Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

55 Ad 14/2018 - 54Rozsudek KSCB ze dne 12.03.2019

Prejudikatura

6 Aps 2/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Ads 70/2019

přidejte vlastní popisek

55Ad 14/2018 - 54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci

žalobce: P. Č.

bytem X

proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2018, č. j. MPSV-2018/116458-913

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 28. 6. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2018, č. j. MPSV-2018/116458-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Českých Budějovicích (dále jen „úřad práce“) ze dne 20. 4. 2018, č. j. 33116/2018/CBU (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla žalobci snížena dávka doplatek na bydlení z 3 804 Kč na 3 585 Kč tak, že z rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla vypuštěna slova „odst. 7 písm. b)“ a ve zbytku bylo žalovaným toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Touto žalobou se žalobce dále domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2018, č. j. MPSV-2018/1178/44-913 a jemu předcházejícího rozhodnutí úřadu práce ze dne 14. 5. 2018, č. j. 38416/2018/CBU, kterým byla žalobci odejmuta dávka doplatek na bydlení ode dne 1. 2. 2017.

2. Usnesením ze dne 3. 7. 2018, č. j. 55 Ad 12/2018 – 14 krajský soud vyloučil k samostatnému projednání žalobu proti napadenému rozhodnutí a jemu předcházejícímu prvostupňovému rozhodnutí vydanému úřadem práce.

3. Napadené rozhodnutí žalovaný zdůvodnil tím, že posuzoval nárok na dávku za leden 2017 a rozhodné období tak podle § 10 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPHN“) zahrnovalo měsíc prosinec 2016. Započitatelný měsíční příjem žalobce byl stanoven ve výši 5 098,10 Kč. Do odůvodněných nákladů na bydlení dle § 34 písm. d) ZPHN se započítává úhrada odůvodněných nákladů maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). V případě žalobce se jedná o 90 % z částky 5 858 Kč, tedy 5 272 Kč. U žalobce došlo ke změně skutečností rozhodných pro výši dávky v měsíci prosinci 2016, čímž došlo ke snížení dávky doplatku na bydlení od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala, čili od ledna 2017. Úřad práce na základě rozsudku krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56 tak správně zahájil správní řízení z moci úřední ve věci změny výše dávky doplatku na bydlení, neboť bylo nutné vyhodnotit výši nároku na dávku doplatek na bydlení za měsíc leden 2017.

4. Žalobce v podané žalobě namítá, že na základě rozsudku krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56 se přiznaný doplatek na bydlení stal nedoplatkem, neboť tato dávka nebyla v měsíci lednu a únoru 207 vyplacena. Nezákonné rozhodnutí úřadu práce žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil, přičemž se výrazu „nedoplatek“ v odůvodnění vyhýbá.

5. Žalobce dále namítá, že žalovaný ignoroval odvolací námitku stran tvrzení, že úřad práce nemůže měnit výši dávky po víc než roce a navíc šlo o dávku, která měla být dle rozsudku krajského soudu vyplacena. Výpočty doplatku na bydlení jsou irelevantní, neboť bylo třeba posoudit pouze skutečnost, zda lze měnit výši nedoplatku dávky (dle žalobce přiznané). Dle žalobce tak bylo s nedoplatkem naloženo nezákonně.

6. Žalobce konstatuje, že předmětná dávka měla být snížena k žádosti žalobce v lednu 2017, nikoliv až ve chvíli, kdy se stala nedoplatkem, a nelze tudíž vyhodnocovat dávku, která měla být již přes rok vyplacena.

7. Podle žalobce žalovaný neposoudil stěžejní otázku, že nelze snižovat nedoplatek. Podle žalobce ani nelze zahájit správní řízení ve věci nepojistné dávky post rem, neboť zákon stanoví konkrétní lhůty.

8. Žalobce následně uvádí několik námitek, s nimiž se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal. Dle žalobce tedy nedošlo k novému vyhodnocení nároku a dávku, případně její výše, dále nelze aplikovat ustanovení § 44 odst. 7 písm. b) ZPHN; úřad práce rozhodl až v dubnu 2018 o stavu, který byl v lednu 2017; dle žalobce mu v lednu 2017 náležela dávka doplatku na bydlení přiznaná ve výši v prosinci 2016.

9. Žalobce pod příspěvkem „Návrhy provedení důkazů“ uvádí, že úřad práce v rozporu se správními zásadami žalobci neoznámil, zda hodlá zahájit řízení o změně výše dávky, dále konstatuje, že ve správních spisech dříve absentovala mnohá podání, aniž by specifikoval, která podání má na mysli. Žalobce namítá, že jej úřad práce neinformoval o důvodech, pro které nepřihlédl k dvojžádosti ze dne 5. 1. 2017. Žalobce má za to, že úřad práce s ním nejednal v souladu se zásadami správní činnosti, nevycházel žalobci vstříc a nevysvětlil mu, že podání žádosti o nepravomocně odejmutý příspěvek na živobytí by mohlo ovlivnit vyplacení dávky doplatku na bydlení. Pracovnice úřadu práce měla ignorovat právní zdůvodnění žalobce, proč nebude neúspěšně žádat o odejmutou dávku.

Vyjádření žalovaného

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a následně zopakoval své závěry uvedené v napadeném rozhodnutí. K samotným žalobním bodům uvedl toliko, že rozhodnutí úřadu práce vycházelo z rozsudku krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56. S námitkami uvedenými v odvolání se žalovaný vypořádal a žalobci byl podrobně vysvětlen výpočet dávky doplatku na bydlení za měsíc leden 2017. V případě opakované dávky, jako je příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení dochází každý měsíc k přehodnocení dávky, jejíž výplata je závislá na splnění jednotlivých podmínek.

Obsah správních spisů

11. Ze správních spisů, které si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

12. Oznámením vydaným pod č. j. 32601/2018/CBU zahájil úřad práce dne 18. 4. 2018 z moci úřední správní řízení s žalobcem ve věci změny výše dávky doplatku na bydlení.

13. Usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. 34766/2018/CBU bylo zastaveno řízení zahájené s žalobcem z moci úřední dne 1. 2. 2017 ve věci odejmutí doplatku na bydlení.

14. Dne 20. 4. 2018 vydal úřad práce prvostupňové rozhodnutí, kterým podle § 44 odst. 3 a odst. 7 písm. b) ZPHN rozhodl snížit dávku doplatek na bydlení z 3 804 Kč na 3 585 Kč měsíčně od 1. 1. 2017. V odůvodnění úřad práce odkázal na rozsudek krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56, kterým krajský soud zrušil pro vady řízení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2017, č. j. MPSV-2017/71043 – 913 a rozhodnutí úřadu práce ze dne 9. 2. 2017, č. j. 13956/2017/CBU. Krajský soud v uvedeném rozsudku konstatoval, že odejmutí dávky příspěvek na živobytí v prosinci 2016 nemohlo být posouzeno jako změna v rozhodných skutečnostech způsobujících zánik nároku na vyplacení dávky doplatek na bydlení pro měsíc prosinec 2016. K nové změně rozhodných skutečností pro nárok na dávku doplatek na bydlení a její výplatu došlo v lednu 2017 v důsledku nepodání žádosti o příspěvek na živobytí. K odejmutí dávky doplatku na bydlení mělo být tedy přistoupeno až od následujícího měsíce, tedy od 1. 2. 2017, jak ukládá § 44 odst. 1 ZPHN. Na základě dokladů předložených žalobcem byla úřadem práce stanovena výše dávky doplatek na bydlení od 1. 1. 2017.

15. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 4. 5. 2018 odvolání, kterým brojí především proti lhůtě pro vydání rozhodnutí, jež dle žalobce nebyla v daném případě dodržena.

16. O odvolání bylo rozhodnuto dne 19. 6. 2018 žalobou napadeným rozhodnutím.

Právní názor soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez jednání postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s takovým postupem vyjádřili účastníci řízení souhlas.

18. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Úvodem pokládá krajský soud za vhodné připomenout okolnosti rozhodování správních orgánů. Rozsudkem ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56 krajský soud rozhodl o zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2017, č. j. MPSV-2017/71043-913 a jemu předcházejícího rozhodnutí úřadu práce ze dne 9. 2. 2017, č. j. 13956/2017/CBU, kterým byl žalobci odejmut doplatek na bydlení. Důvodem zrušení zmíněných rozhodnutí bylo nesprávné posouzení období, v němž mělo dojít ke změně skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávku doplatek na bydlení. Správní orgány rozhodly o odejmutí dávky doplatku na bydlení ode dne 1. 1. 2017, přičemž jako rozhodnou skutečnost shledaly odejmutí příspěvku na živobytí žalobci v prosinci 2016. Tento názor však krajský soud zvrátil, neboť konstatoval, že rozhodnou skutečností pro posouzení nároku na dávku doplatku na bydlení byly až události nastalé v měsíci lednu 2017, kdy žalobce nepodal žádost o příspěvek na živobytí. Byť žalobci mohl vzniknout nárok na příspěvek na živobytí, není možné tuto dávku přiznat a vyplácet osobě, která si o tuto dávku nepožádala. „Splnění podmínek stanovených zákonem o pomoci v hmotné nouzi pro vznik (a trvání) nároku na doplatek na bydlení je nezbytné v řízení o přiznání (změně výše a odnětí) doplatku na bydlení posoudit jako předběžnou otázku. To však nemění nic na tom, že existuje-li předchozí pravomocné rozhodnutí ve věci, jež se týká příspěvku na živobytí, je povinností správního orgánu z takového rozhodnutí vycházet.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2018, č. j. 9 Ads 146/2018 – 119, veškerá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na webu www.nssoud.cz). Pokud tedy správní orgán přistoupil k odejmutí dávky doplatek na bydlení, dle názoru krajského soudu učiněného v rozsudku ze dne 7. 2. 2018 tak mělo být učiněno až ode dne 1. 2. 2017 ve smyslu § 44 odst. 1 ZPHN.

20. Po nabytí právní moci výše specifikovaného rozsudku krajského soudu přistoupil úřad práce k zahájení řízení o změně výše dávky doplatek na bydlení za měsíc leden 2017, neboť výše dávky doplatek na bydlení nebyla v důsledku zrušujícího rozsudku od tohoto měsíce stanovena. Řízení o odejmutí dávky doplatek na bydlení, zahájené dne 1. 2. 2017, bylo usnesením ze dne 27. 4. 2018 zastaveno. Rozhodným obdobím pro posouzení nároku na doplatek na bydlení a jeho výši byl prosinec 2016, kdy byl žalobci vyplacen příjem z pracovního poměru ve výši 7 283 Kč. Pro účely doplatku na bydlení se příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků započítává ve výši 70 % z celkové částky, a to v souladu s § 9 odst. 1 ZPHN. Úřad práce dále v souladu se zákonem započítal maximální možnou výši normativních nákladů na bydlení a provedl celkový výpočet dávky doplatek na bydlení žalobce, jak se podává z kalkulačního listu založeného ve správním spise.

21. Krajský soud proto nesouhlasí s žalobní námitkou, že se doplatek na bydlení nevyplacený v lednu a v únoru 2017 stal nedoplatkem. Nelze se rovněž ztotožnit s tvrzením, že dávka doplatek na bydlení byla žalobci na měsíce leden a únor 2017 přiznaná.

22. Dávky pomoci v hmotné nouzi reagují na změny v příjmových a majetkových poměrech žadatele velmi pružně, neboť k těmto změnám může docházet každý měsíc. Proto i správní orgány pomoci v hmotné nouzi rozhodují o těchto aktuálních změnách v samostatných řízeních, přičemž nic nebrání tomu, aby bylo o dávkách rozhodováno každý měsíc právě s ohledem na aktuální majetkovou a příjmovou situaci žadatele. V případě žalobce došlo ke změně v příjmové situaci nástupem do pracovního poměru, čímž došlo k navýšení příjmů žalobce v měsících listopad 2016, prosinec 2016 a leden 2017.

23. Ustanovení § 44 ZPHN upravuje změny skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výši. Podle § 44 odst. 3 ZPHN změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala. Poté, co nastaly účinky rozsudku krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56, byl úřad práce povinen opětovně vyhodnotit podmínky nároku žalobce na dávku doplatek na bydlení při nastalé změně v příjmové situaci žalobce. Dosažený příjem z pracovního poměru v prosinci 2016 měl pro žalobce následek v podobě změny výše dávky doplatku na bydlení, která se projevila v následujícím kalendářním měsíci po měsíci, v němž k této změně došlo, tedy od 1. 1. 2017. Zákonná konstrukce, podle které se podmínky nároku na dávku resp. na její výši posuzují za kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu měsíci má své opodstatnění, neboť správní orgán má pro vyhodnocení dávky a její výše k dispozici veškeré potřebné podklady za celý měsíc.

24. Doplatek na bydlení za měsíc leden 2017 (případně i únor 2017) nelze považovat za nedoplatek, neboť o těchto dávkách nebylo pravomocně rozhodnuto. Časová prodleva pro rozhodnutí o dávce doplatek na bydlení od 1. 1. 2017 vznikla v důsledku zrušujícího rozsudku krajského soudu, kterým byla zrušena rozhodnutí o odejmutí dávky doplatek na bydlení. Bylo proto třeba opětovně posoudit oprávněnost nároku žalobce na dávku doplatek na bydlení, neboť počínaje 1. 1. 2017 neměl žalobce žádný právní titul, který by jej k vyplacení dávky doplatek na bydlení opravňoval.

25. V souvislosti s rozsudkem krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2017 – 56 soud poznamenává, že v uvedeném rozsudku v bodě 47 krajský soud pojednával o samotné existenci nároku na dávku doplatek na bydlení za měsíc leden 2017, když uvedl, že tato dávka měla být žalobci vyplacena, neboť úřad práce neměl žádný právní důvod dávku nevyplatit. Krajský soud však neuvedl, že výplata lednové dávky doplatku na bydlení měla být zachována ve stejné výši jako v měsíci prosinci 2016. Z rozsudku krajského soudu ohledně výplaty lednové dávky doplatku na bydlení proto nelze vyvozovat závěr, jenž činí žalobce, že doplatek na bydlení měl být vyplacen ve shodné výši jako v předchozím měsíci, aniž by správní orgán novým rozhodnutím reagoval na změny v rozhodných skutečnostech. Rozhodnutí krajského soudu vykládá žalobce nesprávně. Krajský soud se ve zmíněném bodě 47 rozsudku zabýval nárokem na dávku doplatek na bydlení v měsíci lednu 2017, a pokud správní orgán zjistil změny v majetkové a příjmové situaci žalobce, zákon mu jasně ukládá povinnost postupovat podle § 44 ZPHN a na tyto změny reagovat rozhodnutím o změně výše dávky doplatku na bydlení. Ve světle výše uvedeného je tudíž zřejmé, že o dávce doplatek na bydlení za leden 2017 muselo být v důsledku změny v rozhodných skutečnostech nastalých v prosinci 2016 znovu rozhodnuto. Správní orgány tak učinily, když do nového rozhodnutí zahrnuly změny v rozhodných skutečnostech a provedly výpočet pro výši dávky.

26. Skutečnost, že o dávce doplatek na bydlení za měsíc leden 2017 bylo rozhodnuto až v dubnu 2018, nelze toliko přičítat k tíži správním orgánům. Úřad práce rozhodoval o dávce doplatek na bydlení za měsíc leden 2017 v dubnu 2018 v důsledku zrušujícího rozsudku krajského soudu. Krajský soud má za to, že zásada rychlosti a hospodárnosti řízení porušena nebyla, neboť úřad práce se nedostal do prodlení vlastní nečinností. V případě, kdy správní soud vrátil správnímu orgánu věc po zrušení rozhodnutí k dalšímu řízení, je nepřípadné pokládat nové rozhodnutí za nezákonné pro porušení zákonných lhůt, jestliže bylo rozhodnuto v dubnu 2018, přičemž rozsudek č. j. 55 Ad 5/2017 – 56 nebyl právní moci dne 4. 4. 2017. Skutečnost, že úřad práce rozhodoval podle skutkového stavu, který tu byl v lednu 2017, je v souladu s právní úpravou, neboť úřad práce posuzoval oprávněnost nároku na dávku doplatek na bydlení za leden 2017. Podle § 10 odst. 1 ZPHN se aktuálním kalendářním měsícem v průběhu poskytování dávky rozumí měsíc, pro který je posuzováno splnění nároku na dávku a stanovuje se výše dávky. V případě žalobce byl aktuální měsíc, pro který úřad práce posuzoval splnění podmínek nároku na dávku doplatek na bydlení, leden 2017. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci (§ 10 odst. 3 ZPHN). Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci, s výjimkou zjišťování odůvodněných nákladů na bydlení, kdy je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc (§ 10 odst. 5 písm. b) ZPHN).

27. Žalovaný potvrdil výpočet úřadu práce ohledně dávky doplatku na bydlení za měsíc leden 2017 a podrobně jej sám rozepsal na stranách 4 a 5 napadeného rozhodnutí. Krajský soud považuje prvostupňové rozhodnutí a navazující rozhodnutí žalovaného za věcně správná, zákonná a přezkoumatelná. Závěry zde učiněné odpovídají zákonným podmínkám pro rozhodování o dávce doplatek na bydlení.

28. Žalobce v podání „Návrhy provedení důkazů“ uvádí, že úřad práce v rozporu se správními zásadami žalobci neoznámil, zda hodlá zahájit řízení o změně výše dávky, dále konstatuje, že ve správních spisech dříve absentovala mnohá podání, aniž by specifikoval, která podání má na mysli. Žalobce namítá, že jej úřad práce neinformoval o důvodech, pro které nepřihlédl k „dvojžádosti“ ze dne 5. 1. 2017. Žalobce má za to, že úřad práce s ním nejednal v souladu se zásadami správního řízení, nevycházel žalobci vstříc a nevysvětlil mu, že podání žádosti o nepravomocně odejmutý příspěvek na živobytí by mohlo ovlivnit vyplacení dávky doplatku na bydlení. Pracovnice úřadu práce měla ignorovat právní zdůvodnění žalobce, proč nebude neúspěšně žádat o odejmutou dávku.

29. Tyto blíže nespecifikované námitky krajský vyhodnotil jako nedůvodné. Nebylo shledáno porušení zásad činnosti správních orgánů. Námitky žalobcem uplatněné se váží převážně ke správnímu řízení o odejmutí dávky doplatek na bydlení, které předcházelo podané žalobě, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. 55 Ad 5/2017 – 56. V tomto rozsudku se již krajský soud k údajnému porušování zásad správní činnosti vyjadřoval, přičemž konstatoval, že správní orgán I. stupně s žalobcem komunikoval ve snaze zajistit žalobci přístup k jeho právům. Krajský soud neshledal žádná pochybení ze strany úředníků správního orgánu I. stupně, které by spočívalo v porušení § 4 a § 6 správního řádu. Byť je veřejná správa službou veřejnosti a jednotlivá ustanovení správního řádu bývají zpravidla vykládána ve prospěch dotčených osob, není možné zásady činnosti chápat tak, že porušení zdvořilostních norem povede k nezákonnosti rozhodnutí. Proti nevhodnému chování úředních osob je možné se bránit podáním stížnosti podle § 175 správního řádu. Není to však jen dotčená osoba, která má oprávnění bránit se proti nevhodnému chování úředních osob. Správní orgán může rovněž reagovat na nevhodné chování dotčené osoby například uložením pořádkové pokuty za podmínek uvedených v § 62 správního řádu.

30. Námitku, že se úřad práce nezabýval dvojžádostí žalobce ze dne 5. 1. 2017, shledal krajský soud jako nedůvodnou, neboť tato dvojžádost není předmětem řízení, není ani součástí správního spisu, neboť řízení bylo zahájeno z moci úřední v důsledku zrušujícího rozsudku krajského soudu ze dne 7. 2. 2018.

31. Návrhy žalobce na „provedení důkazů“ krajský soud neshledal důvodnými, neboť není zřejmé, čeho chce žalobce svými nekonkrétními důkazními návrhy dosáhnout. Správní řízení ve věci změny výše dávky doplatek na bydlení od 1. 1. 2017 bylo zahájeno z moci úřední a reagovalo na zrušující rozsudek krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Ad 5/2007 – 56. Pro stanovení správné výše dávky doplatku na bydlení bylo potřeba opětovně vyhodnotit majetkovou situaci žalobce a přihlédnout ke změnám v rozhodných skutečnostech za měsíc, který představoval rozhodné období pro posouzení výše dané dávky. Úřad práce disponoval veškerými podklady a nebylo zapotřebí obstarávat žádné další podklady ani provádět šetření. V rámci tohoto správního řízení nedošlo k porušení zákonných ustanovení a nebyly shledány žádné vady řízení, které by mohly způsobit nezákonnost vydaných správních rozhodnutí

Závěr a náklady řízení

32. Krajský soud tak s ohledem na výše uvedené neshledal v postupu správních orgánů vady řízení, které by měly za následek vydání nezákonných rozhodnutí. Napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí byly vydány v souladu se zákony.

33. Žaloba byla shledána jako nedůvodná, proto krajský soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 12. března 2019

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru