Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

55 Ad 4/2016 - 43Rozsudek KSCB ze dne 27.02.2017

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

55Ad 4/2016 - 43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce K.Š., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 3. 2016 čj. X, takto :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 22. 3. 2016 čj. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 22. 3. 2016 žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 1. 2016 čj. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, a to pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře OSSZ České Budějovice ze dne 29. 12. 2015 je žalobce nadále invalidní pro invaliditu II. stupně.

Žalobce zejména nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu. Má za to, že došlo k pochybení, neboť jeho zdravotní stav by měl být podřazen pod kapitolu XIV, oddíl A, položku 4 písm. d), případně 6c, popřípadě pod kapitolu XIII, oddíl A, položku 3. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje, zejména díky vedlejším účinkům kortikoterapie, jejímž důsledkem došlo k postižení kyčelních kloubů. Žalobce v roce 2012 a 2013 prodělal výměnu kyčelních kloubů, v současně době čeká i na výměnu kloubů kolenních a rovněž se u něho Pokračování
- 2 -
55Ad 4/2016

objevil šedý zákal, který byl odoperován. Následkem kortikoterapie u žalobce se projevil Cushingův syndrom a v souvislosti s tím i došlo ke zhoršení jeho psychického stavu.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku OSSZ ze dne 15. 3. 2016, podle kterého se u žalobce jedná o invaliditu II. stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 60 %. Žalovaná poukázala na to, že se jedná o dávku podmíněnou lékařským stavem, a proto je rozhodné odborné lékařské posouzení. Rozhodnutí soudu ponechala žalovaná na úvaze krajského soudu podle závěru posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí.

Krajský soud zajistil v soudním řízení vyhotovení posudku, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích dne 7. 9. 2016, v němž dospěla k následujícímu posudkovému zhodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, jednalo se invaliditu II. stupně. U žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ dne 22. 3. 2016 mesangiálně proliferativní glomerulonefritida IgA s nefrotickým syndromem, poklesem reálních funkcí CKD 3b A3, na imunosupresi CyA+KS, chronická renální insuficience, renální osteodystrofie. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIV, oddíl A, položka 4, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 40 – 50 %, komise tento pokles stanoví na 50 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíži a profesi žalobce. Komise využila § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10 % bodů, a to vzhledem ke komorbiditě, na celkových 60 %.

Žalobce nesouhlasil se závěry Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Poukázal na to, že jeho zdravotní postižení mělo být podřazeno kapitole XIV. oddíl A, položka 4, písm. d) nikoli pod písm. c), neboť jeho zdravotní stav není takový, že by byl schopen nějaké práce. Požadoval proto, aby ze strany soudu byl zajištěn srovnávací posudek.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze k žádosti soudu vypracovala srovnávací posudek a dospěla k závěru, že při posouzení, jak lékaři OSSZ, tak Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích byl u žalobce posudkově podhodnocen objektivně dokladovaný stupeň zdravotního postižení. Referované orgánové komplikace základního onemocnění ledvin nebyly posouzeny v rámci základní diagnózy, ale pouze zohledněny jen jako další choroby, což závažnost základního onemocnění při posudkovém hodnocení snížilo. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo chronické onemocnění ledvin ve stadiu chronického selhání, s perzistujícím nefrotickým syndromem a přítomných rozvinutým postižením jiných orgánů (hypertenze, oči, kosti), šlo o zdravotní postižení uvedené v kap. XIV, oddíl A, položka 4d) příl. č. 359/2009 Sb. v platném znění. Pokračování
- 3 -
55Ad 4/2016

Jednalo se o invaliditu III. stupně. Datum vzniku je stanoveno nefrologickým vyšetřením 8. 10. 2015.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Žaloba je důvodná.

Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel Pokračování
- 4 -
55Ad 4/2016

posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2016 a Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 8. 2. 2017. Z formálního hlediska předmětný posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze splňuje náležitosti předepsané právní úpravou. Z posudku vyplývá, že u žalobce se jedná o zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIV, oddíl A, položka 4d) přílohy č. 359/2009 Sb. v platném znění, kdy míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena u žalobce 70 % s tím, že datum vzniku bylo stanoveno nefrologickým vyšetřením dne 8. 10. 2015. Rozhodující příčinou u žalobce bylo zjištěno chronické onemocnění ledvin, ve stádiu chronického selhání s perzistujícím nefrotickým syndromem a přítomným rozvinutým postižením jiných orgánů (hypertenze, oči, kosti). Krajský soud vyhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze za stěžejní důkaz vypovídají o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí.

Soud proto dospěl k závěru, že je nesprávný závěr žalované, že se u žalobce jedná o invaliditu II. stupně. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu a rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom zdůvodnila, považuje soud posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a představuje pokles pracovní schopnosti 70 %. U žalobce se tedy k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o invaliditu III. stupně. Žalobce je tedy invalidní ve III. stupni, a to ode dne 8. 10. 2015. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a Pokračování
- 5 -
55Ad 4/2016

proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce v řízení byl úspěšný, a proto by měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. února 2017

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru