosavadní vzdělání a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. V důsledku toho je pokles pracovní schopnosti menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti. Proto posudková komise shodně s posudkovým lékařem snížila dle § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 %, na celkovou hodnotu 40 %. Posudková komise dále dodala, že jde o maximální ohodnocení těžké žilní nedostatečnosti a posttrombotického syndromu. Stran obezity komise uvedla, že i když zde byla snaha chirurgickým výkonem snížit hmotnost, není obezita provázena projevy srdeční nedostatečnosti či poklesem kardiorespirační výkonnosti a hybnosti, aby bylo pro žalobce výhodnější použití této položky jako rozhodující příčiny.

23. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 40 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech (zejména ve výsledném hodnocení snížení pracovní schopnosti žalobce a tomu odpovídajícím stupni invalidity) konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení.

24. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce jedná o invaliditu I. stupně; správní orgány proto nepochybily, pokud stupeň invalidity žalobce na základě lékařského posudku ze dne 8. 10. 2020 přehodnotily.

VI. Závěr a náklady řízení

25. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce, ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 19. dubna 2021

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru