Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 Af 7/2016 - 61Rozsudek KSCB ze dne 18.01.2017

Prejudikatura

1 Afs 12/2010 - 107


přidejte vlastní popisek

50Af 7/2016 - 61

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce NORMA, k. s. sídlem Praha 1, Platnéřská 191/2, zast. JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem v Praze 4, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2016, č.j. 14579/2016-900000-304.2, takto :

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 24. 5. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2016 č.j. 14579/2016-900000-304.2, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj o propadnutí vybraných výrobků a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Pokračování
- 2 -
50Af 7/2016

V žalobě se poukazuje na to, že celní úřad rozhodl o propadnutí dvou druhů vybraných výrobků, přičemž podstata sporu spočívá v tom, pod jakou položku kombinované nomenklatury mají být vybrané výrobky správně zařazeny. Žalobce rozhodnutí nahlíží jako nezákonné, k čemuž přispěla skutečnost, že nebyl zjištěn skutkový stav věci, v důsledku čehož byla věc nesprávně právně posouzena. Žalovaný vychází z toho, že dané vybrané výrobky nejsou meziprodukty ve smyslu § 93 odst. 4 zákona o spotřebních daních, ale jedná se o líh ve smyslu § 67 odst. 1 zákona. Cituje se kombinovaná nomenklatura 2206 a vysvětlivky a prohlášení výrobce, jímž je popsán postup výroby vybraného výrobku.

Žalovaný při úsudku o tom, že nelze vybrané výrobky zařadit do KN 2206 postupoval se zřetelem k výrobcem deklarovanému složení vybraného výrobku, výsledku laboratorní analýzy a rozsudku Evropského soudního dvora ve věci C-150/08. Tyto důkazní prostředky však podle žalobce nejsou způsobilé potvrdit nesprávnost celního zařazení vybraných výrobků Barmańska. Nebylo prokázáno, že vybraný výrobek po dolihování ztratil svůj charakter fermentovaného nápoje, což dokládá deklarované složení uváděné výrobcem, jestliže přísady a příchutě jsou schváleny pro použití v nápojích na bázi ovocného vína. Dále podle výsledku laboratorní analýzy zůstaly zachovány organoleptické vlastnosti původního fermentovaného nápoje. Celně technická laboratoř naopak neřešila otázku změny chuti výrobku po dolihování. Konečně vybraný výrobek Barmańska se liší od produktu, který byl předmětem rozhodnutí Evropského soudního dvora v prve uvedené věci. Nedojde-li přidáním destilovaného alkoholu, vody, cukrového sirupu, aromatických látek nebo barviv ke ztrátě chuti, vůně nebo vzhledu nápoje vyráběného z určitého ovoce nebo určitého přírodního produktu, spadají nápoje na bázi alkoholu vzniklého kvašením (fermentací) odpovídající původně položce 2206 KN dále do této položky. Zkouška chuti vybraných výrobků provedena nebyla. Porovnáním obsahu alkoholu ve vybraných výrobcích v objemových procentech 21 % vyplývá, že 12 – 14 objemových procent připadá na alkohol vzniklý kvašením a pouze 7 – 9 objemových procent na ethylový alkohol. To znamená, že 62,5 % z celkového množství alkoholu ve vybraných výrobcích prochází z procesu fermentace. To je výrazná odlišnost oproti věci souzené Evropským soudním dvorem. To má význam pro zařazení vybraných výrobků pod danou kombinovanou nomenklaturu. Jestliže žalovaný tvrdí, že došlo ke změně charakteru produktu, pak by v řízení muselo být prokázáno, že přidáním etanolu případně dalších složek došlo ke změně vzhledu, vůně a chuti původního fermentovaného produktu. Podle protokolu o zkoušce však vzhled a vůně zůstaly nezměněny. Měla-li být změněna některá z organoleptických vlastností, musel by o tom existovat důkaz. Žalobce přitom navrhoval provedení důkazu porovnáním nápoje po fermentaci s finálním produktem. Odkazuje se na zprávu o zkouškách a posudek Biotechnologického ústavu, z nichž plyne, že vybrané výrobky jsou bližší výrobkům vinařským než lihovinám. Závěry žalovaného o změně organoleptických vlastností nejsou doloženy žádným důkazem. Na základě všeobecného pravidla č. 3 písm. b) je pro účely sazebního zařazení určitého produktu stanovit jeden z materiálů, z nichž produkt sestává a který představuje jeho podstatný charakter. Tímto materiálem je ten, který ovlivňuje jeho celkovou vůni, vzhled a chuť. Pokud materiálem, který dodává výrobkům podstatný charakter, je fermentovaný alkohol, pak je správné vybrané výrobky podřadit pod položku 2206 sazebníku kombinované nomenklatury. Podpůrně pak mohou působit jednotlivé ZISZ, protože je žádoucí, aby v rámci jednotného trhu platila stejná pravidla a jejich stejný výklad.

Žalovaný vyjádřil s námitkami žalobce nesouhlas a plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, protože určení položky kombinované nomenklatury bylo předmětem odvolacího řízení. V rámci odvolacího řízení byly vypořádány výsledky posudku předloženého žalobcem a cizí závazné informace o sazebním zařazení.

Pokračování
- 3 -
50Af 7/2016

Z výsledků laboratorní analýzy, popisu výroby předmětného vybraného výrobku, složení uvedeného na etiketě výrobku, z uplatnění pokynu pro zařazování položky KN vyplývajících z pravidel a vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře a rozsudku Siebrant a vzhledem k použití, výrobek je deklarován jako vhodný k výrobě míchaných alkoholických nápojů tzv. long drink, lze učinit jednoznačný závěr o charakteru předmětného vybraného výrobku coby lihového nápoje ve smyslu KN 2208. Způsobem výroby ztratil výrobek svůj původní charakter fermentovaného nápoje. Zdůrazňuje se, že důvodem propadnutí vybraných výrobků, které jsou předmětem tohoto řízení, byla skutečnost, že tyto výrobky byly žalobcem skladovány, aniž by byl předložen doklad podle § 5 zákona o spotřebních daních. Mezi celními orgány a žalobcem není sporu o tom, že se jedná o vybrané výrobky. Spor je pouze o to, zda se jedná o výrobky spadající pod KN 2206 nebo KN 2208, tedy jaké spotřební dani tyto výrobky podléhají, zda spotřební dani z vína a meziproduktů anebo spotřební dani z lihu. V obou případech však jedná se o vybrané výrobky ve smyslu zákona o spotřebních daních, a tudíž se k nim váže povinnost prokazovat jejich zdanění dokladem podle § 5 zákona. Tuto povinnost žalobce nesplnil, což je postihováno propadnutím skladovaných vybraných výrobků.

Ze spisů celních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Celní úřad provedl dne 16. 7. 2014 místní šetření v provozovnách žalobce v Českých Budějovicích na Nám. Přemysla Otakara II., v ulici A. Barcala a v Litvínovicích. Při kontrole bylo zjištěno skladování a nabízení k prodeji 13 kusů vybraného výrobku Barmańska Zitronen 21 % v balení 0,5 litru. Kontrolovanou osobou nebyl předložen doklad, kterým se v souladu s § 5 zákona o spotřebních daních prokazuje zdanění vybraných výrobků na území České republiky. Nebyly předloženy ani jiné důkazní prostředky podle § 93 odst. 1 daňového řádu. Vedle toho, že výrobky jsou skladovány bez dokladu prokazujícího jejich zdanění, vzniká pochybnost o druhu kontrolovaných výrobků, které jsou do volného oběhu na daňovém území České republiky uváděny jako předmět daně podle § 93 odst. 4 zákona o spotřebních daních (meziprodukt KN 2206) a lze se domnívat, že jedná se o předmět daně podle § 67 zákona (líh – lihoviny KN 2208), pak by měly být zdaněny a označeny kontrolní páskou ke značení lihu. Vybrané výrobky byly zajištěny. K protokolu je připojena fotodokumentace zahrnující složení nápojů. Dne 17. 7. 2014 bylo vydáno rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků, které se opírá o ustanovení § 42 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních a vychází ze zjištění, že výrobky byly skladovány bez dokladu uvedeného v § 5 zákona o spotřebních daních.

Řízení o zajištěných vybraných výrobcích bylo zahájeno dne 17. 7. 2014.

Celní úřad pro Jihočeský kraj vydal dne 14. 8. 2014. rozhodnutí o propadnutí zajištěných výrobků podle § 42d) odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních, přičemž předmětem rozhodování byly vybrané výrobky, lihoviny zajištěné dne 17. 7. 2014, protože žalobce nakládal s těmito vybranými výrobky způsobem uvedeným v § 42 odst. 2 písm. a) zákona. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že výrobky byly skladovány bez dokladu podle § 5 zákona o spotřebních daních. Podle výsledků rozboru vybraných výrobků provedeného Celně technickou laboratoří nemají vzorky podstatný charakter výrobku č. 2206, ale 2208. V úvahu při sazebním zařazení byly brány analytické výsledky, celkový vzhled a charakter výrobku a vzorek byl posuzován v souladu s konkrétním nařízením Rady o celní a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku.

Pokračování
- 4 -
50Af 7/2016

Žalobce v odvolacím řízení předložil 7 ZISZ a výklad polského ministra financí o spotřební dani.

Žalobce předložil zprávu o zkouškách vyhotovenou Biotechnologickým ústavem zemědělsko-potravinářského průmyslu prof. W. D. ze 7. 10. 2015, kdy předmětem zkoušek byly vzorky Barmańska Kirsch, geschmack, Barmańska Zitronen geschmack a Barmańska Cranberry Taste.

Tentýž ústav vyhotovil posudek ze 7. 10. 2015, ve kterém se uvádí, jaké vlastnosti alkoholického nápoje dovolují považovat daný nápoj za vinařský výrobek (za fermentovaný vinařský nápoj), ke konkrétním výrobkům nápojů Barmańska se uvádí, že jde-li o organoleptické vlastnosti nápojů, vykazují vlastnosti charakteristické pro vinařské výrobky, mají sladkou ovocnou, višňovou, citrónovou a klikvovou příchuť. K otázce, zda může obsah alkoholu ve zkoušených výrobcích se považovat za charakteristický pro vinařské výrobky, se uvádí, že ano, neexistuje sice pevná hranice obsahu alkoholu, který by sám o sobě byl dostatečný pro považování nápoje za vinařský výrobek. Kromě obsahu alkoholu byla dále analyzována hustota, obsah celkového extraktu a celková kyselost. Dále byl hodnocen výrobní proces a potvrzuje se, že ten odpovídá praxi výroby vinařských výrobků. Rozdíl mezi Barmańskou a aromatizovaným fermentovým nápojem nezesíleným alkoholickým destilátem je prakticky jen v síle alkoholu. Daný výrobek se považuje za vinařský. Je bližší vinařským výrobkům než lihovinám. Není známa žádná lihovina Barmańska.

Žalobci bylo umožněno ke zjištěným skutečnostem a důkazům se vyjádřit, což ten učinil.

Rozbor odebraných vzorků byl proveden celně technickou laboratoří Generálního ředitelství cel. Bylo zjištěno, že ethanol ve výrobku je kvasného původu, pravděpodobně z kukuřice a višní, minimální podíl ethanolu z kukuřičného škrobu činí 44 %. Uvádí se obsah cukru, přítomnost glycerolu a kyseliny citrónové.

Ve vzorku bylo zjištěno nepovolené množství propandiolu (1,2) v důsledku čehož neměl být uveden na trh.

Odvolání žalobce bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že předmětem řízení o zajištěných vybraných výrobcích je prokázání, zda bylo s vybranými výrobky podléhajícími režimu zákona o spotřebních daních nakládáno některým ze způsobů podle § 42 zákona. Povinností subjektů, které nakládají s vybranými výrobky uvolněnými do volného oběhu, je povinnost skladovat vybrané výrobky s doklady prokazujícími jejich zdanění. Jestliže subjekt, který výrobky skladuje, nepředloží doklad podle § 5 zákona, nesplnil svou zákonnou povinnost, jejímž důsledkem je propadnutí skladovaných vybraných výrobků podle § 42d) zákona o spotřebních daních. Takový doklad předložen nebyl. Odkazuje se na popis výrobků na etiketě a výsledek analýzy celně technické laboratoře a dovozuje se, že vybrané výrobky nelze podřadit do čísla 2206 KN, protože do finálních výrobků byly po procesu fermentace a stabilizace výsledného poloproduktu s obsahem alkoholu 12 – 14 % přidány kromě destilovaného alkoholu, další látky měnící zcela naprosto jeho charakter, chuť i vůni, jakožto nápoje původního, a to jak aromata, barviva a vysoké množství cukru. Po procesu fermentace byly získány finální výrobky mající odlišnou chuť, vůni i vzhled od původního poloproduktu, fermentované ovocné šťávy. Analýza produktu Barmańska Zitronen nepotvrdila použití deklarované citrónové šťávy, ale pouze použití citrónového aróma dodaného po fermentaci višňové šťávy. Dalším přídavkem kalidla Pokračování
- 5 -
50Af 7/2016

oslazením a dolihováním byl získán alkoholický nápoj, který nemá zachován původní charakter fermentované višňové šťávy. U výrobku Barmańska Kirsch dodáním barviva, aroma ethanolu a cukru byl z původního višňového vína získán sladký alkoholický nápoj, který neměl charakter fermentovaného nápoje ve smyslu čísla KN 2206. Přítomností sacharózy je zpochybněn deklarovný postup výroby, to je tvrzení, že cukr není po procesu fermentace už dále přidáván. Nebyl udržen totožný charakter původního produktu, tedy chutě, vzhledu a vůně. Jde proto o výrobky zařazené do KN 2208, které se zdaňují spotřební daní z lihu. Výsledné vlastnosti nezískal finální produkt Barmańska při fermentaci, ale až po jejím ukončení, což ostatně uvádí sám výrobce. Zařazení do společného celního sazebníku EU se řídí všeobecnými pravidly pro výklad KN, využívají se vysvětlivky k harmonizovaném u systému a číselnému označování zboží a vysvětlivky ke KN. Pro zařazení výrobku k číslu KN 2206 může mít produkt větší obsah alkoholu, avšak musí být dodržena podmínka, že +výsledný nápoj si zachovává charakter fermentovaného nápoje. Může mít větší obsah alkoholu i může být přislazen, ale stále musí zachovávat charakter ovocného vína. To pro vybrané výrobky typu Barmańska neplatí. Proto se tyto výrobky zařazují do čísla 2208. Úsudek o změně vlastností původního fermentovaného nápoje vychází z popisu výroby předloženého žalobcem z deklarovaného složení a z výsledků analýz celně technické laboratoře. Tyto důkazy se vzájemně doplňují. Žalovaný se vypořádal s obsahem posudku předloženého žalobcem a uvedl, že nebylo prokázáno tvrzení žalobce o zachování vlastností původního nápoje, který byl základem pro výrobu předmětných nápojů Barmańska. Není rozhodné, zda výrobky jsou podřaditelné vinařským výrobkům podle polských národních předpisů, ale jde o otázku sazebního zařazení daných výrobků, což upravují unijní předpisy. Senzorická analýza výrobku byla nahlédnuta jako nadbytečná s ohledem na popis výroby produktu, jeho složení a vůni. Při hodnocení vybraných výrobků byly zohledněny všechny objektivní charakteristiky a vlastnosti alkoholických nápojů Barmańska, bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že alkohol kvašený přispívá k celkovému obsahu alkoholu dotčeného produktu více než alkohol destilovaný, z důvodu přidání dalších látek ztratily alkoholické nápoje chuť, vůni a vzhled původního kvašeného (fermentovaného) nápoje, který byl základem pro jejich výrobu. Výrobek byl dobarven, aromatizován a dochucen, oslazen cukrem a dolihován. Dále byl vzat v úvahu účel použití vybraných výrobků, kdy na etiketě jsou deklarovány jako vhodné k přípravě long drinků, což je účel použití typický pro lihové nápoje ve smyslu 2208 KN. Výrobky měly být zdaněny spotřební daní z lihu a opatřeny kontrolní páskou. Žalobce neprokázal, že se zajištěnými vybranými výrobky nebylo nakládáno způsobem podle § 42 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních, to znamená, že byly skladovány bez dokladu podle § 5 zákona o spotřebních daních, v důsledku čehož byly splněny zákonné podmínky pro jejich propadnutí.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o propadnutí vybraných výrobků, konkrétně alkoholického nápoje označeného Barmańska Zitronen. Alkoholické nápoje byly zajištěny při místním šetření v provozovně žalobce, protože ten nepředložil doklady předepsané § 5 zákona o spotřebních daních.

Propadnutí zajištěných vybraných výrobků upravuje § 42d) odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních. Podle tohoto předpisu, pokud správce daně nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků, rozhodne o jejich propadnutí.

Pokračování
- 6 -
50Af 7/2016

Z napadeného rozhodnutí plyne, že důvodem pro tento postup bylo nesplnění povinnosti založené ustanovením § 5 zákona, kdy žalobce nebyl schopen v průběhu místního šetření předložit doklad o tom, že jím skladované a k prodeji nabízené alkoholické nápoje byly zdaněny. Okolnost, že takový doklad nebyl správci daně předložen, nikterak nezpochybňuje ani žalobce sám. Protože se jedná o prokázání zdanění vybraných výrobků, pak se tato povinnost vztahuje na všechny vybrané výrobky a nejen lihoviny. To lze dovodit z ustanovení § 1 odst. 2 zákona, který vymezuje předmět úpravy. Spotřebními daněmi jsou jak daň z lihu, tak daň z vína a meziproduktů a tvrdí-li žalobce, že alkoholické nápoje, které propadly, patří do kombinované nomenklatury pro vinné nápoje, pak i za takové situace bylo povinností žalobce doklad o zdanění podle § 5 zákona předložit. Protože žalobce nepředložil žádný takový doklad, pak bylo namístě postupovat podle § 42d) a rozhodnout o propadnutí věci. Zákonné podmínky pro takový postup byly proto dodrženy.

Obrana žalobce spočívá v tom, že vybrané výrobky byly celními orgány nesprávně zařazeny do kombinované nomenklatury jako lihoviny a právě jako lihoviny propadly. Názor žalobce, že o lihoviny se nejednalo, soud nesdílí.

Z obsahu spisové dokumentace je zřejmé, že celní orgány při úsudku o tom, pod jaké číslo kombinované nomenklatury dané alkoholické nápoje náleží, vycházely z údajů na etiketě těchto výrobků, z popisu zhotoveném výrobcem, k dispozici byly výsledky analýzy celně technické laboratoře, posudek předložený žalobcem.

Z obsáhlého odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že žalovaný se právě se zřetelem k prve uvedeným důkazům zabýval tím, zda oba alkoholické nápoje dolihováním ztratily svůj charakter fermentovaného nápoje a bylo tak činěno i v zájmu vypořádání odvolacích námitek žalobce. Z rozhodnutí i obsahu spisu je zřejmé, že celní orgány nevycházely pouze ze zjištění, že ke ztrátě charakteru fermentovaného nápoje došlo pouze dolihováním. Poukazuje se na další úpravy původního fermentovaného nápoje provedené právě po skončení procesu fermentace, kdy vedle dolihování a doslazení výrobku byly přidávány ještě další látky, například aroma a barviva. Zjištění, že se nejedná o původní fermentovaný vinný nápoj, vychází v podstatě ze dvou rozhodných skutečností, jednou z nich je provedení úpravy nápojů po ukončení procesu fermentace, druhou pak zjištění, že přidáním prve uvedených látek došlo ke změně vzhledu, vůně i chuti původního produktu.

Tvrzení výrobce o tom, že pro výrobu alkoholických nápojů použil přísady schválené pro použití v nápojích na bázi ovocného vína, ještě neznamená, že po úpravě výrobku se z původního kvašeného nápoje nestala lihovina. K úpravě nápojů došlo po skončení procesu fermentace, což prokazuje analýza celně technické laboratoře, kdy ta zcela přesně uvedla, v jakém rozsahu byly nápoje dolihovány a dodatečně doslazeny. Současně se uvádí, jaké další látky nápoje obsahují. Poukazuje-li žalobce na údaj výrobce o tom, že pro výrobu byly použity produkty na bázi ovocného vína v souladu s evropskými předpisy, pak soud připomíná, že vzorek Barmańska Zitronen obsahoval nepovolené množství propandiolu, v důsledku čehož nesměl být vůbec uváděn na trh.

Z údajů o barvě a pachu nápoje podle výsledku laboratorní analýzy, jak se uvádí v žalobě, však nelze dovodit, že zůstal zachován vzhled, průhlednost a vůně původního fermentovaného nápoje. Celně technická laboratoř se zabývala rozborem vzorků nápojů a tento výsledek je zcela jednoznačně v analýze uveden. Na změně charakteru nápoje se podílely další přidané látky, nejen líh, ale i procesní postup. Nutno poznamenat, že alkoholický nápoj Barmańska Zitronen neobsahuje žádnou citrónovou šťávu, ale pouhé Pokračování
- 7 -
50Af 7/2016

aróma, přičemž původní barva fermentovaného nápoje vzniklého kvašením třešní byla odstraněna. Již jen z toho důvodu si právě uvedený produkt nemohl zachovat chuť původního fermentovaného nápoje.

Změnou chuti nápoje se žalovaný zabýval se zřetelem k požadavkům číselného označení kombinované nomenklatury pro kvašené nápoje a například na straně 13 a 14 rozhodnutí se vysvětluje, jak žalovaný dospěl k závěru, že došlo ke změně chuti původního výrobku poté, co byl po ukončeném procesu fermentace dále upravován. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný se obeznámil s rozhodnutím Evropského soudního dvora ve věci C - 150/08 (Siebrand) a se zřetelem k tomuto rozsudku se zabýval v zájmu podřazení alkoholických nápojů příslušnému číslu kombinované nomenklatury vlastnostmi těchto nápojů. Porovnával množství lihu vzniklého v procesu fermentace s dodatečně doplněným lihem z kukuřičného škrobu a v souladu s názorem žalobce shledal, že fermentací bylo dosaženo většího podílu alkoholu a pouze zbylá část byla dolihována. Zařazení nápoje pod položku 2206 KN přidání alkoholu nebrání, avšak pouze za situace, že tyto nápoje si zachovaly charakteristické rysy produktů kvašených nápojů. Právě tento druhý předpoklad splněný není právě se zřetelem k tomu, že tyto výrobky byly dále upravovány, byly barveny, případně odbarveny, jak je tomu u Barmańska Zitronen, byla přidána aromata a doslazeny. Tím pozbyly charakter původního kvašeného nápoje, což brání podřadit dané nápoje položce 2206 KN ve smyslu uvedeného rozsudku Evropského soudního dvora.

Pro výrobu alkoholických nápojů Barmańska byl využit produkt získaný fermentací ovocné šťávy, která byla po skončení procesu fermentace dále upravována, přičemž byl použit etylalkohol, cukr, aromatické látky, barviva. Výsledný produkt se odlišuje od původního kvašeného nápoje, kdy došlo ke ztrátě původní chuti a vůně, což dokládá laboratorní analýza. Nezbývá než poznamenat, že alkoholický nápoj Barmańska Zitronen nebyl vůbec z citrónové šťávy vyráběn ani v průběhu fermentačního procesu. Jestliže celní orgány podřadily dané alkoholické nápoje pod č. 2208 KN, pak nikterak nepostupovaly v rozporu s označeným rozsudkem Evropského soudu.

Celní orgány při zařazování nápojů Barmańska vycházely z popisu výroby výrobce, analýzy celně technické laboratoře a popisu nápoje na etiketě. Rozhodnutí o celním zařazení není proto založeno na pouhých hypotézách a spekulacích. Měly proto dostatek podkladů, na základě kterých bylo možno učinit úsudek, zda došlo ke změně chuti původního fermentovaného nápoje, aniž bylo zapotřebí, aby samy prováděly zkoušku chuti.

Jak již bylo uvedeno, nápoje kterými se z hlediska jeho podřazení pod příslušnou položku kombinované nomenklatury zabýval Evropský soudní dvůr a nápoje Barmańska se liší z hlediska obsahu alkoholu získaného v procesu fermentace a přidaného destilátu, avšak jak již bylo uvedeno, obsah alkoholu z fermentace a obsah destilovaného alkoholu nebyl jediným kritériem ani ve věci projednávané Evropským soudním dvorem ani ve věci souzené. V dané věci je zcela nepochybné, že větší množství alkoholu pochází právě z fermentace, avšak tentýž rozsudek obsahuje názor, že původní kvašený nápoj, ke kterému byl přidán destilovaný alkohol, cukr, aromata, barviva, které způsobily změnu chuti, vůně či vzhledu, musejí být podřazeny pod položku 2208 KN. Právě to v souzené záležitosti celní orgány učinily, což je zřejmé z druhého odstavce na straně 31 napadeného rozhodnutí.

Změna charakteru výrobku byla prokázána analýzou celně technické laboratoře, popisem výroby a složením nápoje uvedeném na etiketě. Nezbývá než zopakovat, že podklady pro úsudek o změně charakteru vybraného výrobku byly zcela postačující.

Pokračování
- 8 -
50Af 7/2016

V zájmu porovnání charakteru výrobku před a po dolití ethanolu nebylo zapotřebí porovnání nápoje před a po fermentaci, protože z analýzy celně technické laboratoře je zcela zjevné, že tu nejde o pouhý rozdíl v obsahu objemu alkoholu, tak jak se tvrdí v žalobě. Po skončení procesu fermentace došlo k další úpravě přidáním cukru, aromat a barviv. Barmańska Zitronen pak předpokládala odbarvení původního fermentovaného nápoje. Žalovaný návrh na doplnění dokazování v tomto směru zamítl a své stanovisko k tomuto důkaznímu návrhu v odůvodnění rozhodnutí uvedl. Ani soud nesdílí názor žalobce, že takový důkaz byl zapotřebí provést v zájmu zjištění skutkového stavu právě se zřetelem k tomu, jak probíhala výroba alkoholických nápojů, kdy k dalším úpravám došlo poté, co proces fermentace byl ukončen a všechny přidané látky ve svém souhrnu způsobily, že byl vytvořen chuťově zcela jiný produkt, než jaký vzešel z fermentačního procesu.

Změna charakteru výrobku nebyla hodnocena pouze na základě popisu výroby a složení výrobku uvedeného na etiketě, ale je tu též analýza celně technické laboratoře, přičemž zjištění plynoucí z těchto dokumentů byla posuzována se zřetelem ke kritériím daným příslušnou položkou kombinované nomenklatury.

Na zjištění celních orgánů o tom, že alkoholické nápoje změnily chuť, vůni a vzhled původního kvašeného nápoje, nemůže nic změnit ani posudek Biotechnologického ústavu zemědělskopotravinářského průmyslu prof. W. D. O tom, že došlo ke změně původního kvašeného nápoje použitého pro výrobu nápoje Barmańska Zitronen, není žádných pochyb, jestliže výsledek fermentace prošel odbarvovacím procesem a bylo doplněno citrónové aróma, citrónová šťáva nebyla použita ve fermentačním ani v následném procesu.

Pro účely vyhotovení posudku předloženého žalobcem odebral ústav vzorky alkoholických nápojů, přičemž byl zjišťován obsah alkoholu a kyselost výrobku. Žalovaný se s obsahem posudku v návaznosti na jeho jednotlivé body vypořádal, což je zřejmé ze strany 24 – 26 napadeného rozhodnutí. Výsledky zkoušky ústavu podávajícího posudek se neodlišují od toho, co bylo obsaženo v analýze celně technické laboratoře. Žalovaný v podstatě vyjádřil souhlas s prvními čtyřmi body obsaženými v posudku, k dolihování produktu pak poukázal na to, že zvolený způsob dolihování může mít vliv na sazební zařazení výsledného produktu do příslušné položky kombinované nomenklatury. Žalovaný v té souvislosti zopakoval, že finální produkty typu Barmańska z důvodu dodatečného přidání dalších látek působících ve vzájemné kombinaci ztratily chuť, vůni a vzhled nápoje vyráběného z ovoce v procesu kvašení. Žalovaný zaujal výhrady i k bodu č. 6, kdy na výrobek nelze nahlížet jako na produkt polského vinařství, ale při jeho sazebním zařazení je zapotřebí řídit se celními unijními předpisy, které toto zařazení upravují. Opět se zdůrazňuje dodatečné přidání látek a jejich vliv. Rozdíl mezi původním fermentovaným nápojem a dolihovaným nápojem nespočívá pouze v síle alkoholu, ale jde o změnu původního fermentovaného nápoje, který následně prošel technologickou úpravou. Pro sazební zařazení nemají význam ani odpovědi ústavu pod body 7 a 8, protože se nejedná o posouzení toho, zda výsledný produkt odpovídá vinařským nápojům ve smyslu polských předpisů, jedná se o aplikaci předpisů unijních. Právě se zřetelem k těmto předpisům a rozsudku Evropského soudního dvora produkty pro své vlastnosti a účel spotřeby k výrobě long drinků odpovídají lihovým nápojům.

Při hodnocení předloženého důkazu ve formě posudku biotechnologického ústavu bylo žalovaným poukázáno rovněž na to, že není zjevné, z jakého popisu procesu výroby ústav vycházel, protože žádný takový popis v posudku popsán není a jeví se z argumentace k otázce č. 6, že ústav vyšel z toho, že nápoj vznikl dolihováním aromatizovaného Pokračování
- 9 -
50Af 7/2016

fermentovaného nápoje, což je však v rozporu s popisem výroby. Žalovaný žalobcem předložený posudek zhodnotil tak, že jím není prokázáno, že produkt nabízený žalobcem má charakter produktu na bázi vína. Soud se s tímto hodnocením daného důkazu ztotožňuje právě se zřetelem k tomu, že není v souladu s popisem výroby produktu, kdy z tohoto popisu je jednoznačně doloženo, že k dalším úpravám produktu vzniklého kvašením došlo až poté, co tento fermentační proces byl ukončen.

Jestliže posudkem biotechnologického ústavu nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že dané alkoholické nápoje jsou na bázi vína, neznamená to, že závěry žalovaného o změně organoleptických vlastností alkoholických nápojů nejsou doloženy žádným důkazem. Naopak jsou tu důkazy ve formě analýzy celně technické laboratoře, popisu výroby produktů a složení uvedené na etiketě, ze kterých lze dovodit, jak byly alkoholické nápoje vyrobeny a právě z těchto důkazů vyplývá, že ke změně původního fermentovaného výrobku došlo. Skutkové zjištění je tudíž založeno na spolehlivě zjištěném skutkovém stavu, přičemž důkazy byly ve vzájemné souvislosti zhodnoceny.

Celní orgány nepochybily při zařazení daných alkoholických nápojů pod příslušné číslo kombinované nomenklatury. Argumentuje-li žalobce tím, že produkt se zařazuje podle materiálu, který dává výrobku podstatný charakter, pak je zapotřebí připomenout, že takový nápoj musí současně zachovat charakter fermentovaného nápoje. V projednávané věci není na sporu, že alkohol obsažený ve výrobku pochází ve větším množství z fermentačního procesu, nikoli z dolihování, avšak pro podřazení výrobku je rozhodná právě skutečnost, že nápoje změnily své vlastnosti právě až po dokončení fermentačního procesu. Po dokončení tohoto procesu nastala další úprava těchto nápojů dolihováním, doslazením, aromatizováním, barvením. Právě výsledkem této další fáze výroby alkoholických nápojů se z nápoje původně na bázi vína staly nápoje lihové. Proto nebylo možno nápoje podřadit pod č. 2206 KN, ale pod č. 2208 KN vztahující se na lihové nápoje.

Na podporu svých tvrzení žalobce předložil v průběhu správního řízení polskou, britské a finské ZISZ. I tyto důkazy byly předmětem odvolacího řízení a žalovaným byly zhodnoceny, tak že platí pro ten subjekt, pro který byla vydána. Pro věc je významné, že produkty, ke kterým se jednotlivé ZISZ vztahovaly, nebylo možno ztotožnit s produkty nabízenými žalobcem. Bylo poukázáno na rozdíl v balení a v lihovosti. Naproti ZISZ, jimiž argumentoval žalobce, poukázal žalovaný na ZISZ chorvatskou vztahující se k alkoholickému nápoji s příchutí třešně ve skleněné lahvi o obsahu 500 ml, kdy produkt byl získán fermentací jablečné šťávy s přidáním ethanolu, v důsledku čehož obsah alkoholu činil 21 %. Podle této ZISZ se výrobek zařazuje pod položku 2208 KN.

Z toho je zřejmé, že ZISZ různých států umožňují podřazení alkoholických nápojů s ovocnými příchutěmi, nejen pod položku 2206 KN, ale též pod 2208 KN. Nenastala proto situace, kdy v rámci jednoho trhu dochází k rozdílnému podřazování alkoholických nápojů pod sazební zařazení.

Nutno podotknout, že k propadnutí zboží nedošlo pro způsob, jak bylo podřazeno té které položce sazebníku, ale z toho důvodu, že nebyly předloženy doklady předepsané § 5 zákona o spotřebních daních, tedy dokladem prokazujícím, že vybrané výrobky byly zdaněny. Přitom vybraným výrobkem je nejen lihovina, ale též víno. Právě se zřetelem k tomu, že takový doklad předložen nebyl, došlo k propadnutí zajištěných výrobků. Stalo by se tak bez ohledu na to, jde-li o lihovinu či víno a nedělo se tak z důvodu tvrzeného v žalobě o tom, že zboží bylo nesprávně podřazeno sazebníku kombinované nomenklatury. Propadnutí Pokračování
- 10 -
50Af 7/2016

vybraných výrobků pak znamená postih jejich vlastníka za porušení povinnosti stanovené § 5 zákona o spotřebních daních doložit doklad o tom, že jím skladované a nabízené zboží bylo

zdaněno. Vybrané výrobky byly zajištěny ve smyslu § 42 odst. 2 písm. a) zákona, protože byly skladovány právě bez dokladu podle § 5 zákona. Proto byly splněny podmínky pro propadnutí zajištěných věcí podle § 42 d) odst. 1 písm. a) zákona.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není pro důvody tvrzené v žalobě vadné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj

o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18. ledna 2017

předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru