Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 4/2017 - 70Rozsudek KSCB ze dne 22.12.2017

Prejudikatura

1 As 21/2010 - 65

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 20/2018

přidejte vlastní popisek

57 A 4/2017 - 70

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Marie Trnkové v právní věci žalobce M.K., bytem X, zastoupeného Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Praha 9, Náchodská 760/67, proti žalované Policii ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, Lannova 26, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 7. 2017, č. j. KRPC-51688-14/Čj-2017-0200DP, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a ponecháno v platnosti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice, Dopravního inspektorátu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 4. 2017, č. j. KRPC-51688-4/ČJ-2017-020106 (dál jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení ve věci rozhodnutí vydaného dne 3. 4. 2016, kterým byla žalobci ve smyslu § 84 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) uložena bloková pokuta za dopravní přestupek podle § 6 odst. 1 písm. a) a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

2. Žalobce v žalobě uvádí, že žádost o obnovu řízení odůvodnil tím, že se dne 3. 4. 2016, kdy mělo dojít ke spáchání předmětného přestupku, vůbec nenacházel v Českých Budějovicích, tudíž nemohl spáchat dopravní přestupek a být účastníkem blokového řízení. Dále žalobce tvrdil, že Pokračování
- 2 -
57A 4/2017

podpis na pokutovém bloku není jeho. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce konstatoval jeho nezákonnost a nesprávnost, neboť nereagovalo na jím vznesené důvody podání žádosti o obnovu řízení. Žalobce v odvolání rozporoval místo, kde se podle GPS souřadnic měli nalézat policisté, vykonávající dohled nad dodržováním pravidel silničního provozu. Podle žalobce nedošlo k naplnění podmínek pro realizaci blokového řízení, neboť policisté měli označit jiné místo, než to, kde se přestupek skutečně mohl stát. Podle žalobce je tedy sporná totožnost skutku jak v osobě přestupce, tak v místě spáchání přestupku.

3. Žalobce spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, stejně jako postup žalované v tom, že pokud žalovaná odvolání žalobce zamítla, měla prvostupňové rozhodnutí potvrdit. Z výrokové části nelze seznat, jaké „původní rozhodnutí“ bylo ponecháno v platnosti. V případě, že oním „původním rozhodnutím“ měla žalovaná na mysli pokutový blok na pokutu série JL/2016 č.: L0061893 ze dne 3. 4. 2016, pak žalované nepříslušelo takové rozhodnutí potvrzovat, neboť se jedná o pravomocné rozhodnutí. V případě, že měla žalovaná na mysli prvostupňové rozhodnutí, proti kterému směřovalo odvolání, pak jej neměla ponechávat v platnosti, ale měla jej potvrdit, jak je uloženo v § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dle žalobce je výroková část napadeného rozhodnutí stižena vadou nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti.

4. Z obdobných důvodů žalobce namítá i nesprávnost výroku prvostupňového rozhodnutí. Podle žalobce tento výrok nesplňuje požadavky kladené ustanovením § 100 odst. 6 věta poslední správního řádu, podle které se žádost o obnovu řízení zamítne bez dalšího, zatímco prvostupňový správní orgán krom zamítnutí žádosti ponechal v platnosti rozhodnutí o přestupku. Žalovaná na tento odvolací důvod prakticky nereagovala.

5. Žalobce vytýká žalované, že na něj bylo přeneseno důkazní břemeno stran prokázání pravosti podpisu na pokutovém bloku. Žalobce namítá, že nedisponuje originálem pokutového bloku, neboť nebyl účastníkem blokového řízení. Žalobce uvádí, že výpisem z informačního systému „Jitka“ prokázal, že na místě spáchání přestupku nebyl, tudíž bylo na žalovaném prokázat, že podpis na předmětném bloku je skutečně žalobcův.

6. Závěrem žalobce namítá, že skutkový stav, jenž vzal správní orgán za prokázaný, je v rozporu s obsahem spisu. Žalobce zpochybňuje tvrzení žalované o tom, že nepřesnost v místě spáchání přestupku mohla být způsobena chybou GPS modulu. Žalobce je rovněž přesvědčen, že policisté neměli a ani nemohli mít doklady žalobce, neboť podle četnosti dotazů v informačním systému je zřejmé, že policisté zjišťovali totožnost přestupce lustrací v registrech.

7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť se žádostí žalobce o obnovu řízení řádně zabývala a neztotožnila se s jím předestřenými tvrzeními. Žalovaná má z úředního záznamu zasahujícího policisty prokázáno, že vyřízení blokového řízení bylo provedeno podle zákona, údaje v pokutovém bloku byly vypsány dostatečně, není pochyb, kdo, kde a jak se dopustil přestupku. Policista při blokovém řízení na základě předloženého řidičského průkazu řidičem vozidla provedl ztotožnění prostřednictvím lustrace v evidencích Policie ČR, kde byla totožnost řidiče potvrzena. Žalovaná dále odkázala na § 6 odst. 7 zákona o silničním provozu, podle kterého musí mít řidič u sebe řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního předpisu, atd. Mezi povinnými doklady občanský průkaz není, tudíž řidičský průkaz slouží jako doklad totožnosti a s provedenou lustrací v evidencích Policie ČR je dostatečným prokázáním totožnosti řidiče. K namítané nepřesnosti ve výroku napadeného rozhodnutí žalovaná konstatovala, že výroková část dostatečně specifikuje, co je myšleno původním rozhodnutím. Závěrem žalovaná uvedla, že vyhověním požadavkům žalobce by došlo ke zpochybnění smyslu blokového řízení.

Pokračování
- 3 -
57A 4/2017

8. Dne 21. 9. 2017 podal žalobce repliku, v níž setrval na svém stanovisku a opět zopakoval, že z informací plynoucích z GPS modulu, který monitoroval pohyb hlídky policie, se podává, že hlídka se nacházela v Českých Budějovicích v ulici Strakonická a nikoliv Plzeňská. Žalobce vyjádřil pochybnost nad informacemi o průběhu silniční kontroly, uvedenými v ex post vyhotoveném úředním záznamu ze dne 29. 3. 2017, jakožto reakce na žádost o obnovu řízení a v této souvislosti zpochybňuje nestrannost policisty, který úřední záznam vyhotovil. Žalobce se vyjádřil i k námitce žalované stran nepředložení žádného důkazu na podporu jeho tvrzení o tom, že nepodepsal pokutový blok. Žalobce uvádí, že nebyl účastníkem blokového řízení a žádným rozhodnutím nedisponuje, tudíž nelze takový důkaz předložit.

9. K uvedené replice žalobce připojil listiny vztahující se k lustraci personálií žalobce a výtisky z informačního systému „Jitka“, z nichž má být patrno, na jakém místě a v jakém čase se zdržovala policejní hlídka. Současně žalobce navrhl soudu, aby od žalobce zjistil, kde konkrétně se policejní hlídka zdržovala v čase 14:53:57 hodin dne 3. 4. 2016 do cca 15:00 hodin a tyto podklady pak založil do spisu coby důkaz podporující tvrzení žalobce.

10. K replice žalobce se žalovaná vyjádřila písemností ze dne 4. 10. 2017, v níž odkazuje především na informace z GPS modulu. Žalovaná konstatuje, že GPS modul je zabudovaný ve služebním vozidle a vypovídá o tom, kde stálo služební vozidlo, nikoliv o tom, kde přesně došlo ke spáchání přestupku. Kontrolu prováděli všichni tři členové hlídky a nelze přisvědčit tvrzení žalobce, že se hlídka nenacházela na místě uvedeném na pokutovém bloku. Žalovaná považuje za prokázané, že místo kontroly uvedené na pokutovém bloku je uvedeno správně. Policista po předložení řidičského oprávnění provedl lustraci přestupce a totožnost žalobce byla potvrzena.

11. Dne 23. 10. 2017 podal žalobce druhou repliku s návrhem na doplnění dokazování. Žalobce opětovně zpochybňuje místo a čas spáchání přestupku a uvádí, že je věcí policistů vykonávat úřední činnost s náležitou přesností a důsledností. Žalobci se jeví jako nepravděpodobné, že by policisté zaparkovali služební vozidlo na jiném místě, než v bezprostřední blízkosti výkonu úřední činnosti. Podle žalobce nemá tvrzení žalované žádnou oporu v úředním záznamu policisty J. ze dne 29. 3. 2017, tedy cca 11 měsíců po spáchaném přestupku. Tvrzení policistů o tom, že se nalézali v ulici Plzeňská, je vyvráceno výstupy ze systému SaPu o nejbližší adrese, z nichž je zřejmé, že se motorové vozidlo policistů v čase kolem 14:30 nenalézalo v ulici Plzeňská, ale v ulici Strakonická u OD Möbelix. Tato skutečnost má plynout i z dalších pokutových bloků, které soudu poskytla žalovaná a zakládá rozumnou pochybnost o správném, zákonném a korektním způsobu výkonu úřední činnosti. V případě, že krajský soud bude požadovat další dokazování, žalobce soudu navrhl, aby soud žalované uložil předložit buď úplné informace ze systému SaPu s uvedením GPS souřadnic, případně aby žalovaná předložila informace v elektronické podobě, nebo rekonstrukci pohybu hlídky v rozhodném čase ze systému Maják 158.

12. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

13. Dne 22. 3. 2017 podal žalobce žádost o obnovu řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť dle jeho tvrzení vyšly najevo nové skutečnosti, které existovaly v době původního řízení, žalobce je však uplatnit nemohl, neboť se vůbec nenalézal na místě spáchání přestupku. Žalobce v žádosti uvedl, že se dne 3. 4. 2016 nenalézal v Českých Budějovicích v ulici Plzeňská, a dále že podpis na pokutovém bloku není jeho. V řízení tak nebylo najisto postaveno, že se žalobce dopustil jednání spojeného se záznamem bodů.

14. V bloku o pokutě série JL/2015, číslo bloku L0061893 je uvedeno, že se žalobce (uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, adresa místa pobytu a ověření totožnosti podle řidičského průkazu) Pokračování
- 4 -
57A 4/2017

dne 3. 4. 2016 v 14:30 hodin v ul. Plzeňská v Č. Budějovicích dopustil přestupku podle § 6 odst. 10 zákona č. 361/2000 Sb., neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Pokuta byla žalobci uložena podle § 152c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb., ve výši 200 Kč. Na bloku je podpis oprávněné úřední osoby a datum a podpis přestupce.

15. Z úředního záznamu č. j. KRPC-51688-2/ČJ-2017-020106, který byl vyhotoven dne 29. 3. 2017 prap. I.J, se podává, že dne 3. 4. 2016 vykonávala policejní hlídka kontrolu nad BESIP v Českých Budějovicích. Ve 14:30 hodin byl zastaven a kontrolován žalobce v ulici Plzeňská, přičemž bylo zjištěno, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Žalobce předložil řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla a zelenou kartu. Totožnost řidiče byla na místě ověřena fotografií z předloženého řidičského průkazu. Za spáchaný přestupek podle § 6 odst. 1 § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 Kč. Žalobce oba díly pokutového bloku č. L0061893 série JL/2015 podepsal a podpisy se shodovaly s podpisem na předloženém řidičském průkazu.

16. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 21. 4. 2017 bylo s odkazem na § 100 odst. 6 správního řádu rozhodnuto, že se obnova řízení zamítá a rozhodnutí vydané dne 3. 4. 2016, kterým byla žalobci uložena bloková pokuta za dopravní přestupek., se potvrzuje. Prvostupňový správní orgán rozhodnutí odůvodnil tím, že neshledal žádné dříve neznámé skutečnosti, které žalobce nemohl uplatnit v původním řízení. Pokud žalobce s přestupkem nebo se způsobem jeho projednání nesouhlasil, měl tak učinit na místě, což však prokazatelně neučinil, když podepsal pokutový blok a tím souhlasil s vyřízením přestupku.

17. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 9. 5. 2017 odvolání, které bylo dne 19. 6. 2017 doplněno. Žalobce namítá nezákonnost, nesprávnost a tendenčnost prvostupňového rozhodnutí, které vůbec nereagovalo na tvrzené žalobce stran místa spáchání přestupku a osoby přestupce.

18. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, že bylo zamítnuto. Žalovaná má za prokázané, že vyřízení blokového řízení proběhlo dle zákona a totožnost řidiče byla ověřena. Tvrzení žalobce o tom, že vozidlo je užíváno širokou rodinou, nemůže bez jakýchkoliv důkazů obstát. Ohledně podpisu žalobce nikterak neprokázal, že se nejedná o jeho podpis na pokutovém bloku. Ohledně místa spáchání přestupku žalovaná připomněla, že ulice Plzeňská a ulice Strakonická k sobě kolmo náleží. Nelze tedy vyloučit chybu modulu GPS, který není zcela přesný, neboť je ovlivněn mnoha faktory, jako např. zástavba, počet zachycených satelitů, atd. Nelze rovněž vyloučit ani pochybení policisty, který mohl chybně uvést místo spáchání přestupku. U přestupku vyřízeného v blokovém řízení je jediná možnost obnovy řízení nedání souhlasu s projednáním přestupku. Žalobce svá tvrzení neprokázal, tudíž žalovaná neshledala žádné dříve neznámé skutečnosti zakládající důvod pro obnovu řízení.

19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O věci samé bylo rozhodnuto podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem vyslovili žalobce i žalovaná souhlas.

20. Předně je třeba uvést, že blokové řízení je charakteristické pro svoji jednoduchost a neformálnost, neboť se vede v případech, kdy je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit (viz § 84 odst. 1 zákona o přestupcích). Výsledkem blokového řízení je uložení pokuty spolu s vydáním pokutového bloku pachateli přestupku. Podpisem na pokutovém bloku a ochotou zaplatit přestupek pachatel přestupku stvrzuje svůj souhlas s udělením pokuty v blokovém řízení a s vydáním rozhodnutí v blokovém řízení.

Pokračování
- 5 -
57A 4/2017

21. Vedení řízení o žádosti o obnovu blokového řízení umožňuje § 100 odst. 2 správního řádu, dle něhož může účastník podat žádost o obnovu řízení, u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, přičemž o obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Přestupky v blokovém řízení projednává příslušný správní orgán pouze v jednom stupni, z čehož vyplývá, že tento správní orgán bude rozhodovat o žádosti o obnovu blokového řízení. Tak tomu bylo i v projednávané věci, kdy stejný policejní orgán rozhodoval rovněž o žádosti žalobce o obnovu blokového řízení.

22. Krajský soud vycházel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010 – 65, podle kterého „obnova řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu přichází v úvahu u přestupku, který byl vyřízen v blokovém řízení postupem podle § 84 a násl. zákona o přestupcích, jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení.“ (všechna rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z uvedeného usnesení vyplývá, že obnova řízení v případě přestupku, který byl řešen v blokovém řízení, zásadně nepřichází v úvahu, ovšem je připuštěna pouze v těch případech, kdy žadatel o obnovu řízení (domnělý přestupce) neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, neboť souhlas ve skutečnosti učinila jiná osoba, eventuálně došlo k falšování podpisu osoby uvedené na pokutovém bloku. Dle soudu se v posuzovaném případě o takovou situaci zjevně nejedná, a to z následujících důvodů.

23. V dané věci žalobce v žádosti o obnovu řízení zpochybnil podpis na pokutovém bloku. Žalobce v žádosti o obnovu řízení konstatoval, že se dne 3. 4. 2016 nenacházel v místě údajného spáchání přestupku, které bylo zaznamenáno na pokutovém bloku, a toto tvrzení podložil konstatováním, že předmětný automobil používá široká rodina i známí. Ze spisu není patrné, že by žalobce jakýmkoliv důkazem prokázal své tvrzení o tom, že se v okamžiku spáchání přestupku nenacházel v Českých Budějovicích a předmětný přestupek tak nemohl spáchat. Žalobce tuto skutečnost pouze konstatuje, aniž by na podporu svého tvrzení předložil konkrétní důkaz. Krajský soud považuje za prokázané, že ke spáchání dopravního přestupku došlo způsobem, který je zachycen v pokutovém bloku, a že vedení blokového řízení bylo provedeno podle zákona. Podle soudu tak není pochyb o tom, kdo se přestupku dopustil a na jakém místě k tomu došlo. Policista při blokovém řízení provedl ztotožnění prostřednictvím lustrace v evidencích Policie ČR, kde byla totožnost řidiče potvrzena. Je nutné konstatovat, že v případě, kdy by žalobce nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný a tuto skutečnost by namítal, namísto blokového řízení by byl přestupek projednán v rámci správního řízení s veškerým dokazováním k tomu náležejícím. Zda o spáchaném skutku bude vedeno správní řízení, je v dispozici přestupce.

24. V případě, že žalobce tvrdí, že vůbec nebyl přítomen spáchání přestupku, a tudíž nemohl ani navrhovat zahájení správního řízení, měl tato svá tvrzení dostatečným způsobem prokázat, což se však v nyní posuzované věci nestalo. Žalobce v žádosti o obnovu řízení pouze tvrdí, že se neměl nacházet v Českých Budějovicích v místě spáchání dopravního přestupku, toto ničím nepodložené tvrzení však nemůže obstát coby protiváha tvrzení zasahujícího policisty, který do pokutového bloku uvedl podstatné údaje o pachateli přestupku, místě a čase spáchání přestupku, právní kvalifikaci skutku a výši pokuty. Pokutový blok byl navíc podepsán pachatelem přestupku, kterým byl beze sporu žalobce. Soud se zcela shoduje se závěrem žalované, že žalobce v řízení o obnově neprokázal, že se nejedná o jeho podpis na pokutovém bloku.

25. Soudem bylo z pokutového bloku zjištěno, že žalobce nebyl jako řidič vozidla registrační značky X dne 3. 4. 2016 v 14.30 hod. v ulici Plzeňská v Českých Budějovicích za jízdy připoután bezpečnostním pásem a hlídkou Policie ČR byl podroben kontrole, kdy po předložení svého řidičského průkazu X byl lustrací v informačním systému ztotožněn. K lustraci bylo přistoupeno po předložení platných dokladů a lustrace byla provedena v dostupných evidencích policie ČR. Pokračování
- 6 -
57A 4/2017

Z pokutového bloku vyplývá, že žalobce stvrdil svým podpisem, že s projednáním přestupku v blokovém řízení souhlasí a potvrdil i údaje uvedené na obou částech bloku. Žalobce tímto svým podpisem akceptoval skutková zjištění a z nich plynoucí závěry o spáchání přestupku. Soud proto uzavřel, že v daném případě nejde o případ, kdyby byl podpis na pokutovém bloku zfalšován, neboť žalobce souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení a svůj souhlas potvrdil podpisem na pokutovém bloku, v němž bylo v souladu se zákonem popsáno jednání i právní kvalifikace předmětného přestupku. Soud proto nemá pochyb o tom, že žalobce řídil předmětné vozidlo a uvedeného přestupku se dopustil. Zcela nedůvodně žalobce zpochybňuje závěr učiněný v blokovém řízení, že se uvedeného přestupku dopustil. Žalobce nepředložil důkaz o tom, že by blok o pokutě nepodepsal. Podle úředního záznamu pořízeného zasahujícím policistou byla totožnost žalobce na místě řádně ověřena. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010 – 65 „ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení tedy nepředstavuje pouhou jednu z kumulativních podmínek tohoto řízení, nýbrž přímo jeho podmínku sine qua non, při jejímž splnění se navíc bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí jej vyřídit domluvou, a že jsou tak splněny všechny podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení stanovené v § 84 odst. 1 zákona o přestupcích. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně v žádosti o obnovu řízení podané podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení a namítala, že přestupek nebyl spolehlivě zjištěn či že jej bylo možné vyřídit pouhou domluvou. Naopak s ohledem na zásadu vigilantibus iura (nechť si každý střeží svá práva) je nutné vycházet z toho, že obviněný z přestupku se souhlasem s uložením pokuty v blokovém řízení dobrovolně vzdal důkladnějšího zjišťování skutkového stavu věci v rámci běžného řízení o přestupku, a proto se této možnosti nemůže dovolávat v řízení o obnově“. Tvrzení o neudělení souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení z důvodu, že osoba uvedená na pokutovém bloku nemohla být přítomna spáchání přestupku, by představovala novou skutečnost, pro kterou by bylo možné vést řízení o žádosti o obnovu řízení. V nyní posuzované věci však ze strany žalobce zůstalo u pouhého tvrzení, že nebyl přítomen v místě spáchání přestupku a nebyla důkazně podložena pravdivost tohoto tvrzení. Správní orgány rozhodující o obnově řízení se správně neztotožnily s tvrzením žalobce o jeho nepřítomnosti v místě a čase spáchání přestupku a v souladu se zákonem žádost o obnovu řízení zamítly.

26. K namítané nezákonnosti napadeného rozhodnutí, kterou žalobce spatřuje v tom, že z výrokové části nelze seznat, jaké rozhodnutí mělo být ponecháno v platnosti, uvádí krajský soud následující. Výroková část napadeného rozhodnutí obsahuje přesné označení rozhodnutí, které žalovaná přezkoumávala podle § 89 odst. 1 a 2 správního řádu, když je zde uvedeno, že žalovaná přezkoumala rozhodnutí vydané dne 21. 4. 2017 v řízení o obnovu řízení Dopravním inspektorátem České Budějovice, Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice (dále jen „DI České Budějovice“), pod Č. j. KRPC-51688-4/ČJ-2017-020106. Nadto rovněž žalovaná odkázala na ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu, podle kterého postupovala, neboť neshledala důvod pro postup podle § 90 odst. 1 až 4 téhož zákona. Žalovaná tudíž odvolání zamítla. Byť správní řád ukládá v § 90 odst. 5 povinnost odvolacímu správnímu orgánu napadené rozhodnutí potvrdit v případě, že odvolání zamítá, krajský soud nespatřuje nesrozumitelnost tohoto rozhodnutí, jestliže žalovaná nepřejala doslovnou dikci zákona, neboť výroková část jednoznačně specifikuje rozhodnutí, o kterém bylo v odvolacím řízení rozhodováno. Krajský soud připouští, že výrok sám o sobě jeví drobný nedostatek. Ten však nedosahuje takové intenzity, aby způsoboval nepřezkoumatelnost či nesrozumitelnost, nebo nicotnost napadeného rozhodnutí, neboť v kontextu výrokové části a odůvodnění není pochyb o tom, jak žalovaná rozhodla o předmětu řízení. Krajský soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2012, č. j. 2 As 30/2011 – 127, ve kterém tento soud konstatoval, že: „Přílišné lpění na dodržení všech formalit správního procesu vede k přehlížení elementárního faktu, a sice že cílem řízení je hmotně právní posouzení věci (předmětu řízení), přičemž procesní pravidla jsou jen nástrojem, který k tomu cíli vede. Nelze, pochopitelně procesní pravidla bagatelizovat či dokonce na jejich dodržování rezignovat; vždy je však nutné Pokračování
- 7 -
57A 4/2017

případné zjištěné deficity řízení poměřit tím, zda mohly reálně ovlivnit jeho výsledek, či jinak zasáhnout do právní sféry účastníka řízení.“ Krajský soud má za to, že výrokem napadeného rozhodnutí ve znění, které žalobce napadá žalobou, nebylo zasaženo do práv žalobce a stejně tak tento výrok nemohl ovlivnit výsledek správního řízení o žádosti o povolení obnovy.

27. Námitku směřující do nesprávně zjištěného skutkového stavu pro údajnou chybu GPS modulu krajský soud považuje za nedůvodnou. Tato námitka směřuje proti skutkovým zjištěním, a jak již bylo uvedeno výše, brojí-li přestupce proti skutkovým zjištěním, která jsou zaznamenána v pokutovém bloku, není na místě dovolávat se obnovy řízení a taková žádost o obnovu řízení musí být bez dalšího zamítnuta. V případě, že by žalobce v rámci řízení o žádosti o obnovu řízení spolehlivě prokázal, že nebyl přítomen v místě a čase spáchání přestupku, pak by po vyhovění jeho žádosti byly správní orgány povinny zkoumat průběh skutkových zjištění, proti kterým žalobce brojí v nyní podané žalobě. Krajský soud však považuje skutková zjištění zaznamenaná v pokutovém bloku za spolehlivě zjištěná a závěry učiněné správními orgány, které vedly řízení o žádosti o obnovu řízení za konzistentní, srozumitelné a v souladu s právní úpravou.

28. Krajský soud nevyhověl důkazním návrhům žalobce, neboť skutkový stav byl správními orgány spolehlivě zjištěn bez dalších pochybností a návrhy žalobce jsou tak nadbytečné.

29. Soud proto uzavřel, že žalobce ve smyslu § 100 správního řádu neosvědčil, že vyšly najevo neznámé skutečnosti a důkazy, které nemohl žalobce v původním řízení uplatnit.

30. Soud neshledal důvody pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a z výše uvedených důvodů žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobce, který neměl ve věci úspěch a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 8 -
57A 4/2017

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 22. prosince 2017

předsedkyně senátu

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru