Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 31/2020 - 30Rozsudek KSCB ze dne 20.01.2021

Prejudikatura

2 Ao 3/2008 - 100


přidejte vlastní popisek

57 A 31/2020 - 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci

navrhovatele: L.S.

bytem X

proti odpůrci: Magistrát města České Budějovice se sídlem náměstí Přemysla Otakara II. 1/1, České Budějovice

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 20. 5. 2020, č. j. ODSH/6132/2020-2,

takto:

I. Opatření obecné povahy vydané Magistrátem města České Budějovice dne 20. 5. 2020 pod č. j. ODSH/6132/2020-2, kterým se stanoví místní trvalá úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Nerudova v Českých Budějovicích – doplnění dodatkové tabulky č. E 13 – „Vjezd povolen držitelům parkovacího oprávnění oblast G“ ke stávající dopravní značce č. B 11 – zákaz vjezdu všech motorových vozidel v místě vjezdu do vnitrobloku, se zrušuje ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Návrhem došlým soudu dne 11. 11. 2020 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy, kterým byla k žádosti Statutárního města České Budějovice stanovena místní trvalá úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Nerudova v Českých Budějovicích – doplněna dodatková tabulka č. E 13 – „Vjezd povolen držitelům parkovacího oprávnění oblast G“ ke stávající dopravní značce č. B 11 – zákaz vjezdu všech motorových vozidel v místě vjezdu do vnitrobloku, a to dle přílohy, která tvoří nedílnou součást uvedeného opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 6. 6. 2020.

2. Navrhovatel v návrhu uvádí, že bydlí v X v bytovém domě č. X, který je ve vnitrobloku, který je tvořen sedmi bytovými domy. Všechny tyto bytové domy sousedí s pozemkem parc. č. X, na kterém je komunikace. Vchod do bytového domu, kde bydlí, není oddělen od pozemní komunikace na pozemku parc. č. X, proto se každá osoba, která vyjde z bytového domu okamžitě stává přímým účastníkem provozu na pozemní komunikaci. Do účinnosti opatření obecné povahy byl vjezd do vnitrobloku povolen pouze osobám, které zde mají trvalý pobyt. Tyto osoby jezdí zde pomalu, neboť předvídají, jaká situace při vycházení z bytového domu může vzniknout. V důsledku uvedeného opatření došlo ke zhoršení bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci a zvýšení pravděpodobnosti ohrožení života a zdraví žalobce, jeho rodiny a ostatních osob, které zde bydlí.

3. Žalobce považuje opatření obecné povahy za nezákonné, neboť statutární město upřednostnilo individuální zájem řidičů motorových vozidel majících parkovací oprávnění oblast G na parkování ve vnitrobloku před veřejným zájmem na bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci ve vnitrobloku a ochraně života a zdraví osob zde bydlících. Má za to, že uvedené opatření bylo vydáno v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu, když poukazuje i na to, že v blízkosti vzniklo 45 parkovacích míst, která mohou být využita řidiči motorových vozidel majících parkovací oprávnění oblast G, a to po rekonstrukci ulice Nerudova v úseku Pražská třída – Kostelní ulice.

4. Dále žalobce namítá, že ve stanovisku dotčeného orgánu Policie ČR ze dne 11. 5. 2020 není vyhodnocen vliv změny dopravního značení na stávající bezpečnost provozu na pozemní komunikaci ve vnitrobloku s ohledem na okolnosti daného případu, kdy ve stanovisku není uvedena ani kategorie pozemní komunikace, které se týká místní trvalá úprava provozu. Pozemní komunikace není ve stanovisku ani blíže určena. Policie pouze stroze konstatovala, že nemá k předloženému návrhu námitek. Takové stanovisko dle navrhovatele nemůže sloužit jako podklad pro vydání opatření obecné povahy, které má závažné důsledky pro zhoršení bezpečnosti provozu na pozemní komunikace ve vnitrobloku.

5. Podle navrhovatele opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, neboť místní trvalá úprava provozu je stanovena opatřením obecné povahy na pozemní komunikaci v ulici Nerudova v Českých Budějovicích, která je v katastru nemovitostí vedena pod parc. č. X a nikoliv pro pozemní komunikaci ve vnitrobloku, která je vedena v katastru nemovitostí pod parc. č. X a které se úprava provozu fakticky týká. Vnitroblok se nachází na ulici Nerudova, Kostelní a Pražská třída. Dále není uvedena kategorie pozemní komunikace, které se týká místní trvalá úprava provozu a není ani odůvodněna potřeba stanovení místní úpravy provozu, kdy podkladem je stanovisko Policie ČR, které nesplňuje požadavky dle správního řádu, jestliže není odůvodněn vliv místní úpravy provozu na bezpečnost a plynulost provozu na předmětné pozemní komunikaci, který je dle navrhovatele negativní.

6. Podle navrhovatele má opatření obecné povahy diskriminační povahu, neboť řidiči mající parkovací oprávnění oblast G mohou do vnitrobloku vjíždět a parkovat zde bez omezení, kdy osoby bydlící ve vnitrobloku nejsou oprávněni parkovat v parkovací oblasti D (mimo dobu od 20:00 do 8:00 hodin a sobot a nedělí).

7. Navrhovatel byl vydáním opatření obecné povahy zkrácen na svých právech tím, že jeho bezpečnost a bezpečnost rodiny je ohrožena na životě a zdraví při vycházení z bytového domu zvýšeným provozem motorových vozidel řidičů majících parkovací oprávnění oblast G na předmětné pozemní komunikaci oproti stavu přede dnem 6. 6. 2020. Proto se navrhovatel domáhá zrušení shora uvedeného opatření obecné povahy ze dne 20. 5. 2020.

8. Odpůrce navrhoval zamítnutí návrhu. Ve vyjádření uvedl, že při posouzení žádosti o stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci v ulici Nerudova zohlednil, že se jedná o veřejné přístupnou pozemní komunikaci, která je určena k obecnému užívání široké veřejnosti nikoliv několika obyvatelům přilehlých objektů. Nejedná se totiž o pozemní komunikaci ve vlastnictví těchto občanů, nýbrž se jedná o pozemní komunikaci ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice.

9. Odpůrce nerozporuje, že vjezd a výjezd do předmětného vnitrobloku je výhradně do ulice Nerudova. Ve vnitrobloku se nenachází žádný cíl, respektive občanská vybavenost, která by k sobě vázala navýšení dopravního zatížení dotčených pozemních komunikací. Předmětná dodatková tabulka (vjezd povolen držitelům parkovacího oprávnění oblast G) umožňuje do dané oblasti vjezd, ovšem při parkování jsou nadále všichni řidiči motorových vozidel povinni chovat se v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Ke stanovisku policie ze dne 11. 5. 2020 odpůrce uvedl, že není nadřízeným ani přezkumným správním orgánem Policie ČR, proto neměl ani důvod k pochybnostem o správnosti odborného daného stanoviska, kdy policie uvedla, že nemá k předloženému návrhu námitek. Odpůrce má za to, že policie posoudila daný návrh v širších vztazích i souvislostech.

10. K nepřezkoumatelnosti odpůrce uvedl, že nedílnou součástí opatření obecné povahy je příloha, ze které je zcela zřejmé umístění předmětného dopravního značení. Důvodem bylo umožnění užívání předmětného vnitrobloku širší veřejností nikoliv pouze několika obyvatelům, kteří nabyli dojmů, že k užívání majetku ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice mají domnělá privilegia.

11. Dále odpůrce poznamenal, že si obyvatelé vnitrobloku mohou za jasně stanovených podmínek zajistit oprávnění pro parkování v oblasti G a využívat tak parkování i v celé oblasti. Opětovně poukázal na to, že se jedná o veřejně přístupnou veřejnou komunikaci, proto při posuzování návrhu nemohl zohlednit, respektive upřednostnit práva obyvatel sedmi bytových domů daného vnitrobloku nad širší veřejností.

12. Odpůrce předložil k žádosti soudu písemnosti vztahující se k uvedenému opatření obecné povahy, a to zejména žádost o stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci ze dne 30. 4. 2020, kde jako důvod je uvedeno doplnění dodatkové tabulky na místní obslužné komunikaci část SO O1A - Pražská/Kostelní, Nerudova vnitroblok. Součástí žádosti je i grafická část předmětné lokality, kde je návrh doplnění dodatkové tabulky E13 pod DZN B11 a E13 a je přesně uvedeno, kde se bude dodatková tabulka nacházet a rovněž je i zde zákres do fotky.

13. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7 hlavy II. soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

14. Předmětem řízení je opatření obecné povahy, jímž byla stanovena místní trvalá úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Nerudova v Českých Budějovicích – doplnění dodatkové tabulky č. E13-„Vjezd povolen držitelům parkovacího oprávnění oblast G“ ke stávající dopravní značce č. B11 –„Zákaz vjezdu všech motorových vozidel v místě vjezdu do vnitrobloku“ – (viz příloha, která tvoří nedílnou součást tohoto opatření obecné povahy).

15. Soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu ustanovení § 101a) a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Podle § 101a) odst. 1 s. ř. s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. Podle odstavce tři odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno. Návrh kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné.

16. Aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu vyplývá z jeho tvrzení ohledně porušení hmotně právních či procedurálních pravidel při vydávání opatření obecné povahy a zásahem do jeho právní sféry. Aktivní procesní legitimace navrhovatele je tudíž založena na základě jeho tvrzení o dotčení na jeho subjektivních právech opatřením obecné povahy.

17. Navrhovatel je v daném případě legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, neboť na základě opatření obecné povahy se prokazatelně změnila místní úprava provozu na pozemních komunikacích, neboť došlo ke změně povinností, které musí navrhovatel respektovat. Soud dovodil nejen aktivní procesní legitimaci, která je založena toliko na tvrzení, že opatření obecné povahy došlo ke zkrácení práv navrhovatele i legitimaci věcnou, neboť konkrétní dotčení na subjektivních hmotných právech navrhovatele v důsledku tvrzené nezákonnosti opatření obecné povahy zde nepochybně vyloučit nelze.

18. Pasivně legitimovaným účastníkem řízení o zrušení opatření obecné povahy je ten, kdo napadené opatření obecné povahy vydal. Odpůrcem v této věci je proto Magistrát města České Budějovice.

19. Podle § 101b) odst. 1 s. ř. s. návrh lze podat do jednoho roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. V daném případě opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 6. 6. 2020, přičemž návrh byl podán dne 11. 11. 2020, tedy v zákonné lhůtě jednoho roku, proto soud dospěl k závěru, že návrh byl podán včas, před uplynutím jednoroční lhůty.

20. V dané věci byly tak splněny procesní podmínky řízení. Soud proto přistoupil k meritornímu posouzení návrhu navrhovatele. Soud předesílá, že řízení je ovládáno dispoziční zásadou, přičemž při přezkoumání opatření obecné povahy soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

21. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti opatření obecné povahy. Soud považuje opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, zda byla naplněna zákonná kritéria. Případně nepřezkoumatelnost rozhodnutí by byla dána tehdy, kdyby z rozhodnutí nebylo zřejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a z jakého důvodu. Má-li být rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný a jak uvážil o pro věc zásadních skutečnostech, respektive jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Stranou nelze ponechat ani okolnost, že odůvodnění opatření obecné povahy v podstatě předurčuje možný rozsah opravného prostředku vůči němu ze strany účastníků řízení.

22. Krajský soud shledal napadení opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné, a to z důvodů níže uvedených.

23. Podle § 61 odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu je obecná úprava provozu na pozemních komunikacích stanovena tímto zákonem. Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úpravou provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.

24. Dopravní značky zákon rozeznává svislé a vodorovné, přičemž u svislých rozlišuje značky výstražné, zákazové, příkazové, informativní, značky upravující přednost a dodatkové tabulky (ustanovení § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 zákona o silničním provozu).

25. Podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o silničním provozu je místní úprava provozu na pozemních komunikacích nadřazena obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích, přičemž postup při stanovení místní úpravy je upraven v § 77 zákona o silničním provozu. Podle něj místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie.

26. Posouzením dopravní značky jako opatření obecné povahy se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 1. 2009 č. j. 2 Ao 3/2008-100, ve kterém uvedl, že z judikatury a odborné literatury přesvědčivě plyne, že právě stanovení dopravního značení představuje typický příklad opatření obecné povahy v materiálním pojetí. Jestliže se totiž tato forma rozhodnutí vyznačuje konkrétností předmětu a obecností subjektů, jedná se z materiálního hlediska právě o opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy jsou typicky zákazové a příkazové značky, značky upravující přednost.

27. V rozsudku č. j. 2Ao 3/2008-100 ze dne 7. 1. 2009 Nejvyšší správní soud poznamenal, že základní kontury podmínek pro přijetí daného opatření obecné povahy lze nalézt v § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, který vymezuje pravomoc, působnost a zákonnou podmínku pro přijetí tohoto rozhodnutí.

28. Z § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. vyplývá, že místní přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provoz informace stanoví na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření dotčeného orgánu, tedy příslušného orgánu policie. Z § 78 odst. 2 uvedeného zákona platí, že dopravní značky světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Z toho vyplývá, že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný z některých uvedených legitimních důvodů. V daném případě odpůrce v citovaném opatření obecné povahy uvedl, že důvodem stanovení místní úpravy provozu je rozšíření okruhu účastníků silničního provozu, kterým bude umožněn vjezd do vnitrobloku v ulici Nerudova v Českých Budějovicích. Z toho je zřejmo, že důvod vydání opatření obecné povahy byl jím uveden.

29. Dále z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žadatel předložil písemné vyjádření Policie ČR ze dne 11. 5. 2020 a situaci s vyznačeným umístěním dopravního značení, když policie se vyjádřila tak, že nemá námitek. Dle navrhovatele je toto stanovisko policie nepřezkoumatelné, jestliže zde není vyhodnocen vliv změny dopravního značení na bezpečnost provozu na pozemní komunikaci. Soud se s touto námitkou navrhovatele neztotožňuje, neboť za situace, kdy policie uvedla kladné stanovisko, že tedy nemá k návrhu námitek, lze mít za to, že ze strany policie došlo k vyhodnocení umístění tabulky s ohledem na bezpečnost v dané lokalitě a na základě toho, pak bylo vydáno toto souhlasné stanovisko. Policie ČR tedy posoudila daný návrh řádně a jednoznačně, že nemá k návrhu námitek. Za tohoto stavu soud nemá důvod pochybovat o správnosti uvedeného stanoviska.

30. Z odůvodnění opatření obecné povahy (odstavec 3) vyplývá, že Magistrát města České Budějovice upustil od oznámení návrhu ve smyslu § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu, neboť dodatkovou tabulkou dojde k rozšíření okruhu účastníků silničního provozu, kterým je umožněn vjezd do předmětného vnitrobloku a ve své podstatě tak nejsou zakládány nové povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích.

31. Soud má za to, že toto odůvodnění je nesprávné jestliže v § 77 odst. 3 se uvádí, že návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odst. 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí. Z uvedeného je zřejmo, že v uvedeném ustanovení není upraveno, kdy lze upustit od oznámení návrhu a od námitek.

32. Předmětem opatření obecné povahy je úprava provozu na místní komunikaci. Procesní úprava o stanovení úpravy provozu ve formě opatření obecné povahy je upravena v § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Na takovou úpravu se pak vztahuje věta první a druhá uvedeného paragrafu, dle něhož opatření obecné povahy nebo jeho návrh je nutno zveřejnit příslušným správním orgánem na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Na uvedenou úpravu se tak vztahuje § 77 odst. 5, když porovnáním obecné úpravy opatření obecné povahy podle správního řádu a úpravy obsažené v § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích vyplývá, že ustanovení § 77 zákona o silničním provozu je ke správnímu řádu ve vztahu speciality. To má za následek, že úprava procesního postupu obsažená v zákoně o provozu na pozemních komunikacích má přednost před úpravou obecnou. Proto bylo v daném případě zapotřebí vycházet právě z § 77 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, což v daném případě, jak vyplývá z odůvodnění opatření obecné povahy, postupováno nebylo, neboť takový postup zde odpůrcem odůvodněn nebyl.

33. Zcela nesprávně je pak odkazováno odpůrcem na § 77 odst. 3, když zde není odůvodněno, zda bylo postupováno dle § 77 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. V daném případě tedy nebylo řádně v napadeném opatření obecné povahy zdůvodněno, proč nebylo přistoupeno ke zveřejnění opatření obecné povahy nebo jeho návrhu ve smyslu § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Soud proto shledal napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jestliže z něho není zřejmo, zda a jak bylo postupováno dle uvedeného zákonného ustanovení, kdy důvody, které byly shledány pro upuštění od oznámení návrhu, nejsou v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Dle soudu lze přisvědčit i námitce navrhovatele, že není uvedená kategorie pozemní komunikace, které se týká místní trvalá úprava, což způsobuje právě přezkoumatelnosti opatření obecné povahy. Nedůvodná je pak námitka navrhovatele, že není odůvodněn vliv místní úpravy provozu na bezpečnost a plynulost provozu na předmětné pozemní komunikaci, který je negativní, neboť ze strany dotčeného orgánu byl dán ve stanovisku souhlas.

34. Krajský soud proto uzavřel pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku napadené opatření obecné povahy pro nepřezkoumatelnost podle § 101d odst. 2 s.ř.s. opatření obecné povahy zrušit, a to k datu právní moci tohoto rozsudku.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy navrhovatel měl v řízení úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Soud proto uložil odpůrci, který nebyl v řízení úspěšný, aby částku 5 000 Kč navrhovateli nahradil, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 20. ledna 2021

Mgr. Helena Nutilová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru