Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

51 A 41/2016 - 61Rozsudek KSCB ze dne 12.04.2017

Prejudikatura

2 As 324/2015 - 16


přidejte vlastní popisek

51A 41/2016 – 61

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. L.V. , bytem X, právně zastoupeného Mgr. Richardem Novákem, advokátem v Praze 1 – Nové Město, Vodičkova 730/9, proti žalovanému Ministerstvu dopravy ČR, se sídlem Praha 1, nábř. L. Svobody 1222/12, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2016, čj. 76/2016-150-STK3/5, takto:

Rozhodnutí Ministerstva dopravy v Praze ze dne 16. 8. 2016, čj. 76/2016-150-STK3/5 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) dne 18. 10. 2016 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2016 čj. 76/2016-150-STK3/5, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 26. 1. Pokračování
- 2 -
51A 41/2016

2016 čj. KUJCK 15532/2016, sp. zn. ODSH 93394/2015/lura/12, kterým byla na základě ustanovení § 54 odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně, některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zák. č. 307/1999 Sb., ve pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), žalobci zamítnuta žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorie L, M1, N1, O1 a O2 s uvažovaným umístěním provozovny stanice technické kontroly pro osobní automobily na pozemcích parc. č. st. 563/1, č. st. 563/2, č. 1098/10, č. 1098/21 a č. 1098/22 v k. ú. Otín u Jindřichova Hradce a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

(2) Žalobce v žalobě zrekapituloval průběh správního řízení. Shrnul žalobní body na jejichž základě považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalovaný především žalobce zkrátil na jeho právech tím, že nepřezkoumal soulad napadeného rozhodnutí žalovaného s právními předpisy, a to buď tím, že námitky nezohlednil nebo je neposoudil vůbec nebo posoudil pouze formalisticky. Uvedl, že prvostupňový orgán i žalovaný použili v neprospěch žalobce nerelevantní data, které v rozporu s právním řádem neověřili, čímž porušili žalobcem uvedená ustanovení zákona. Rozhodnutí trpělo vadami spočívajícími v nedostatečném přezkumu rozhodnutí správního orgánu prvého stupně a v nedodržení základních zásad správního řízení. Žalovaný se s námitkami žalobce, které uvedl v odvolání, vypořádal formalisticky a nepřezkoumatelným způsobem. Žalobce v žalobě zopakoval odvolací námitky na straně 5 až 8 žaloby, se kterými se žalovaný správní orgán nevypořádal. Přitom závěry, ke kterým dospěl prvostupňový správní orgán, jsou v rozporu se zásadami logického myšlení a uvažování. Žalovaný porušil svou povinnost stanovenou v § 89 odst. 2 správního řádu. Bylo proto navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. Rozhodnutí by mělo být zrušeno z toho důvodu, že je zcela nedostatečně odůvodněno, a proto je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, případně je třeba vzít v úvahu, že během řízení, které předcházelo vydání žalovaného rozhodnutí, došlo k podstatným porušením ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Žalobce alternativně navrhnul i zrušení prvostupňového správního rozhodnutí, neboť taktéž trpí těmito vytýkanými vadami.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby.

(4) Pokud žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný řádně neposoudil jeho odvolací námitky a nebo je posoudil formalisticky, pak k tomu žalovaný uvedl, že svůj právní náhled žalobce uvedl jen v obecných odkazech, a to na neurčité ustanovení zákona a tyto předpisy uvedl bez souvislosti se skutkovými výtkami. K tomu žalovaný odkázal na odpovídající judikaturu NSS. K dalším žalobním námitkám, které žalovaný stručně připomněl, uvedl, že se nedomnívá, že by se svým postupem dopustil překročení meze správného uvážení a tím porušil zákaz libovůle správního orgánu, rovnost, zákaz diskriminace, proporcionality a oprávněného očekávání. To, že zákon nebo příslušná vyhláška nějaký postup nepředpokládá, ještě nemusí znamenat porušení zákona, neboť právní předpis nemůže na všechny situace pamatovat. S dedukcemi žalobce žalovaný vyjádřil nesouhlas a považuje je za právně nerelevantní.

Pokračování
- 3 -
51A 41/2016

(5) V replice k vyjádření žalovaného žalobce vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených spisů a jiných podkladů ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný ve vyjádření k žalobě pouze obecným způsobem opakoval teze, na kterých staví svoji obranu. Podle žalobce žalovaný ani správní orgán I. stupně nemohou vykonávat státní moc a rozhodovat mimo rámec zákona. Pokud je stanovena v právním řádu ČR určitá hierarchie jednotlivých právních norem, nemohou správní orgány rozhodovat tak, že upřednostní „smysl“ právní úpravy vyhlášky vydané bývalým Ministerstvem dopravy a spojů před příslušnými ustanoveními zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle žalobce správní orgány převzaly data nahlášená provozovatelem STK a tento postoj žalobce považuje za absurdní a rozporný se zákonem. Setrval proto na svém návrhu, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Obsah správních spisů

(6) Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující podstatné skutečnosti:

(7) Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství obdržel dne 21. 12. 20115 žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly (STK), kterou podal na základě plné moci žalobce a mělo se jednat o STK pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2 (linka pro osobní automobily, dále také „OA“) v lokalitě okresu Jindřichův Hradec, konkrétně na pozemcích parc. č. st. 563/1, st. 563/2, 1098/10, 1098/21 a 1098/22 v k. ú. Otín u Jindřichova Hradce. Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích vydal dne 12. 1. 2016 pod čj. KUJCK 5145/2016, sp. zn. OH 93394/2015/lura/3 výzvu žalobci, aby doplnil chybějící podklady pro posouzení jeho žádosti, a to kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obdobu bude STK OA provozována z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí, popřípadě jiného veřejného zájmu a určil k tomu lhůtu do 14. 2. 2016. Po tuto dobu řízení usnesením přerušil. Dne 13. 1. 2016 doplnil Krajský úřad Jihočeského kraje výpis rejstříku trestů žalobce. Stejného dne žalobce zaslal prvostupňovému správnímu orgánu vyjádření Stavebního úřadu Jindřichův Hradec ze dne 21. 5. 2015, v němž bylo pouze konstatováno, že pozemky pro uvažovanou STK jsou v ploše smíšené výrobní. Krajský úřad dne 14. 1. 2016 vyžádal podklady pro rozhodnutí z databáze Ministerstva dopravy.

(8) Dne 15. 1. 2016 byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady pro rozhodnutí a byla mu stanovena lhůta od 18. 1. 2016 do 22. 1. 2016. Dne 19. 1. 2016 se žalobce dostavil na Krajský úřad Jihočeského kraje, kde potvrdil, že se seznámil s obsahem spisu a sdělil, že se k podkladům pro rozhodnutí vyjádří do 22. 1. 2016. V tomto vyjádření žalobce namítl nesoulad počtu techniků u STK v Jindřichově Hradci se skutečným stavem. Nesoulad provozní doby STK v Jindřichově Hradci se skutečností a vliv tohoto nesouladu na posouzení kapacitních potřeb a kapacit STK v okrese Jindřichův Hradec a nesoulad provozní doby STK v Třeboni se skutečností a vliv tohoto nesouladu na posouzení kapacitních potřeb a kapacit STK v okrese Jindřichův Hradec. Současně sdělil, že na základě korekce dat, které vyplývají z výpočtů a známých požadavků, není překročen rámec zákonných limitů a není důvod pro nevyhovění jeho žádosti.

(9) Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích rozhodl dne 26. 1. 2016 pod čj. KUJCK 15532/2016 tak, že zamítl žádost žalobce o udělení oprávnění provozování Pokračování
- 4 -
51A 41/2016

STK OA žalobce. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí včasné odvolání. V odvolání žalobce shrnul, že v řízení vznesl konkrétní námitky ohledně nesouladu počtu techniků u STK v Jindřichově Hradci se skutečným stavem o nesouladu provozní doby STK v Jindřichově Hradci se skutečností a o nesouladu provozní doby STK v Třeboni se skutečností. Podle názoru žalobce se prvostupňový správní orgán s těmito námitkami nevypořádal. Žalobce konkrétně vznesl výhrady proti hodnocení prvostupňového správního orgánu na straně 4 až 7 svého odvolání. Podle názoru žalobce rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje svévolně a v neprospěch žalobce, kdy nerelevantní data v rozporu s právním řádem neověřil. Žalobce v odvolání uvedl, že podle jeho názoru splňuje podmínky pro udělení oprávnění k provozování STK pro silniční motorová a přípojná vozidla, konkrétně uvedených kategorií. O odvolání rozhodl žalovaný správní orgán dne 16. 8. 2016 pod čj. 76/2016-150-STK3/5 tak, jak je specifikováno pod bodem 1) tohoto rozsudku. V rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh správního řízení před Krajským úřadem Jihočeského kraje. Pod bodem I. žalovaný shrnul, podle jaké právní úpravy rozhodoval prvostupňový správní orgán. K tomu připojil, že se plně ztotožňuje s provedeným výpočtem prvostupňového správního orgánu týkajícího se výpočtu potřebné roční kapacity (počtu) technických prohlídek, kdy výpočet kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit STK OA je plně v souladu s přílohou č. 19 k vyhlášce. Uvedený výpočet podle žalovaného dokládá, že kapacita v územním obvodu okresu Jindřichův Hradec je překročena. Proto nebyla splněna zákonná podmínka pro udělení oprávnění k provozování STK OA v době, kdy prvostupňový správní orgán provozoval. Pod bodem II. žalovaný zrekapituloval hlavní odvolací námitky, které žalobce uvedl ve svém odvolání, kterým prvostupňový správní orgán nevyhověl. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že podstatná část rozhodnutí správního orgánu reaguje na stejné námitky žalobce. Pod bodem III. žalovaný neshledal rozhodnutí správního orgánu I. stupně v rozporu s obsahem spisu a odlišný náhled žalobce není sám o sobě důvodem pro zrušení rozhodnutí. V dané věci nebylo zjištěno, že by závěry krajského úřadu nebyly podloženy dostatečnými skutkovými zjištěními nebo byly s nimi v rozporu. Rovněž nebylo zjištěno, že by se správní orgán nevypořádal s návrhy žalobce. Závěry prvostupňového správního orgánu nebyly shledány v rozporu se zásadami logického myšlení a uvažování.

IV. Právní názor soudu

(10) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body.

11) Žaloba je důvodná.

(12) Žalobce v žalobě vznesl jako zásadní námitku nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný ignoroval, respektive pominul, jakýmkoli způsobem se vypořádat s námitkami žalobce ohledně tvrzeného porušení zákona o podmínkách provozu vozidel a vyhlášky, ale i jiných právních předpisů a zcela potvrdil a legitimizoval nezákonné rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. Zároveň se dopustil podstatných porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný se v rozhodnutí nevypořádal se vznesenými odvolacími námitkami, vypořádal je formalisticky a neuvedl, z jakých důvodů nebylo k námitkám přihlíženo, a tudíž je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Pokračování
- 5 -
51A 41/2016

(13) Podle žalobce se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami, které vznesl proti prvostupňovému rozhodnutí. Namítal formalistický a nepřezkoumatelný způsob rozhodnutí o odvolání. Žalovaný se nezabýval tím, proč k žalobcem vzneseným námitkám nebylo přihlíženo, jakým způsobem mají být hodnoceny a jaký důkazní význam jim orgány přikládají. Rozhodnutí proto označil za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost spočívající v nedostatku důvodů.

(14) Nepřezkoumatelnost rozhodnutí představuje vadu rozhodnutí, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, mimo jiné tehdy, absentují-li úvahy správního orgánu, na základě kterých správní orgán dospěl k závěru, který je v rozhodnutí vysloven. Podle této judikatury musí být z odůvodnění správního rozhodnutí seznatelné „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí (viz např. rozsudky NSS ze dne 13. 6. 2007 čj. 5Afs 115/2006-91, ze dne 19. 12. 2008 čj. 8Afs 66/2008-71, ze dne 17. 1. 2013 čj. 1Afs 92/2012-45). Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi uplatněnými námitkami, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku jeho důvodů (rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2008 čj. 8Afs 66/2008-71, nebo též ze dne 17. 1. 2013 čj. 1Afs 92/2012-45). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nedostatek důvodů nelze zhojit ve vyjádření k žalobě (rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2008 čj. 8Afs 66/2008-71 či ze dne 28. 1. 2009 čj. 1As 110/2008-99).“ (Srov. rozsudek NSS sp. zn. 2As 324/2015).

(15) Žalobce v žalobě zopakoval, jaké konkrétní odvolací důvody proti prvostupňovému rozhodnutí vznesl a s nimiž se správní orgány nevypořádaly. Jednalo se o odvolací důvody, které žalobce uplatnil ve svém odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí na straně 2 – 7 jeho odvolání ze dne 3. 2. 2016. Žalobní námitky jsou vesměs shodné s námitkami odvolacími, neboť žalobci se odpovědi na tyto námitky v napadeném rozhodnutí nedostalo. Žalovaný správní orgán ve svém rozhodnutí pod bodem I. posléze stručně zrekapituloval platnou právní úpravu a v tomto bodu rovněž stručně dvěma odstavci žalobci sdělil, že se plně ztotožňuje s provedeným výpočtem krajského úřadu týkajícího se výpočtu potřebné roční kapacity technických prohlídek, výpočet dokladuje, že kapacita v územním obvodu je překročena, a tudíž nebyla naplněna zákonná podmínka pro udělení oprávnění k provozování STK. Pod bodem II. stručně uvedl, jakým námitkám žalobce nevyhověl při svém rozhodování prvostupňový správní orgán, k čemuž poznamenal, že žalobce svá tvrzení podrobně popisuje v bodu II. svého odvolání, na což žalovaný reagoval pouze jednou větou, že se domnívá, že podstatná část rozhodnutí správního orgánu I. stupně zcela reaguje na stejné námitky žadatele. S odvolacími námitkami vznesenými v této souvislosti se žalovaný vůbec nevypořádal. V závěru svého rozhodnutí zcela obecně vyslovil, že odlišný náhled žalobce na způsob hodnocení není sám o sobě důvodem ke zrušení rozhodnutí, přitom závěry krajského úřadu považoval za správné, podložené dostatečně skutkovými zjištěními a vyslovenými v souladu se zásadami logického myšlení a uvažování. Takto vypořádané odvolací námitky soud považuje za nedostatečné a zcela nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost spočívající v nedostatku důvodů.

Pokračování
- 6 -
51A 41/2016

(16) V žalobou napadeném rozhodnutí zcela absentuje právní argumentace žalovaného a zároveň v něm absentuje vypořádání žalobcových odvolacích námitek, které žalobce podrobně předestřel ve svém odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Soud se v rámci přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ztotožnil s názorem Nejvyššího správního soudu, který vyslovil ve výše citovaném rozsudku, že takový postup spočívající v nevypořádání odvolacích námitek je hraniční s libovůlí orgánu veřejné moci, což je postup v právním státě nepřípustný. V žádném případě nepostačuje, pokud žalovaný správní orgán reaguje na odvolací námitky pouhým konstatováním, že se ztotožňuje s provedeným výpočtem, který prokazuje, že nebyly splněny zákonné podmínky pro udělení oprávnění k provozování STK OA bez toho, že by se žalovaný zabýval jednotlivými podrobně odůvodněnými odvolacími námitkami. Povinností žalovaného bylo, aby k jednotlivým odvolacím námitkám uvedl, z jakých důvodů je považuje za neopodstatněné ve vztahu k argumentaci, která byla v prvostupňovém rozhodnutí vyslovena. Vzhledem k tomu, že žalovaný správní orgán tímto způsobem nepostupoval, konkrétně nevypořádal žádnou odvolací námitku, soud dospěl k závěru, že jsou zcela naplněny zákonné podmínky pro vyslovení nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Soud připomíná, že je zapotřebí se v dalším řízení na základě žalobcem vznesených odvolacích námitek zabývat posouzením otázky neudělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Rovněž je zapotřebí zabývat se v tomto směru na základě odvolacích námitek zpochybňovanou správní úvahou, kterou prvostupňový správní orgán vyslovil, a to i za situace, že s ohledem na dikci § 54 odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb., na udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nevzniká právní nárok. Soud připomíná, že správní orgán je omezen zákazem libovůle, příkazem rozhodovat v obdobných věcech obdobně a ve stejných věcech stejně, tj. principem rovnosti, nediskriminace, příkazem zachovávat lidskou důstojnost, jakož i povinností výslovně uvést, jaká kritéria správní orgán v rámci své úvahy použil, jaké důkazní prostředky si opatřil, jaké důkazy provedl a jak je hodnotil a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Správní úvaha musí být vyslovena v zákonných mezích, nesmí být překročena a nesmí být zároveň zneužita. Soud zdůrazňuje, že je třeba mít na paměti zásadu, že tam, kde meritum věci je svěřeno volnému správnímu uvážení, je třeba chránit procesní práva účastníků řízení.

(17) Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí nevyhovělo požadavkům na náležité, dostatečné a přesvědčivé odůvodnění. Jinými slovy řečeno, takové odůvodnění a vypořádání vznesených odvolacích námitek v žalobou napadeném rozhodnutí zcela chybí. Zákonem stanoveným způsobem, který by bylo lze konkrétně přezkoumat a zároveň by byl srozumitelný nebyla vypořádána ani jediná odvolací námitka.

V dalším řízení bude proto zapotřebí, aby žalovaný správní orgán dodržel postup, který mu stanoví § 89 odst. 2 správního řádu. Požadavky na odůvodnění správního rozhodnutí jsou upraveny zejména v § 68 odst. 3 téhož zákona, podle kterého musí správní orgán v odůvodnění uvést důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům pro rozhodnutí. Chybí-li totiž některá z nezbytných částí odůvodnění, jde o nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Soudu přitom nepřísluší, aby v rozhodování nahradil správní orgán, což jinými slovy znamená, aby sám zhodnotil odvolací námitky a vyslovil za správní orgán závěr. Tak by totiž nepřípustně zasahoval do činnosti orgánů veřejné správy. Své rozhodnutí by soud takovým postupem zatížil nezákonností.

Pokračování
- 7 -
51A 41/2016

V. Závěr, náklady řízení

(18) Z toho, co bylo výše řečeno, soud uzavřel, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán závazným právním názorem krajského soudu podle § 78 odst. 5 s.ř.s., tak jak byl shora vysloven.

(19) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy náklady zastoupení žalobce spočívají v odměně advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, celkem v částce 6.200 Kč) § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d), § 12 odst. 4 vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem 6.800 Kč. Advokát žalobce je plátcem DPH, a proto je odměna zvyšována o částku odpovídající dani podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve výši 1.428 Kč. Dále žalobce zaplatil za žalobu soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 11.228 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. dubna 2017

Pokračování
- 8 -
51A 41/2016

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Trnková v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru