Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 34/2019 - 41Rozsudek KSCB ze dne 11.03.2020

Prejudikatura

8 As 47/2005 - 86


přidejte vlastní popisek

57 A 34/2019 - 41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce

žalobce: Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Hlincová Hora sídlem Hlincová Hora 104 zastoupeného JUDr. Jaroslavem Adamem, advokátem sídlem třída Míru 146, Český Krumlov

proti žalovanému: Krajskému úřadu Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2019 č. j. KUJCK 102861/2019,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 20. 9. 2019 č. j. KUJCK 102861/2019 a rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 24. 4. 2018 č. j. ODSH/1456/2018-3 ve znění opravného rozhodnutí ze dne 22. 5. 2018 č. j. ODSH/1456/2018-4 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 24. 4. 2018 č. j. ODSH/1456/2018-3, kterým bylo zrušeno připojení sousední nemovitosti, a to pozemek X na pozemní komunikaci – silnici č. X, kdy napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto, neboť bylo podáno osobou, která není účastníkem řízení. Nebyl osobou uvedenou v okruhu účastníků dle § 10 zákona o pozemních komunikacích

2. Žalobce v žalobě uvádí, že předmětný vjezd využíval jen pro vjezd na komunikaci do oplocené zahrádkářské kolonie, který je ve vlastnictví obce X a dále pokračujíce do celé zahrádkářské kolonie. Tento vjezd byl zřízen na základě rozhodnutí z roku 1983, a to v souladu s vyjádřením ONV, odboru dopravy. Od této doby byl jako jediný vjezd do zahrádkářské kolonie pouze přes parcelu č. X. Jiným způsobem nebyl vjezd ani možný. Žalobce má za to, že napadeným rozhodnutím byl přímo dotčen na svých právech, neboť rozhodnutím o zrušení vjezdu byl zrušen jediný vjezd do zahrádkářské kolonie. Domnívá se, že stanovený okruh účastníků řízení, tak jak je stanoven na straně 2 rozhodnutí magistrátu, kdy účastníkem řízení je pouze navrhovatel. Obec X a Správa a údržba silnic Jihočeského kraje a dotčeným orgánem je pouze Policie ČR, je nesprávný, neboť účastníky správního řízení je nepochybně i žalobce a dále i další vlastníci nemovitých věcí v zahrádkářské kolonii, jestliže jim byl zrušen výjezd. Žalobce má za to, že odvolání proti rozhodnutí podal včas a rovněž byl oprávněnou osobou, která byla opomenutým účastníkem ze strany správního orgánu prvního stupně.

3. Žalobce rovněž namítá, že jednotliví členové nemají na základě prvostupňového rozhodnutí správního orgánu přístup do zahrádkářské kolonie, a tak je jim znemožněno užívat jejich majetek. Žalobce nebyl o podání návrhu Obce X informován, nebylo s ním ani jednáno jako s účastníkem řízení, čímž celé prvostupňové rozhodnutí trpí procesní vadou. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, neboť z odůvodnění se nepodává dopad zrušení vjezdu na komunikaci na soukromé zájmy vlastníků nemovitosti a dalších osob. Zrušení vjezdu nemůže být dle žalobce samoúčelné či šikanózní, nýbrž musí být racionální a opodstatněné některým z legitimních důvodů. Žalobce má za to, že měl být účastníkem správního řízení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil okruh účastníků řízení pouze z hlediska zvláštních právních předpisů, tedy podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, přičemž zcela pominul obecnou úpravu účastenství uvedenou ve správním řádu. Žalobce má za to, že i ve zvláštních řízeních je možno použít obecné právní úpravy obsažené ve správním řádu, když v souvislosti s tím odkazuje na § 27 odst. 3 správního řádu. Dále poukazuje na skutečnost, že při odstraňování vjezdu nenásleduje žádné územní, stavební či jiné řízení, kde by byl žalobce účastníkem. Rozhodnutím správních orgánů bylo zásadním způsobem dotčeno vlastnické právo žalobce i veřejného zájmu. Žalobce byl ve správním řízení záměrně opomenut, neboť správní orgány tak „obešly“ nepohodlného účastníka řízení.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, poukázal na § 10 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož správní orgán nemůže nad rámec závazné právní úpravy měnit či rozšiřovat okruh účastníků řízení, který je tímto ustanovením vymezen. Žalovaný při rozhodování vycházel ze souhlasného stanoviska se zrušením vjezdu vydaného příslušným orgánem Policie ČR a z vyjádření vlastníka pozemní komunikace, které bylo ohledně zrušení připojení vjezdu souhlasné. Doložena byla i projektová dokumentace zpracovaná autorizovaným projektantem pro dopravní stavby, ze které vyplývá, že předmětné místo vjezdu či připojení představuje ohrožení bezpečnosti silničního provozu na pozemní komunikaci třetí třídy. Stanovisko policie se zrušením předmětného připojení bylo souhlasné, a to s ohledem na to, že obyvatelé a další uživatelé zahrádkářské kolonie mají možnost využití jiných vjezdů a výjezdů z objektu. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce má zajištěn přístup i příjezd prostřednictvím dalších vjezdů do objektu. Žalovaný má za to, že žalobce není účastníkem řízení o zrušení připojení na komunikaci.

5. správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: 6. Obec Hlincová Hora podala dne 29. 1. 2018 žádost o zrušení připojení pozemku parc. č. X na pozemní komunikaci – silnice č. X, kdy požadovala zrušit sjezd pro nevyhovující rozhledové poměry, což doložila projektovou dokumentací. V technické zprávě projektové dokumentace je pak podrobně zdůvodněn postup při stanovení potřebných rozhledových vzdáleností zleva i zprava, které byly shledány jako nevyhovující a nebezpečné.

7. Policií ČR bylo vydáno závazné stanovisko, ve kterém byl vysloven souhlas se zrušením stávajícího připojení sousední nemovitosti pozemku parc. č. X. Dne 23. 4. 2018 vyjádřil souhlas se zrušením sjezdu rovněž správce komunikace X Správa a údržba silnic Jihočeského kraje za podmínky, že nebude proveden žádný zásah do vozovky silnice třetí třídy a těleso bude uvedeno do původního stavu.

8. Dne 24. 4. 2018 vydal prvostupňový správní orgán rozhodnutí o zrušení připojení sousední nemovitosti, pozemek X na pozemní komunikaci – silnici č. X. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Prvoinstanční správní orgán vydal dne 31. 7. 2018 usnesení, že žalobce není účastníkem správního řízení o odstranění připojení sousední nemovitosti parc. č. X ze silnice X. Toto usnesení bylo dne 22. 10. 2018 v rámci odvolacího řízení krajským úřadem zrušeno, a to z důvodu nepříslušnosti prvoinstančního správního orgánu k provedení daného úkonu. Podle žalovaného žalobce s odkazem na § 10 zákona o pozemních komunikacích není stanoven v okruhu účastníků řízení ve věci zrušení připojení sousední nemovitosti, a proto žalobce není účastníkem řízení ve smyslu § 10 zákona o pozemních komunikacích. Proto dospěl žalovaný k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, která není účastníkem řízení, a proto bylo odvolání žalobce zamítnuto.

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Mezi účastníky je na sporu, zda žalobce je účastníkem řízení o povolení zrušení připojení sousední nemovitosti - pozemek parc. č. X na pozemní komunikaci – silnici č. X. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že správní orgán posuzoval skutečnost, zda žalobce je či není účastníkem řízení dle § 10 zákona o pozemních komunikacích a dospěl k závěru, že účastníkem řízení ve smyslu § 10 o pozemních komunikacích není.

11. Soud poznamenává, že v daném případě bylo vydáno ve věci zrušení sjezdu z pozemní komunikace konečné rozhodnutí, které je přezkoumatelné dle § 65 odst. 1 s. ř. s. 12. Dle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. Z citovaného ustanovení odstavce 4 vyplývá, že příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené komunikace a stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy. Na základě ustanovení § 10 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

13. Jak vyplývá z ustanovení § 10 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tak v tomto ustanovení není upraveno účastenství v řízení o vydání povolení o zrušení připojení sousední nemovitosti k silnici, neboť v tomto ustanovení je pouze v § 10 odst. 4 uvedeno, jaká stanoviska je povinen si vyžádat příslušný správní úřad před vydáním povolení, a to jednak stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy a rovněž stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace.

14. V daném případě je proto nutné, aby bylo posouzeno účastenství v řízení o povolení zrušení připojení pozemku na pozemní komunikaci podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, dle něhož jsou účastníky řízení v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Dotčenými osobami ve smyslu výše uvedeného jsou podle § 2 odst. 3 správního řádu osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Soud má za to, že toto rozhodnutí se žalobce dotýká v případě, že bude tímto rozhodnutím zrušen sjezd – připojení pozemku na komunikaci, a proto musí být žalobce označen ve vztahu k § 10 odst. 4 písm. zákona o pozemních komunikacích za účastníka řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Žalobce jako vlastník pozemku a stavby v předmětné oblasti může být tímto rozhodnutím dotčen na svých právech a povinnostech, proto je třeba, aby v dalším řízení správní orgán zkoumal, zda zrušením připojení nebude ovlivněn jeho přístup k nemovitostem a zda se zrušením sjezdu výrazně sníží dostupnost k jeho pozemku. Zda tedy bude zrušením sjezdu a omezením přístupu k pozemku zasaženo do vlastnického práva žalobce.

15. V souvislosti s tím poukazuje soud na rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který v usnesení ze dne 21. 10. 2008 č. j. 8 As 47/2005-86 dovodil, že „aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) bude dána vždy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo“.

16. Soud má za to, že žalobní legitimace žalobce byla v daném případě dána, kdy k zásahu do právní sféry žalobce mohlo předmětným rozhodnutím dojít, neboť žalobce může být zkrácen na svých právech přímo, nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení.

17. Soud proto uzavřel, že § 10 zákona o pozemních komunikacích neuvádí taxativní výčet účastníků, když v souvislosti s tím je nutno poukázat i na to, že na toto řízení obligatorně nenavazuje konečné rozhodnutí, a proto předmětné rozhodnutí zasahuje do právní sféry žalobce, neboť stavební realizace sjezdu na pozemní komunikace nevyžaduje ohlášení stavby a lze je odstranit bez ohlášení záměru odstranit takovou stavbu stavebnímu úřadu. Uvedené řízení je jediným řízením, ve kterém je možno uplatnit svá práva. Proto soud vyhověl žalobě, zcela se ztotožnil s názorem žalobce, že měl být účastníkem správního řízení o zrušení připojení na komunikaci. Soud proto napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, které trpí stejnou vadou, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). Při novém projednání věci je správní orgán vázán právním názorem soudu.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalovaný byl zavázán k úhradě důvodně vynaložených nákladů procesně úspěšného žalobce. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, odměna advokáta za dva úkony právní služby, a to převzetí věci a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy výše odměny za jeden úkon činí podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč, ve dvou režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky včetně daně z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč. Celkem tedy náklady řízení představují částku 11 228 Kč a je povinností žalovaného tuto náhradu nákladů řízení ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce zaplatil.

19. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 11. března 2020

Mgr. Helena Nutilová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru