Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 29/2019 - 41Rozsudek KSCB ze dne 07.01.2020

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

57 A 29/2019 - 41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci

žalobce: Č.B.

bytem X
zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně, advokátem
se sídlem Legerova 148, Kolín

proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje
sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2019, č. j. KUJCK 74098/2019

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 11. 9. 2019 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2019, č. j. KUJCK 74098/2019 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č.

500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 3. 2019, č. j. DOP/13854/19/ČM (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly zamítnuty námitky proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení žalobce. Žalobce požaduje též zrušení prvostupňového rozhodnutí.

2. Žalobce namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se předloženými důkazními prostředky.

3. Žalobce namítá, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, byla oznámení o přestupcích, což žalobce neshledává za dostatečné důkazy a měly by být posuzovány také pokutové bloky jako rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení. Navzdory specifikám, které blokové řízení vykazuje, lze vydat blok, který bude splňovat veškeré požadavky zákonem kladené na rozhodnutí, a proto shledával žalobce za nezbytné přezkoumat také jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení, což považuje za nezbytné také z toho důvodu, aby byla zároveň vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce popsal různé případy nezpůsobilosti jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Popis přestupku slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy, aj.“ není dle žalobce dostatečným popisem přestupku, neboť z takto uvedeného popisu nelze zjistit, zda se jednání dopustil řidič, nebo spolujezdec, který však nepodléhá evidenci bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být podle žalobce naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. Žalobce zpochybňuje způsobilost pokutových bloků rovněž ve vztahu k nedostatečné individualizaci přestupkového jednání. Z rozhodnutí by mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku a rozhodnutí by mělo být čitelné a srozumitelné. Nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a k rozsahu jejich přezkumu žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 4As 127/2014 – 39.

4. U pokutových bloků ze dne 16. 4. 2018, ze dne 20. 2. 2018, ze dne 22. 6. 2017, ze dne 9. 8. 2017 a ze dne 24. 4. 2017 žalobce konkrétně namítl nepřesné a částečně nečitelné údaje ohledně osoby přestupce. V pokutových blocích nebylo vypsáno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti tak dle názoru žalobce nebylo dostačující. Žalobce namítal, že v pokutových blocích nebyla přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku. V blocích nebylo jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku a z popisu přestupkového jednání nevyplynula jednoznačná skutková podstata, ani nedošlo k jednoznačnému propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. V pokutových blocích bylo dále uvedeno pouze porušení § 6, avšak již nebylo specifikováno jakého bodu či písmene. Taková právní kvalifikace protiprávního jednání byla nedostatečná a způsobující značnou vadu. V důsledku nejednoznačného odkazu na právní kvalifikaci nebylo možné posoudit oprávněnost uložené sankce. Žalobce poukázal na absenci formy zavinění v bloku a na nejednoznačné uvedení výše uložené sankce. V neposlední řadě žalobce namítal nejednoznačně zaznamenané místo, kde byl blok vydán. Za nepřezkoumatelné označil také uvedení údajů o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala, a to včetně podpisu. Datum vyhotovení a převzetí bloku byl také dle žalobce uveden nepřezkoumatelným způsobem, též údajný podpis žalobce na bloku není zřetelný.

5. Žalobce závěrem shrnul, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť jednotlivé přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.

Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a s žalobními námitkami se neztotožnil. Ve vztahu k rozhodnutím jiných správních orgánů, na které žalobce odkazuje, žalovaný uvedl, že není vázán rozhodovací činností jiných správních orgánů, byť je jednotná správní praxe jistě žádoucí.

7. U každého jednotlivého žalobou napadeného bloku žalovaný konstatoval, že jsou z nich seznatelné veškeré podstatné náležitosti a jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. K namítané zkratkovitosti žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20 a je přesvědčen, že formulace v jednotlivých blocích jsou naprosto srozumitelné a přesné.

Obsah správních spisů

8. Ze správního spisu pro soud vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Součástí správního spisu je oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 24. 4. 2017 a blok na pokutu č. D 2182505 ze dne 24. 4. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“ nebo též „silniční zákon“) spočívající v tom, že řidič nebyl při jízdě připoután bezpečnostním pásem, a tím porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

9. Dále je založeno oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 10. 8. 2017 a blok na pokutu č. B 0123506 ze dne 9. 8. 2017 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, čímž došlo k porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

10. Následuje oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 20. 2. 2018 a blok na pokutu č. B 0134244 ze dne 20. 2. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, čímž došlo k porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

11. Ve správním spise je dále oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 16. 4. 2018 a blok na pokutu na místě zaplacenou č. C 1539726 ze dne 16. 4. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích spočívající v nepřipoutání žalobce jako řidiče vozidla bezpečnostním pásem při jízdě, čímž došlo k porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích.

12. Z výpisu bodového hodnocení žalobce se podává, že ke dni 18. 4. 2019 byl bodový stav řidiče 12 bodů. Žalobci bylo tudíž dne 18. 1. 2019 doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu. Proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení podal žalobce dne 23. 1. 2019 námitky. Žalobce předložil dne 30. 7. 2018 návrh na provedení přezkumného řízení a po dobu vedení přezkumného řízení žádal o přerušení řízení ve věci podaných námitek v bodovém hodnocení žalobce.

13. Dne 12. 3. 2019 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, v němž správní orgán I. stupně konstatoval, že předmětná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení jsou způsobilá pro záznam bodů do registru řidičů a údaje obsažené v blocích splňují požadavek na dostatečnou individualizaci skutku. K žádnému pochybení při záznamu bodů nedošlo. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 4. 4. 2019 blanketní odvolání, které následně k výzvě správního orgánu I. stupně dne 15. 4. 2019 doplnil. Odvolací námitky se shodovaly s žalobními námitkami.

14. Žalovaný o podaném odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 24. 6. 2019 tak, že podané odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil postupem podle § 90 odst. 5 správního řádu. Žalovaný v odůvodnění vysvětlil podstatu blokového řízení a konstatoval, že nelze posuzovat pokutový nebo příkazový blok s rigidní přísností. Lze přijmout i zkratkovité a strohé formulace, pokud je z nich patrné, komu a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Podpisem na blocích navíc přestupce stvrzuje souhlas s jednáním, které je mu kladeno na vinu. V řízení o námitkách proti zápisu bodů do registru řidiče je správní orgán povinen zkoumat pouze skutečnost, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů. V daném případě správní orgán postupoval podle uvedeného pravidla, když na základě oznámení o spáchání uvedených přestupků, tedy podkladů ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, provedl záznam bodů v registru řidičů.

Právní názor soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

16. Žaloba není důvodná.

17. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení, zda žalobcem uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný.

18. Soud se neztotožnil s námitkou žalobce zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích: „Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu, která v tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami, které jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a 45 správního řádu) a úřad ji musí vždy náležitě posoudit podle jejího skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek prvostupňovému správnímu orgánu nepřísluší přezkoumávat jakékoli z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a pro všechny správní orgány. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu: „…příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44)“.

19. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné skutečnosti. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

20. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, stejně jako žalovaný, z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

21. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010č. j. 5 As 39/2010 – 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové a příkazové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem. Tyto pokutové a příkazové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové a příkazové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných řízeních pokutové a příkazové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

22. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

23. Co se týče jednotlivých pokutových a příkazových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků jsou nedůvodné. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových a příkazových bloků nekorespondují s jejich skutečným obsahem a jedná se o pouhé obecné námitky bez propojení s obsahem konkrétního bloku, jak je konkretizováno níže.

24. Blokové řízení a náležitosti pokutového bloku upravuje § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále též „zákon o přestupcích“), resp. § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“). K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže Nejvyšší správní soud: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost,…“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

25. Podle důvodové zprávy k přestupkovému zákonu se blokové řízení dle zákona o přestupcích nahrazuje vydáním příkazu na místě, přičemž tuto formu lze využít stejně jako blokové řízení na místě, za přítomnosti osoby, které je ukládána povinnost. Odůvodnění příkazového bloku se nahrazuje vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podpisem účastníka se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že vydání příkazu na místě je obdobou blokového řízení, má krajský soud za to, že veškerá judikatura Nejvyššího správního soudu ve vztahu k blokovému řízení je plně aplikovatelná i na ukládání pokut příkazem na místě ve smyslu § 91 a § 92 přestupkového zákona.

26. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

27. K jednotlivým pokutovým blokům žalobce shodně namítá, že v kolonce 1 – 4 není přesně zjištěna osoba přestupce a údaje jsou částečně nečitelné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje a ověření totožnosti není dle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující. Tuto námitku soud neshledal důvodnou. Na všech čtyřech shora označených blocích je přesně a nezaměnitelně označena osoba přestupce. Jsou zde uvedeny informace dostačující k nezpochybnitelné identifikaci osoby, která souhlasila s projednáním v blokovém řízení (číslo občanského průkazu, resp. řidičského průkazu, adresa pobytu, datum narození a jméno). Nezanedbatelnou skutečností je pak také samotný podpis osoby, který odvolací orgán posoudil jako totožný na všech výše uvedených pokutových blocích. Není zde pochybnost o tom, že by pokutový blok byl vyplněn s jinou osobou, než se žalobcem.

28. Další žalobní námitka mířila proti nepřesnému zjištění doby spáchání přestupku, krajský soud však postrádá ze strany žalobce sdělení, v čem je pro něj konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku bylo zaznamenáno datum spáchání přestupkového jednání i vymezen čas, kdy k takovému jednání došlo. Krajský soud proto námitku neshledal důvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v bloku jednoznačným způsobem specifikováno. Stejně tak námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a neodráží skutečný stav, neboť v blocích a potažmo pak i v oznámeních o uložení pokuty, je vždy specifikováno místo spáchání přestupku konkrétním a nezaměnitelným způsobem. Místo je vymezeno buď názvem obce a příslušnou ulicí, nebo jen názvem obce. Krajský soud nemá pochybnosti ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce a ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, shledal zdejší soud za zcela mylné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo.

29. K námitce nedostatečného popisu přestupkového jednání v jednotlivých blocích krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, které ustanovení zákona o silničním provozu bylo žalobcem porušeno a jakého přestupkového jednání se žalobce měl dopustit. Jak již bylo shora osvětleno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisu odkazem na číslo paragrafu a odstavce, případně písmene daného zákonného ustanovení, neboť takové označení lze přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétní normou, jejíž číselné označení blok také obsahuje. Předtištěná podoba bloků dokonce takový způsob označování evidentně předpokládá. Seznatelné jsou i další údaje, tj. SPZ vozidla, místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Krajský soud je přesvědčen o srozumitelnosti, jednoznačnosti a nezaměnitelnosti popsaného jednání v uvedených blocích.

30. Zkratkovitost je pro blokové, potažmo příkazní řízení, příznačná. Strohá a zkratkovitá formulace je připuštěna, neboť je z ní v projednávané věci patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Konkrétní jednání konkrétní osoby, tj. žalobce, je zde popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným jednáním. Pokud jde o zkratky, které byly v předmětných blocích užity, pak i k těmto se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Krajský soud považuje za vhodné zmínit rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že “[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Krajský soud neshledal pochybení v užití zkratek na pokutových a příkazních blocích, neboť z popisu skutků se jednoznačně podává, jakého protiprávního jednání se žalobce dopustil a jaké zákonné ustanovení svým jednáním porušil. Veškeré námitky stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně.

31. S ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, navíc v nyní přezkoumávaných pokutových a příkazních blocích je bez pochybností určeno, jakého konkrétního jednání se měl žalobce dopustit. Jednání je dostatečně popsáno s odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, které bylo žalobcem porušeno. Lze tedy uzavřít, že popis jednání byl jednoznačný a určitý tak, aby nebyl zaměnitelný s jednáním jiným. Žalobce svým podpisem taktéž stvrdil správnost údajů uvedených na pokutových a příkazních blocích. Krajský soud nemá pochybnosti o způsobilosti pokutových bloku být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

32. Žalobce považoval za nečitelné také určení výše uložené pokuty, která byla v každém bloku uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně, tak číselně, proto ani tato námitka směřující do bloků nebyla shledána důvodnou.

33. Závěrem žalobce namítal v posuzovaných blocích nejednoznačně zaznamenané místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání, včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobce přezkoumatelný a podpis žalobce údajně nebyl zřetelný. Ani tyto námitky nebyly zdejším soudem shledány jako důvodné. Data vyhotovení a převzetí jsou ve všech posuzovaných blocích čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení i převzetí jednotlivých bloků došlo vždy v tentýž den. Podpisy přestupce i oprávněné osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny.

34. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a který žalobce porušil. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který žalobce v žalobě odkazoval, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení a příkazem na místě mu však v žádném ohledu neodporují.

35. Podpisem pokutového a příkazového bloku žalobce potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí a nemá proti nim výhrad. K tomu též Nejvyšší správní soud konstatoval: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením (s příkazem na místě), s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována.

36. Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že namítané pokutové bloky, na jejichž podkladě byly body žalobci zaznamenány, obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti. Správní orgány ověřily, že přestupková jednání byla se žalobcem projednána v blokovém řízení nebo formou příkazu na místě ve smyslu § 91 a 92 přestupkového zákona, tato řízení byla pravomocně ukončena řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a žalobce pokutové bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem. Námitka žalobce, dle níž se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

Závěr a náklady řízení

37. Soud se v dané věci ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly v mezích své pravomoci a působnosti. Krajský soud proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 7. ledna 2020

Mgr. Helena Nutilová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru