Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 Af 4/2019 - 52Rozsudek KSCB ze dne 04.03.2020


přidejte vlastní popisek

50 Af 4/2019 - 52

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobce: Regent Senior, z. ú., IČO 05166748

sídlem Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň zastoupeného advokátem JUDr. Bedřichem Benkem se sídlem Žižkova 1321/1, 370 01 České Budějovice

proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2018, čj. 56662/18/5100-31462-704389,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 20. 1. 2017 správci daně daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2017, ve kterém uplatnil nárok na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. f) a dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění rozhodném pro příslušné zdaňovací období (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), u všech nemovitých věcí evidovaných na listu vlastnictví č. X pro katastrální území X na listu vlastnictví č. X pro katastrální území obce X a na listu vlastnictví č. X pro katastrální území obce X.

2. Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) si následně výzvou k poskytnutí informací ze dne 16. 3. 2017, adresovanou znalci E.U., vyžádal znalecké posudky, jimiž jmenovaný znalec oceňoval pro žalobce nemovitosti v uvedených katastrálních územích (tyto posudky jsou založeny ve správním spisu).

3. Dne 20. 3. 2017 provedl správce daně na těchto nemovitostech místní šetření. Jeho průběh je zachycen v protokolu, jehož přílohou je obsáhlá fotodokumentace nemovitostí.

4. Z důvodu pochybností o správnosti a úplnosti podaného daňového přiznání zahájil správce daně dle § 89 odst. 1 daňového řádu postup k odstranění pochybností, a to výzvou ze dne 31. 5. 2017. Předmětem této výzvy bylo odstranění pochybností spočívajících v nesprávně uplatněném nároku na osvobození nemovitých věcí uvedených v odstavci 1. tohoto rozsudku a nevyplnění veškerých položek řádného daňového přiznání potřebných pro správné vyměření daně z nemovitých věcí na rok 2017.

5. Žalobce na výzvu odpověděl dne 20. 6. 2017 a svou odpověď následně dne 3. 8. 2017 doplnil. V odpovědi konstatoval, že předmětné nemovité věci k datu 1. 1. 2017 sloužily a budou nadále sloužit zapsanému ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou, a že se u všech nemovitých věcí jedná o činnosti společnosti, jež směřují k zajišťování a přípravě jejího poslání.

6. Žalobce v rámci odpovědi nově uplatnil místo původně uplatňovaného nároku na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. f) a dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona o dani z nemovitých věcí, nárok na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. g) bod 8 a dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 8 téhož zákona, dle nichž lze od daně osvobodit pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, a zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, u všech jím přiznaných nemovitých věcí.

7. Z důvodu zjištění, zda jednotlivé stavby sloužily k rozhodnému datu 1. 1. 2017 žalobci k jemu vykonávané veřejně prospěšné činnosti, a zjištění, zda pozemek tvořil funkční celek se zdanitelnou stavbou sloužící tomuto ústavu k jemu vykonávané veřejně prospěšné činnosti, sepsal správce daně dne 18. 8. 2017 s žalobcem protokol o ústním jednání, v rámci kterého učinil žalobce ke všem stavbám, u kterých uplatňoval osvobození dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 8 zákona o dani z nemovitých věcí, prohlášení, v němž uvedl úzkou souvislost mezi pozemkem a stavbou. Žalobce uvedl, že na pozemcích a stavbách uvedených v daňovém přiznání probíhala k 1. 1. 2017 udržovací a přípravná činnost s cílem využívat je v rámci činnosti ústavu.

8. Přípisem ze dne 11. 9. 2017 správce daně žalobci sdělil výsledek postupu k odstranění pochybností. Na základě zjištěných skutečností správce daně zkonstatoval, že k 1. 1. 2017 nemovité věci nesloužily žalobci k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou, neboť na zdaňovaných nemovitých věcech pouze probíhala žalobcem tvrzená udržovací a přípravná činnost. Žalobce tak nesplnil zákonem stanovené podmínky pro osvobození nemovitých věcí a správce daně toto osvobození žalobci nepřiznal.

9. Dne 26. 9. 2017 obdržel správce daně podání žalobce označené jako „[s]dělení k výsledku postupu k odstranění pochybností – Návrh na pokračování v dokazování“. Jelikož žalobce v návrhu na pokračování v dokazování nenavrhl provedení nových důkazních prostředků, které by prokazovaly naplnění právních důvodů pro osvobození od daně z nemovitých věcí, správce daně neshledal důvod k pokračování v dokazování a setrval na svém původním závěru (viz úřední záznam ze dne 12. 10. 2017).

10. Následně správce daně žalobci vyměřil daň z nemovitých věcí na rok 2017 platebním výměrem ze dne 31. 10. 2017, čj. 1993975/17/2214-70461-304001, ve výši 174 143 Kč.

11. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a platební výměr správce daně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

12. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 27. 2. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

13. Žalobce předně uvedl, že byl žalobou napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Následně vysvětlil předmět své činnosti, jež směřuje ke „zvyšování motivace seniorů k aktivnímu způsobu života formou chovu ryb“. K naplnění tohoto účelu uzavřel žalobce smlouvu dle § 2716 občanského zákoníku o vytvoření společnosti bez právní osobnosti se specializovanou firmou zabývající se chovem ryb – REGENT PREDÁTOR, s. r. o. Žalobce jakožto společník v této společnosti zaměstnává seniory na pracovních místech, kde jejich náplní práce je chov ryb. Zároveň žalobce vlastní budovy, v nichž se nachází rybochovná zařízení a tamtéž se nachází i místo výkonu práce seniorů. Chov ryb započal v roce 2018; předcházely mu přitom přípravné práce započaté v roce 2017. Na podporu svých tvrzení žalobce předložil smlouvu o společnosti mezi žalobcem a společností REGENT PREDÁTOR, s. r. o., a dohody o provedení práce při chovu ryb. Navrhl také provést důkaz zápisem předmětu činnosti žalobce v rejstříku ústavů.

14. Žalobce je přesvědčen, že žalobou napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním názoru. Žalobce má za to, že i udržovací a přípravné práce v konkrétní nemovité věci jsou součástí veřejně prospěšné činnosti, pokud prokazatelně směřují k vlastní veřejně prospěšné činnosti tak, jako tomu je v případě žalobce. Je tomu tak proto, že pro veřejně prospěšnou činnost je nejdříve zapotřebí vytvořit materiální předpoklady, což vyžaduje určitý čas v závislosti na tom, o jaký druh veřejně prospěšné činnosti se jedná. Samotné přípravné práce nepřinášejí žádný zisk a proto je nelze považovat za podnikání. Teprve následně po provedení zmiňovaných prací lze uskutečnit samotný záměr, k jehož naplnění byly práce prováděny. Veřejně prospěšnou činnost proto nelze chápat odděleně a nezávisle na činnosti, která k ní vytvořila předpoklady, a proto není důvod ji daňově posuzovat odlišně od samotné veřejně prospěšné činnosti.

15. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

16. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě stručně shrnul dosavadní průběh řízení. Žalovaný předně uvedl, že se námitkami žalobce již zabýval v žalobou napadeném rozhodnutí. Žalovaný podotkl, že námitka týkající se zaměstnávání seniorů žalobcem a realizací činností pro seniory se objevila nově až v žalobě.

17. Žalovaný dále uvedl, že žalobce byl založen zakládací listinou na základě notářského zápisu sepsaného dne 16. 5. 2016, sp. zn. NZ X, jako ústav, jehož zapsaným účelem je poskytování zdravotních a sociálních služeb seniorům a činností s tím související (hlavně realizace činností blíže vymezených v účelu ústavu). Dle § 420 občanského zákoníku je ústav právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Následně dle § 403 občanského zákoníku, provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Žalovaný k tomu dodal, že pro ústavy a fundace obsahuje zákon speciální úpravu jako právní důvod možného osvobození od daně z nemovitých věcí, a to v § 4 odst. 1 písm. g) bodu 8 a dle § 9 odst. 1 písm. k) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí.

18. Žalovaný konstatoval, že pro naplnění právních důvodů v uvedených ustanoveních nepostačuje pouze fakt, že nemovité věci jsou ve vlastnictví ústavu, ale u každé zdanitelné stavby či zdanitelné jednotky, včetně pozemků tvořících s nimi funkční celek, je nutné zkoumat, zda tyto konkrétní nemovité věci skutečně slouží ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou.

19. Žalobce dále nově argumentoval smlouvou, kterou dle jeho tvrzení uzavřel se společností REGENT PREDÁTOR, s. r. o., a dle které realizuje pro seniory činnosti, nicméně sám žalobce v bodě 5 žaloby konstatuje, že chov ryb prováděný seniory započal až v roce 2018, čemuž předcházely přípravné práce v roce 2017. Rovněž nemovitosti, ve kterých se dle žalobce rybochovná zařízení nacházejí, jsou žalobcem datovány od roku 2018, případně od roku 2019, nikoliv však za zkoumané zdaňovací období roku 2017.

20. Mimoto žalovaný dodal, že žalobce uplatňoval osvobození od daně ve vztahu k nemovitostem v katastrálních územích X, obec X, obec X a obec X, nikoliv ve vztahu ke katastrálnímu území X.

21. Dle žalovaného je argumentace žalobce spočívající v předložených dohodách o provedení práce nepřiléhavá, neboť se pak nejedná o veřejně prospěšnou činnost, ale o formu pracovně-právního vztahu, ze kterého plyne příjem jednotlivým seniorům, což nelze zařadit do naplňování účelu ústavu. Žalovaný uvedl, že motivaci seniorů k pracovní činnosti nespatřuje v žalobcem tvrzené motivaci k aktivnímu způsobu života, ale ve sjednané odměně za provedení práce. Dle žalovaného činnost žalobce (chov ryb) směřuje k dosažení zisku. Dle žalovaného žalobcem předložené listiny nejsou způsobilé osvědčit, že konkrétní nemovité věci skutečně sloužily ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti k 1. 1. 2017.

22. K námitce nesprávného právního názoru žalovaný pouze dodal, že z charakteru a rozsahu možných činností ústavu vyplývajících z občanského zákoníku je zřejmé, že pro naplnění právního důvodu nároku na osvobození od daně z nemovitostí nepostačí skutečnost, že dotčené nemovité věci jsou ve vlastnictví ústavu, ale je potřeba u každé nemovité věci zkoumat, zda daná nemovitá věc skutečně slouží ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou. Využití objektů pro účely zajištění pobytových, ubytovacích, stravovacích a sociálních služeb, zaměřených na zvyšování motivace k aktivnímu způsobu života u seniorů je pouze cílovým využitím těchto objektů, včetně pozemku. Žalovaný nezpochybnil, že pro veřejně prospěšnou činnost je zapotřebí nejprve vytvořit potřebné materiální předpoklady, avšak je zcela nerozhodné z hlediska osvobození od daně, že tyto činnosti nepřinášení žalobci žádný zisk, neboť účelem zapsaného ústavu není generovat zisk. Závěrem žalovaný dodal, že požadované osvobození lze účinně uplatnit teprve tehdy, až budou přípravnými pracemi nemovité stavby natolik zrekonstruovány, aby mohly deklarovanému účelu skutečně sloužit.

23. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Průběh jednání

24. Účastníci řízení v průběhu jednání konaného dne 4. 3. 2020 setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobce prostřednictvím přítomné substituční zástupkyně nad rámec shora uvedeného poukázal v souvislosti se zaměstnáváním seniorů v rybochovných zařízeních na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2004, sp. zn. 7 Cmo 306/2003. Až v závěrečné řeči pak žalobce poukázal na možnou analogii se zpětným osvobozením od daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), které se může vztahovat i na dobu předtím, než se daňový subjekt stal plátcem této daně.

25. Krajský soud při jednání provedl důkaz úplným výpisem z rejstříku ústavů ze dne 3. 3. 2020 obsahujícím výčet činností žalobce (viz níže), úplným znění zakládací listiny žalobce ze dne 28. 11. 2017 (opět viz níže), smlouvou o společnosti ze dne 1. 1. 2018 mezi žalobcem a společností REGENT PREDÁTOR, s. r. o., a dále dohodami o provedení práce (včetně dodatku k jedné z nich), jež žalobce uzavřel s jednotlivými zaměstnanci dne 20. 12. 2017, 22. 12. 2017 a 31. 7. 2018.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

26. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

27. Žaloba není důvodná.

28. Podstatou žalobní argumentace je žalobcovo přesvědčení, dle něhož jsou i udržovací a přípravné práce v konkrétní nemovité věci součástí veřejně prospěšné činnosti žalobce (pokud prokazatelně směřují k realizaci vlastní veřejně prospěšné činnosti), díky čemuž se na danou nemovitou věc vztahuje osvobození od daně z nemovitosti dle § 4 odst. 1 písm. g) bod 8 a dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 8 zákona o dani z nemovitých věcí.

29. Dle § 4 odst. 1 písm. g) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti“ (důraz doplněn).

30. Dle § 9 odst. 1 písm. k) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí jsou od daně ze staveb a jednotek osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti“ (důraz doplněn).

31. Zároveň dle § 13b odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí platí, že „[d]aň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována.

32. Dle § 402 občanského zákoníku „[ú]stav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.

33. Při posouzení toho, zda nemovité věci spadají pod osvobození dle § 4 a § 9 zákona o dani z nemovitých věcí je nejprve zapotřebí posoudit funkci nemovité věci, její schopnost sloužit ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti, jakož i to, zda k tomuto účelu skutečně slouží.

34. Ze zakládací listiny žalobce ze dne 19. 5. 2016, jež je součástí správního spisu, vyplývá, že účelem ústavu je poskytování zdravotních a sociálních služeb seniorům, přičemž hlavními činnostmi žalobce jsou:

a) zajištění pobytových, ubytovacích, stravovacích a sociálních služeb, b) vytváření podmínek pro naplnění společenských a sociálních zájmů, c) rozvoj soběstačnosti,

d) zvyšování motivace k aktivnímu způsobu života, zapojování se do zájmových aktivit, e) udržování kontaktů s vlastními rodinami a navazování mezilidských vztahů, sociální začlenění do společnosti, f) poskytování sociálního poradenství, konzultace a poradenství v sociální oblasti, g) zajišťování kulturních a společenských programů a akcí,

h) poskytování lékárenského poradenství a poradenství v oblasti rehabilitace, i) podpora zahraniční spolupráce a vzájemná výměna zkušeností,

j) pořádání benefičních akcí a jiných činností směřujících k zajištění finančních prostředků ústavu.

35. V úplném znění zakládací listiny ze dne 28. 11. 2017 (dostupné na https://or.justice.cz), jsou navíc, mimo výše uvedené hlavní činnosti žalobce, uvedeny ještě:

k) zvyšování motivace seniorů k aktivnímu způsobu života formou chovu ryb, l) zvyšování motivace seniorů k aktivnímu způsobu života formou pěstování a tvarování rostlin, m) vytváření podmínek pro pracovní a zdravotní rehabilitaci seniorů v souvislosti s těžbou písku, a to ve spolupráci s třetími subjekty.

36. Krajský soud v této souvislosti předně připomíná, že pro stanovení daně z nemovitostí je v nyní projednávané věci rozhodný stav k 1. 1. 2017. S ohledem na datum vzniku posledně uvedené zakládací listiny dne 28. 11. 2017 tudíž správce daně v rozhodné době nemohl činnosti pod písmeny k) až m) považovat za hlavní činnosti žalobce vymezené zakládací listinou.

37. Z výše uvedených hlavních činností žalobce je zřejmé, že pro zajištění pobytových, ubytovacích, stravovacích a sociálních služeb musí mít k dispozici nemovité věci (budovy) k tomuto účelu určené a vhodné. U dalších činností lze potřebu vhodných prostor přinejmenším předpokládat. Žalobcem uváděné nemovité věci by po provedení technických a udržovacích prací měly sloužit jakožto komplex park Regent Senior, který bude poskytovat široké spektrum ubytovacích, stravovacích, ale i volnočasových a odborných služeb pro seniory. Z fotodokumentace, jež je součástí spisového materiálu, však vyplývá, že se ve většině případů jedná o technické budovy, dlouhodobě neužívané a neobyvatelné. Před započetím hlavní náplně žalobcovy činnosti je tedy zapotřebí rekonstrukce a úprava nemovitých věcí (nejen budov, ale i pozemků jako takových).

38. Aby mohl žalobce na nemovité věci uplatnit osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. g) bodu 8, případně dle § 9 odst. 1 písm. k) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí, musely by tyto nemovité věci sloužit žalobci k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti. Ne každá nemovitá věc ve vlastnictví ústavu přitom musí nezbytně sloužit veřejně prospěšné činnosti. V opačném případě by se osvobození vztahovalo na veškeré nemovité věci ve vlastnictví fundací či ústavů, bez ohledu na jejich faktické využívání či technický stav, což by odporovalo výslovné dikci posledně citovaných ustanovení. Zákon o dani z nemovitých věcí tedy počítá s tím, že některé nemovité věci ve vlastnictví ústavu k veřejně prospěšné činností slouží a jiné nikoli. Kategorii nemovitých věcí, které k takovému účelu mají sloužit teprve v budoucnu, však zákon o dani z nemovitých věcí nezná. Již z tohoto důvodu krajský soud nepřisvědčil žalobcovu názoru, dle něhož součástí jeho veřejně prospěšné činnosti jsou i přípravné a udržovací práce.

39. Poukaz na možnou analogii se zpětným osvobozením od DPH žalobce vznesl až při ústním jednání a jedná se tak o nepřípustné rozšiřování žalobních bodů (§ 71 odst. 2 s. ř. s.). Přesto k tomu nad rámec nutného krajský soud poznamenává, že i v případě zpětného osvobození od DPH musí být samozřejmě splněny zákonné podmínky tohoto osvobození, k čemuž v nyní projednávané věci nedošlo.

40. Krajský soud nerozporuje, že žalobce pro svou veřejně prospěšnou činnost musí nejdříve vybudovat vhodné zázemí a provést s tímto spojené udržovací a přípravné práce. Nicméně ani tak nelze tyto práce považovat za samotné plnění účelu, ke kterému byl ústav zřízen, neboť to není v souladu s veřejně prospěšnou činností žalobce, jak ji sám v zakládací listině coby předmět své činnosti vymezil. Přípravné a udržovací práce na žádnou z hlavních činností obsažených ve výčtu zakladatelské listiny žalobce vztáhnout nelze.

41. Uvádí-li přitom žalobce, že od roku 2018 již provozuje některá rybochovná zařízení, kde zaměstnává seniory, pak krajský soud znovu opakuje, že „zvyšování motivace seniorů k aktivnímu způsobu životě formou chovu ryb nebyla v rozhodné době činnost žalobce vymezená v zakládací listině. Soulad činnosti ústavu se zakládací listinou je přitom nezbytnou podmínkou toho, aby taková činnost vůbec mohla být za veřejně prospěšnou vůbec považována. To lze dovodit mimo jiné i z dikce § 146 občanského zákoníku, který stanoví, že „[v]eřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu (důraz doplněn).

42. Z uvedené definice, jakož i výše uvedeného je zřejmé, že pro naplnění právního důvodu nároku na osvobození od daně z nemovitostí dle § 4 odst. 1 písm. g) bodu 8, případně dle § 9 odst. 1 písm. k) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí, nepostačuje fakt, že dotčené nemovité věci jsou ve vlastnictví žalobce, jenž zde provádí udržovací práce za účelem přípravy nemovitých věcí pro budoucí naplnění účelu žalobce, ale je nutné, aby předmětné nemovitosti v rozhodném období (tj. 1. 1. příslušného kalendářního roku) k veřejně prospěšné činnosti souladné se zakládací listinou ústavu reálně sloužily. Během správního řízení však bylo postaveno najisto, že v nemovitých věcech žalobce v rozhodném zdaňovacím období roku 2017 nevykonával a neposkytoval žádné konkrétní a zakládací listinou deklarované služby nebo činnosti.

43. Žalobcova konstrukce, dle níž postačí nemovitosti pro tento účel pouze připravovat, nejenže postrádá zákonnou oporu, ale vyvolávala by také řadu praktických problémů. Nebylo by například zřejmé, po jakou dobu by bylo možné nemovitosti v režimu osvobození od daně „připravovat a udržovat“. Nic by tak daňovým subjektům v obdobné situaci jako žalobce nebránilo, aby následně po dlouhodobé „přípravné fázi“ takové nemovitosti k předpokládanému účelu vůbec nepoužili nebo je dokonce prodali, přičemž správce daně by mohl s ohledem na běh prekluzivní doby vymáhat daňovou povinnost pouze tři roky nazpět. Není pak ani patrno, jaký okruh činností by ještě bylo možno za udržovací a přípravné práce považovat a jaké již nikoli. Pro daňové subjekty i správce daně by se tak otevíralo poměrně široké pole právní nejistoty.

44. Žalobcem předložené dohody o provedení práce a smlouva o společnosti, v níž se žalobce a společnost REGENT PREDÁTOR, s. r. o. (za niž vystupuje stejná osoba jednatele jako u žalobce) zavazují ke spolupráci při dosažení cíle, jímž má být chov ryb a motivace seniorů k aktivnímu způsobu života, nemohou v nyní posuzované věci relevantně sloužit k prokázání žalobcem deklarovaného veřejně prospěšného účelu využití nemovitých věcí (a dokonce ani provádění přípravných a udržovacích prací na těchto nemovitostech), neboť smlouva o společnosti byla uzavřena dne 1. 1. 2018 a dohody o provedení práce a dodatek k jedné z nich jsou datovány k 20. 12. 2017, 22. 12. 2017 a 31. 7. 2018. Pro stanovení daně však byl rozhodný stav k 1. 1. 2017. Za této situace je nepřípadný též poukaz žalobce na shora citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 306/2003, neboť povaha pracovněprávního vztahu zaměstnávaných seniorů ve vztahu k veřejně prospěšné činnosti žalobce postrádá pro posouzení věci relevanci.

45. Nad rámec nutného krajský soud přesto uvádí, že i kdyby žalobci přisvědčil v tom, že pro naplnění podmínek osvobození od daně postačí pouhá aktivita směřující k využití nemovitých věcí pro v budoucnu vykonávanou veřejně prospěšnou činnost ústavu, ani v takovém případě by žaloba nebyla důvodná, neboť žalobce takovouto aktivitu vůbec neprokázal.

46. Nelze přehlédnout, že dle úředního záznamu ze dne 20. 3. 2017, který je založen ve správním spisu, správce daně telefonicky kontaktoval stavební úřady X, X a X, aby ověřil stavební činnosti žalobce. Odpověď všech uvedených stavebních úřadů přitom byla, že žalobce nepodal na tyto žádné žádosti o stavební povolení či změnu užívání staveb. Jak zároveň vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí, které jsou taktéž součástí správního spisu, většina budov má charakter průmyslových objektů, výrobních hal či nejsou určeny k bydlení. Není tak zřejmé, jak by žalobce chtěl v těchto objektech vykonávat ubytovací a stravovací služby pro seniory, ani že by na nich jakékoli přípravné a udržovací práce vůbec probíhaly.

47. Ani žalobcem v průběhu správního řízení předložený závazný úvěrový příslib a podmínky pro získání dotace na bytové domy v roce 2017 nemohou prokázat vlastní činnost žalobce na uvedených nemovitých věcech. Z předložených dotačních podmínek pro získání dotace nevyplývá automaticky fakt, že žalobce nejenže o dotaci zažádal, ale ani že ji získal. Chybí zde tedy spojitost mezi dotačním titulem vypsaným ministerstvem pro místní rozvoj a nemovitými věcmi žalobce. Jakoukoli reálnou, tj. na předmětných nemovitostech fakticky vykonávanou, aktivitu žalobce pak není způsobilý prokázat ani samotný závazný úvěrový příslib. Totéž pak platí také o projektové dokumentaci, která je rovněž založena ve správním spisu.

V. Závěr a náklady řízení

48. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 4. března 2020

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru