Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 93/2018 - 68Rozsudek KSCB ze dne 27.05.2019

Prejudikatura

6 Aos 3/2013 - 29


přidejte vlastní popisek

50 A 93/2018-68

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. v právní věci

navrhovatelů: a) Bc. J. B.

b) M. B. oba bytem

proti odpůrci: obec Vráto, se sídlem Vráto 20, okres České Budějovice

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, jímž se vydává Změna č. 1 územního plánu obce Vráto v části lokality Z 1.2, schválená usnesením zastupitelstva č. 35/2016 ze dne 7. 9. 2016,

takto:

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává Změna č. 1 územního plánu obce Vráto v části lokalita Z 1.2, schválená usnesením zastupitelstva č. 35/2016 ze dne 7. 9. 2016 se zamítá.

II. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 20. 11. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhali ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícího ve vydání společného souhlasu na stavbu rodinného domu s garáží a staveb souvisejících na konkrétně specifikovaných parcelách v katastrálním území Vráto. Současně byl podán návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy ve formě změny č. 1 územního plánu obce Vráto, vydaného zastupitelstvem obce dne 7. 9. 2016. Věc přezkoumání opatření obecné povahy byla usnesením ze dne 22. 11. 2018 vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí.

2. V návrhu na zrušení změny územního plánu je argumentováno porušením § 18 odst. 4 stavebního zákona, jímž se při územním plánování ukládá chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a určují se podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochrana území nezastavěného a nezastavitelných pozemků.

3. Pořízenou změnou územního plánu bylo porušeno ustanovení § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, jestliže nebyla respektována existence územního systému ekologické stability při přeměně plochy volné krajiny na zastavitelné území, plochu smíšenou obytnou. Plocha rybníka Kačer a jeho ochranné hráze byla orgány územního plánování vymezena jako územní systém ekologické stability a významný krajinný prvek. V této lokalitě je zapotřebí udržovat přírodní ekosystémy z důvodu ekologické rovnováhy v krajině.

4. Krajský soud usnesením ze dne 28. 11. 2018 návrh pro opožděnost zamítl. Dne 11. 3. 2019 uvedené rozhodnutí bylo Nejvyšším správním soudem zrušeno a věc vrácena nadepsanému soudu k dalšímu řízení.

5. Podáním doručeným dne 8. 4. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích navrhovatelé svůj návrh doplnili a upravili. V tomto doplnění návrhu se poukazuje na to, že dotčený orgán státní správy Magistrát města České Budějovice nepodal negativní stanovisko k přeměně volné krajiny na zastavitelné území, čímž ignoroval koncepci rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot podle územního plánu obce. Vymezení lokality Z1.2 jako zastavitelné plochy odporuje § 18 odst. 4 stavebního zákona. Nebyla zohledněna Evropská úmluva o krajině, nebyla zajištěna prostupnost krajiny pro budoucí zástavbu. Krajský úřad se pak návrhem změny územního plánu v konkrétní lokalitě nezabýval z hlediska ochrany přírody a krajiny.

6. Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic neuplatnil požadavky vyplývající z širších vztahů ve smyslu § 50 odst. 7 stavebního zákona, ačkoli východní část lokality tvoří hranici dvou katastrálních území. Poukazuje se na protipovodňové opatření na hrázi rybníka Kačer, přijaté městem Rudolfov. Nebylo požadováno zpracování vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území.

7. Návrh územního plánu odporuje § 18 a § 19 stavebního zákona, nebyly zváženy všechny možné varianty řešení území v zájmu harmonického rozvoje lokality, hospodárného využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území. Pozemky volné krajiny byly zařazeny do plochy smíšené obytné SO.6, k tomu se dotčené orgány nevyjádřily. Nehovoří se o prostupnosti krajiny pro migraci živočichů, lokální biokoridor 2 byl zmenšen a zčásti nahrazen plochou zeleně krajinné ZK3. Úprava lokality Z1.2 odporuje platnému územnímu plánu. Textová a grafická část územního plánu nejsou v souladu.

8. V lokalitě Z1.2 byla vymezena místní komunikace v čemž navrhovatelé spatřují zásah do vlastnického práva a diskriminaci. Stávající komunikace však má dostatečné parametry pro dopravní obsluhu existujícího zastavěného území, tvořeného pozemky navrhovatelů, jakož i pro nově vymezenou lokalitu Z1.2 a plochu smíšenou obytnou SO.6, ve které byl již rodinný dům postaven. Tento stav není třeba měnit. V té souvislosti poukazuje se na porušení zásady proporcionality.

9. Navrhovatelé uvádějí důvody pro aktivní legitimaci k podání návrhu. Dovolávají se algoritmu spočívajícího ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu v pěti krocích. Poukazují na to, že odůvodnění územního plánu neobsahuje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Nejsou respektovány požadavky § 18 odst. 4. Pozemek označený v návrhu ve vlastnictví navrhovatelů se nachází v zastavěném území a byl určen pro rozšíření stávající komunikace. Bylo dotčeno právo navrhovatelů vlastnit majetek a pokojně jej užívat, byla porušena zásada proporcionality, jak ve vztahu k ochraně práv navrhovatelů, tak narušení veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy.

10. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Popsal postup při pořizování změny č. 1 územního plánu obce Vráto. Negativní stanovisko bylo uplatněno pouze dotčeným orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, kdy proběhlo dohodovací jednání s dotčeným orgánem a jehož výsledkem byla redukce zastavitelných ploch. Krajský úřad požadoval úpravy k předložené dokumentaci se zřetelem k vymezenému koridoru dálnice D3 a v dokumentaci upravit dále záměr konkrétně specifikovaných křižovatek. Krajský úřad vydal dne 8. 4. 2016 potvrzení o odstranění zjištěných nedostatků. Návrh změny územního plánu byl publikován, v rámci jeho vystavení a veřejného projednání nebyly uplatněny žádné námitky.

11. Návrh změny územního plánu byl projednán a dohodnut se všemi dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska. Změna územního plánu byla kladně posouzena nadřízeným orgánem. Návrh nebylo zapotřebí zpracovávat ve variantách. Podotýká se, že v průběhu pořizování změny územního plánu po dobu 2 let, nebyly občany uplatněny žádné námitky, což vztahuje se i na navrhovatele. Ti měli možnost ke změně vyjádřit se již v etapě zadání, u kterého byly v mapové příloze zobrazeny plochy navržené k prověření územně plánovací dokumentace. Další možností bylo projednání návrhu podle § 50 stavebního zákona a veřejné projednání podle § 52 stavebního zákona. S případnými námitkami nebo připomínkami by se pořizovatel a projektant museli zabývat. Tato možnost zůstala nevyužita.

12. Pořizovatel změny územního plánu nemá důvod zpochybňovat stanoviska dotčených orgánů, zpracování a zpřesnění lokálního biokoridoru ve vazbě na lokalitu Z1.2 bylo výsledkem kompromisu mezi požadavkem vlastníka pozemku a požadavky Magistrátu města Českých Budějovic, odboru ochrany životního prostředí. Návrh řešení je ve výrokové části řádně zdůvodněn a stejně je tomu i v odůvodnění. K porušení § 18 odst. 4 stavebního zákona nedošlo. Podle výkladu navrhovatelů by jakékoli změny nezastavitelných ploch na plochy zastavitelné nebylo možné. Již v etapě zadání dotčený orgán neshledal důvod pro zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí. Na základě dohodovacího jednání došlo k redukci návrhu nových ploch a k vyřazení dlouhodobě nevyužitých zastavitelných ploch v původním územním plánu. Se zřetelem k měřítku v jakém je územní plán zpracován, byla u vybraných ploch stanovena povinnost pořídit územní studii. Není pravdou, že širší vztahy nebyly řešeny, protože bez koordinace se sousedními obcemi by krajský úřad nedal souhlas k zahájení řízení o vydání změny územního plánu. Konkrétně se poukazuje na komunikace, inženýrské sítě, prvky územního systému ekonologické stability. Nadřízený orgán územního plánování vyjádřil se změnou územního plánu souhlas.

13. Z podkladů předložených odpůrcem k projednání návrhu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

14. Územní plán obce Vráto byl přijat v roce 2010. V prosinci 2014 bylo přijato zadání změny č. 1 uvedeného územního plánu, která měla mimo jiné řešit urbanistickou koncepci, prověřit plošné a prostorové uspořádání zastavěného území a prověřit možné změny včetně vymezení zastavitelných ploch. Návrh nových zastavitelných ploch se mimo jiné vztahoval k ploše Z1.2. Z hlediska širších územních vazeb bylo zapotřebí řešit koridor dálnice v návaznosti na území sousedních obcí a mimo jiné též skladebné prvky územního systému ekologické stability. Prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch se opírá o politiku územního rozvoje, která danou oblast definuje jako území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Poukazuje se na připravovanou dálnici a tranzitní železniční koridor. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje uvádějí urbanistické důvody pro vymezení této rozvojové oblasti. Vymezením nových zastavitelných ploch dochází k naplnění účelu definované rozvojové oblasti Ob10. Potřeba nových zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech vyplývá z vyhodnocení stavu k využití ploch pro bydlení z roku 2013.

15. Zadání změny územního plánu se mimo jiné vztahuje k dopravní infrastruktuře, ke koncepci uspořádání krajiny. Odkazuje se na § 18 odst. 5 stavebního zákona. Uplatňuje se požadavek respektovat v územním plánu územní systém ekologické stability. Předpokládá se prověřit vymezení veřejně prospěšných staveb. Variantní řešení změny územního plánu se nepředpokládá. Změna územního plánu nebude mít dopad na ochranu přírody a krajiny. Lokality dotčené změnou jsou vyznačeny v grafické příloze zadání změny územního plánu.

16. Návrh změny územního plánu byl oznámen a vystaven dne 4. 12. 2014 a obsahoval poučení o tom, že každý může uplatnit své požadavky a v jaké lhůtě. Navrhovatelé žádné požadavky neuplatnili.

17. K zadání podal stanovisko krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, kdy výhrady tohoto orgánu se vztahovaly k záměru dálnice D3. O ostatních požadavcích kladených na územně plánovací dokumentaci se uvádí, že ta na úrovni kraje je respektována, protože řešené území nachází se uvnitř rozvojové oblasti OB10, kdy z pohledu základních krajinných typů je řešené území součástí krajiny silně urbánního prostředí. Dále se uvádí, že zadání nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Okolnost, že návrh v zadání změny obsahuje požadavky vyplývající pro řešené území z širších vztahů, vyplývá ze sdělení téhož orgánu ze 17. 12. 2014.

18. Orgán ochrany přírody a krajiny, Magistrát města České Budějovice, dne 18. 2. 2015 podal vyjádření, že v konkrétní lokalitě se částečně nachází biokoridor, jehož území musí být vymezeno jako nezastavitelné, funkčním využitím blízké přírodnímu stavu, tedy zeleň krajinná a podobně. Přesné hranice biokoridorů se požaduje převzít z aktualizované vrstvy územního systému ekologické stability s územně analytických podkladů města České Budějovice.

19. Z hlediska ochrany veřejného zdraví se k zastavitelným plochám vyjádřila Krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích.

20. Odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví vydal dne 29. 12. 2014 stanovisko, podle kterého se nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 1 územního plánu na životní prostředí. Stanovisko je odůvodněno tím, že změna nemůže mít samostatně ani ve spojení s jinými významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území v působnosti krajského úřadu. Změna je navržena v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území a zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů. Dále bylo podáno stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy ve vztahu k dané funkční ploše výhrady uplatněny nebyly. Dále bylo vydáno kladné stanovisko podle § 77a odst. 4 písm. l), m) zákona o ochraně přírody a krajiny a vyjádření stanoviska k ostatním zájmům chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny konkrétně podle § 77a odst. 4 písm. d), h), j), podle § 12 odst. 3 a § 77a odst. 6 zákona.

21. Vyjádření z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu se k lokalitě Z1.2 nevztahuje.

22. Lokalita Z1.2 sousedí s katastrálním územím města Rudolfov, které ve svém vyjádření uvedlo, že nemá námitek proti návrhu změny funkce využití pozemků ze zemědělského půdního fondu na zastavitelnou plochu pro bydlení. Požaduje se však vyřešení komunikačního napojení této nové lokality jižním směrem na obec Vráto mimo místní komunikaci pod zámkem, Rudolfov. Předpokládá se, že i napojení na inženýrské sítě bude řešeno mimo území města Rudolfov.

23. Termín společného jednání o návrhu změny územního plánu z 11. 8. 2015 byl oznámen veřejnou vyhláškou, která mimo jiné obsahuje poučení o tom v jaké lhůtě a kde lze uplatnit připomínky.

24. Připomínka města Rudolfov vztahující se k lokálnímu biokoridoru 2 se vztahovala k návrhové ploše ZK3.

25. Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí, se zřetelem k předpisům o ochraně přírody a krajiny uvedl, že části zastavitelných ploch, které jsou v překryvu s biokoridory nelze využít pro zástavbu. Z toho důvodu je nutné jejich vymezení k využití jako přírodě blízké plochy například zeleň krajinná a podobně, nebo tuto skutečnost uvést do textové části územního plánu.

26. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, vydal k návrhu změny souhlas obsahově shodný s vyjádřením k zadání změny územního plánu. Souhlasné stanovisko vydal orgán ochrany veřejného zdraví.

27. Nesouhlasné stanovisko vydal orgán ochrany zemědělského půdního fondu, ten však se nevztahuje k lokalitě Z1.2 napadené návrhem.

28. Ve vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů se uvádí, že požadavek dotčeného orgánu související s překryvem zastavitelných ploch s biokoridory bude respektován a bude zajištěna plná funkčnost prvků územního systému ekologické stability v řešeném území.

29. Na základě společného jednání došlo k redukci zastavitelných ploch se zřetelem na požadavky ochrany zemědělského půdního fondu.

30. Nadřízený orgán územního plánování dne 8. 4. 2016 uvedl, že nedostatky uvedené v konkrétním stanovisku byly odstraněny a lze zahájit řízení o změně územního plánu. V potvrzení se mimo jiné uvádí, že návrh nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí.

31. Veřejné projednání změny návrhu územního plánu dne 17. 5. 2016 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, která obsahuje zákonem požadovaná poučení.

32. Orgán ochrany přírody a krajiny uvedl, že návrh změny územního plánu u ploch těsně navazujících na skladebné prvky územního systému ekologické stability tyto prvky plně respektuje a jejich vymezení přebírá z revize a nového návrhu kostry územního systému ekologické stability z roku 2012. S předloženým návrhem se vyjadřuje souhlas. Žádné výhrady neuplatnil ani nadřízený orgán.

33. Navrhovatelé námitky k návrhu územního plánu neuplatnili.

34. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu udělil k přijetí změny územního plánu souhlas.

35. Změna územního plánu byla schválena na zasedání zastupitelstva obce dne 7. 9. 2016.

36. Podle přijaté změny územního plánu je mimo jiné řešen rozvoj zejména obytné funkce, respektují se lokální biokoridory v rámci vymezení systému sídelní zeleně, v rámci lokality Z1.2 je navržená místní komunikace MK4 v trase stávající upravená do předepsaných parametrů veřejného prostranství s komunikací. Místní systém ekologické stability jako podmíněně přípustné využití předpokládá, že oplocení v prostoru lokálního biokoridoru 2 bude pouze ohradníky s podmínkou zachování funkčnosti biokoridoru. Tento biokoridor procházející po jižní hranici plochy SO.6 byl zúžen specialistou na územní systém ekologické stability tak, aby byla zachována jeho funkčnost a zároveň, aby dotčené zastavitelné pozemky byly limitovány tímto prvkem co nejméně.

37. Odůvodnění obsahuje vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, mimo jiné uvádí se smíšená plocha obytná SO.6 přilehlá ke katastrální hranici s obcí Rudolfov, kdy sousední plocha v této obci je sice vodní plocha, rybník Kačer, ale kolem severní strany této vodní plochy se nachází obytná smíšená zástavba. Přijatá změna územního plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Ochrana přírodních hodnot respektováním prvků územního systému ekologické stability je zajištěná. Řešení změny nemá negativní dopad na hospodářský rozvoj území a dochází k rozvoji a zlepšení civilizačních hodnot v důsledku návrhu nových ploch pro obytnou funkci, občanskou vybavenost, výrobu a skladování a zlepšení technické infrastruktury obce. Odůvodňuje se ochrana urbanistických, architektonických a estetických hodnot v území a ochrana nezastavěného území. Dále se odůvodňuje soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Bylo vymezeno 11 lokalit nových zastavitelných ploch, přičemž nebudou narušeny podmínky ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. K lokalitě Z1.2 se uvádí, že lokální biokoridor 2 byl částečně zúžen specialistou územního systému ekologické stability. V jeho ploše se navrhuje plocha pro zeleň krajinnou. Lokální biokoridor je respektován. Na tento biokoridor navazuje zeleň krajinná. Navrhuje se místní komunikace, která bude území spojovat s obcí Vráto. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plocha. Ve veřejně prospěšných stavbách a opatřeních je uvedena lokalita Z1.2 pro řešení místní komunikace.

38. K textové části změny územního plánu je připojena část grafická.

39. Krajský soud přezkoumal opatření obecné povahy podle § 101a a násl. s.ř.s. a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

40. V souzené záležitosti navrhovatelé uplatnili návrh na zrušení části změny konkrétního územního plánu současně se žalobou uplatněnou ve správním soudnictví. Takto uplatněný návrh na zrušení opatření obecné povahy tak návrh, jímž se navrhovatel domáhá výlučně zrušení takového opatření, jsou regulovány ve správním soudnictví stejnými právními předpisy. Znamená to, že na obě možné varianty návrhu je zapotřebí vztáhnout shodná pravidla v zájmu zajištění shodného postavení účastníků v řízení před soudem.

41. Pro náležitosti návrhu platí podle ustanovení § 101b odst. 2 s.ř.s., že návrh musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho části za nezákonné. Takto uplatněné návrhové body nelze v dalším řízení rozšiřovat.

42. Aplikováno na souzenou věc to především znamená, že soud se napadeným opatřením obecné povahy může zabývat výlučně se zřetelem k tomu, v jakých skutečnostech navrhovatelé spatřovali nezákonnost napadeného opatření v původně uplatněném návrhu, tak jak byl návrh následně rozšířen podáním doručeným soudu dne 8. 4. 2019 se zabývat nelze. Nelze tak činit nejen se zřetelem k úpravě náležitostí návrhu ve smyslu § 101b odst. 2 s.ř.s., ale též se zřetelem ke skutečnosti, že v okamžiku podání doplnění návrhu uplynula lhůta stanovená zákonem k přezkoumání napadené změny územního plánu. Zmeškanou lhůtu pak se zřetelem k ustanovení § 101b věta druhá prominout nelze. Pro úplnost se poznamenává, že stanoví-li zákon možnost přezkoumat napadenou změnu územního plánu podle uplatněných návrhových bodů, znamená to, že neuplatní se přezkum v rozsahu navrhovateli odkazovaném algoritmu ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu z roku 2005.

43. Navrhovatelé jsou vlastníky nemovitostí v území regulovaném změnou územního plánu, a proto jim svědčí aktivní legitimace k podání návrhu.

44. Pro projednání věci má význam, že navrhovatelé zůstali po celou dobu projednání změny územního plánu v trvání téměř 2 roky zcela pasivní. Přitom tu nejsou žádné objektivní důvody, které navrhovatelům znemožnily, aby se projednání změny územního plánu aktivně účastnili. Jak soud uvedl ve výčtu podkladů opatřených v průběhu pořizování změny územního plánu, byla účast veřejnosti souladně se zákonnými předpisy zajištěna. Jestliže zadání změny územního plánu, termín dohodovacího řízení i veřejného projednání byly zcela řádně publikovány a veřejnost byla s těmito termíny obeznámena, proto všichni, což zahrnuje též navrhovatele, měli možnost již v samém zadání zjistit, k jaké změně územního plánu dojde, měli možnost podat připomínky, ty bylo lze uplatnit též v souvislosti s dohodovacím jednáním a navrhovatelé, jako vlastníci nemovitostí v regulovaném území se proti změně, na kterou poukazují až v řízení před soudem, mohli bránit uplatněním námitek. To však učiněno nebylo, ač uplatnění takových práv v průběhu pořizování územního plánu nic nebránilo a tudíž na navrhovatelích bylo, aby včas svá práva střežili. V té souvislosti soud připomíná usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č.j. 1 Ao 2/2010-126, podle kterého by se pasivní účastníci přípravy územního plánu dostali do výhodnějšího postavení a jejich práva byla chráněna ve větší míře než takových účastníků, kteří svá práva v průběhu pořizování územního plánu hájili. Tím, že navrhovatelé věcné výhrady formou připomínek či námitek neuplatnili a ty nebyly zákonem předpokládaným procesním postupem projednány, vytvořili v důsledku své zaviněné pasivity situaci, kdy teprve po soudu požadují, aby ten provedl úvahu o vážení veřejných zájmů na ochraně životního prostředí a ochrany práv navrhovatelů, především pak vlastnictví, jak lze z původně uplatněného návrhu dovodit. Prve uvedeným usnesením rozšířeného senátu zůstaly nedotčeny závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudku č.j. 9 Ao 2/2009-54, který se vztahuje k jinému funkčnímu využití pozemků oproti dříve platnému územnímu plánu. Podle tam vyjádřeného právního názoru se soud změnou funkčního určení pozemků může zabývat výlučně tehdy, uplatnil-li navrhovatel v procesu přijímání územního plánu námitky či připomínky proti novému využití a tím obci umožnil se s jeho výhradami seznámit a vypořádat je. V projednávané věci však navrhovatelé proti změně funkčního využití plochy Z1.2 zákonem předepsaným postupem nebrojili, čímž se odpůrce výhradami, které byly poprvé uplatněny v návrhu u soudu, nezabývala a zabývat nemohla. Věcným vypořádáním obrany navrhovatelů uplatněnou poprvé před soudem se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 10. 2011, č.j. 6 Ao 5/2011-43, kdy poukázal na to, že je zapotřebí respektovat ústavní zásadu dělby moci, právo na samosprávu a ochranu právní jistoty účastníků, kteří svá práva v průběhu přijímání územního plánu, případně jeho změny prosazovali a schválenou územně-plánovací dokumentaci respektují. Navrhovatelé svou pasivitou v průběhu přípravy a přijímání změny územního plánu požadují po soudu projednání věcných výhrad ke změně územního plánu, jimiž se samosprávný orgán právě pro nečinnost navrhovatelů nezabýval a zabývat nemohl.

45. Přestože nadepsaný soud sdílí názor, že pro oba typy návrhů na zrušení opatření obecné povahy tak, jak je umožňuje ustanovení § 101a odst. 1 s.ř.s., platí stejná pravidla, musel vzít v úvahu usnesení rozšířeného senátu ze dne 13. 9. 2016, č.j. 5 As 194/2014-36 o incidenčním přezkumu opatření obecné povahy. Proto se věcnými výhradami, které byly uplatněny včas, zabýval. Tyto výhrady směřují do porušení § 18 odst. 4 stavebního zákona, § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny a zásahu do územního systému ekologické stability. Tyto návrhové body soud projedná tak, jak byly rozvedeny v doplnění návrhu. Dalšími výhradami nad včasně uplatněný návrh se zabývat pro zmeškání lhůty nemůže. Ve včas uplatněném návrhu byla obsažená argumentace § 18 odst. 4 stav. zák., odkaz na úkoly územního plánování uplatněn nebyl. Cíle a úkoly územního plánování spolu souvisejí a se zřetelem k tvrzením uvedeným v návrhu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 18 odst. 4 stav. zák., podle kterého se ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Přitom chrání se krajina jako podstatná složka prostředí obyvatel a základ jejich totožnosti a s ohledem na to se určují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zajišťuje se ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků, pro zastavitelné plochy pak platí, že ty se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

46. Z přijaté změny územního plánu je zjevné, že cílem této změny byl rozvoj obytné funkce, občanské vybavenosti a ploch pro výstavbu a skladování a účelné využití pozemků na základě aktuálních majetkoprávních vztahů a aktuálního vývoje a rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Právě se zřetelem k takto vyjádřené urbanistické koncepci došlo k vymezení nových zastavitelných ploch. Územní plán z roku 2010 ve vztahu k přírodním, kulturním a civilizačním hodnotám zůstal nezměněn. V zájmu ochrany nezastavěného území byly stanoveny požadavky pro jeho ochranu. Výroková část změny územního plánu se vztahuje též k systému sídelní zeleně, na 2 lokální biokoridory navazuje zeleň krajinná a zeleň rekreační. Dále byly vytvořeny 2 další plochy zeleně, a to zeleň ostatní – izolační a plocha zeleně soukromé. Tím zajišťuje se spolupůsobení prvků územního systému ekologické stability v rámci širších vztahů, přičemž lokálního biokoridoru 2 se týká úprava podmíněně přípustného využití, kdy oplocení v tomto prostoru lze realizovat pouze ohradníky s podmínkou zachování funkčnosti biokoridoru, tímto výrokem došlo ke zúžení biokoridoru, což učinil specialista na územní systém ekologické stability a učinil to tak, aby byla zachována jeho funkčnost a zastavitelné pozemky byly limitovány co nejméně. Pro plochy bydlení, jak bydlení čisté, tak smíšené obytné, nebylo stanoveno hlavní a podmíněně přípustné využití shodně se stanoví využití pro zeleň. Soud nesdílí názor navrhovatelů o v podstatě obecném odůvodnění změny územního plánu tak, jak se uvádí v návrhu. Z odůvodnění změny územního plánu je zjevné, že bylo vycházeno z urbanistické koncepce územního plánu z roku 2010. Bylo vycházeno z potřeb obce a byl sledován předpoklad pro výstavbu a trvale udržitelný rozvoj území řešením a rozvojem podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel území při zachování a vytváření podmínek pro příznivé životní prostředí respektováním kulturního a architektonického dědictví a ochrany přírody. Po takto obecném zdůvodnění pak následuje odůvodnění vymezení jednotlivých zastavitelných ploch, mezi které patří plocha pro bydlení Z1.2. V této ploše je vymezena též krajinná zeleň a místní komunikace. V lokalitě Z1.2 byla vymezena plocha smíšená obytná, ta navazuje na zastavěné území, stávající místní komunikaci a je na hranici katastrálního území. Na jižní straně nachází lokální biokoridor 2, který byl zúžen specialistou územního systému ekologické stability. Biokoridor je respektován a představuje limit ve využití území. Pozemky v této lokalitě jsou vedeny jako ostatní plocha a nedochází tu k narušení organizace zemědělského půdního fondu. Funkčnost biokoridoru zůstala zachována. Tato skutečnost je v odůvodnění změny územního plánu uvedena.

47. Změna územního plánu nebyla pořizována ve variantách a právními předpisy taková povinnost založena není. Pro úvahy o tom, je-li návrh územního plánu souladný s cíli územního plánování, bylo vycházeno z vyjádření dotčených orgánů státní správy a stanovisek orgánu nadřízeného. Tato vyjádření byla opatřována v každé jednotlivé fázi procesu přijímání územního plánu. Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje územního plánování stavebního řádu a investic výslovně uvedl, že se zřetelem k územně-plánovací dokumentaci na úrovni kraje se řešené území nachází uvnitř rozvojové oblasti České Budějovice, kdy jedná se o krajinu silně urbánního charakteru a z hlediska širších vztahů v území bylo poukázáno na plochy navržené pro bydlení a občanskou vybavenost při hranici správního území obce Vráto. Lokální biokoridor je spravován Magistrátem města České Budějovice, který požadoval převzít hranice biokoridorů z aktualizované vrstvy územního systému ekologické stability z územně analytických podkladů města. Další složky chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny spravované krajským úřadem byly podrobeny stanovisku Krajského úřadu Jihočeského kraje, který nejen nepožadoval pořídit posuzování změny územního plánu na životní prostředí, ale neshledal ani jiné důvody, které by změně územního plánu bránily. Z hlediska širších vztahů město Rudolfov, sousedící s lokalitou Z1.2, požadovalo vyřešit komunikační napojení. K vlastnímu návrhu územního plánu Magistrát města České Budějovice výslovně sdělil, že návrh prvky územního systému ekologické stability plně respektuje a vymezení přebírá z revize a návrhu kostry územního systému ekologické stability z roku 2012, a proto se s návrhem vyjadřuje souhlas. Krajský úřad, jako nadřízený, pak žádné závady bránící přijetí územního plánu neshledal. Jestliže odpůrce z podkladů dotčených orgánů vycházel a ty vyjádřily s vymezením konkrétní plochy, jako zastavitelné, souhlas, pak nepostupovaly nikterak v rozporu s § 18 odst. 4 stav. zák. K ochraně biokoridoru případně volné krajiny v lokalitě je povolán Magistrát města České Budějovice, který k vymezení této lokality výslovně udělil svůj souhlas. Ochranu veřejného zájmu podle předpisů o ochraně přírody a krajiny zajišťoval právě uvedený dotčený orgán. Posoudil-li dotčený orgán státní správy vymezení konkrétní zastavitelné plochy a neshledal porušení předpisů, které ochraňuje, pak odpůrce nikterak nepochybil, když z tohoto stanoviska a stanoviska nadřízeného vyšel a konkrétní zastavitelnou plochu vymezil. Stalo se tak i se zřetelem k umístění místní komunikace. Na soudu není stanovit odlišné využití té které funkční plochy, neposuzuje ani, zda takto stanovené využití je vhodné. Na soudu je pouze posoudit, zda takový postup je odůvodnitelný. Jsou-li tu prve uvedené podklady dotčených orgánů a orgánu nadřízeného, pak nelze vymezení konkrétní zastavitelné plochy nahlížet jako neodůvodněné. Poznamenává se, že konkrétní podoba územního plánu ve vymezení jednotlivých funkčních ploch je politickým rozhodnutím zastupitelstva obce učiněným v rámci samosprávy.

48. Odůvodnění změny územního plánu je zcela konkrétní ve vztahu k dané funkční ploše a pro věc je rozhodné stanovisko dotčeného orgánu zcela jednoznačného obsahu a to je v podkladové dokumentaci založeno. Připomíná se, že navrhovatelům po celou dobu přípravy změny územního plánu nic nebránilo, aby se s podkladovou dokumentací obeznámili a považují-li stanovisko dotčeného orgánu za nepostačující, měli možnost v tomto ohledu uplatnit námitky, na které by odpůrce v součinnosti s dotčeným orgánem reagoval.

49. Argumentace nerespektování § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny není ve včasně podaném návrhu nikterak odůvodněna a tato argumentace se neprojevuje ani v doplnění návrhu. Poznamenává se, že krajský úřad se ve svém stanovisku k ochraně zájmů ve smyslu § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny zabýval, což je z jeho stanovisek zjevné. Nutno vzít v úvahu, že krajský úřad zabývá se výlučně ochranou těch složek přírody a krajiny, které spadají pod jeho kompetenci. Do ní pak nepatří ochrana lokálních biokoridorů, a proto také nebylo povinností tohoto orgánu se konkrétním biokoridorem zabývat.

50. Třetím návrhovým bodem uplatněným včas je argumentováno nerespektování územního systému ekologické stability. V konkrétním případě v lokalitě Z1.2 nachází se lokální biokoridor 2. Při vymezení konkrétní funkční plochy, ve které nachází se tento biokoridor, vycházel pořizovatel územního plánu z vyjádření dotčeného orgánu, který lokální biokoridor spravuje, jímž je Magistrát města České Budějovice. Tento dotčený orgán hájí veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny, a to také v rámci svých stanovisek v průběhu pořizování územního plánu učinil. Zabýval se právě ochranou konkrétního biokoridoru a výslovně uvedl, že je zapotřebí biokoridor vymezit podle revize návrhu kostry územního systému ekologické stability z roku 2012. Magistrát města České Budějovice se vyjádřil k předloženému návrhu změny územního plánu a ve svém stanovisku výslovně uvedl, že s předloženým návrhem změny souhlasí. Toto vyjádření je zcela jednoznačné a bylo na odpůrci, aby je plně respektoval, což učinil. Neměl-li tento dotčený orgán z hlediska zájmů na ochraně přírody a krajiny k navrženým změnám jiné výhrady, pak nebylo zapotřebí, aby souhlasné stanovisko výslovně vyjadřoval, případně rozvíjel. Jestliže územní plán obce byl platný od roku 2010 a v průběhu času došlo ke změnám v oboru dotčeným orgánem spravovaným, biokoridor byl v roce 2012, tedy v době před zadáním změny územního plánu změněn, pak nelze přisvědčit tvrzení navrhovatelů o tom, že dotčený orgán porušil § 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a ani další předpis uvedený v doplnění návrhu. Dotčený orgán působící v oboru ochrany přírody a krajiny není odborným orgánem pro výstavbu, a proto při vydání svého stanoviska nemohl ustanovení § 18 odst. 4 stavebního zákona porušit. Neučinil tak ani odpůrce, jestliže měl při svém rozhodování o vymezení konkrétní zastavitelné plochy k dispozici stanovisko dotčeného orgánu, Magistrátu města České Budějovice.

51. Vyjádření dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny tak, jak byla podávána v průběhu pořízení územního plánu, jsou zcela konzistentní. Požadují, aby konkrétní biokoridor a na něj navazující prvky územního systému ekologické stability, byl vymezen podle územně-analytického podkladu z roku 2012, což se prokazatelně stalo, jestliže s návrhem změny územního plánu byl vyjádřen souhlas. Ostatně podle shodného územně-analytického podkladu postupovala sousední obec, jak uvádí se v návrhu. V souzené věci se však jednalo o regulaci v katastrálním území Vráto, které sousední obec regulovat nesmí. Případná stručnost stanoviska dotčeného orgánu ještě neznamená, že byla porušena Evropská úmluva o krajině za situace, kdy dotčený orgán nemá k úpravě biokoridoru podle podkladu z roku 2012 výhrady, naopak výslovně s regulací v daném prostoru souhlasil.

52. Nelze přisvědčit ani tvrzení o tom, že tu nejsou žádné limity využití území, jestliže jako využití podmíněně přípustné uvádí se využití pro stavbu oplocení pouze ohradníky právě s podmínkou zachování funkčnosti prostoru lokálního biokoridoru 2.

53. Pro plochy smíšené obytné je vedle hlavního stanoveno přípustné využití a podmíněně přípustné využití, jakož i podmínky pro prostorové uspořádání.

54. Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje územního plánování, stavebního řádu a investic se v jednotlivých fázích přípravy územního plánu vyjadřoval jako orgán nadřízený ve smyslu stavebního zákona. Výhrady uplatněné v tomto smyslu v doplnění žaloby nebyly uplatněny včas, a proto se soud takto dodatečně uplatněným návrhovým bodem zabývat nemůže. To je zapotřebí vztáhnout i k protipovodňovým opatřením a požadavku na zpracování vlivů na udržitelný rozvoj území.

55. Nesoulad textové a grafické části změny územního plánu rovněž nebyl včas namítán.

56. Výhrady k vymezení místní komunikace se poprvé objevují v doplněném návrhu, tedy po uplynutí lhůty k uplatnění návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Žádný z včas uplatněných žalobních bodů se této komunikace netýkal, proto se vymezením této plochy nemá soud důvod zabývat. S místní komunikací o daných parametrech bylo uvažováno v průběhu přípravy územního plánu a bylo na navrhovatelích, aby své vlastnictví bránili, jestliže byli informováni o jednotlivých úkonech učiněných v řízení. Dostalo se jim poučení o tom, kde se lze s podklady obeznámit a všichni byli poučeni o možnosti podávat připomínky a návrhy. Pro vymezení komunikace jsou ve spise podklady a doplňuje se, že vhodnost umístění komunikace a jejích parametrů na soudu není.

57. Rovněž výhrada o neproporcionalitě zařazení stavby mezi veřejně prospěšné stavby náleží především úsudku obce, avšak ten pro pasivitu žalobců při pořizování územního plánu neměl možnost porovnat veřejné zájmy na bezpečném zpřístupnění dané lokality a zájem na ochraně vlastnictví navrhovatelů. Soud tak pro rozpor se zásadou dělby moci a právem odpůrce na samosprávu činit nemůže.

58. Dovolávají-li se navrhovatelé v pasáži doplnění návrhu k důvodům podání obecně a poukazují-li na rozhodovací praxi soudů v pětistupňovém algoritmu, pak je nezbytné poukázat na to, že takový postup platil v době před účinností tzv. velké novely s.ř.s., kdy přezkum opatření obecné povahy prováděl Nejvyšší správní soud. Jak již soud uvedl se zřetelem k novelizaci § 101b s.ř.s. není tento algoritmus plně využitelný. To plyne i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2013 č.j. 2 Aos 1/2013-138.

59. Porušení procesních pravidel pro přípravu a projednání změny územního plánu soud neshledal, protože navrhovatelé, jakož i ostatní vlastníci nemovitostí v obci Vráto, byli prokazatelně s projednávanou změnou územního plánu obeznámeni a byli informováni o tom, jaká práva mají. Skutečnost, že navrhovatelé svá práva včas nestřežili, nemůže jít k tíži odpůrce.

60. Pro důvody, které byly v návrhu uplatněny, soud neshledal rozpor změny územního plánu s předpisy stavebního práva.

61. K rozšíření konkrétní místní komunikace došlo se souhlasem dotčeného orgánu chránícího přírodu a krajinu, přičemž porušení zákona o ochraně přírody krajiny shledáno nebylo. Teprve v doplnění návrhu poukazují navrhovatelé na dotčení svého vlastnického práva, když tato výhrada nemá žádnou souvislost s napadeným rozhodnutím, proti kterému navrhovatelé žalobou brojí a s touto žalobou spojili návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy. Opožděně uplatněný návrhový bod nesouvisející s napadeným rozhodnutím, proto projednatelný ke konkrétnímu návrhu není.

62. Argumentace o porušení zásady proporcionality uplatněná na straně 13 doplnění návrhu se dílem vymyká včas uplatněným návrhovým bodům, dílem nemá souvislost se žalobou napadeným rozhodnutím stavebního úřadu, se kterou byl projednávaný návrh spojen. Proto se nelze zabývat omezením vlastnického práva navrhovatelů k pozemku zařazeném do plochy pro místní komunikaci ani omezením vlastnického práva navrhovatelů z tohoto důvodu. Porušení této zásady ve včas uplatněných návrhových bodech uvedeno není, obec pro pasivitu navrhovatelů se proporcionalitou mezi zájmem na zpřístupnění dané lokality a omezením vlastnického práva navrhovatelů nezabývala a nemůže tak poprvé činit soud, protože by nepřípustným způsobem zasáhl do samosprávy obce a porušil zásadu dělby moci.

63. Spatřují-li navrhovatelé neproporcionálnost změny územního plánu v negativním zásahu do krajiny pod rybníkem Kačer, kdy soud se zákonností vymezení nové zastavitelné plochy v tomto prostoru k návrhu navrhovatelů zabýval, pak možnost zkoumat proporcionalitu tohoto řešení vylučuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2014, č.j. 6 Aos 3/2013, ve kterém je vyjádřen obecnější poznatek o tom, že zkoumat proporcionalitu řešení zakotveného v územním plánu může soud pouze tehdy, že se k ní již odpůrce vyjádřil v procesu přípravy územního plánu na základě podané námitky či připomínky. Protože navrhovatelé žádnou námitku v tomto smyslu neuplatnili, nemohl ji odpůrce řešit, a proto hodnocení proporcionality na soudu podle ustálené judikatury není.

64. Soud proto uzavřel, že pro důvody uplatněné ve lhůtě rozvedené v doplnění návrhu není napadená změna územního plánu v rozporu s právními předpisy.

65. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d odst. 2 věta druhá s.ř.s. návrh zamítl.

66. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. vychází ze skutečnosti, že úspěšnému odpůrci nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé činnosti. Navrhovatelé v řízení úspěšní nebyli, a proto jim právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

67. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání návrhu nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 27. května 2019

JUDr. Věra Balejová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru