Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 Ad 11/2017 - 39Rozsudek KSCB ze dne 21.02.2018

Prejudikatura

8 Ads 77/2015 - 55


přidejte vlastní popisek

54 Ad 11/2017 - 39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci

žalobce: O. T., narozený X
bytem X
zastoupený obecným zmocněncem P. T.
bytem Ž. X, T. S.

proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017, č. j. MPSV-2017/99814-913

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává .

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 14. 7. 2017 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 11. 5. 2017, č. j. MPSV-2017/99814-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 3. 2017, č. j. 104869/17/CB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl přiznán příspěvek na zvláštní pomůcku – „stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě“ ve výši 17 462 Kč podle § 9, § 10, § 11 a § 14 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Pokračování
- 2 -
54Ad 11/2017

„zákon č. 329/2001 Sb.“), a příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

2. Žalobce podal dne 21. 3. 2016 žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku, a to stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Žalobce požadoval příspěvek ve výši 226 092 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že předmětné stavební úpravy byly provedeny za účelem odstranění bariéry, které nebylo možné dosáhnout jiným řešením než provedenou úpravou, a proto mu měl být správním orgánem I. stupně přiznán příspěvek v požadované výši. Žalobce je přesvědčen, že náklady vynaložené na stavební úpravy, které nebyly správními orgány posouzeny jako stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, skutečně byly stavebními pracemi, které nezbytně souvisely s bezbariérovou úpravou koupelny a WC odpovídající postižení žalobce, stavebním požadavkům a normám pro pohybově postižené osoby užívající mechanický či elektronický invalidní vozík. Žalobce poukazoval na skutečnost, že po stavebních úpravách vznikl v jeho pokoji prostor o velikosti 4,00 m x 1,9 m, přičemž na každé ze čtyř stran pokoje vznikly otvory. Vzhledem k tomu, že žalobce užívá dvě zdravotní pomůcky, a to elektricky polohovatelnou postel o velikosti 2,20 m x 1,1 m a invalidní vozík odpovídající jeho velikosti, který potřebuje k otočení 1,2 m, což vyplývá nejen z norem, ale potvrzuje to i faktický stav, byly prostory pokoje nedostatečné.

3. Žalobce namítal, že nedošlo-li by k předmětným úpravám, a tím rozšíření prostoru a dveří, byl by tím zcela vyloučen pohyb žalobce po domě. Žalobce považuje provedené stavební úpravy spojené s rozšířením dveří v bytě za plně v souladu se stavebními pracemi spojenými s rozšířením dveří v bytě v souvislosti se stavebními úpravami s uzpůsobením koupelny a WC.

4. Další žalobní námitkou žalobce poukazoval na nesrozumitelnost právního předpisu spočívající v nejasném výkladu Přílohy č. 1, část I., bod 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“). Žalobce namítal, že není v předmětné vyhlášce jednoznačně stanoveno, zda se jedná o stavební úpravy dveří ve vzdálenosti 15 cm od zárubní dveří a zda na všechny čtyři strany dveří či jen na tři nebo dvě strany. Zároveň žalobce namítal, že není ze znění legislativy zřejmé, zda se stavební práce mohou týkat vícero dveří. Dle tvrzení žalobce nebylo žalovaným vyžadováno podrobnější popsání položek rozpočtu.

5. Žalobce dále uvedl, že využil svého práva podat námitky, a to ústní formou, nicméně správní orgán I. stupně na ně žádným způsobem nereagoval. Žalobce v žalobě zmínil údajně existující Metodiku, s níž však neměl možnost se seznámit. Žalobce závěrem sdělil, že před započetím úprav disponoval vícero možnostmi stavebních úprav, které bylo možné provést, nicméně v souvislosti se slibnými tvrzeními správních orgánů se žalobce rozhodl pro předmětnou podobu stavebních úprav. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že předmětné příspěvky jsou nenárokovými částkami.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

6. Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby.

7. Žalovaný poukázal na samotné zákonné označení finanční částky poskytované správním orgánem I. stupně, což je označení „příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky“. Ze slova příspěvek lze dovozovat, že poskytnutá částka má osobě s těžkým zdravotním postižením dopomoci k pořízení zvláštní pomůcky, nemá však sloužit k úhradě celkových nákladů.

8. Správní orgán I. stupně se vyjádřil k položkám uvedeným v rozpočtu, a to položkám 1 – 4 zemní práce, 5 – 12 základy a zvláštní zakládání, 13 – 18 svislé a kompletní rekonstrukce, 19 – 22 vodorovné konstrukce, 23 – 25 úprava povrchů vnitřní, 26 – 29 úprava povrchů vnější, 30 – 32 podlahy a podlahové konstrukce, 34 – 36 bourání konstrukcí, 44 – 47 izolace proti vodě, 48 – 55 živičné krytiny, 56 – 61 izolace tepelná, 62 – 74 konstrukce tesařské, 75 – 77 a 79 – 81 konstrukce Pokračování
- 3 -
54Ad 11/2017

truhlářské. Správní orgán I. stupně ke zmíněným stavebním pracím uvedl, že se dle jeho uvážení nejedná o stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Správní orgán I. stupně postupoval podle Přílohy č. 1 k vyhlášce o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a dospěl k závěru, že provedené práce nelze uznat jako stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Žalovaný uvedené doplnil, že v případě projednávaného příspěvku se musí jednat pouze o stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě jako je bourání či odstranění prahů a materiál, který s takovými úpravami bezprostředně souvisí (např. cihly), nikoli však nové dveře. Zároveň žalovaný konstatoval, že se musí jednat pouze o úpravy bytu, nikoli o stavební úpravy společných prostor nemovitostí. Žalovaný upozornil na povinnost při použití správního uvážení zachovávat objektivitu a nestrannost a sledovat předepsaný účel. Žalovaný v rámci odvolacího řízení přezkoumával zákonnost prvostupňového rozhodnutí, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo k překročení zákonných mezí správního uvážení ani k jeho zneužití.

9. K námitce žalobce, že byly námitky podány ústně, žalovaný uvedl, že takové tvrzení nemá oporu ve spisové dokumentaci.

10. Žalovaný popsal posuzující kritéria při určování výše příspěvku na zvláštní pomůcku. V souvislosti s podrobným rozborem kritérií žalovaný potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť neshledal důvody, pro něž by mělo být rozhodnuto jinak. Žalovaný závěrem konstatoval, že skutkový stav věci byl zjištěn v rozsahu nezbytném pro soulad úkonů s požadavky uvedenými v právních předpisech a současně nevyvstávají žádné důvodné pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu.

III. Stručný obsah správních spisů

11. Ze spisů předložených správními orgány soud zjistil následující podstatné skutečnosti.

12. Součástí správního spisu je žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku, která byla doručena správnímu orgánu I. stupně dne 21. 3. 2016. Do správního spisu bylo dále přiloženo prohlášení projektanta ze dne 22. 2. 2016, položkové rozpočty za jednotlivé stavební úpravy domu, souhlas vlastníka domu s provedením stavebních úprav pro potřeby ZTP, projektové dokumentace, přehled oprávněných úředních osob, žádost o posouzení zdravotního stavu žalobce pro potřeby řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku ze dne 8. 4. 2016.

13. Správní orgán I. stupně přerušil řízení usnesením č. j. 141848/16/CB na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení bude posuzovat zdravotní stav žadatele o dávku. Okresní správa sociálního zabezpečení České Budějovice doručila dne 1. 11. 2016 správnímu orgánu I. stupně posudek o zdravotním stavu žalobce, v němž konstatovala, že není mobilní ani na lůžku, pohybovat se může pouze za pomoci invalidního vozíku a druhé osoby, přičemž takový stav je trvalý.

14. Dne 1. 11. 2016 vydal správní orgán I. stupně oznámení o pokračování správního řízení. Správní orgán I. stupně vydal dne 25. 11. 2016 rozhodnutí č. j. 415377/16/CB, jímž žalobci přiznal příspěvek na zvláštní pomůcku ve výši 17 462 Kč. Správní orgán I. stupně vycházel z § 10 odst. 2 zákona o poskytování dávek, předpokládal proto spoluúčast žalobce 10 % z předpokládané či již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, která dle správního orgánu I. stupně činila 19 402 Kč. Žalovaný dospěl k částce 19 402 Kč na základě součtu těch položek z rozpočtu položek, které se vztahovaly ke stavebním pracím spojených s rozšířením dveří v bytě. Při odečtení 10 % ze zmíněné částky dosahoval příspěvek na zvláštní pomůcku výše 17 462 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. 12. 2016 odvolání, v němž mimo jiné namítal, že příjmy domácnosti a všech osob společně posuzujících nedosahují 8 násobku životního minima. Žalobce poukázal na fakt, že nepožaduje úhradu všech nákladů souvisejících s úpravami bytu, neboť taková částka je až trojnásobně vyšší. Žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené prvostupňové rozhodnutí dne 8. 2. 2017 rozhodnutím č. j. MPSV-2017/31038-913 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Žalovaný zjistil pochybení správního orgánu I. stupně, Pokračování
- 4 -
54Ad 11/2017

když ten při stanovení výše příspěvku v částce nižší než 24 000 Kč nevyzval žadatele o dávku k doplnění jeho příjmu, popř. příjmů ostatních společně posuzovaných osob, takovým jednáním byl porušen § 10 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb.

15. Správní orgán I. stupně po vrácení věci odvolacím správním orgánem vyzval žalobce k doložení chybějících údajů do žádosti o dávku. V reakci na výzvu doložil žalobce dne 9. 3. 2017 doklad o výši čtvrtletního příjmu svého a svého otce jako společně posuzované osoby, dále prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. Správní orgán I. stupně vyrozuměl žalobce dne 9. 3. 2017 o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení vyrozumění.

16. Správní orgán I. stupně následně dne 23. 3. 2017 vydal prvostupňové rozhodnutí č. j. 104869/17/CB, jímž rozhodl o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku – „Stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě“ ve výši 17 462 Kč. Správní orgán I. stupně shodně jako v předcházejícím řízení dospěl k závěru, že z doložených nákladů na zvláštní pomůcku se ne všechny položky vztahují výhradně k předmětné zvláštní pomůcce, vybral proto z rozpočtu pouze některé položky, které lze dle správního uvážení uznat za stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Správní orgán I. stupně na základě údajů, které byly doplněny, dospěl k závěru, že žalobce splňuje podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku. Správní orgán I. stupně vyčíslil konečné náklady na zvláštní pomůcku ve výši 19 402 Kč, od této částky odečetl 10 % spoluúčast ve výši 1 940 Kč. Výsledná částka příspěvku na zvláštní pomůcku dosáhla výše 17 462 Kč.

17. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 5. 4. 2017 odvolání, v němž namítal, že veškeré práce, které nebyly správním orgánem I. stupně shledány jako práce spojené s rozšířením dveří v bytě, považuje za stavební práce přímo související s bezbariérovou úpravou. Žalobce v odvolání uvedl, že se jedná o stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě a v širším i bližším kontextu spojené také se stavebními pracemi s uzpůsobením koupelny a WC. Žalobce dále uvedl, že se z jeho strany nejedná o účelovost, přičemž je naplněna také idea spoluúčasti se zásadou proporcionality.

18. Žalovaný dne 11. 5. 2017 rozhodl napadeným rozhodnutím č. j. MPSV-2017/99814-913 tak, že odvolání žalobce podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný neshledal v prvostupňovém rozhodnutí ani v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, takové vady, které by odůvodňovaly změnu či zrušení prvostupňového rozhodnutí.

IV. Právní názor soudu

19. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci projevili s takovým postupem soudu souhlas.

20. Žaloba není důvodná.

21. Krajský soud se předně zabýval tím, zda veškeré stavební práce, které byly žalobcem provedeny, skutečně nezbytně souvisely se stavebními pracemi spojenými s rozšířením dveří v bytě, na něž poskytuje správní orgán I. stupně příspěvek, o který žalobce usiloval. Krajský soud zdůrazňuje, že žalobce požadoval o příspěvek na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Právě tento příspěvek se stal předmětem řízení, nikoli příspěvek na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, jak poněkud zavádějícím způsobem avizoval žalobce v žalobě. V žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku podané správnímu orgánu I. stupně dne 21. 3. 2016 byly pod bodem G. „Požadovaná zvláštní pomůcka“ žalobcem formulovány stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, shodně tomu bylo také v žádosti podané správnímu orgánu I. stupně dne 9. 3. 2017, kterou podal žalobce opětovně poté, co bylo odvolacím Pokračování
- 5 -
54Ad 11/2017

správním orgánem zrušeno prvostupňové rozhodnutí ze dne 25. 11. 2016. Krajský soud proto upozorňuje na skutečnost, že žalobce žádal v předmětném řízení pouze o příspěvek na stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, proto je neopodstatněné se dovolávat skutečnosti, že provedené úpravy souvisely s bezbariérovou úpravou koupelny a WC. Krajský soud nezpochybňuje nutnost provedení takových stavebních úprav, nicméně ty neodpovídají podmínkám pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku dle Přílohy č. 1, část I., bod 4 vyhlášky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, pro níž bylo vedeno předmětné řízení před správními orgány.

22. Podle Přílohy č. 1, část I., bod 4 vyhlášky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je zvláštní pomůcka spočívající ve stavebních pracích spojených s rozšířením dveří v bytě určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání tohoto příspěvku je uvedeno v části I. bodě 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Veškeré zmiňované podmínky pro přiznání příspěvku na předmětnou zvláštní pomůcku byly splněny, nicméně stále se jedná pouze o zvláštní pomůcku podle části I. bodu 4 přílohy č. 1 k vyhlášce o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nikoli o zvláštní pomůcku dle části I. bodu 1 písm. b) přílohy č. 1 k vyhlášce o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Podle části I. bodu 1 písm. b) přílohy č. 1 k vyhlášce o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením jsou takovou zvláštní pomůckou stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC, k čemuž se váže také nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však obklady, podlahové krytiny, sanita apod.

23. Krajský soud považuje za nezbytné zdůraznit výrazný rozdíl mezi různými možnostmi výběru zvláštních pomůcek. Žalobce ve své žádosti výslovně uvedl, že požaduje příspěvek na stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, pro soud proto postrádá smysl vznesení žalobní námitky, že provedené práce souvisely se stavebními pracemi s uzpůsobením koupelny a WC. Nelze totiž zaměňovat dvě odlišné zvláštní pomůcky, každá z nich se vztahuje k odlišným stavebním úpravám a o příspěvek na obě podoby zvláštních pomůcek se musí žádat samostatně, což má svou logiku, neboť, pokud by bylo možné je zaměňovat, nemělo by smysl, aby byly podmínky pro jejich přiznávání zakotveny v právním předpise samostatně.

24. Krajský soud se dále zabýval rozsahem provedených stavebních prací. Ačkoli žalobce uváděl, že veškeré stavební práce, které byly provedeny a jejichž proplacení žalobce požaduje, byly nezbytné zejména proto, aby se mohl ve zbylých částech domu pohybovat a také z důvodu nedostatku prostoru pro otočení se s invalidním vozíkem, krajský soud konstatuje, že nesouvisely se samotným rozšířením dveří v bytě, a proto na takové úpravy nebylo možné přiznat příspěvek. V souvislosti s tím, krajský soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2015, č. j. 8 Ads 77/2015-55, který shrnuje: „Z komplexního posouzení musí vyplynout, zda stavební úpravy přináší v první řadě nezbytné vhodné úpravy pro oprávněného a že nejde o zvýšení standardu bydlení jako takového, z nějž by podstatnou měrou profitovaly i osoby bez zdravotního postižení. Jinými slovy, příspěvkem nemohou být kryty takové stavební úpravy, jejichž prvotním a zřetelným důsledkem je kvalitativní vylepšení úrovně bydlení i pro ostatní případné uživatele a nikoli uzpůsobení specifickým potřebám oprávněného. Pokud se kvalitativní standard oproti předchozímu stavu zásadně nezmění a stavebními úpravami je skutečně odstraněn dosavadní deficit (zde nedostatek místa pro invalidní vozík), není důvod příspěvek nepřiznat.“ V reakci na citovaný judikát Nejvyššího správního soudu dospěl krajský soud k závěru, že stavební práce, které nebyly správními orgány uznány jako stavební práce nezbytné pro odstranění deficitu prostoru pro invalidní vozík, jimi skutečně nebyly, nutno zdůraznit, že sloužily ke zkvalitnění úrovně bydlení nejen pro žalobce, ale i dalších osob bez postižení. Nadto krajský soud podotýká, že v citovaném rozsudku, v němž rozhodoval Nejvyšší správní soud, se jednalo o stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, přičemž o příspěvek právě na tuto zvláštní pomůcku byla také podána žádost a stavební práce, o jejichž proplacení bylo v dané věci Pokračování
- 6 -
54Ad 11/2017

usilováno, se vztahovaly právě k úpravám vztahujícím se k uzpůsobení koupelny a WC, což je rozdílné oproti projednávané věci.

25. Správní orgán I. stupně byl v dané věci povinen poskytnout příspěvek na zvláštní pomůcku, a to pouze na práce nezbytně související s rozšířením dveří, avšak nemohl hradit stavební práce, které již nesouvisely přímo s rozšířením dveří v bytě. V prvostupňovém rozhodnutí byly uznané stavební práce konkrétně uvedeny a nevyvstávají proto pro soud žádné pochybnosti, co se týče volby položek, na něž byl správním orgánem I. stupně poskytnut příspěvek. Správní orgán I. stupně zahrnul pod stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě tyto činnosti: Bourání zdiva z cihel pálených a MVC v částce 1 294,79 Kč (položka č. 33), Vybourání otv. zeď cihel. Pl. 4m2, tl. 30 cm, MVC v částce 470,11 Kč (položka č. 37), Odvoz suti a vybour. hmot na skládku do 1 km v částce 1 466,83 Kč (položka č. 38), Příplatek k odvozu za každý další 1 km v částce 259,25 Kč (položka č. 39), Vnitrostaveništní doprava suti do 10 m v částce 1 786,64 Kč (položka č. 40), Uložení suti na skládku bez zhutnění v částce 81,02 Kč (položka č. 41), Poplatek za skládku stavební suti v částce 3 411,24 Kč (položka č. 42), přesun hmot pro opravy a údržbu do výšky 6 m v částce 6 521,47 Kč (položka č. 43), Montáž plastových vstupních dveří s vypěněním v částce 1 579,90 Kč (položka č. 78).

26. Krajský soud zastává shodný náhled na stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě jako správní orgán I. stupně. Krajský soud nesdílí názor žalobce ohledně nezbytnosti provést zbylé stavební úpravy v souvislosti s rozšířením dveří v bytě. Žalobce mohl některé provedené stavební práce, které přímo nesouvisí s rozšířením dveří, nýbrž se spíše vztahují ke stavebním úpravám koupelny a WC, požadovat v rámci řízení o žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, pokud bylo takové řízení vedeno.

27. Nad rámec věci krajský soud konstatuje, že s účinností vyhlášky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením od 1. 1. 2012 došlo k výraznému zpřísnění podmínek pro vyplácení příspěvků na úpravy bytu. Zatímco za účinnosti předcházející právní úpravy byl výčet úprav bytu pestřejší a bylo umožněno požadovat příspěvek i na takové úpravy bytu, které nebyly výslovně specifikovány, za účinnosti současných právních předpisů již nelze přistupovat k poskytování příspěvků benevolentně a spolufinancovat veškeré úpravy bytu pro potřeby ZTP, přestože mohou být potřebné, pokud nesplňují kritéria daná současným právním řádem. Poskytovaný příspěvek již nemůže sloužit například na úpravy podlah, nábytku, apod.

28. Krajský soud se dále vyjadřuje k žalobní námitce, kterou žalobce zahájil polemiku nad počtem dveří, na jejichž rozšíření lze poskytnout příspěvek. Krajský soud k tomu uvádí, že záměrem zákonodárce a potažmo i smyslem předmětných ustanovení vyhlášky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením bylo, umožnit zdravotně handicapované osobě pohyb po bytě a usnadnit tak sociální začlenění, sebeobsluhu či styk s okolím. Dle názoru soudu není rozhodující počet dveří, které je pro naplnění takového účelu třeba upravit, nicméně je nezbytné sledovat účel takových úprav a zároveň musí být zohledňována také ekonomická stránka úprav. Zdravotně postižená osoba musí využít té z variant úprav, která bude jednak plně odpovídat potřebám postižení žadatele, ale také bude splňovat podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.

29. V souzené věci však nebyl sporný počet dveří, které se rozšiřovaly. Sporná byla nutnost dalších stavebních prací, které byly provedeny a jejich souvislost s rozšířením dveří. Další uzpůsobení bytu, které nesouvisí se samotným rozšířením dveří, již nelze podřazovat pod stavební práce s tím související, přestože na rozšíření navazovaly. Krajský soud zdůrazňuje fakt, že stavební práce, které navazovaly, potažmo i souvisely s rozšířením dveří, nemusí být též stavebními úpravami s rozšířením dveří nezbytně související, ačkoli jsou stavebními úpravami bytu.

30. Správní orgán I. stupně rozhodoval při posuzování jednotlivých položek v rozpočtu dle správního uvážení. Správní uvážení lze definovat jako zákonem umožněný postup, v rámci kterého vykonavatel veřejné správy na základě zhodnocení skutkového a právního stavu věci samostatně vybírá jednu ze dvou či více alternativ rozhodnutí, přičemž tato volba není nutně Pokračování
- 7 -
54Ad 11/2017

vždy zcela nezávislá, neboť mohou existovat více či méně konkrétní direktivy pro takové užití. [SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 3., aktualizované a upravené vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-002-8. s. 140]. Správní orgán postupoval v projednávané věci dle uvedené definice správního uvážení, neboť zhodnocoval skutkový stav věci, přičemž přihlédl ke všem okolnostem případu, a následně zvolil ty položky, které s ohledem na konkrétní věc a právní úpravu vyhodnotil jako ty položky, které splňují předpoklady pro uznání jako stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. K tomu krajský soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 31/08, v němž je formulován postup správních orgánů při užití správního uvážení: „Správní uvážení nesmí vést k nepodloženým rozhodnutím a nesmí vést k libovůli orgánů, které rozhodují v daňovém či jiném správním řízení. Již z jazykového výkladu je přitom jasné, že správní uvážení je úvahou, a nikoliv naopak aplikací dispozic právních norem s kazuistickými hypotézami. Správní uvážení probíhá vždy v mezích stanovených ústavním pořádkem, příslušnou právní normou či podle základních zásad právních, jimiž je ovládáno rozhodování správních orgánů." Správní orgán postupoval ve stanovených mezích při využití své diskreční pravomoci, krajský soud proto shledává postup správního orgánu I. stupně za zcela správný a v souladu se zásadou zákonnosti.

31. Krajský soud se dále vyjádřil k námitce žalobce, že podal ke správnímu orgánu I. stupně námitky ústní formou. Krajský soud k uvedené námitce konstatuje, že žalobce setrval v rovině tvrzení, pro který nepředložil žádný průkazný důkaz. Krajský soud vychází z obsahu spisu, v němž není založena žádná listina, která by prokazovala skutečné uplatnění námitek. Žalobce ani neuvedl, co v údajně uplatněných námitkách namítal. Z toho důvodu se krajský soud s takovou námitkou již více nemohl zabývat.

32. Poslední žalobní námitkou žalobce rozporoval tvrzení, že jsou příspěvky nenárokovými částkami a zároveň skutečnost, že o jejich výši rozhodují správní orgány. K tomu krajský soud poukazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se zcela ztotožňuje. Krajský soud se k nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku vyjadřoval již v odstavci 23, v němž specifikoval podmínky, bez jejichž splnění nelze přiznat příspěvek na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. Krajský soud dále uvádí, že nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku náleží podle § 9 odst. 1 zákona č. 329/2001 Sb. těm osobám, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 329/2001 Sb. odkazuje na přílohu k tomuto zákonu, v němž jsou blíže specifikovány zdravotní stavy odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a naopak jsou zde uvedeny i ty zdravotní stavy, které vylučují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku. Zdravotní postižení, která odůvodňují přiznání předmětného příspěvku, byla zakotvena v části I. bodě 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb.

33. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se podle části I. bodu 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. považují tato postižení: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny. Pokračování
- 8 -
54Ad 11/2017

34. Jak vyplývá z posudku o zdravotním stavu žalobce založeného ve správním spisu, postižení žalobce je podřazeno pod písmeno b) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. a jedná se o funkční ztrátu obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí. Žalobci zcela jednoznačně náleží nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, neboť žalobce splňuje veškerá požadovaná kritéria, nicméně tato skutečnost nebyla správními orgány rozporována. Přiznání nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku však nelze ztotožňovat s přiznáním celé požadované finanční částky. Jak bylo podrobně rozebráno již v odstavci 30, správní orgán na základě správního uvážení určí, které stavební práce v souvislosti s požadovanou zvláštní pomůckou budou proplaceny a jaké nikoli. Je nemyslitelné, aby správní orgán I. stupně, v případě vzniku nároku na příspěvek, poskytoval finanční příspěvky na veškeré stavební úpravy, o jejichž proplacení žadatel požádá.

35. V případě, že jsou veškerá kritéria pro přiznání příspěvku splněna, pak správní orgány dále posuzují, zda se jedná o pomůcku v ceně do či přes 24 000 Kč. Pokud je hodnota zvláštní pomůcky nižší než 24 000 Kč, musí správní orgán I. stupně dle § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 329/2011 Sb. poskytnout příspěvek na zvláštní pomůcku pouze tehdy, pokud příjem žadatele a osob s ním společně posuzovaných je nižší než 8násobek životního minima žadatele nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

36. Poté, co správní orgán I. stupně vyhodnotil, že ne veškeré provedené stavební práce souvisely s rozšířením dveří v bytě, tak výsledná částka poskytnutá na stavební práce nedosahovala výše 24 000 Kč, a proto musel následně správní orgán I. stupně postupovat tak, jak je uvedeno shora. V napadeném rozhodnutí na straně 5 a 6 žalovaný přehledně vyčíslil, že příjem všech společně posuzovaných osob činil 22 293 Kč, a byl proto nižší než 8násobek životního minima všech společně posuzovaných osob, který byl vyčíslen částkou 47 760 Kč. Z toho důvodu byla splněna i další podmínka pro přiznání nároku na přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku.

37. Krajský soud je přesvědčen, že žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně a srozumitelně popsal veškerá kritéria a podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku a pro jeho následné vyplacení. Závěrem krajský soud konstatuje, že správní orgán I. stupně nemůže přiznat příspěvek na veškeré stavební úpravy bytu, které přestože umožňují žadateli bezbariérový pohyb po bytě, však nejsou podle platných právních předpisů hrazeny státem. Krajský soud zdůrazňuje, že správní orgán I. stupně žalobci poskytl příspěvek na zvláštní pomůcku, ačkoli ne v požadované výši, neboť poskytl příspěvek pouze na stavební práce nezbytně související s rozšířením dveří v bytě, na něž stát, v případě podání žádosti a za splnění podmínek přispívá.

38. Napadené rozhodnutí žalovaného a prvostupňového rozhodnutí nelze označit za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, neboť přezkoumatelná jsou a splňují veškeré zákonem požadované náležitosti. Přestože správní orgán I. stupně využil správního uvážení při určování stavebních prací, které přímo souvisely s rozšířením dveří v bytě, nelze dospět k závěru, že by výčet stavebních prací byl zcela neodůvodněný a nahodile zvolený. Krajský soud uvádí, že navzdory nepříliš rozsáhlému odůvodnění a popisu úvah, které správní orgán I. stupně vedly k rozhodnutí, nelze konstatovat nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Krajský soud zastává názor, že stav věci byl dostatečně zjištěn a nevzbuzuje žádné pochybnosti. Správní orgán I. stupně měl pro vyslovení svého závěru dostatečně zjištěný skutkový stav. Krajský soud neshledal v postupu správního orgánu I. stupně žádná zásadní pochybení, která by měla vliv na zákonnost rozhodnutí.

V. Závěr, náklady řízení

39. Soud proto uzavřel z důvodů výše uvedených, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Pokračování
- 9 -
54Ad 11/2017

40. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšnému žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 21. února 2018

JUDr. Marie Trnková

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru