Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

55 A 7/2020 - 45Rozsudek KSCB ze dne 04.03.2021

Prejudikatura

2 As 46/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 As 122/2021

přidejte vlastní popisek

55 A 7/2020 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci

žalobce: S.P.

bytem X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 345/10, Praha 6 – Dejvice

proti žalované: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2020, č. j. KUJCK 85164/2020

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se včas podanou žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2020, č. j. KUJCK 85164/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 14. 4. 2020, č. j. MUST/8388/20/Kra (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že dne 22. 1. 2020 v čase kolem 14:09 hodin při řízení automobilu tovární značky X na silnici II. třídy č. 155 v obci Trocnov v prostoru před domem č. p. X ve směru od obce Ledenice směrem na obec Strážkovice dle silničního laserového rychloměru LTI 20/20 TruCam II překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci o 15 km/h. Tímto přestupkem žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 500 Kč podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu a povinnost uhradit náklady řízení stanovené paušální částkou 1 000 Kč.

2. Žalobce předně namítá, že skutek, jak je popsán ve výroku napadeného rozhodnutí, nebyl řádně prokázán. Tento svůj závěr žalobce odůvodňuje především nesprávným vymezením místa spáchání přestupku, k čemuž přikládá printscreeny ze serverů Mapy.cz a Google Maps zachycující údajné místo spáchání přestupku, obec Trocnov u domu č. p. X. Fotografie, včetně aplikace Street Wiew z předmětného místa spáchání přestupku se dle žalobce neshodují s fotografií z rychloměru, a proto lze mít za prokázané, že vozidlo nebylo změřeno v místě uvedeném ve výroku správních rozhodnutí. Jestliže místo změření vozidla není známo, nelze přezkoumat úpravu nejvyšší povolené rychlosti v místě skutečného měření vozidla žalobce.

3. Žalobce dále namítá nezákonnost výroku o sankci, neboť správní orgán nezhodnotil zákonná kritéria pro výměru sankce. Správní orgán byl povinen zvážit význam a rozsah následku přestupku, jak ukládá § 38 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“). Správní orgány však toto kritérium nijak nezhodnotily, přitom dle žalobce je význam a rozsah následku přestupku zcela zásadní, neboť z hlediska společenské nebezpečnosti určuje možné ohrožení zájmů vlivem způsobené škody. V daném případě žádný následek nenastal.

4. Žalobce v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 56/2019 – 28 pojednávající o nutnosti odůvodnění dopadu zákonných kritérií na individuální případy přestupků, na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2018, č. j. 5 As 182/2016 – 30, dle kterého představuje absence úvahy ohledně zákonných kritérií pro uložení pokuty vadu řízení, a konečně na rozsudek ze dne 31. 5. 2007, č. j. 4 As 64/2005 – 63, dle kterého je správní orgán povinen zabývat se všemi zákonnými hledisky pro ukládáni sankce, a který obsahuje požadavek na zdůvodnění výše ukládané pokuty nepřipouštějící rozumné pochyby o tom, že právě ukládaná pokuta odpovídá okolnostem individuálního případu.

5. Žalobce považuje výrok o sankci za nepřezkoumatelný, zmatečný a porušující zásadu zákazu dvojího přičítání. Správní orgán I. stupně vycházel z povahy a závažnosti přestupku, která je dána zejména objektem zájmu chráněného zákonem. Ten tkví v ochraně společnosti před nežádoucím nebezpečným jednáním v silniční dopravě. Dle žalobce však správní orgán I. stupně a potažmo i žalovaný porušili zásadu zákazu dvojího přičítání, neboť hodnotili typovou závažnost přestupku. Ta však byla zvážena již zákonodárcem, neboť objekt skutkové podstaty dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu je vždy stejný. V této souvislosti žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 2 As 23/2019 – 34.

6. Žalobci není zřejmé, jakým způsobem správní orgány zhodnotily přestupkovou minulost žalobce, tedy zda uložení sankce při horní hranici odráží hodnocení minulosti žalobce, nebo odráží úvahu o jeho možném přestupkovém jednání v budoucnu.

7. Závěrem žalobce a jeho právní zástupce vyslovili nesouhlas s publikací svých osobních údajů na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

Vyjádření žalovaného

8. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K namítanému nepřesnému místu spáchání přestupku uvedl, že obrazový výstup z rychloměru slouží primárně ke ztotožnění změřeného vozidla a k jeho identifikaci. K zaznamenání místa změření slouží pak souřadnice GPS uvedené na výstupním protokolu.

9. Žalovaný odmítl také námitku stran nedostatečného zhodnocení všech kritérií při stanovení sankce a porušení zásady zákazu dvojího přičítání. Dle žalovaného vycházel správní orgán I. stupně z povahy a závažnosti přestupku a dospěl k závěru, že přestupkovým jednáním došlo k porušení obecného objektu, jež spočívá v ochraně společnosti před nežádoucím jednáním v silniční dopravě.

Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích daných žalobními body. O žalobě soud rozhodl postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce a žalovaný s takovým postupem projevili souhlas.

11. Krajský soud dospěl na základě následujících skutkových zjištění a právních hodnocení k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Z úředního záznamu ze dne 22. 1. 2020, č. j. X se podává, že téhož dne prováděla policejní hlídka měření rychlosti zařízením TruCam II v obci Trocnov na silnici II třídy č. 155 v místě, kde je maximální povolená rychlost 50 km/h. V čase 14:09 hodin zde byla vozidlu žalobce naměřena rychlost 68 km/h, po odečtení odchylky 65 km/h, vozidlo bylo zastaveno poblíž budovy č. p. 93 v obci Trocnov a řidič včetně vozidla byl celou dobu pronásledování pod dohledem hlídky. Žalobce odmítl podepsat oznámení o přestupku. Skutkové okolnosti jsou rovněž zachyceny v záznamu o přestupku s fotografickým výstupem z měřícího zařízení.

13. Ve spise je založen ověřovací list rychloměru ze dne 6. 2. 2019 a osvědčení způsobilosti obsluhy silničních rychloměrů.

14. Příkazem ze dne 5. 2. 2020, č. j. MUTS/3299/20/Kra správní orgán I. stupně ve věci zahájil řízení o přestupku. Dne 14. 2. 2020 byl správnímu orgánu proti příkazu doručen odpor společně s plnou mocí k zastupování žalobce M.J.

15. Žalobce byl předvolán k ústnímu jednání na den 13. 3. 2020, ke kterému se dostavil zmocněnec M.J.. Během ústního jednání bylo provedeno dokazování oznámením o přestupku sepsaném dne 29. 1. 2020, č. j. KRPC-11871-6/PŘ-2020-020106-1; oznámením o dopravním přestupku sepsaným policejní hlídkou v místě konané silniční kontroly č. j. KRPC-11871-2/PŘ-2020-020106; úředním záznamem č. j. KRPC-11871-1/PŘ-2020-020106-1; oznámením podezření ze spáchání přestupku č. j. KRPC-11871-3/PŘ-2020-020106; evidenční kartou žalobce; fotodokumentací pořízenou na místě silniční kontroly; ověřovacími listy k měřícímu zařízení; dokladem o provedeném školení policistů; návodem k obsluze měřícího zařízení včetně přiloženého CD nosiče; příkazem ve věci; odporem proti příkazu; vyrozuměním o pokračování v řízení a předvolání; úředním záznamem o předvolání zakročujících policistů.

16. Ve spise jsou dále založeny protokoly o výsleších svědků – zasahujícího policisty J.K. a Š.J.

17. Zmocněnec žalobce dne 25. 3. 2020 předložil správnímu orgánu I. stupně vyjádření ve věci přestupku s tím, že namítal poškození rychloměru a úřední značky, a dále že při měření došlo k tzv. slip effectu.

18. Dne 14. 4. 2020 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným z popsaného přestupku. Správní orgán v prvostupňovém rozhodnutí popsal veškeré rozhodné okolnosti případu a rozsáhle reagoval na námitky uplatněné žalobcem v jeho vyjádření k věci. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce dne 30. 4. 2020 blanketním odvoláním, které ani přes výzvu správního orgánu I. stupně nebylo doplněno, a o kterém bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím.

19. Žalovaný neshledal důvodnost odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. V napadeném rozhodnutí konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn na základě řádně provedeného dokazování, z něhož bylo spáchání přestupku žalobcem postaveno najisto a jednoznačně prokázáno. Z fotografií není pochyb o tom, že se jedná o vozidlo žalobce, přičemž fotografie na oznámení o podezření ze spáchání přestupku je generována programem sloužícím pro tisk protokolu. Protokol zobrazuje měřící snímek a snímek tabulky registrační značky a se snímky nelze nikterak manipulovat. Žalovaný konstatoval, že prvostupňový správní orgán postupoval v souladu se zákonem a rozhodnutí není zatíženou žádnou vadou. Výrok o vině obsahuje veškeré zákonné náležitosti, správní trest byl uložen v souladu zákonných ustanovení, bylo přihlédnuto k osobě pachatele a jeho přestupková minulost byla vzata v potaz v tom smyslu, že dříve uložené tresty zřejmě neměly správný represivní a výchovný účinek.

20. Usnesením ze dne 12. 10. 2020, č. j. KUJCK 127133/2020 (dále též „opravné usnesení“) bylo žalobou napadené rozhodnutí opraveno postupem podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád na čtvrté straně tak, že text „K uložené sankci odvolací orgán sděluje, že správní trest byl uložen podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu v souladu s ustanoveními § 35 až 41 a § 46 zákona o přestupcích, podle kterého se za uvedený přestupek uloží pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč. Napadeným rozhodnutím byla odvolateli uložena pokuta ve výši 2 500 Kč, tedy spodní hranici zákonného rozpětí.“ byl nahrazen textem „K uložené sankci odvolací orgán sděluje, že správní trest byl uložen podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu v souladu s ustanoveními § 35 až 41 a § 46 zákona o přestupcích, podle kterého se za uvedený přestupek uloží pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč, tedy na horní hranici uvedeného zákonného rozpětí.“. Žalobce podal proti uvedenému opravnému usnesení odvolání, neboť považoval za nepřípustnou změnu smyslu napadeného rozhodnutí a měl za to, že se nejedná o pouhou písařskou chybu. O odvolání rozhodlo Ministerstvo dopravy jako nadřízený správní orgán rozhodnutím ze dne 13. 1. 2021, č. j. 4897/2020-160-SPR/3 tak, že odvolání zamítlo a opravné usnesení potvrdilo. V odůvodnění ministerstvo konstatovalo, že přes určité procesní pochybení, spočívající v nesprávném ustanovení pro zákonnou sazbu správního trestu, neexistuje důvod ke zrušení rozhodnutí v meritu věci a žalovaný při vydání opravného usnesení postupoval v souladu s platnou právní úpravou.

21. Krajský soud nejprve odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že soud je beze zbytku povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvracet. Úkolem soudu totiž je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013 – 19, veškerá rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz). Není proto smyslem soudního přezkumu opakovat vyřčené skutečnosti a soud smí toliko odkázat na odůvodnění správních rozhodnutí v případě názorové shody (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005 – 130).

22. Odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí neobsahovalo jedinou věcnou odvolací námitku, ačkoliv v žalobě najednou poukazuje na řadu nedostatků. Krajský soud však nemůže být dalším odvolacím orgánem a nemůže nahrazovat činnost správních orgánů. Takový postup již Nejvyšší správní soud v minulosti hodnotil jako účelový, když v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 1 As 83/2013 – 60 konstatoval, že „je obecně vhodné, aby stěžovatel neuchovával paletu námitek proti přestupkovému rozhodnutí na pozdější dobu, ale uplatnil jej již v I. stupni přestupkového řízení. Jinak se stěžovatel zbytečně připraví o posouzení námitek v obou instancích správního řízení. Navíc se může teprve ex post podaná obrana o chybách měření jevit dle kontextu věci jako účelová.“

23. Žalobce zprvu namítl, že skutek kladený žalobci za vinu, nebyl řádně prokázán, když nebylo postaveno najisto místo spáchání přestupku. Žalobce své tvrzení opřel o snímky pořízené formou printscreenu aplikací Mapy.cz, Google Maps a Streetwiew, které mají zachycovat jiné místo, než bylo místo změření žalobcova vozidla, neboť se údajně snímky s výstupem z protokolu o měření neshodují.

24. Krajský soud nepovažuje provedení dokazování přiloženými snímky za důvodné, neboť dokument Oznámení podezření ze spáchání přestupku č. j. KRPC-11871-3/PŘ-2020-020106 obsahuje protokol z měření a fotografie zachycující vozidlo žalobce včetně detailně čitelné SPZ. Místo měření je na protokolu specifikováno souřadnicemi GPS. Fotografie i protokol jsou generovány programem sloužícím pro tisk protokolu a jsou příslušenstvím rychloměru. Se snímky nelze manipulovat. Pokud by došlo k vadnému měření například z důvodu, že by záměrný kříž zachytil jen část měřeného vozidla, nebo překážku před měřeným vozidlem, měřící zařízení by vyhodnotilo chybu měření, tuto chybu nahlásilo a nedošlo by tak k validnímu změření rychlosti. Taková situace však v nyní posuzované věci nenastala a záměrný kříž se na snímku z měření nachází téměř přesně na středu měřeného vozidla, přičemž žádná překážka na snímku není. Skutečnost, že v úředním záznamu je uvedena bližší specifikace místa měření v blízkosti budovy s daným popisným číslem, má především orientační a upřesňující význam, aby v popisu skutku bylo místo spáchání přestupku konkretizováno co nejpřesněji. Je proto zcela legitimní, že snímky předkládané žalobcem mohou zachycovat jiný pohled, než je na fotografiích z měření, neboť žalobce jen těžko mohl odhadnout přesnou polohu umístění policejního vozidla s měřícím zařízením. Podle soudu proto není možné fotograficky zachytit okolí se stoprocentní přesností, jako u snímku z měření, pokud mapové aplikace nejsou orientovány v přesném bodě umístění policejního vozidla. Nadto soud připomíná, že místo měření bylo ověřeno v rámci provedeného ústního jednání a oba přítomní policisté jej ztotožnili, když uvedli, že měření rychlosti prováděli dne 22. 1. 2020 v obci Trocnov na silnici II. třídy poblíž čísla popisného 13.

25. Otázkou vymezení místa spáchání přestupku se Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně zabýval a lze odkázat na rozsudek ze dne 16. 7. 2015, č. j. 4 As 63/2015 – 52, dle kterého „místo spáchání přestupku lze určit s větší či menší přesností, přičemž je třeba odmítnou úvahy o nutnosti specifikovat místo spáchání přestupku v každém případě s přesností na 1 m pomocí GPS souřadnic.“.

26. K námitce žalobce, že v místě měření mohl platit jiný rychlostní limit, než 50 km/h soud uvádí, že v tomto ohledu tížilo žalobce důkazní břemeno. Jak konstatoval Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozsudku ze dne 7. 2. 2020, č. j. 29 A 1/2018 – 72 „zásada oficiality v přestupkovém řízení totiž znamená, že důkazní břemeno je sice na správním orgánu, avšak pokud je tvrzením obviněného (žalobce) z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal. Pokud by tomu tak nebylo, znamenalo by to, že jakékoliv tvrzení obviněného z přestupku by musel dokazovat správní orgán, což by vedlo ke zcela absurdním situacím (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2013, č. j. 3 As 9/2013-35).“ Povinnost správních orgánů zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou pochybnosti, byla v nyní řešené věci splněna a ani nové důkazní návrhy na ztotožnění místa měření nemohou tato zjištění vyvrátit. Výrok rozhodnutí je podložen relevantními ucelenými zjištěními, které byly potvrzeny provedeným dokazováním. Krajský soud nemá pochybnosti o tom, že k měření došlo na území obce Trocnov, kde platí nejvyšší povolená rychlost 50 km/h.

27. Krajský soud proto pokládá námitku žalobce směřující k nesprávnému vymezení místa spáchání přestupku za nedůvodnou.

28. V souvislosti se sankcí žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost musí být vykládána jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je proto vyhrazeno závažným vadám, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí správního orgánu meritorně přezkoumat.

29. Krajský soud v daném případě nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí ani prvostupňového rozhodnutí neshledal. Obě správní rozhodnutí zachycují nosné úvahy a podrobný popis skutečností a důkazů, z nichž správní orgány v řízeních vycházely. Správní orgány poskytly ucelenou argumentaci, z níž je zřejmé, proč námitky žalobce nemohou obstát. Správní orgán I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, skutek byl ústně projednán, byli vyslechnuti svědci a důkazně byly provedeny a zhodnoceny veškeré dokumenty obsažené ve správním spise. Fotografie zachycená v protokolu z měření je výstupem z měřícího zařízení a na vůli policistů nezávislým důkazním prostředkem. Vina žalobce byla proto dostatečně prokázána. Důkaz o naměřené rychlosti žalobce byl pořízen bezvadným měřícím zařízením, které splňovalo zákonné požadavky, bylo obsluhováno proškolenými policisty a bylo prováděno na přehledném úseku schváleném příslušným orgánem veřejné správy. Pochybnosti nevznikly ani ohledně osoby pachatele přestupku.

30. Žalobce namítal, že správní orgány nezohlednily zákonná kritéria pro uložení sankce. Za přestupek spáchaný žalobcem lze podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uložit sankci v zákonném rozpětí 1 500 až 2 500 Kč. Žalobci byla uložena pokuta při samé horní výši zákonného rozpětí ve výši 2 500 Kč.

31. Ukládanou sankci odůvodnil správní orgán I. stupně na stranách 13-14 prvostupňového rozhodnutí, kde se podrobně zabýval všemi kritérii, jež mu k určení druhu trestu a jeho výměry ukládá zákon, konkrétně pak ustanovení § 36 a § 37 přestupkového zákona. Žalovaný neshledal v postupu správního orgánu I. stupně žádné pochybení a s odůvodněním se ztotožnil. Krajský soud rovněž neshledal žádná pochybení ohledně uložené sankce co do druhu a její výměry. Správní orgány zhodnotily všechna zákonná kritéria. Ta jsou v prvostupňovém rozhodnutí podrobně rozebrána a následně žalovaným v napadeném rozhodnutí, ve znění opravného usnesení, potvrzena.

32. Není důvodný argument žalobce, dle kterého správní orgány nehodnotily význam a rozsah následku přestupku. Výčet skutečností poukazujících na povahu a závažnost přestupku v § 38 přestupkového zákona je demonstrativní (na což je poukázáno užitím slova zejména), a pokud spáchaným přestupkem nebyl způsoben žádný následek, není nutné neexistující následek zohledňovat. Zákonné ustanovení § 38 písm. b) přestupkového zákona počítá s možnou existencí následku spáchaného přestupku, a pakliže skutečně k následku dojde, je povinností správních orgánů zohlednit jej při ukládání správního trestu. K takové situaci však v posuzované věci nedošlo. Správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí poukázal na skutečnost, že následek spočíval v porušení zájmu chráněného zákonem a nebylo potřeba úsilí k odstranění škodlivého následku. Správní orgán se toliko vypořádal s porušeným významem zákonem chráněného zájmu, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi spáchání, včetně zavinění. V prvostupňovém rozhodnutí správní orgán I. stupně uvádí, že v jednání žalobce neshledal polehčující ani přitěžující okolnosti.

33. Z hlediska způsobu spáchání přestupku správní orgány konstatovaly, že žalobce jednal z vědomé nedbalosti, přičemž jako držitel řidičského oprávnění má prokazatelně znalosti z legislativy upravující podmínky provozu na pozemních komunikacích. Z hlediska posouzení okolností spáchání přestupku správní orgány konstatovaly, že žalobce jednal z vlastní vůle za plného vědomí v denní době na veřejném prostranství, na místě veřejnosti přístupné pozemní komunikaci s náhodným pohybem dalších účastníků silničního provozu. Svým hodnocením správní orgány neporušily zásadu zákazu dvojího přičítání, neboť způsob a okolnosti spáchání přestupku jsou správní orgány povinny zohlednit při určení druhu a výměry správního trestu, coby jednu ze složek povahy a závažnosti přestupku. Správní orgány toliko konstatovaly, jakým způsobem a za jakých okolností k přestupku došlo a takový způsob odůvodnění není možné považovat za porušení zákazu dvojího přičítání ve smyslu žalobcem uváděného rozsudku NSS ze dne 6. 2. 2020, č. j. 2 As 23/2019 – 34. Konstatování, že k přestupku došlo v denní době na veřejném prostranství, na místě veřejnosti přístupné pozemní komunikaci toliko poukazuje na naplnění znaků skutkové podstaty spáchaného přestupku. V daném případě byl porušen tzv. obecný objekt, spočívající v ochraně společnosti před nežádoucím jednáním v silniční dopravě. Tento chráněný objekt je pak podrobněji specifikován ve skutkové podstatě § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, jehož porušení se žalobce dopustil.

34. Krajský soud považuje odůvodnění zákonných kritérií zohledněných při ukládání trestu ze strany správních orgánů za zcela dostačující a přesvědčivé. Judikatura, na kterou žalobce v této souvislosti odkazuje, je krajskému soudu známa, nicméně na posuzovanou věc není zcela přiléhavá, neboť správní orgány nerezignovaly na svou povinnost řádně odůvodnit výši ukládané sankce.

35. Nelze se ztotožnit ani s námitkou poukazující na nesprávné zohlednění přestupkové minulosti žalobce. Správní orgány zohlednily opakované porušování rychlostních limitů seznatelné z evidenční karty řidiče a krajský soud se s takovým postupem zcela ztotožňuje. Opakované porušování zákona žalobcem představuje relevantní kritérium pro udělení výše pokuty v dané výši. Žalobci byl v minulosti krom opakovaných pokut uložen i trest zákazu činnosti a zcela zřejmě neměly dříve uložené tresty žádoucí represivní a preventivní účinek, když žalobce nenapravily v povinnosti neporušovat pravidla silničního provozu.

36. Závěrem krajský soud stručně reaguje na rozsáhlý nesouhlas žalobce a jeho právního zástupce s vyvěšováním jejich osobních údajů na síti internetu a na webu Nejvyššího správního soudu. Krajský soud má za to, že není v jeho kompetenci jakkoliv ovlivnit údaje, které jsou zveřejňovány na webových stránkách Nejvyššího správního soudu a vzhledem k tomu, že žalobce v bodě 29 žaloby uvedl, že se nejedná o žalobní námitku, ani o kasační námitku, ale pouze o upozornění adresované Nejvyššímu správnímu soudu, ponechává krajský soud tuto argumentaci bez jakékoliv analýzy.

Závěr a náklady řízení

37. Krajský soud uzavírá, že správní orgány zjistily skutkový stav bez pochybností. Všechny listiny ve správním spise jsou ve vzájemném souladu a představují ucelený a přesvědčivý řetězec, v němž žádný důkaz nezpochybňuje pravost, věrohodnost a přesvědčivost ostatních důkazů. Žádná z žalobních námitek není důvodná.

38. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo tvrzeno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 4. března 2021

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru