Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

55 Ad 14/2019 - 43Rozsudek KSCB ze dne 25.05.2020

Prejudikatura

4 Ads 19/2012 - 18


přidejte vlastní popisek

55 Ad 14/2019-43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci

žalobkyně: I. J. bytem zastoupené JUDr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem Majakovského 10, 586 01 Jihlava

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2019, č. j. X,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, č. j. x ze dne 17. 6. 2019 tak, že námitky žalobkyně byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně, neboť pokles její pracovní schopnosti představuje pouze 50%.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 60%, proto se jedná u žalobkyně o invaliditu druhého stupně a žaloba proto není důvodná.

3. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 19. února 2020 dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je idiopatická juvenilní skolióza s narůstajícími neurologickými komplikacemi vyžadujícími chirurgické řešení operaci páteře bederní a krční. Přetrvává těžká statodynamická porucha celé páteře, kořenová iritace C5/6 převážně vlevo, kde je zcela lehké akrální oslabení, oboustranná kořenová iritace převážně pravostranná v oblasti dolních končetin, zde bez paretických projevů. Obtíže s kontinencí v souvislosti se základním onemocněním nejsou. Vzhledem k míře obtíží a progredujícímu zdravotnímu stavu bylo využito horní hranice rozmezí. S ohledem na celoživotní profesní působení nekvalifikované dělnice využito navýšení horní hranice. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, oddělení E, položce 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde pokles pracovní schopnosti činí 50%. Dle § 3 odst. 2 byla navýšena horní hranice o 10% na celkovou hodnotu 60%. Použití položky 2c zdůvodnit nelze, neboť nejde o ztuhnutí rozsáhlých oddílů páteře, skolióza není extrémně vytvořena, nedochází ke kompresi míchy, nejde o značné omezení některých denních aktivit a o pokles výkonnosti při lehkém zatížení. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, a sice nejméně o polovinu.

4. V žalobě dle lékařských zpráv, které žalobkyně přikládá, je u ní objektivně výrazně porušena dynamika a statika celé páteře s bolestivými paravertebrálními svalovými spasmy v celém rozsahu, a že trpí komplexním failed back syndromem s neurologickou symptomatologií a je tedy plně invalidní. Žalobkyně navrhuje, aby soud ustanovil nezávislého znalce z oboru ortopedie, který by posoudil její zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti. Přikládá lékařské zprávy. Dle komise po stránce ortopedické byl zdravotní stav dostatečně doložen. Jelikož posudková kritéria a onemocnění páteře staví zejména na komplikacích neurologických, byl přísedícím lékařem na jednání komise neurolog. Failed back surgery syndrom (FBSS, tj. syndrom selhávajících zad) není jednotkou v posudkových kritériích vymezenou, vychází se z funkce páteře, neurologických příznaků, zda jde o dráždění, či jsou příznaky ochrnutí apod. Těžká statodynamická porucha byla zohledněna, zohledněna byla i neurologická symptomatologie na horních končetinách ve smyslu kořenového dráždění a lehkého oslabení levé ruky, zohledněny byly i příznaky kořenového dráždění na dolních končetinách, tíže subjektivních potíží a progrese stavu pak užitím horní hranice stanoveného rozmezí. Zohledněny byly i doložené lékařské zprávy (seznam podkladů). Názor klinického odborníka, že jde o invaliditu, není kompletní, neboť aplikovat posudková kritéria může jen lékař s posudkovou kvalifikací.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

7. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

8. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobcem udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti 60 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku ve formě invalidního důchodu třetího stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobkyně o pokles pracovní schopnosti pouze 60 %.

12. K námitce žalobkyně, že nebyl správně posouzen její zdravotní stav, soud uvádí, že se jedná o subjektivní pocit žalobkyně, který je zcela v rozporu s objektivním posouzením odborných lékařů a posudkové komise. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen tak, že pokles její pracovní schopnosti představuje 60%, proto nemá subjektivní přesvědčení žalobkyně, že se u ní jedná o invaliditu třetího stupně oporu ve výsledcích dokazování. Pokud jde o lékařskou zprávu doc. MUDr. R. Ch., CSc. ze dne 31. 10. 2019, tak soud k této lékařské zprávě nemohl přihlédnout, neboť vychází ze skutkového stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy ze zdravotního stavu žalobkyně ke dni 22. 8. 2019.

13. Žalobkyně navrhovala, aby soudem bylo zajištěno nové zdravotní vyšetření ortopedem. Tento důkazní návrh žalobkyně byl zamítnut pro nadbytečnost, neboť její zdravotní stav byl zjištěn dostatečně. Krajský soud neshledal nezbytným provést důkaz navrhovaným lékařským vyšetřením, a to i s ohledem na dikci ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s., neboť nové lékařské vyšetření by zcela postrádalo pro danou věc relevanci. K lékařským zprávám ke dni vydání napadeného rozhodnutí nelze v rámci řízení před soudem přihlédnout, neboť je vždy rozhodný zdravotní stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Soud proto uzavřel, že zdravotní stav žalobkyně byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Soud má za to, že posudková komise měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobkyně rozhodnou ohledně zdravotního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

14. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 60%, nejedná se o invaliditu třetího stupně, a proto byla správně žádost žalobkyně o invalidní důchod třetího stupně zamítnuta. Napadené rozhodnutí proto vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla soudem žaloba jako nedůvodná dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobce úspěšný nebyl, a proto mu náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s.ř.s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 25. května 2020

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru