Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 Ad 5/2020 - 39Rozsudek KSCB ze dne 27.07.2020

Prejudikatura

4 As 3/2008 - 78


přidejte vlastní popisek

54 Ad 5/2020 - 39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci

žalobce: J. S., narozen

bytem

proti žalovanému: Ministerstvu práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2020, č. j. MPSV-2020/26938/913

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 29. 3. 2020 doručena žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2020, č. j. MPSV-2020/26938/913, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích (dále jen „úřad práce“) ze dne 27. 11. 2019, č. j. 238409/19/TA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o poskytnutí dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 741 Kč měsíčně ode dne 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019.

2. Žalobce namítal, že úřad práce započítal příjmy žalobce dle vlastního úsudku a nikoli podle zákonných kritérií, avšak vždy tak, aby došlo k poškození žalobce. Žalobce tvrdil, že ze strany žalovaného docházelo ke zneužívání moci. Žalobce rozporoval, že by mu dne 26. 9. 2019 byly vyplaceny důchodové dávky. Žalobce poukazoval na rozhodnutí č. j. 68931/19/TA ze dne 5. 4. 2019, jímž bylo dle žalobce také rozhodnuto o příspěvku na bydlení, avšak způsob započtení příjmů byl odlišný.

II. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření byl vysvětlován způsob započítávání příjmů v případě žádosti o příspěvek na bydlení a také jak má být postupováno v této konkrétní věci při započítávání příjmů. K rozhodnutí č. j. 68931/19/TA ze dne 5. 4. 2019 žalovaný uvedl, že se týká řízení ve věci přeplatku na dávce příspěvku na bydlení, v němž je i zákonem předpokládán jiný způsob započítávání příjmů.

III. Obsah správních spisů

4. Ze správního spisu vyplynuly pro soud následující rozhodné skutečnosti: Součástí správního spisu je žádost o příspěvek na bydlení, doklad o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení, doručené úřadu práce dne 30. 9. 2019. Do správního spisu byly založeny také další listiny prokazující majetkové poměry žalobce. Dne 18. 10. 2019 byl žalobce vyzván úřadem práce k osobnímu dostavení se a upřesnění způsobu výplaty dávky a opravení údajů v dokladu o výši čtvrtletního příjmu za 3. čtvrtletí, téhož dne bylo vydáno usnesení o přerušení řízení o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení. Proti usnesení o přerušení řízení podal žalobce odvolání, které nesplňovalo požadované náležitosti, a tak byl žalobce vyzván k odstranění nedostatků. Žalobce úřadu práce doručil doplnění odvolání, které bylo rozhodnutím ze dne 5. 11. 2019, č. j. MPSV – 2019/227357-913 zamítnuto a usnesení o přerušení potvrzeno.

5. Dne 4. 11. 2019 byla úřadu práce nahlášena změna způsobu výplaty dávky a doklad o výši čtvrtletního příjmu. Úřad práce dne 13. 11. 2019 oznámil pokračování předmětného správního řízení. Dne 27. 11. 2019 bylo vydáno rozhodnutí č. j. 238409/19/TA, jímž bylo rozhodnuto o poskytnutí žalobci dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 741 Kč ode dne 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne 29. 11. 2019 odvolání, neboť nesouhlasil se způsobem započítávání příjmů žalobce. Dne 16. 1. 2020 žalovaný žádal o součinnost Českou poštu v záležitosti doručování poštovních poukázek typu B. Na tuto žádost reagovala Česká pošta dne 20. 1. 2020 sdělením, v němž celý postup doručování poštovních poukázek typu B o hodnotě vyšší 20 000 Kč popsala. Odvolání bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

IV. Právní názor soudu

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

7. Žaloba není důvodná. 8. Krajský soud v prvé řadě poukazuje na zákonné ustanovení upravující podmínky nároku na příspěvek na bydlení, a to § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Podle uvedeného ustanovení nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a zároveň tento součin není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Uvedené lze transponovat do následujícího vzorce: výše příspěvku na bydlení = průměrné měsíční náklady žalobce na bydlení – (průměrný měsíční příjem žalobce za 3. čtvrtletí 2019 * 0,30), po dosažení konkrétních částek má vzorec podobu: 741 = 3931 – (10 633 * 0,30). Jakým způsobem správní orgány a potažmo i zdejší soud dospěly k dosazení uvedených konkrétních částek, bylo detailně popsáno jak v prvostupňovém a napadeném rozhodnutí, tak i v následujících odstavcích tohoto rozsudku.

9. Žalobce v dokladu o výši čtvrtletního příjmu za rozhodné období 3. čtvrtletí roku 2019 zaškrtl, že pobíral peněžité dávky nemocenského pojištění od OSSZ, zároveň nebyl povinen uvádět výši poskytnuté peněžité dávky, neboť tu si je schopen úřad práce zjistit. Žalobce svým podpisem souhlasil se zjišťováním výše vyplácených dávek nemocenského pojištění, což podle zjištění úřadu práce byla částka v celkové výši 11 165 Kč, konkrétně dne 23. 7. 2019 byla vyplacena částka 10 527 Kč a dne 15. 8. 2019 částka 638 Kč. Žalobci byl dále vyplacen invalidní důchod ve výši 20 735 Kč (částku měl žalobce připravenou k vyzvednutí ode dne 26. 9. 2019). Žalobce rozporoval, že by k výplatě invalidního důchodu došlo ve 3. čtvrtletí 2019, na to zdejší soud reaguje odkazem na písemnost založenou do správního spisu označenou jako „Odpověď na Váš požadavek na součinnost“ odeslanou žalovanému Českou poštou. Žalovaný se České pošty dotazoval na to, kdy byla poštovní poukázka B doručena (vložena do schránky) žalobci, na což Česká pošta reagovala slovy: „Poštovní poukázka B, podací pošta X, podací číslo X, datum podání 25. 9. 2019, částka 20 735 Kč, adresát J.S., N. 86, Č.Z., Ch., nebyla adresátovi vložena do domovní schránky. Poštovní poukázky s částkou vyšší 20 000 Kč jsou oznámeny prostřednictvím tiskopisu „Výzva“ a připraveny k vyzvednutí na příslušné poště. Výzva k vyzvednutí výše uvedené peněžní poukázky byla adresátovi doručena dne 26. 9. 2019, ten den byla poukázka připravena k vyzvednutí.“

10. Na tomto místě je dále nezbytné poukázat na § 5 odst. 3 písm. b) zákona o státní sociální podpoře, podle kterého, zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené mimo jiné v odstavci 1 písm. c) čili dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny. K výplatě invalidního důchodu ze strany České správy sociálního zabezpečení podle všech podkladů došlo ještě v rámci 3. čtvrtletí, pro projednávanou věc není nijak významné, kdy si žalobce úřadem práce již poukázané finanční prostředky vybral, významné je, od jakého okamžiku byly žalobci k dispozici k vyzvednutí. Skutečnost, že si žalobce vybral příjem z důchodového pojištění teprve dne 7. 10. 2019, což je již ve 4. čtvrtletí, není pro věc nijak zásadní, neboť pro projednávanou věc je rozhodující, kdy měl žalobce dávky důchodového pojištění k dispozici, což bylo ode dne 26. 9. 2019, tudíž ještě ve 3. čtvrtletí. Volba žalobce vyzvednout si poukázanou částku až v měsíci říjnu, byla již jen volbou žalobce, ale na skutečnosti, že ze sféry úřadu práce se předmětná poukazovaná částka dostala již ve 3. čtvrtletí, to nic nemění. Úřad práce předmětné finanční prostředky uvolnil ve prospěch žalobce ve 3. čtvrtletí 2019, o tom nemá zdejší soud žádné pochybnosti. Skutečnost, že si žalobce finanční prostředky vyzvedl až v říjnu, v tomto ohledu není významná. Ke způsobu výplaty dávek důchodového pojištění se podrobně vyjádřil žalovaný na stranách 3 a 4 napadeného rozhodnutí, z toho důvodu krajský soud odkazuje v podrobnostech na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

11. Ustanovení § 4 zákona o státní sociální podpoře stanovuje, že příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se určí jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Součet jednotlivých příjmů žalobce ve 3. čtvrtletí tvořily dvě vyplacené dávky nemocenského pojištění a vyplacený invalidní důchod, konkrétně se jednalo o částky 10 527 + 638 + 20 735 = 31 900, abychom získali průměrný měsíční příjem, je třeba tuto výslednou sumu vydělit třemi, z čehož nám vyjde částka 10 633 Kč.

12. Pro úplnost zdejší soud podotýká, že skutečnost, že je žalobce vlastníkem bytu, na nějž žádá o příspěvek na bydlení a v němž má hlášený trvalý pobyt, byla ověřena v katastru nemovitostí.

13. Z podkladů založených do správního spisu dále vyplynulo, že žalobce ve dnech 22. 7. 2019, 29. 7. 2019 a 20. 9. 2019 uhradil zálohy na elektrickou energii vždy ve výši 1 100 Kč (celkem 3 300 Kč). Náklady na bydlení byly úřadem práce dále vypočteny v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) a c) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném do dne 31. 12. 2019. Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném do dne 31. 12. 2019 jsou náklady na bydlení u bytu žalobce jako vlastníka žijícího samostatně v domácnosti za kalendářní měsíc stanoveny ve výši 2 050 Kč a podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném do dne 31. 12. 2019 byly náklady na pevná paliva za kalendářní měsíc stanovena částkou 781 Kč. Celkové náklady na bydlení za rozhodné období 3. čtvrtletí 2019 tak byly s ohledem na uvedené stanoveny v celkové výši 11 793 Kč, čili průměrně každý měsíc 3. čtvrtletí 2019 činily náklady na bydlení částku ve výši 3 931 Kč.

14. Krajský soud má za to, že postup správních orgánů při určování výše příspěvku na bydlení byl zcela v souladu se zákonem, úřad práce při výpočtu postupoval naprosto přesně podle zákonných kritérií, což v odvolacím řízení potvrdil i žalovaný. Námitky žalobce, že správní orgány určují výši příspěvků podle vlastního uvážení, a to v rozporu se zákonem stanovenými pravidly, tak byly zcela nedůvodné a absolutně nepodložené. Jak bylo již prokázáno výše, výpočty správních orgánů zcela korespondují s výpočty zdejšího soudu, který postupoval striktně v mezích zákona. Žalobce nebyl schopen v žalobě konkrétně specifikovat, v čem postupoval úřad práce a následně i žalovaný v rozporu s právními předpisy, kde bylo namísto zákonných požadavků aplikováno vlastní uvážení.

15. Žalobce konkretizoval pouze žalobní námitku týkající se nesprávného započtení mezi příjmy 3. čtvrtletí dávky důchodového pojištění, kterou měl žalobce k dispozici ode dne 26. 9. 2019, byť byla vyzvednuta až 7. 10. 2019. K této skutečnosti se zdejší soud již podrobně vyjadřoval v odstavci 11 tohoto rozsudku a dospěl k jednoznačnému hodnocení této námitky jako nedůvodné. Žalobce měl zcela prokazatelně finanční prostředky k dispozici ve 3. čtvrtletí 2019 a tato skutečnost je pro posouzení celé věci rozhodující.

16. Obecná tvrzení žalobce o zneužívání pravomoci nebyla žalobcem blíže konkretizována a jeví se jako naprosto neopodstatněná, a tudíž nedůvodná. Úkolem zdejšího soudu jako správního soudu není domýšlet jednotlivé žalobní body. Rovněž lze podotknout, že kvalita odůvodnění rozsudku zcela odpovídá kvalitě žalobních bodů, což předpokládá i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78: „K tomu je ale třeba dodat, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým způsobem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ Obdobný názor je zastáván též v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 58/2019 – 36: „Nejvyšší správní soud v této souvislosti připomíná, co již dříve ve svých rozsudcích vyslovil, totiž že kvalita žaloby (a obdobně též kasační stížnosti) předurčuje kvalitu a obsah rozhodnutí soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. července 2009, č. j. 7 As 73/2008 - 65). Ve správním soudnictví se uplatňuje dispoziční zásada, dle níž náleží klíčová role při určení předmětu a rozsahu soudního přezkumu žalobci. Není úkolem soudů ve správním soudnictví, aby nahrazovaly činnost žalobce při formulaci žalobních, popř. kasačních námitek a samy je dotvářely (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 3. 1999, sp. zn. I. ÚS 164/97, a ze dne 19. 11. 1999, sp. zn. IV. ÚS 432/98).“ Krajský soud uzavírá, že pro jakékoliv zneužití pravomoci ze strany žalovaného či úřadu práce nesvědčí žádné okolnosti případu.

17. Žalobce porovnával postup úřadu práce v projednávané věci, v níž bylo rozhodováno o poskytnutí příspěvku na bydlení, s řízením o vzniku přeplatku na dávce příspěvek na bydlení za zcela jiné rozhodné období, k čemuž odkazoval na sdělení OSSZ Havlíčkův Brod ze dne 5. 8. 2019, č. j. 47005/010/014089/5002/19/SI ve věci „žádosti k provedení opětovné kontroly zaměstnavatele A.M.“. Krajský soud zdůrazňuje, že nelze srovnávat postup správních orgánů ve zcela odlišných řízeních, byť se jednalo o příspěvek na bydlení. V řízení o vzniku přeplatku na příspěvku na bydlení z důvodu neoznámení příjmů žalobce z výdělečné činnosti je zákonem výslovně v § 5 odst. 3 písm. a) zákona o státní sociální podpoře předpokládáno odlišné započítávání příjmů z výdělečné činnosti v rámci odlišného rozhodného období. Ustanovení § 5 odst. 3 zní:

„Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené a) v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny.“

Žalobce nevzal na vědomí výrazné odchylky v jednotlivých řízeních a snaží se směšovat pravidla stanovená pro odlišná řízení. Námitka, že nebylo správními orgány postupováno v obou řízeních shodně, je proto hodnocena rovněž jako zcela nedůvodná.

18. Krajský soud má za to, že žalovaný i úřad práce postupovali zcela zákonným způsobem při poskytování příspěvku na bydlení za 3. čtvrtletí 2019 a napadené i prvostupňové rozhodnutí jsou přezkoumatelná a v souladu se zákonem.

V. Závěr, náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 27. července 2020

JUDr. Marie Trnková v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru