Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 1/2020 - 21Rozsudek KSCB ze dne 31.08.2020

Prejudikatura

54 Ad 5/2020 - 39

4 As 3/2008 - 78


přidejte vlastní popisek

60 Ad 1/2020-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobce: J. S., narozen bytem

proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. SZ/MPSV-2019/223388-913, čj. MPSV-2019/231282-913,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobci byl Úřadem práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán prvního stupně“) na základě oznámení ze dne 18. 9. 2019 od srpna 2019 měsíčně vyplácen příspěvek na živobytí ve výši 3 053 Kč.

2. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. UP/96326/2019/HN, čj. 60123/2019/TAB, rozhodl správní orgán prvního stupně dle § 44 odst. 1 a 7 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, o odejmutí dávky příspěvku na živobytí ode dne 1. 10. 2019. V rozhodnutí správní orgán prvního stupně mimo jiné uvedl, že došlo ke změně rozhodných skutečností, jelikož v měsíci září 2019 vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení žalobci dávku důchodového pojištění ve výši 20 735 Kč, která se pro dávky hmotné nouze započítává ve výši 80 %. Žalobcův započitatelný příjem po současném odečtení přiměřených nákladů na bydlení tedy činil 14 624,92 Kč. Částka živobytí byla v té době stanovena ve výši 3 410 Kč. Vzhledem k tomu, že příjem žalobce po odečtení přiměřených nákladů na bydlení přesáhl částku živobytí, správní orgán prvního stupně dávku od 1. 10. 2019 odejmul.

3. Odvolání žalobce žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 27. 1. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 5. Krajský soud v první řadě uvádí, že žalobní argumentace žalobce je v nyní posuzovaném případě totožná s argumentací vznesenou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 60 Ad 2/2020, neboť žalobce původně podal žalobu proti žalobou napadenému rozhodnutí společně s žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2019 ve věci doplatku na bydlení.

6. Žalobce v prvé řadě uvedl, že správní orgány své tvrzení vztahující se k obdržení finančních prostředků žalobcem od České správy sociálního zabezpečení v září 2019 (žalobce patrně omylem uvedl rok 2016) neodůvodnily žádným zákonným ustanovením.

7. Žalobce dále uvedl, že žalovaný rozhodnutí odůvodňuje nikoliv svými poznatky, či zákonnou úpravou, ale dokladem, jenž předložil žalobce. Tento doklad vyvrací tvrzení správního orgánu, který zcela lživě v rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019 uvádí, že žalobce v září 2019 obdržel peníze. V detailu DPP ČSSZ, který je součástí spisu, je tučně uvedeno datum vyplacení peněz, a sice 7. 10. 2019.

8. Žalovaný datum vyplacení peněz ignoruje a argumentuje výplatním souborem ze dne 20. 9. 2019 a podáním České poště dne 25. 9. 2019. Tyto informace by ovšem správní orgány neměly, pokud by se žalobce tímto dokladem nehájil. Žalovaný tak nepodporuje původní tvrzení správního orgánu prvního stupně, čímž potvrzuje, že všechna rozhodnutí jsou nezákonná, neboť během jednoho měsíce se zákony nezměnily, ovšem tvrzení správních orgánů se mění v závislosti na vyvíjející se situaci.

9. Žalobce dodal, že i tvrzení žalovaného vztahující se k výplatě dávky a převzetí peněz žalobcem v říjnu namísto možného výplatního měsíce září je zcela lživé a není založené na žádném zákonném ustanovení. Opětovně celá argumentace žalovaného stojí na žalobcem předloženém dokladu. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí pouze sdělil svůj nadbytečný názor (domněnku) namísto toho, aby uvedl konkrétní ustanovení právní úpravy. Žalobce dále citoval § 5 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

10. Žalobce zdůraznil, že žalovaný mylně či úmyslně podsouvá žalobci, že bylo na jeho svobodné vůli, kdy si peníze vyzvedne, což není pravda, stejně tak žalovaný podsouvá žalobci, že při podání žádosti o dávku stvrdil svým podpisem, že výslovně souhlasí s tím, aby státní orgány sdělily příslušnému úřadu práce příjmy a další údaje v rozsahu potřebném pro rozhodování. Jedná se o pouhou lež. Žalobce nic podobného svým podpisem nestvrdil. Žalobce pouze podepsal žádost, která je sestavena tak, že k tomu podpisu jsou svedeny všechny možné záludnosti, kterými nyní žalovaný argumentuje. Podpis je tedy nezbytnou podmínkou, bez které nelze žádost uplatnit. Z podpisu tak nelze usuzovat na výslovný souhlas žalobce.

11. Žalobce dále uvedl, že mluvčí České pošty L. V. sdělil, že obvyklá doba doručení peněz je tři pracovní dny následující po podání. Avšak pokud peníze nepřijdou, reklamaci Česká pošta přijme až po týdnu od podání peněz. Ne dříve. Je známo, že Česká správa sociálního zabezpečení podala peníze ve středu 25. 9. 2019. Obvyklá lhůta tří pracovních dnů vychází na pondělí 30. 9. 2019. Tvrzení, že šlo o projev svobodné vůle žalobce (vyzvednutí peněz až v říjnu 2019) je lživé a ničím nepodložené. Žalobce nemohl docílit výplaty peněz v září 2019. Z tohoto důvodu žalobce zůstal celý měsíc září bez finančních prostředků, nemohl platit účty a nemohl si obstarat základní lidské potřeby nutné pro existenci.

12. Rozhodnutí správních orgánů nejsou dle žalobce v souladu s právními předpisy. Žalovaný k odůvodnění svých rozhodnutí použil dokument, který předložil žalobce na svou obhajobu. Pokud by ho žalobce nepředložil, žalovaný by neměl vůbec o co své rozhodnutí opřít.

13. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

14. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení. 15. K okamžiku započitatelnosti příjmu žalobce žalovaný uvedl, že rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je dle § 10 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. V případě žalobce tak rozhodným obdobím pro zjištění příjmů byl měsíc září 2019.

16. Žalovaný zdůraznil, že příjem od České správy sociálního zabezpečení započetl do příjmů žalobce za měsíc září 2019 oprávněně, neboť tento příjem měl žalobce k dispozici (ve formě poštovní poukázky) již v září 2019. Nelze přihlédnout ke skutečnosti, že si žalobce nechal částku vyplatit až později v měsíci říjnu 2019. Za situace, kdy Česká správa sociálního zabezpečení nevyplácí dávky důchodového pojištění bezhotovostním převodem na bankovní účet příjemce, činí tak hotovostně prostřednictvím České pošty. V návaznosti na to poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení následně úřadu práce informace o datu předání příslušné částky České poště.

17. Žalovaný dodal, že v případě výplaty dávek ze strany České správy sociálního zabezpečení formou poštovní poukázky je přitom dávka považována za vyplacenou datem předání České poště; obdobně je za datum bezhotovostního vyplacení považován den, kdy Česká správa sociálního zabezpečení předá finanční prostředky bankovní společnosti klienta. Z pohledu správní orgánů lze přesně definovat pouze okamžik, kdy byla příslušná částka odepsána z účtu České správy sociálního zabezpečení vedeného u České národní banky; datum připsání na bankovní účet příjemce nebo proplacení poštovní poukázky u provozovatele poštovních služeb však spolehlivě identifikovat nelze.

18. Výklad předestřený žalobcem, tj. že dávka má být považována za vyplacenou až dnem jejího fyzického převzetí příjemcem, by byl v praxi neudržitelný. V některých případech totiž dávku nepřebírá příjemce, ale pronajímatel, nebo s některými příjmy nemůže příjemce nakládat vůbec (např. v případě exekuce). Pokud by žalovaný přistoupil na žalobcovu argumentaci, závisela by informace o výplatě dávek na obtížně vymahatelné součinnosti České pošty a příjemců dávek.

19. Žalovaný dále uvedl, že se dávka považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z účtu úřadu práce taktéž dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Byť taková výslovná úprava v zákoně o pomoci v hmotné nouzi chybí, ani v řízení dle zákona o pomoci v hmotné nouzi nelze z výše uvedených důvodů vázat stanovení kritérií rozhodných pro nárok na dávku na vůli žadatele o tuto dávku nebo činnosti dalších osob.

20. K dalším žalobcovým tvrzením žalovaný dodal, že předmětné prohlášení žalobce (ve vztahu k němuž žalobce zpochybňuje svůj souhlas se sdělováním příjmů a dalších informací o žalobci mezi správními orgány) je součástí žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2019, přičemž tato žádost je součástí správního spisu.

21. Ve vztahu k odkazu žalobce na zákon o státní sociální podpoře žalovaný konstatoval, že tento zákon upravuje jiné dávky, a nadto také výslovně nedefinuje okamžik, ke kterému dochází k vyplacení příslušné částky. Odkaz žalobce na tento zákon považuje žalovaný za irelevantní a nepodporující žalobcem předložená tvrzení.

22. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Procesní postup soudu

23. Žalobce svou žalobou původně napadl dvě rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2019; zatímco jedno se týkalo příspěvku na živobytí, druhé žalovaný vydal ve věci doplatku na bydlení. Krajský soud usnesením ze dne 29. 1. 2020, čj. 60 Ad 1/2020-9, vyloučil žalobu proti rozhodnutí ve věci doplatku na bydlení k samostatnému projednání, přičemž tato věc je nadále vedena pod sp. zn. 60 Ad 2/2020.

V. Právní hodnocení krajského soudu 24. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

25. Žaloba není důvodná. 26. Krajský soud v první řadě předesílá, že žalobce ve své podstatě vznesl pouze jedinou námitku, dle které žalovaný vychází pouze z dokladu předloženého žalobcem na podporu jím uvedených tvrzení ve vztahu k výplatě dávky za září 2019 až v měsíci říjnu 2019; zároveň žalovaný neuvádí na podporu svých tvrzení žádná relevantní zákonná ustanovení. Ve zbytku ponechal žalobce námitky pouze ve zcela obecné rovině, pročež krajský soud k tomu ve stejné míře obecnosti uvádí, že neshledal, že by žalobou napadené rozhodnutí trpělo v tomto ohledu jakýmikoli nedostatky.

27. Předmětem sporu mezi žalobcem a žalovaným je okamžik započitatelnosti příjmu žalobce, jímž byl za měsíc září 2019 doplatek na důchodu za období od 3. 7. 2019 do 9. 10. 2019 v celkové výši 20 735 Kč. Na tomto místě krajský soud uvádí, že žalobce nikterak nezpochybňuje následný způsob výpočtu nároku na dávku. Krajský soud se proto z toho důvodu nezabýval výpočtem jako takovým, ale posoudil pouze to, zda měl být žalobci započten příjem ve výši 20 735 Kč za měsíc září 2019 do příjmů rozhodných pro výpočet opakující se dávky – příspěvek na živobytí (respektive v jakém měsíci došlo k vyplacení předmětné částky). Obdobnou věcí žalobce se přitom krajský soud zabýval již v rozsudku ze dne 27. 7. 2020, čj. 54 Ad 5/2020-39, na který lze v daném ohledu odkázat.

28. Žalobce rozporoval, že by k výplatě částky ve výši 20 735 Kč v měsíci září 2019 došlo. Jako důkaz na podporu své argumentace předložil správnímu orgánu prvního stupně „Detail výplaty – DDP“, ze kterého dle žalobce jasně vyplývá datum vyplacení dne 7. 10. 2019. Mimo uvedený dokument předložený žalobcem je součástí správního spisu i dotaz na Českou poštu, v rámci kterého se žalovaný dotazoval na to, kdy byla poštovní poukázka typu B doručena (vložena do schránky) žalobci, na což Česká pošta reagovala dne 20. 1. 2020 slovy: „[p]oštovní poukázka B, podací pošta 720054, podací číslo 10357, datum podání 25. 9. 2019, částka 20 735 Kč, adresát J. S., N. x, Č. Z., x Ch., nebyla adresátovi vložena do domovní schránky. Poštovní poukázky s částkou vyšší 20 000 Kč jsou oznámeny prostřednictvím tiskopisu Výzva a připraveny k vyzvednutí na příslušné poště. Výzva k vyzvednutí výše uvedené peněžní poukázky byla adresátovi doručena dne 26. 9. 2019, ten den byla poukázka připravena k vyzvednutí.“ Z odpovědi České pošty tak jasně vyplývá, že k výplatě důchodu ze strany České správy sociálního zabezpečení podle všeho došlo ještě v rámci 3. čtvrtletí (v měsíci září 2019); pro projednávanou věc není tudíž rozhodné, kdy si žalobce (v té době úřadem práce již poukázané) finanční prostředky vybral. Významné je, od jakého okamžiku byly žalobci k dispozici k vyzvednutí; tímto dnem byl čtvrtek 26. 9. 2019. Na základě existence vyjádření (odpovědi) České pošty nelze přisvědčit žalobci ani v tom, že bez jím předloženého dokumentu by žalovaný neměl žádný podklad pro rozhodnutí, neboť žalovaný svou argumentaci podpořil mimo jiné právě odpovědí České pošty. Po prostudování této odpovědi krajský soud dodává, že nemá o přesvědčivosti a správnosti uvedené listiny pochyb.

29. Žalobce dále namítal, že žalovaný neodůvodnil své rozhodnutí zákonnou úpravou. Jak správně uvedl žalovaný, zákon o pomoci v hmotné nouzi nedefinuje okamžik, ke kterému odchází k vyplacení příslušné částky. Navzdory neexistující zákonné definici, jež by přesně stanovila okamžik vyplacení, se krajský soud ztotožnil s odůvodněním a postupem žalovaného, přičemž v tomto postupu neshledal nedostatky.

30. Nad to nelze přisvědčit žalobci ani v tom, že kdyby předmětný dokument správním orgánům nepředložil, neměly by správní orgány podklad pro svou argumentaci. Správní orgány mohou podkladem pro rozhodnutí učinit jakýkoliv dokument založený ve správním spise. Jestliže žalobce žalovanému na podporu svého tvrzení předložil výše uváděný dokument, na základě něhož žalobce dovozoval termín vyplacení částky 7. 10. 2019 a žalovaný naopak na základě tohoto odůvodnil, že za termín vyplacení považuje den, kdy se částka dostala mimo dispozici správních orgánů, tj. den 20. 9. 2019, nelze z tohoto dovozovat nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, potažmo rozhodnutí prvostupňového. Mimoto je součástí správního spisu i dokument „Prohlížení měsíčního příjmu“, ze kterého je zřejmé, že za rozhodné období září 2019 byla žalobci od České správy sociálního zabezpečení skutečně vyplacena částka 20 735 Kč jakožto dávka důchodového pojištění.

31. Nad rámec uvedeného krajský soud dodává, že tvrzení žalobce ohledně sdělení mluvčího České pošty L. V. nelze vzít v potaz, neboť žalobce tuto skutečnost žádným způsobem nedokládá. Informace týkající se doby doručení tak zůstávají pouze v rovině tvrzení.

32. Žalobcova polemika, dle níž údajně nedal souhlas se sdělováním údajů o jeho osobě dalším správním orgánům, je v dané věci zcela nepřípadná. V části G formuláře žádosti o poskytnutí příspěvku na živobytí, kterou žalobce dne 29. 8. 2019 podepsal, je uvedeno, že žadatel svým podpisem dává výslovný souhlas s tím, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily úřadu rozhodujícímu o dávce mimo jiné výši jeho příjmu.

VI. Závěr a náklady řízení

33. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 34. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 31. srpna 2020

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru