Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

55 Ad 11/2016 - 35Rozsudek KSCB ze dne 12.06.2017

Prejudikatura

5 Ads 4/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 215/2017

přidejte vlastní popisek

55Ad 11/2016 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce J.L., bytem X, zastoupeného JUDr. Antonínem Tunklem, advokátem, se sídlem v Dačicích, Komenského 6/V, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2016, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 15. 8. 2016, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 3 a 4 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů a podle § 90 odst. 5 správního řádu ve znění pozdějších předpisů zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 14. 4. 2016 a potvrdila shora uvedené rozhodnutí ze dne 14. 4. 2016, jímž žalobci byl přiznán od 24. 3. 2016 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, neboť podle posudku lékaře OSSZ Jindřichův Hradec ze dne 24. 3. 2016 činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles jeho pracovní schopnosti 35 %.

Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, Žalobce v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav, namítal, že posudkoví lékaři nevycházeli z úplného a komplexního zdravotního stavu žalobce. Žalobce se Pokračování
- 2 -
55Ad 11/2016

obrátil na znalce z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie, MUDr. P.D., který se zabýval komplexním zdravotním stavem žalobce a kromě úrazu hlavy hodnotil rovněž i úraz páteře. Ze znaleckého posudku vyplývá, že došlo u žalobce k podstatné změně hybnosti TH páteře i při běžných úkonech, kterých dříve byl žalobce bezproblémově schopen. Toho času není žalobce si například obout boty, provádět hygienu dolní části těla a není schopen ani zvednout předmět ze země. Žalobce navrhoval, aby soud doplnil důkazy o posudek znalce MUDr. P.D. Má za to, že napadené rozhodnutí správné není, a proto navrhuje jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení žalované.

Podle žalobce je rozhodnutí žalovaného vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Má za to, že jeho invalidita má být posuzována dle § 39 odst. 2 písm. b) popřípadě c) zákona o důchodovém pojištění.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhoval, aby byl ve věci vypracován posudek MPSV ČR a byl jím proveden důkaz. Žalovaná konstatovala, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem a poukázala na to, že rozhodnutí je závislé na odborném lékařském posouzení. Posudky vypracované lékaři, a to lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci a lékařem pracoviště České správy sociálního zabezpečení České Budějovice, byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce. Tyto posudky považuje žalovaná za objektivní.

Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 15. 5. 2017 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o stav po kraniotraumu pádem na hlavu, kdy došlo ke zlomenině kalvy a spodiny lebeční dne 27. 8. 2015, o subdurální a epidurální krvácení a o vícečetná kontuzní ložiska mozku a o zlomené obratle TH 12; stav po transpedikulární fixaci Th 11-12 a o nedoslýchavost (ušní šelesty – tinnitus).

Posudková komise dospěla k závěru, že u žalobce rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotního postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl A, položka 1, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 - 45 %, komise tento pokles stanoví na 40 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice volí střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k především dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění nebyl shledán důvod. Bez zohlednění dělnické profese žalobce by komise volila dolní hranici daného procentního rozmezí, protože následky uvedeného poranění z roku 2015 a zjištěné aktuální funkční postižení je převážně lehkého charakteru (porucha statiky a dynamiky páteře, bez paréz a jiné neurologické symptomatologie, známky organicity pouze naznačeny apod.) Kritéria těžkého postižení, uvedená pod položkou 1 d), žalobce nesplňuje. Žalobce je nadále invalidní I. stupně. Žalobce je schopen dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Je schopen rekvalifikace. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 308/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího Pokračování
- 3 -
55Ad 11/2016

stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 s.ř.s.).

Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní Pokračování
- 4 -
55Ad 11/2016

schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku, který byl vyhotoven posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právním úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi. Posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích se shoduje se závěry lékaři OSSZ, kdy dle posudkového zhodnocení se u žalobce jedná o invaliditu I. stupně, jestliže u něj došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu pracovní schopnosti pouze o 40 %. Pro využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění nebyl posudkovou komisí shledán důvod. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě řádně zjištěn a má za prokázané, že u žalobce se jedná o invaliditu I. stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti představuje 40 %.

K návrhu žalobce ohledně provedení znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Dohnalem ohledně jeho zdravotního stavu soud uvádí, že posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou. Rozhodnutí soudu závisí na odborném lékařském posouzení, přičemž dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou pak oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Proto soud nemohl přihlédnout k návrhu žalobce o doplnění dokazování o posudek znalce MUDr. P.D., který jeho zdravotní stav posuzoval. V daném případě má k dispozici tři odborné posudky, dle kterých se u žalobce jedná o invaliditu I. stupně. Jestliže soud má k dispozici tři odborné posudky, které se shodují ve svých závěrech, nebylo namístě provádět další dokazování Pokračování
- 5 -
55Ad 11/2016

uvedeným posudkem MUDr. P.D. Ze závěru posudku vypracovaného MUDr. P.D. nevyplývá procentuální pokles pracovní schopnosti, v uvedeném posudku lékař pouze popisuje zdravotní stav. Soud proto uzavřel, že zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Soud neshledal v postupu správních orgánů žádná pochybení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí. K námitce žalobce, že byl nesprávně posouzen jeho zdravotní stav, soud, uvádí, že se jedná o žalobcův subjektivní pocit, který je v rozporu s objektivními posouzeními odborných lékařů a posudkové komise. Soud proto nepřisvědčil žalobci, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého eventuálně třetího stupně, jestliže tři odborná posouzení jsou opačného názoru. Posudky odborných subjektů jsou ve shodě v otázce příčin invalidity žalobce, stupně jeho invalidity a jsou i řádně odůvodněné.

Soud poznamená, že v daném případě nelze zohlednit v tomto řízení okolnost, zda žalobce s tímto zdravotním postižením je schopen nalézt vhodnou práci či nikoliv.

Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 40 %, pak u žalobce se jedná o invaliditu prvního stupně. Napadené rozhodnutí proto nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Proto krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s, dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů přiznat.

Žalobci nebyla náhrada nákladů řízení přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť v tomto řízení žalobce nebyl úspěšný.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování
- 6 -
55Ad 11/2016

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. června 2017

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru