Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

51 A 56/2020 - 37Rozsudek KSCB ze dne 26.02.2021

Prejudikatura

9 Aps 11/2012 - 66

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 47/2021

přidejte vlastní popisek

51 A 56/2020 - 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka věci

žalobců: a) J.J.

bytem X

b) TJ.
bytem X

oba zastoupeni JUDr. Václavem Kaskou
advokátem sídlem Žižkova tř. 1914/1a, České Budějovice

proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj
sídlem Lidická tř. 124/11, České Budějovice

v řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o návrhu žalobců na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 5. 6. 2020 v části návrhu vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni – služebnosti doživotního užívání pozemku pč. st. X

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Dne 5. 6. 2020 podali žalobci u žalovaného návrh na vklad práva do katastru nemovitostí dle § 14 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), v rozhodném znění. Dle přiloženého návrhu na vklad se jednalo o (vše v k. ú. X):

a) vklad vlastnického práva - pozemek p. č. st.X;

b) vklad vlastnického práva - bytová jednotka č. p. X v budově č. p. X na pozemku p. č. st. X, včetně příslušných podílů na společných částech domu;

c) vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni; obsah: „služebnost doživotního užívání všech darovaných nemovitých věcí oprávněnou osobou“, k nemovitostem – byt č. p. X

a to na základě přiložené darovací smlouvy, vč. smlouvy o zřízení věcného břemene, dle které žalobci darovali obdarovanému nemovité věci:

a) bytovou jednotku X v daném domě, na daném pozemku, včetně spoluvlastnických podílů

b) pozemek p. č. st. X se stavbou bez čp./če – garáž.

Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že obdarovaný, jako povinný ze služebnosti, zřizuje a zavazuje se strpět služebnost doživotního bezúplatného užívání dárcem, jako oprávněným ze služebnosti, k celému předmětu darování – k bytové jednotce a pozemku s garáží.

2. Jak plyne z obsahu spisového materiálu, žalovaný zjistil nesoulad mezi obsahem návrhu na vklad a darovací smlouvou, neboť v návrhu na vklad nebylo právo odpovídajícímu věcnému břemeni k pozemku p. č. st X uvedeno. Žalobci byli proto poučeni, že vklad bude proveden dle návrhu, ledaže by vzali vklad zpět a podali nový návrh, který by odpovídal darovací smlouvě (viz seznámení se s podklady pro rozhodnutí ze dne 24. 6. 2020). S tímto postupem žalobci dne 1. 7. 2020 nesouhlasili, neboť neuvedení pozemku p. č. st. X, jehož součástí je garáž, považovali za odstranitelnou a zjevnou vadu návrhu. Proto žalobci navrhovali, aby bylo právo k tomuto pozemku na základě již podaného vkladu zapsáno. Přípisem ze dne 17. 7. 2020 žalovaný setrval na svém hodnocení, s čímž opět žalobci nesouhlasili. K jakékoli změně situace nevedlo ani osobní jednání dne 29. 7. 2020. Rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020, č. j. V-7036/2020-301, žalovaný rozhodl podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, že „vklad změny vlastnického práva k nemovitostem, a to k jednotce č. X pro obdarovaného (…) se povoluje“. Dále rozhodl, že „vklad vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti, a to k jednotce č. X ve prospěch oprávněného z věcného břemene (…) se povoluje“. V odůvodnění žalovaný uvedl, že vedl řízení tak, jak bylo navrženo v návrhu na vklad, neboť povaha převáděných práv dle darovací smlouvy takový postup umožňovala (oddělitelnost práv); rozšíření návrhu nebylo dle žalovaného možné.

3. Služebnost doživotního užívání pozemku p. č. st. X nebyla vložena (povolena), neboť žalovaný dospěl k závěru, že dle návrhu na vklad nebyl vklad tohoto práva (věci) navržen.

4. Dne 8. 10. 2020 podali žalobci u nadřízeného správního orgánu – Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích (ZKI) podnět k opatření proti nečinnosti. Inspektorát usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. ZKI CB-N-2/545/2020-3, rozhodl, že žalovaný není nečinný, neboť rozhodl o podaném návrhu na vklad tak, jak byl podán. Vycházel přitom ze stavu, který zde byl v okamžiku podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona).

Obsah žaloby

5. Žalobci svoji žalobu staví na otázce výkladu právního jednání, výkladu vůle osoby podávající návrh na vklad, jakož i na tom, jak má správní orgán – katastrální úřad projev vůle posuzovat a jakým způsobem má odstraňovat eventuální vady.

6. Žalobci zdůrazňují, že v návrhu na vklad věcného břemene uvedli, že se navrhuje vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni – služebnosti doživotního užívání všech darovaných nemovitostí. Darované nemovitosti přitom byly jednoznačně vymezeny v předcházející rubrice – návrhu na vklad vlastnického práva, a to včetně předmětného pozemku p. č. st. X.

7. Žalobci poukazují na svoji argumentaci v řízení před žalovaným, ve kterém měli za to, že návrh na vklad je nutné považovat za právní jednání dle § 551 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, a projev vůle, který je v návrhu zachycen, je možné zcela jednoznačně vyložit dle výkladových pravidel občanského zákoníku a překlenout tak odstranitelnou vadu – chybu způsobenou lidským činitelem (errare humanul est). Nadto žalobci žalovanému výslovně sdělili, že jejich vůlí bylo navrhnout zápis služebnosti k pozemku p. č. st. X.

8. Žalobci nesouhlasili s názorem žalovaného, že návrh na vklad je veřejnoprávním jednáním, které nelze posuzovat dle občanského zákoníku a odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 494/2013, jakož i rozhodnutí týkající se zkoumání obsahu projevu vůle účastníku – nálezy Ústavního soudu zn. I. ÚS 222/2000, I. ÚS 321/2000 a III. ÚS 447/2013, dále rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2105/2006T a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 47 C 5/2007. Žalobci mají za to, že posuzování návrhu na vklad by mělo být prováděno obdobně jako posuzování vkladových listin.

9. Dále žalobci poukázali na to, že katastrálních úřady mohou dle § 36 katastrálního zákona opravovat zřejmé omyly vzniklé při vedení katastru. Katastrálnímu úřadu je tedy dovoleno opravit své omyly a žalobci se proto domáhají téhož práva, tedy práva účastníků řízení na opravu vad podání, jedná-li se o odstranitelné vady (rovnost zbraní).

10. Žalobci mají za to, že žalovaný měl eventuálně návrh v části návrhu vkladu služebnosti k pozemku p. č. st. X zamítnout pro nesrozumitelnost, nikoli jej vynechat s tím, že tento vklad nebyl navrhován.

11. Žalobci dále namítají přepjatý právní formalismus žalovaného, který přepjatě hodnotí podání účastníků a vylučuje možnost aplikace výkladových pravidel pro zjištění skutečného projevu vůle účastníků. Přitom samo rozhodnutí žalovaného je stiženo vadou výroku, neboť zde chybí nejen rozhodnutí o části návrhu na vklad dané služebnosti, ale i jakékoli konkretizace zapsané služebnosti na bytové jednotce, neboť zde není uvedeno, že se jedná o služebnost doživotního bezplatného užívání.

12. Žalobci dále popisují, že i nadřízený správní orgán hodnotil celou věc stejně zplošťujícím způsobem jako žalovaný a argumentaci žalobců týkajících se vad v psaní – odstranitelných vad projevů vůle, nevypořádal.

13. Žalobci proto dle § 79 a násl. s. ř. s. navrhují, aby soud uložil žalovanému „povinnost rozhodnout v přiměřené lhůtě o návrhu žalobců na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 5. 6. 2020, pokud jím byl navržen vklad práva (…) odpovídajícího věcnému břemeni – služebnosti doživotního užívání pozemku p. č. st. X“.

Vyjádření žalovaného a repliky žalobců

14. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2020 setrval na správnosti svého postupu, neboť vklad byl povolen v rozsahu navrhovaných práv dle § 14 odst. 1 katastrálního zákona, nikoliv v plném rozsahu předložené vkladové listiny. Žalovaný poukázal na úpravu náležitostí vkladu dle § 14 katastrálního zákona, náležitosti podání, jejichž vady je dle žalovaného možné zhojit dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 správního řádu, jakož i to, že dle § 45 odst. 4 správního řádu je možné předmět žádosti zúžit nebo vzít zpět, nikoli rozšířit. K tomu ostatně dle žalovaného dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 28. 12. 1994, č. j. 33 Ca 154/94-10. Povaha vkladového řízení je dle žalovaného specifická a neumožňuje opravou písařské chyby realizovat označení dalších nemovitostí v návrhu neuvedených (§ 8 katastrálního zákona), a to i z toho důvodu, že dle § 9 odst. 1 katastrálního zákona musí žalovaný do druhého pracovního dne vyznačit u nemovitostí, jež se návrh týká, tzv. plombu – probíhající změna práv. Katastrální úřady přitom přezkoumávají vkladovou listinu v mezích § 17 odst. 1 až 4 katastrálního zákona a vychází ze stavu, který tu byl v okamžiku podání návrhu (§ 17 odst. 5 téhož zákona). Judikatura, kterou žalobci uvádí, není dle žalovaného přiléhající, neboť se týká vkladové listiny, nikoli návrhu na vklad.

15. Žalobci ve své replice ze dne 3. 12. 2020 vyjádřili svůj nesouhlas s hodnocením žalovaného a zdůraznili, že od samého počátku vyjadřovali vůli zapsat danou služebnost ke všem darovaným nemovitostem, v tomto projevu vůle učinili chybu, když jednu z nemovitostí v příslušné kolonce neuvedli, avšak tato vada dle jejich hodnocení mohla být překlenuta výkladem. Nejednalo se tak o rozšíření návrhu, a vklad proto nebyl povolen v plném rozsahu navrhovaných práv.

16. Dne 8. 1. 2021 krajský soud obdržel od žalobců rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2011, č. j. 11 C 68/2011-40, ke kterému žalobci uvedli, že v jeho rámci byla řešena, ač dle části páté o. s. ř., obsahově podobná problematika jako v předmětném řízení.

Právní hodnocení soudu

17. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas.

18. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li žalovaný povinen vydat ve věci rozhodnutí, soud žalovanému uloží povinnost rozhodnutí vydat. Není-li žalovaný povinen rozhodnutí vydat, soud žalobu zamítne. Žalobci jsou tak povinni tvrdit, že zákon žalovanému ukládá povinnost vydat rozhodnutí a žalovaný tuto povinnost porušuje.

19. Žalobce dne 8. 10. 2020 bezvýsledně vyčerpal prostředek k nápravě nečinnosti žalovaného, o kterém rozhodl inspektorát usnesením ze dne 22. 10. 2020 tak, že žalovaný není nečinný (viz výše). Tuto podmínku má soud za splněnou. Je rovněž zřejmé, že žalobci se domáhají toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé – rozhodnutí dle § 18 katastrálního zákona. Žaloba byla podána dne 27. 10. 2020, lhůta dle § 80 odst. 1 s. ř. s. je zachována.

20. Žaloba není důvodná.

21. Žalobci mají za to, že žalovaný rozhodl pouze o části jejich návrhu na vklad, v části týkající se služebnosti bezplatného doživotního užívání pozemku p. č. st. X je žalovaný dle žalobců nečinný, neboť o této části jejich návrhu nerozhodl, ač mu tuto povinnost zákon ukládá. To, že je žalovaný nečinný, staví žalobci na otázce výkladu projevu vůle žalobců projeveného v návrhu na vklad, ve kterém uvedli, že navrhují vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni o obsahu služebnosti doživotního užívání všech darovaných nemovitých věcí oprávněnou osobou. V rámci výčtu nemovitostí, kterých se návrh v této části týká, žalobci opomněli uvést pozemek p. č. st. X, kterého se tento návrh měl týkat. I přesto žalobci hodnotí svůj návrh zcela jednoznačný. S tímto názorem se krajský soud s ohledem na specifika vkladového řízení neztotožňuje.

22. Správní řád ani katastrální zákon nedefinují právní jednání a jeho výklad tak, jak činí § 545 a násl. občanského zákoníku. V určitých situacích může být na místě aplikovat tato ustanovení soukromého práva i na poli práva veřejného, v projednávané věci tomu tak není a odkaz žalobců na tuto právní úpravu není přiléhavý. Dle § 14 odst. 1 katastrálního zákona se návrh na zahájení vkladového řízení podává na stanoveném formuláři, dle odst. c) tohoto ustanovení musí návrh obsahovat označení nemovitostí a práv, která k nim mají být do katastru zapsána nebo z něj vymazána.

23. Z § 14 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona plyne, že navrhovatelé jsou povinni ve svém návrhu zcela jednoznačným způsobem identifikovat nemovité věci a práva, které mají být ve vkladovém řízení řešeny. Této zákonné povinnosti žalobci nedostáli, pozemek p. č. st. X v návrhu explicitně neuvedli a toto jejich pochybení nelze nijak překlenout. Pouhý obecný odkaz na všechny darované nemovitosti dle darovací smlouvy může být v očích žalobců dostačující, z pohledu zákona však nikoli. Nejedná se o otázku výkladu projevené vůle, ale o otázku existence projevu vůle, tj. otázku, zda žalobci zákonným způsobem projevili vůli zahájit řízení o návrhu na vklad k právu doživotního užívání pozemku p. č. st. X, či nikoli. Z obsahu návrhu na vklad zcela jednoznačně plyne, že tak neučinili.

24. Žalobci, resp. jejich právní zástupce, pochybil, pokud návrh na vklad měl zahrnovat i tento pozemek. Takovou chybu však účinná právní úprava neumožňuje napravit a neumožňují to ani specifika vkladového řízení (viz níže). Jelikož návrh vkladu práva odpovídajícího služebnosti k tomuto pozemku nebyl v souladu se zákonem navržen, nemohl o něm žalovaný rozhodnout. Nedodržení povinnosti dle uvedeného ustanovení nelze zhojit výkladem toho, co žalobci v návrhu jinak uvedli, a to ani s přihlédnutím k obsahu vkladové listiny.

25. Z pohledu žalobců, kteří deklarují a sledují pouze svůj vlastní partikulární soukromý zájem na tom, aby žalovaný zapsal všechna práva dle vkladové listiny, může být postup žalovaného vnímán jako přepjatý právní formalismus. Nicméně, postup žalovaného byl v souladu se zákonem. Pouze navrhovatelé disponují s předmětem vkladového řízení a katastrální úřad nemůže jejich vůli jakkoli dotvářet, domýšlet. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem, u něhož se presumuje správnost a každý se může údajů v katastru nemovitostí dovolávat (§ 980 a 984 občanského zákoníku). Žalobci zcela opomíjí význam a specifika katastrální evidence, vkladového řízení a nezpochybnitelný veřejný zájem na řádné evidenci práv. Vkladová listina – zde darovací smlouva, jejíž součástí je i smlouva o zřízení služebnosti, dává obdarovanému a osobě oprávněné ze služebnosti obligační právo domáhat se po druhé straně převodu (vkladu) práva (titulus). Samo věcné právo vznikne až samotným vkladem (modus; konstitutivní účinky vkladu). Je přitom jen a pouze na dané smluvní straně, zda své obligační právo využije, v jakém rozsahu a zda vůbec; jedná se o dispoziční oprávnění takovéto osoby, do kterého nemůže katastrální úřad zasahovat, doplňovat jej či jej jakkoli domýšlet (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 12. 1994, č. j. 33 Ca 154/94-10). Katastrální úřad je povinen na základě návrhu na vklad zahájit vkladové řízení v rozsahu a podobě, jak navrhovatel v návrhu v souladu se zákonem navrhuje.

26. Vkladové řízení je řízení o žádosti – návrhu ve smyslu § 44 správního řádu ve spojení s § 14 katastrálního zákona. Navrhovatel je povinen vymezit předmět svého návrhu a katastrální úřad není oprávněn do tohoto dispozičního oprávnění navrhovatele jakkoli zasahovat (viz výše). V okamžik zahájení řízení (§ 44 odst. 1 správního řádu) katastrální zákon stanovuje katastrálnímu úřadu řadu povinností. Po podání návrhu musí katastrální úřad do následujícího pracovního dne vyznačit, že práva jsou u označených nemovitostí dotčeny změnou (§9 odst. 1 téhož zákona), do dalšího dne musí o této skutečnosti uvědomit stanovené osoby (§ 16 odst. 1 téhož zákona). Okamžik zahájení řízení o přesně stanoveném předmětu má pak zcela zásadní význam v rámci tzv. zásady priority, kterou je katastrální úřad vázán a v jejímž souladu jednotlivé návrhy na vklad ve vztahu k téže nemovité věci vyřizuje v pořadí, ve kterém byly podány (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2013, č. j. 9 Aps 11/2012-66, č. 2862/2013 Sb. NSS). Jakékoli dodatečné vyjasňování předmětu vkladového řízení tak, jak navrhují žalobci, není s ohledem na uvedená specifika vkladového řízení možné. Akceptoval-li by soud názor žalobců jako obecně platný, vedlo by to k vytvoření značné právní nejistoty osob ve všech vkladových řízeních a k možnosti dodatečné manipulace s předmětem vkladových řízení. Ostatně, přistoupil-li by soud na názor žalobců, mohlo by být ad absurdum uvažováno i o tom, že k podání návrhu by měla postačovat sama vkladová listina, dle které by se v průběhu vkladového řízení posoudila vůle smluvních stran a navrhovatelů a postupně se tak zjistil i předmět vkladového řízení, což by ve svém důsledku vedlo dříve či později k rozkladu katastrální evidence.

27. Požadavek § 14 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona na zcela jednoznačnou identifikaci nemovitostí a práv, která mají být zapsána, není, jak plyne ze shora uvedeného, bezúčelný. Účelem tohoto požadavku je řádné stanovení předmětu vkladového řízení. Předmět vkladového řízení musí být jasný již v okamžik jeho zahájení. Vkladové řízení je zcela specifické řízení a jakékoli dodatečné vyjasňování toho, co je jeho předmětem, je nežádoucí.

28. Žalobci argumentují civilní judikaturou týkající se posuzování projevu vůle obsažené ve vkladových listinách (smlouvách), poukazují na konkrétní soudní rozhodnutí, jedno z rozhodnutí soudu i předkládají. Judikatura civilních soudu dle části páté občanského soudního řádu však není na nyní posuzovanou věc přenositelná, neboť se týká otázek výkladu projevu vůle osob ve vkladových listinách. Zjednodušeně řečeno se jedná o otázky výkladu obsahu a platnosti takovýchto ujednání v situaci, ve které navrhovatelé navrhují vklad určitého práva a katastrální úřad má za to, že takové právo z vkladové listiny neplyne. V poukazovaných věcech nebyla řešena otázka předmětu správního – vkladového řízení, ale otázka obsahu vkladové listiny. V nyní projednávané věci je obsah vkladové listiny nesporný, žalobci rozporují předmět vkladového řízení. Tyto dvě odlišné otázky není možné směšovat. Podaná žaloba je založena na přenositelnosti závěrů civilních soudů o posuzování projevu vůle ve vkladových listinách (zejména smlouvách), s ohledem na shora předestřená specifika vkladového řízení a jeho samostatnou úpravu musí soud tuto civilní judikaturu odmítnout jako nepřiléhavou; závěry civilních soudů nejsou v tomto případě přenositelné na projednávanou věc.

29. Na základě shora uvedeného je nedůvodná i navazující argumentace týkající se toho, že žalovaný měl v části návrhu vkladu služebnosti k pozemku st. p. č. X eventuálně zamítnout pro neurčitost, neboť podaný návrh na vklad, byť neodpovídal vkladové listině, nebyl neurčitý.

30. Argumentace žalobců cílící na „rovnost zbraní“ a oprávnění žalovaného vést řízení o opravě chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona je mylná. Vkladové řízení je nesporné řízení bez kontradiktorního postavení stran, jejichž rovné procesní postavení by bylo zákonem stanoveno a chráněno. Katastrální úřad vystupuje jako vrchnostenský úřad státní správy. Institut opravy chyby v katastrálním operátu je přitom institutem, který se vkladového řízení netýká. Jedná se o institut, s jehož pomocí má katastrální úřad dostát své základní zákonné povinnosti, kterou je bezchybné vedení katastrální evidence.

31. Argumentace žalovaného týkající se zákazu rozšiřování předmětu vkladového řízení je v obecné rovině správná, avšak na námitky žalobců neodpovídá.

32. Námitky týkající se eventuálních procesních vad žalovaného, vad výroku rozhodnutí o vkladu, nedostatků odůvodnění usnesení inspektorátu se míjí s předmětem tohoto řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti.

Závěr a náklady řízení

33. V tomto řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o návrhu žalobců na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 5. 6. 2020 v části služebnosti doživotního užívání pozemku p. č. st. X s ohledem na výše uvedené odůvodnění krajský soud žalobci namítanou nečinnost neshledal. Z tohoto důvodů krajský soud podanou žalobu jako nedůvodnou dle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

34. O náhradě nákladů krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci nebyli úspěšní, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů, nicméně náhradu nákladů řízení nepožaduje a soud ani nezjistil, že by mu nad rámec běžné úřední činnosti jakékoli náklady vznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 26. února 2021

JUDr. Marie Trnková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru