Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

51 A 59/2020 - 43Rozsudek KSCB ze dne 29.01.2021

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

51A 59/2020 - 43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobkyně: L. Ř.

bytem X
zastoupena JUDr. Radkem Bechyně, advokátem
sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti žalovanému: Krajský úřad - Jihočeský kraj České Budějovice
sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2020 č. j. KUJCK-131849/2020

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud) dne 13. 11. 2020 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru dopravy ze dne 7. 7. 2020 č. j. MUPI/2020/10621/CH, (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly veškeré námitky žalobkyně ze dne 5. 3. 2020 zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam bodů v registru řidičů za přestupky spáchané ve dnech 23. 5. 2018 – 3 body, 18. 1. 2019 – 2 body, 31. 5. 2019 – 3 body, 20. 9. 2019 – 2 body a 13. 2. 2020 – 2 body, kterými byla dosažena v bodovém hodnocení řidičky hranice počtu dvanácti bodů, byl potvrzen.

2. Žalobkyně v žalobě připomněla skutkový stav a tvrdila, že byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech takovým způsobem, že to mělo za následek nezákonné rozhodnutí. Žalobkyně napadla jednotlivé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Zdůraznila, že jediným důkazem, který žalovaný posuzoval při svém rozhodování, bylo oznámení o přestupcích, což žalobkyně nepovažuje za dostatečný důkaz, neboť takové oznámení by mělo být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, aby byla vyloučena případná chyba lidského faktoru. Žalobkyně uvedla, že respektuje specifika blokového řízení, avšak toto konstatování nemůže omluvit nedostatky, které na základě jejího pohledu vykazují jednotlivá rozhodnutí. Z přiložených rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832977 vyplývá, že tato nesplňují dle rozsudku Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku. Naproti tomu rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013, č. bloku C1404971, ze kterého je zřejmé, že veškeré zákonem stanovené požadavky dodrženy byly. Z rozhodnutí by mělo být zřejmé, i přes specifičnost daného druhu řízení, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít, dle jakého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován a jaká stanovená povinnost měla být porušena. Dále by z rozhodnutí měly být patrné údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku, době spáchání a mělo by být jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou zákonem stanovenou povinnost porušil. Žalobkyně v žalobě popsala u jednotlivých podkladů (pokutových bloků) případy jejich nezpůsobilosti pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Pokud z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, kdy z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, není to dostatečným popisem skutku ve vztahu ke skutkové podstatě, která je stanovena v § 18 zákona č. 361/2000 Sb. Údaje v rozhodnutí by měly být uvedeny čitelně, srozumitelně a přehledně, aby bylo možné rozhodnutí přezkoumat. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s názorem, podle kterého měla svým podpisem na blokovém rozhodnutí projevit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobkyně nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po něm požadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence jakýchkoli správních orgánů.

3. Žalobkyně dále podrobně konkretizovala výtky u jednotlivých pokutových bloků.

4. U pokutového bloku ze dne 13. 2. 2020 není v kolonkách 1 až 4 přesně zjištěna osoba přestupce, údaje jsou částečně nečitelné a nejsou přesně vypsány požadované údaje. Kupříkladu uvedení rodného čísla, data narození. V kolonce číslo 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku a není přezkoumatelným způsobem tato doba uvedena. Není jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku a z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání. Dále vytýká, nesprávnost právní kvalifikace přestupkového jednání, která byla zapsána ve zkratkovitém zápisu. V kolonce číslo 6 je opět uvedeno pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ale nikoli ostatní body. V kolonce číslo 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda jednání žalobkyně bylo spácháno úmyslně či z nedbalosti. Kolonka číslo 8 neobsahuje zcela zřetelně uvedenou výši uložené sankce. Kolonka číslo 9 až 11 nejednoznačně zaznamenává místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a také není zřetelný podpis žalobkyně.

5. V podstatě shodné či obdobné výtky žalobkyně vznesla k dalším pokutovým blokům, a to ze dne 20. 9. 2019, 31. 5. 2019, 18. 1. 2019, 23. 5. 2018.

6. Žalobkyně závěrem shrnula, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků, které podle jejího názoru nemohou být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Vyslovila požadavek, aby soud se zabýval otázkou, zda byla jednotlivá pravomocná rozhodnutí takovými způsobilými podklady, k čemuž odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 127/2014, dle kterého tyto nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací. Žalobkyně zároveň požádala soud, aby žalobě přiznal odkladný účinek.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. Popsal skutkový stav a shrnul žalobní námitky. k těmto námitkám se konkrétně a podrobně u každého zpochybňovaného pokutového bloku vyjádřil. Konstatoval, že zpochybňované pokutové bloky jsou pro posouzení žalobkyní vznesených námitek způsobilým podkladem zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče a body k těmto konkrétním přestupkům byly zaznamenány správně. Své rozhodnutí žalovaný považuje za souladné s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č. j. 5 As 39/2010-76. Správní orgán si ověřil, že řízení o skutcích projednávaných se žalobkyní v blokovém řízení byla pravomocně ukončena a pokutové (příkazové) bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobkyně pokutové (příkazové) bloky vždy převzala a potvrdila je svým podpisem. K vypořádání námitek ohledně zkratkovitosti u pokutových bloků odkázala žalobkyně na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20. Pokutové (příkazové) bloky požadavky dle tohoto rozsudku splňují, stejně jako splňují požadavky dle rozsudku, na který žalobkyně v žalobě odkazovala. Všechny pokutové bloky zpochybňované žalobkyní obsahují zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnutí bez nařízeného jednání jen na základě účastníky předložených spisů. Stejným způsobem se vyjádřila i žalobkyně ve svém podání ze dne 15. 1. 2021, které je založeno na č. listu 40 soudního spisu.

III. Obsah správních spisů

8. Ze správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

9. Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče bylo žalobkyni zasláno dne 19. 2. 2020. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění č. j. MUPI/2020/07035/B ze dne 18. 2. 2020. Oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 2. 3. 2020 fikcí.

10. Žalobkyně podala dne 5. 3. 2020 námitky proti všem provedeným záznamům bodů. Tímto podáním bylo zahájeno správní řízení o námitkách proti záznamům bodů v bodovém hodnocení žalobkyně. Správní orgán si vyžádal ke všem došlým oznámením o uložení pokuty od příslušných správních orgánů pokutové bloky, které jsou meritorními rozhodnutími. Shromáždil podklady pro vydání rozhodnutí ve věci a po ukončení nouzového stavu zaslal dne 20. 5. 2020 žalobkyni usnesení, kterým jí stanovil patnáctidenní lhůtu pro uplatnění práv účastníka řízení. Dne 9. 6. 2020 obdržel správní orgán od žalobkyně vyjádření k podkladům pro rozhodnutí včetně žádosti na přerušení správního řízení do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

11. Dne 7. 7. 2020 bylo vydáno rozhodnutí č. j. MUPI/2020/10621/CH, jímž jednak nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o přerušení správního řízení o námitkách proti záznamu bodů a současně byly námitky žalobkyně zamítnuty jako nedůvodné a příslušné bodové záznamy byly potvrzeny. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. O odvolání rozhodl žalovaný správní orgán dne 23. 10. 2020 pod č. j. KUJCK-131849/2020 tak, že odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalovaný správní orgán podrobně popsal posuzovanou problematiku a zhodnotil jednotlivé pokutové bloky, které žalobkyně zpochybnila. Dospěl přitom k závěru, že všechny pokutové bloky byly způsobilým podkladem k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče a byly za ně zaznamenány body ve správné výši. Žalovaný popsal průběh blokového řízení a vysvětlil jeho význam. Poukázal k tomu i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které nelze klást na blokové řízení a příkazový blok stejné požadavky jako na klasické správní rozhodnutí a nelze je posuzovat z rigidní přísností. To se vztahuje zejména k používání zkratkovitých formulací, přičemž je třeba klást důraz na to, aby v kontextu dalších údajů byly srozumitelné. Žalovaný vypořádal veškeré vznesené námitky žalobkyně a dospěl k závěru, že vyplněné pokutové bloky považuje za souladné se zákonem, neboť je u každého zcela srozumitelné i seznatelné, kdy a kdy byl přestupek spáchán. Skutek je vždy popsán dostatečně konkrétně, aby nemohl být zaměněn s jiným. Nechybí ani právní kvalifikace a ustanovení, podle kterého byla pokuta uložena.

12. O návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 21. 12. 2020 pod č. j. 51 A 59/2020-31 tak, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává.

IV. Právní názor soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 152/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s. ř. s.).

14. Krajský soud rozhodl ve věci bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

15. Žaloba není důvodná.

16. Žalobkyně v žalobě jako základní otázku označila posouzení toho, zda jí uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán prvního stupně a následně potvrdil i žalovaný. Žalobkyně zpochybnila postup žalovaného, neboť je dle jejího názoru nesprávný, a to především proto, že se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo dle žalobkyně povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v příkazních řízeních.

17. Krajský soud vycházel při posuzování důvodnosti této námitky z ustálené judikatury správních soudů. Z této judikatury vyplývá, že je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať již v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích od řízení o námitkách, proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. tato řízení jsou zcela odlišná s ohledem na rozdílný předmět řízení. V dané záležitosti se jedná o posouzení zákonnosti rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů.

18. Podle § 123b) odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě blokového (příkazního) řízení záznam do registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do pěti pracovních dnů, ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v tomto řízení.

19. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek, který definuje zákon o přestupcích či jiný právní předpis, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem. Případně lze posuzovat i další okolnosti, které souvisí s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení toho, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, to znamená, že byly zaznamenány ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

20. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a další obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44. Soud zdůrazňuje, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává již správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné správy, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným způsobem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

21. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně v dané záležitosti vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, jak správního orgánu prvního stupně, tak správního orgánu stupně druhého. Tento postup hodnotí krajský soud za správný a dostačující. Při přezkoumání námitek žalobkyně proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně, jakož i žalovaný z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích. To vyplývá i z podkladů založených ve správním spise. Dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi, jakož i zákonem stanovenými údaji.

22. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých pokutových bloků (blokových rozhodnutí), které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srovnej rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76; 2145/2010 Sb. NSS), neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobkyně byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. O tom svědčí, jak již soud uvedl, podklady založené ve správním spise. Tyto pokutové bloky, každý zvlášť, je podrobně posoudily a zhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily i správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně, úplně a srozumitelně vyplněny. Žalobkyně v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzala a potvrdila svůj souhlas s projednáním věci tímto způsobem svým vlastnoručním podpisem.

23. Krajský soud na základě tohoto hodnocení dospěl k závěru, že námitka žalobkyně, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi nebyla shledána důvodnou.

24. Krajský soud se rovněž seznámil s jednotlivými pokutovými bloky, které byly posuzovány ve správním řízení, konkrétně s jejich obsahem a dospěl k závěru, že námitky žalobkyně týkající se jednotlivých pokutových bloků, respektive jejich nedostatků nemohou obstát. Žalobkyní namítané vady jednotlivých pokutových bloků totiž nekorespondují s jejich skutečným obsahem a často se jedná o pouhé obecné námitky bez konkrétního propojení s obsahem konkrétního bloku.

25. Soud považuje za nutné zdůraznit, že obsahové náležitosti pokutového bloku, vyplývají zejména z povahy blokového řízení tak, jak vyplývá z § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění účinném do 30. 6. 2017 a dále jak vyžaduje ustanovení § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků se blíže vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, v němž uvedl „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok, ani po obsahové stránce při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžadují ustanovení § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak, pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů, to nic nemění, proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami “jízda bez použití b.p.“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na stanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupku tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než, že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku, jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek, jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit s pouhým uvedeným odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost …“. Tímto judikátem Nejvyššího správního soudu jsou zcela konkrétně vysvětleny požadavky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobkyní uvedené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků zdaleka přesahují míru k tomu stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků případně příkazů na místě by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

26. Ve vztahu ke konkrétním blokům či příkazům na místě, které se týkají přestupkového jednání žalobkyně, a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je hodnotí oproti žalobní argumentaci žalobkyně jako dostatečně vyplněné, bez nesrozumitelných či nejasných zkratek s přesným uvedením místa, času a podpisu jednání žalobkyně nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku.

27. K námitce týkající se všech pokutových bloků ohledně nepřesně a nečitelně vypsaných údajů osoby přestupce, krajský soud uzavřel, že tato námitka není důvodná. Údaje uvedené v pokutových blocích ohledně totožnosti přestupce, zapsané v těchto blocích, shledává soud za naprosto čitelné a srozumitelné. Pokud žalobkyně vytýkala absenci uvedení rodného čísla na pokutových blocích, pak soud ověřil, že pokutové bloky, rodné číslo či datum narození, jednoznačně obsahují. Nelze proto souhlasit se žalobkyní, že v blocích absentují identifikační údaje a osobu přestupce nelze řádně identifikovat. Současně byla ověřována totožnost žalobkyně předloženým občanským průkazem, jehož číslo je ve všech pokutových blocích uvedeno. V některých případech bylo uvedeno i číslo řidičského průkazu. Proto nemá krajský soud pochyb o řádném ověření totožnosti osoby přestupce (žalobkyně) ve všech uvedených případech.

28. Další námitka žalobkyně se týkala nepřesného zjištění doby spáchání přestupků. Krajský soud v tomto směru postrádá ze strany žalobkyně sdělení, v čem je pro ní, konkrétní uvedení data a času spáchání přestupku nedostačující a nepřesné. V každém posuzovaném bloku je zaznamenáno datum spáchaného přestupkového jednání a vymezen i čas, kdy k tomuto jednání došlo. Krajský soud proto hodnotí tuto námitku nedůvodnou, neboť má za to, že určení doby spáchání přestupku bylo v blocích jednoznačným způsobem specifikováno. Žalobkyně ani neuvedla, jak by si přesněji charakteristiku představovala. Takový požadavek se proto jeví v tomto ohledu jako nadbytečný a formalistický. Rovněž námitka nejednoznačného určení místa spáchání přestupku byla irelevantní a nereflektuje skutečný stav věci, neboť v blocích a dále pak i v oznámeních o uložení pokuty je vždy specifikováno místo spáchání přestupku. Místo je vždy specifikováno názvem obce a příslušnou ulicí, případně je uvedeno i číslo silnice. Krajský soud proto nemá pochybnost ohledně místa spáchání přestupku. Tvrzení, že název obce či ulice není úplný, respektive je uveden v nesrozumitelné zkratce, nehodnotí soud jako důvodné. K uvedení nesrozumitelné zkratky obce či ulice v žádném bloku nedošlo. Přestupkové jednání je v posuzovaných blocích popsáno jedinečným a odlišitelným způsobem.

29. Žalobkyně vznesla jako další žalobní námitku nedostatečný popis přestupkového jednání v jednotlivých blocích. K tomu krajský soud uvádí, že v blocích je jednoznačně uvedeno, že žalobkyně porušila konkrétní a jasně definované ustanovení zákona o silničním provozu. Ve všech případech pokutových bloků se jednalo u žalobkyně o překročení povolené rychlosti, kdy v blocích uvedená zkratka rychlost jízdy s uvedením hodnot naměřených ve vztahu k rychlosti dovolené zákonem na konkrétním úseku a s odkazem na ustanovení § 125c/1f4 zákona č. 361/2000 Sb. je jasná a srozumitelná a nezaměnitelná s jiným skutkem. Soud proto nemá pochybnost nad výkladem v blocích uvedených zkratek. Zápisy, tak jak jsou uvedeny v pokutových blocích, tudíž nejsou chybnou právní kvalifikací, ale stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. Předtištěná podoba bloků dokonce s takovým způsobem v označování evidentně počítá. Srozumitelné jsou na blocích uvedené i další údaje, a to SPZ vozidla (jeho registrační značka), místo a doba spáchání přestupku a způsob spáchání. Nelze se proto ztotožnit s námitkou žalobkyně, že popis skutku, který je uveden v pokutových blocích, byl nesrozumitelný a nedostatečný. Krajský soud se zabýval všemi zpochybněnými pokutovými bloky a ztotožnil se s podrobným hodnocením těchto bloků, které uvedl jak prvostupňový orgán, tak žalovaný správní orgán.

30. Uvedené specifikace skutků jsou dle názoru soudu jednoznačné, srozumitelné a dostačující, zvláště pak ve spojení s označení příslušného ustanovení upravujícího porušenou povinnost a dalšími údaji v blocích uvedenými, a to s ohledem na povahu blokového řízení či příkazního řízení na místě a i judikaturu Nejvyššího správního soudu (srovnej rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20).

31. Žalobkyně ke všem blokům uváděla, že není zjevné, jaká konkrétní povinnost měla být přestupkovým jednáním porušena, neboť ze zápisu je zřejmé pouze porušení konkrétního ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, ovšem není uvedeno, jakého bodu či písmene. K tomu soud uvádí, že tato námitka je zcela irelevantní, neboť v jednotlivých blocích jsou příslušná ustanovení označující povinnost porušenou protiprávním jednáním vždy zaznamenaná úplně a přesně. V blocích bylo explicitně zaznamenáno, k jakému porušení, jaké konkrétní povinnosti zakotvené v konkrétním ustanovení zákona o silničním provozu došlo.

32. Taktéž námitka týkající se zkratkovitého označení příslušné právní kvalifikace přestupkového jednání není důvodná. Označení konkrétní právní normy včetně příslušného odstavce a písmene neabsentuje v žádném z žalobkyní uvedených a správními orgány či soudem posuzovaných bloků. Tvrzení, že v důsledku takové vady nebylo možné přesně určit odpovědnost za jednání a oprávněnost uložené sankce je naprosto zavádějící. Veškeré námitky, stran částečné nečitelnosti a zkratkovitosti právní kvalifikace přestupkového jednání, krajský soud bez jakýchkoli pochybností zhodnotil jako zcela nedůvodné, neboť v každém posuzovaném bloku jsou právní normy přestupku zapsány čitelně a zcela konkrétně. V právních normách nejsou opomenuty žádné odstavce příslušného ustanovení ani písmene. Příslušná ustanovení spáchaných přestupků byly v blocích zaznamenány správně.

33. Žalobkyně považovala dále za nečitelné rovněž určení výše pokuty, která jí byla uložena, k čemuž rovněž přisvědčit nelze. Ve všech zpochybňovaných blocích byla pokuta uvedena zřetelně a srozumitelně jak písemně tak číselně a z toho důvodu není ani tato námitka směřující do uvedených pokutových bloků či příkazů shledána důvodnou. Krajský soud zdůrazňuje, že v každém posuzovaném bloku byla výše uložené pokuty zaznamenána jak číselně tak slovně a tudíž je zcela srozumitelná a čitelná. Námitku soud hodnotí jako nedůvodnou. Závěrem žalobkyně tvrdila, že v posuzovaných blocích je nejednoznačně zaznamenáno místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě k vydání včetně podpisu. Rovněž datum vyhotovení a převzetí bloku nebyl dle žalobkyně přezkoumatelný a podpis žalobkyně nebyl údajně zřetelný. Ani tyto námitky soud nehodnotí jako důvodné. Datum vyhotovení a převzetí bloků jsou ve všech posuzovaných případech čitelným způsobem zapsány a vyplývá z nich, že k vyhotovení a převzetí jednotlivých bloků došlo vždy a tentýž den. Podpisy žalobkyně i oprávněné úřední osoby jsou v každém posuzovaném bloku jednoznačně uvedeny a nelze je proto zpochybňovat.

34. Soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci nelze mít pochybnosti o způsobilosti přezkoumávaných bloků (příkazů na místě) a mohly být proto podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny, vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Zároveň je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla konkrétní pokuta v pokutovém bloku či příkazu na místě uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze zpochybňovat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován, a který žalobkyně porušila. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, na který žalobkyně v žalobě odkazovala, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném směru neodporují.

35. Pokud žalobkyně tvrdila, že „argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správnosti takového rozhodnutí tak, jak uvádí odvolací správní orgán, je dle žalobkyně naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci požadovat, ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.“ K této citaci žaloby soud uvádí, že přezkumem napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobkyně nesprávně pochopila postoj správního orgánu. Žalobkyni nebylo vytýkáno, že měla posuzovat správnost rozhodnutí, jak v žalobě tvrdí, soud totiž k odvolacímu důvodu pouze konstatoval, že žalobkyně měla ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích, a to hned na místě při seznamování se s obsahem jí vytýkaného protiprávního jednání, které je zaznamenáno v pokutovém bloku před samotným podpisem, což žalobkyně potvrdila svým podpisem. K tomu dále též Nejvyšší správní soud uvádí „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáváním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje uplatnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením, zároveň s výší jemu uložené pokuty, s jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek byl spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována a to je podstatné pro posouzení žalobkyní nastolené otázky. Námitka proto taktéž není důvodná.

V. Závěr, náklady řízení

36. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 29. 1. 2021

JUDr. Marie Trnková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru