Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 91/2018 - 64Rozsudek KSCB ze dne 12.02.2019

Prejudikatura

4 Aps 4/2011 - 68


přidejte vlastní popisek

50 A 91/2018 - 64

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Michala Hájka a JUDr. Terezy Kučerové ve věci,

žalobkyně: MOTO Jeans, s. r. o.,

se sídlem Horní Pěna 56, Horní Pěna,

proti žalovanému: Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, se sídlem Scheinerova 1114/II, Jindřichův Hradec,

za účasti: Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Jindřichově Hradci, se sídlem Česká ulice 1284, Jindřichův Hradec,

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v nezapsání poznámky spornosti proti zápisu o zřízení zástavného práva rozhodnutím osoby zúčastněné na řízení ze dne 13. 8. 2018, čj. 1857797/18/2205-00540-301129, do katastru nemovitostí,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou ze dne 23. 11. 2018 se žalobkyně domáhá, aby Krajský soud v Českých Budějovicích určil, že neprovedení zápisu poznámky podle § 24 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, do katastru nemovitostí k nemovitostem P: St. 7 k.ú. Horná Pěna, P: 117/3 Horní Pěna, P: 107/2 k.ú. Horní Pěna v katastrálním území Horní Pěna, k žádosti žalobkyně ze dne 21. 8. 2018, oznámené žalobkyni žalovaným přípisem čj. Z-3261/2018-303 ze dne 21. 8. 2018 nazvaným „Věc: Zápis do katastru nemovitostí“, bylo nezákonným zásahem. Dále se žalobkyně domáhá, aby krajský soud žalovanému přikázal zapsání poznámky spornosti zápisu do katastru nemovitostí k zápisu zástavního práva zapsaného na základě řízení vedeného žalovaným pod sp. zn. V-5880/2018-303 požadovanou žalobkyní v žádosti ze dne 21. 8. 2018, evidovanou u žalovaného pod čj. Z-3261/2018-303, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

2. Katastrální úřad nezapsal poznámku spornosti z důvodu, že žalobkyně podala k soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, kterým se domáhá zrušení platebních výměrů a nikoli proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva pro Finanční úřad pro Jihočeský kraj.

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobkyně se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podanou dne 1. 8. 2018 zdejšímu soudu domáhá, aby krajský soud zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 10. 7. 2018, čj. 30612/18/5300-21442-711359, kterým nabyly právní moci rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 9. 5. 2017 a ze dne 10. 5. 2017. V rámci této žaloby žalobkyně namítá, že daňové řízení trpí závažnými vadami v podobě neseznámení žalobkyně s hodnocením důkazů, znemožnění uplatnění jejích práv, nátlakem na předkládání dalších důkazů bez zákonných důvodů a dalších vad, které následná rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení a napadené rozhodnutí žalovaného činí nicotnými.

4. Následně žalobkyně požádala podáním ze dne 21. 8. 2018 žalovaného o zapsání poznámky spornosti proti zástavnímu právu zapsanému na základě rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení ze dne 13. 8. 2018, čj. 1857797/18/2205-00540-301129, k nemovitostem „P: St. 7 k.ú. Horní Pěna, P: 117/3 k.ú. Horní Pěna, P: 107/2 k.ú. Horní Pěna v katastrálním území Horní Pěna ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon.

5. Žalovaný přípisem ze dne 21. 11. 2018, čj. Z-3261/2018-303 žalobkyni sdělil, že poté, co byla věc prošetřena nadřízeným orgánem OMAK, bylo zjištěno, že zápis poznámky spornosti nelze provést, jelikož žalobkyně podala žalobní návrh na zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství čj. 30612/18/5300-21442-711359, což je řízení, v rámci kterého se odvolávala proti platebním výměrům. Předmětem žalobního návrhu ale není žaloba na určení zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím osoby zúčastněné na řízení čj. 1857797/18/2205-00540-301129 z důvodu zrušení platebních výměrů.

6. Žalobkyně namítá, že napadená rozhodnutí finančního úřadu a všechna rozhodnutí s ním související jsou nicotná. Nicotná rozhodnutí nezakládají žádné další účinky a práva a rozhodnutí na ně navazující proto trpí stejnou vadou nicotnosti. Žalobkyně odkazuje na § 24 odst. 1 katastrálního zákona a dodává, že katastrální úřad přepjatě formalisticky uzavřel, „že předmětem žalobního návrhu není žaloba na určení zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím čj. 1857797/18/2205-301129 z důvodu zrušení platebních výměrů (pohledávek) v rámci rozhodnutí čj. 30612/18/5300-21442-711359“. Při výkladu ustanovení § 24 odst. 1 katastrálního zákona tak nepřihlédl k základní zásadě in dubio pro liberate ovládající nejenom správní řízení a opomněl, že vyslovení nicotnosti se nelze v rámci správní žaloby domáhat.

7. Podáním správní žaloby je tak dle žalobkyně naplněn úmysl zákonodárce, neboť zapsaný stav neodpovídá právnímu stavu a oprávněný vlastník se domáhá odstranění nesouladu napadením rozhodnutí, na jehož základě fakticky došlo k napadenému zápisu, když mimo jiné namítá jeho nicotnost, z čehož vyplývá, že i rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení o zřízení zástavního práva ze dne 13. 8. 2018, čj. 1857797/2018/2205-00540-301129, je nicotné.

8. Na základě těchto skutečností žalobkyně navrhla, aby krajský soud určil, že neprovedení zápisu poznámky podle § 24 odst. 1 katastrálního zákona byl nezákonným zásahem a aby žalovanému přikázal zapsat poznámku spornosti zápisu do katastru nemovitostí k zápisu zástavního práva.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení

9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dle jeho názoru nejsou splněny podmínky pro vyhovění podané žalobě. Zápis poznámky spornosti nebylo možné v daném případě provést, neboť návrh na zápis poznámky nebyl doložen žalobním návrhem, z jehož obsahu by bylo zřejmé, jaké právo zapsané (popř. zapisované) v katastru nemovitostí podle § 11 katastrálního zákona má být rozporováno. V důsledku tohoto zjištění bylo v souladu s § 26 katastrálního zákona (resp. § 21 odst. 2 tamtéž) žalobkyni sděleno, že podanému návrhu nelze vyhovět a z jakého důvodu.

10. Dále žalovaný stručně shrnul dosavadní průběh ve věci, a uvedl právní argumentaci na podporu svých tvrzení. Poznámka spornosti vyznačována v katastru nemovitostí podle § 24 odst. 1 katastrálního zákona vychází z ustanovení § 985 či § 986 občanského zákoníku. Z předmětných ustanovení vyplývá, že poznámka spornosti se vyznačuje k dotčenému věcnému právu, které není v katastru nemovitostí zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, či v situaci, kdy toto právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno bez právního důvodu ve prospěch jiného. Při provádění zápisu poznámky spornosti katastrální úřad musí vždy pečlivě posoudit, zda jsou splněny podmínky pro její zápis, jelikož vyznačená poznámka spornosti má závažné důsledky pro následující vkladová řízení (§ 24 odst. 3. katastrálního zákona). Katastrální úřad v rámci přezkumu náležitostí podání pro zápis poznámky spornosti musí posoudit, zda jsou předloženy požadované listiny stanovené zákonem, z toho důvodu však musí být z obsahu podání zřejmé, o jaký typ poznámky spornosti se jedná, neboť katastrální zákon v § 24 odst. 1 obsahuje tři různé druhy poznámek.

11. Za rozporovaný zápis mohl být považován pouze zápis zástavního práva prováděný v rámci řízení sp. zn. V-5880/2018-303, neboť se jedná o věcné právo zapisované v katastru nemovitostí, která jsou taxativně vymezena v § 11 katastrálního zákona. Naopak za rozporovaný zápis nemohl být považován zápis poznámky o exekučním příkazu k prodeji nemovitosti (zapisované v rámci řízení sp. zn. Z-3175/2018-303) podle § 23 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, neboť poznámkou se zapisují významné skutečnosti týkající se nemovitosti a nemají charakter věcného práva. Vzhledem k tomu, že obsahem žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i samotného žalobního petitu je vydání rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství čj. 30612/18/5300-21442-711359, jímž byly stanoveny daňové nedoplatky, nikoli žaloba na určení neexistence či zrušení zástavního práva zřízeného na základě rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení čj. 1857797/18/2205-00540-301129 z důvodu neexistence pohledávky, nelze poznámku spornosti zapsat. Navíc žalovaný poukazuje na skutečnost, že zánikem pohledávky zaniká zástavní právo (§ 1376 občanského zákoníku), což ale s ohledem na ustanovení § 1378 občanského zákoníku neznamená automatický výmaz tohoto práva z veřejného seznamu: „Je-li zástavní právo zapsáno do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu i po svém zániku, jedná se o závadu váznoucí na zástavě“. Zároveň by provedením požadovaného zápisu poznámky spornosti nebylo vůči žalobkyni naplněno právní očekávání, pokud by na základě podaného žalobního návrhu bylo soudem vydáno rozhodnutí. Na základě takového rozhodnutí by totiž nemohl být proveden zápis (resp. výmaz) práva z katastru nemovitostí, jelikož obsahem výroku by nebylo určení neexistence zástavního práva zřízeného k zajištění předmětných pohledávek. Na základě výše uvedeného má žalovaný za to, že nejsou splněny podmínky pro vyhovění podané žalobě.

12. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě sdělila, že dne 13. 8. 2018 vydala pod čj. 1857797/18/2205-00540-301129, rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovité věci dlužníka (žalobkyně). Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění splatných daňových nedoplatků v celkové výši ke dni vydání rozhodnutí 666 362 Kč. Rozhodnutí o zřízení zástavního práva bylo prostřednictvím datové schránky doručeno dne 14. 8. 2018 jak katastrálnímu úřadu, tak žalobkyni. V rozhodnutí byla žalobkyně řádně poučena o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí odvolání. Svého práva však nevyužila. Následně na základě rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovité věci žalovaný provedl vklad tohoto práva do katastru. Závěrem osoba zúčastněná na řízení uvedla, že zřízení zástavního práva bylo zcela v souladu s daňovým řádem. Jelikož žalobkyně nevyužila své zákonné možnosti a rozhodnutí nenapadla řádným opravným prostředkem, se osoba zúčastněná na řízení domnívá, že zápis v katastru nemovitostí byl uveden zcela po právu a žaloba podaná žalobkyní by měla být zamítnuta jako nedůvodná.

IV. Replika žalobkyně

13. Dne 22. 1. 2019 byla doručena krajskému soudu reakce žalobkyně na sdělení žalovaného ze dne 3. 1. 2019, ve kterém žalobkyně uvádí, že žalovaný zjevně přehlédl, že návrh o zápis poznámky spornosti byl podán při probíhajícím vkladovém řízení sp. zn. V-5880/2018-303, když žalobkyně namítala nicotnost rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení. Návrh byl pak doložen potvrzením o podání správní žaloby a na základě požadavku žalovaného také dne 26. 9. 2018 datovou zprávou, kterou byla správní žaloba soudu odeslána a současně i doplněním žaloby ze dne 21. 9. 2018.

14. Žalobkyně je i nadále přesvědčena, s ohledem na § 105 daňového řádu, že v případě, kdy soud shledá v řízení o podané správní žalobě proti správnímu orgánu napadené rozhodnutí nicotným, prohlásí nicotnost předmětného rozhodnutí a všech navazujících rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení. Takové rozhodnutí je bezesporu způsobilým podkladem pro zápis neexistence zapsaného zástavního práva osoby zúčastněné na řízení.

V. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud se žalobou zabýval podle § 82 a násl. s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

16. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 s. ř. s., z něhož vyplývá, že ten, „kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen ‚zásah‘) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

17. Při posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS, které deklaruje, že ochrana „podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň – splněny podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením (‚zásahem‘ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž ‚zásah‘ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování ‚zásahu‘ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ S účinností novely soudního řádu správního č. 303/2011 Sb. a zavedením možnosti správních soudů rozhodovat také o již skončeném zásahu tzv. akademickým výrokem se 6. podmínka stala obsoletní.

18. Krajský soud se nejdříve zabýval otázkou, zda nezapsání poznámky spornosti může pojmově představovat zásah ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 1. 2012, čj. 4 Aps 4/2011-68, č. 2600/2012 Sb. NSS, kdy s odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, čj. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, uvedl, že „[p]oznámky jsou podle § 14 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. úkony příslušného orgánu republiky, které jsou určeny k vyznačení skutečnosti nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě a které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. Katastrální úřad přitom podle § 9 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. zapíše poznámku na základě některého ze zde vyjmenovaného doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu, insolvenčního správce či k doložení návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána. Při zápisu poznámkou přitom katastrální úřad podle odstavce druhého téhož ustanovení postupuje přiměřeně jako při zápisu do katastru nemovitostí formou záznamu. Katastrální úřad stejně jako v případě zápisu formou záznamu tedy při zápisu poznámky do katastru nemovitostí nerozhoduje o vlastnickém právu, nýbrž z úřední povinnosti a bez vlastní rozhodovací pravomoci vyznačuje změnu právních poměrů k nemovitostem nastalou v důsledku rozhodnutí jiného orgánu či úkonu třetí osoby. Tato činnost tak nemůže být považována za rozhodnutí o věci, která vyplývá ze soukromoprávních vztahů, a nemůže založit pravomoc civilních soudů podle části páté občanského soudního řádu (srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 31. 1. 2007, č. j. Konf 30/2006 - 5, publikované pod č. 1244/2007 Sb. NSS). Zápisem poznámky katastrální úřad o ničem nerozhoduje a toliko zaznamenává právní skutečnosti nastalé nezávisle na vůli osob, kterým náležejí věcná práva k nemovitostem evidovaným v katastru. Z tohoto důvodu poznámka stejně jako záznam představuje pouhý faktický úkon spočívající v provedení nebo neprovedení zápisu do státem vedené evidence nemovitostí a pro absenci formy správního rozhodnutí tak zde nepřipadá v úvahu soudní ochrana žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Jediný rozdíl mezi zápisem formou záznamu a poznámky tak představuje pouze to, že záznamem se podle § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. zapisuje vznik, změna nebo zánik práva k nemovitostem, které nastaly ze zákona nebo rozhodnutím jiného orgánu, zatímco poznámkou se podle § 9 odst. 1 a § 14 odst. 3 téhož zákona zapisují právní skutečnosti, které se vztahují k nemovitostem určitého vlastníka. Poznámky tak mají pouze informativní charakter a jejich smyslem je upozornit případného zájemce o nabytí věcného práva k nemovitosti na její možné právní vady. I takový zápis do katastru nemovitostí však svojí intenzitou zasahuje do právní sféry vlastníka nemovitosti, neboť mu stěžuje uskutečnění jejího případného úplatného převodu na jinou osobu. Proto i poznámku je zapotřebí považovat za takový úkon katastrálního úřadu, který představuje zásah ve smyslu § 82 s. ř. s.“ Přestože se citovaný rozsudek týkal úpravy obsažené v někdejším zákoně č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, lze závěry v něm obsažené nepochybně vztáhnout též na zápis poznáme spornosti dle § 24 katastrálního zákona. Zápis, resp. případné nezapsání, poznámky spornosti do katastru nemovitostí je tedy zásahem, proti němuž je možné bránit se žalobou ve správním soudnictví podle § 82 a násl. s. ř. s.

19. V řízení o tzv. zásahové žalobě je stěžejní otázkou, zda byly splněny zákonné podmínky pro provedení záznamu údajů a katastrální úřad nezákonně odmítl záznam provést, či zda důvody pro provedení záznamu dány nebyly a katastrální úřad poté záznam oprávněně neprovedl (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, čj. 6 As 2/2015-128).

20. Právní úprava poznámky spornosti zápisu rozlišuje v § 24 odst. 1 katastrálního zákona tři druhy poznámek: „Není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu [1. poznámka]. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno [2. poznámka]. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené [3. poznámka].“

21. K § 24 odst. 1 katastrálního zákona, poznámka první: Jedná se o tzv. poznámku rozepře, navazující na ustanovení § 985 občanského zákoníku, kdy v případě, že nastane rozpor mezi stavem zapsaným v katastru a skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno domáhat zapsání takové poznámky. Podmínkou zápisu poznámky je doložení žalobního návrhu týkajícího se rozporované skutečnosti s potvrzením soudu, že podání žaloby bylo příslušnému soudu doručeno.

22. K § 24 odst. 1 katastrálního zákona, poznámka druhá: směřuje k ustanovení § 986 občanského zákoníku, kdy ten, kdo tvrdí, že je na svém právu dotčen zápisem ve veřejném seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, se může domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Žádost katastrálnímu úřadu tedy předkládá osoba, která naplní kumulativně dvě podmínky: 1) poznámka má být zapsána ve prospěch osoby, která byla v katastru dříve zapsána a nyní je vymazána, nebo ve prospěch osoby, jejíž vlastnické právo bylo omezeno zápisem věcného práva k věci cizí a za 2) k zápisu došlo na základě absolutně neplatného, zdánlivého nebo zrušeného právního jednání (srov. Šustrová, D., Borovička P., Holý J., Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha: ASPI, 2018). Žádost o zápis poznámky spornosti zápisu nemusí být při podání doložena žalobou, nicméně důkaz o podání žaloby je nutné doložit katastrálnímu úřadu do dvou měsíců od doručení žádosti o zápis poznámky (§ 986 odst. 1 in fine občanského zákoníku).

23. K § 24 odst. 1 katastrálního zákona, poznámka třetí: navazuje na druhou poznámku, ale její vyznačení je možné pouze v případě, že směřuje do právě probíhajícího vkladového řízení. O její zápis však lze požádat jen na základě již podané žaloby, podobně jako u věty první.

24. Žalobkyně ve své žalobě nevymezuje, o kterou poznámku spornosti žádala žalovaného, z výše uvedeného ovšem vyplývá, že u každé z poznámek spornosti zapisované katastrálním úřadem, je potřeba doložení žalobního návrhu ohledně sporného práva ke kterému chce navrhovatel zapsat poznámku spornosti.

25. Krajský soud z obsahu správního spisu ověřil, že dne 14. 8. 2018 osoba zúčastněná na řízení předložila žalovanému návrh na vklad zástavního práva na základě rozhodnutí čj. 1857797/18/2205-00540-301129, který byl povolen dne 6. 9. 2018. Žalobkyně dne 21. 8. 2018 podala k žalovanému návrh na zápis poznámky spornosti ve vztahu k zástavnímu právu zapisovanému v rámci řízení sp. zn. V-5880/2018-303. Žalovaný následně dne 25. 9. 2018 vyzval žalobkyni k doplnění podání, neboť nebylo dostatečně prokázáno podání žaloby u soudu. Žalobkyně následující den podání doplnila o potvrzení o podání žaloby ze dne 1. 8. 2018 proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství potvrzujícímu rozhodnutí odvoláním napadené platební výměry ze dne 9. 5. 2017 a 10. 5. 2017, včetně návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

26. Zákonnou podmínkou vyplývající z § 24 odst. 1 katastrálního zákona je doložení potvrzení o podané žalobě ke správnímu soudu týkající se rozporovaného práva. Jestliže se žalobkyně domáhala zapsání poznámky spornosti ve vztahu k zápisu zástavního práva do veřejného seznamu, je nutné doložit tento návrh potvrzením o podané správní žalobě proti zřízení zástavního práva. Proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva je přípustné odvolání ve lhůtě 30 dní od jeho doručení, přičemž o této možnosti byla žalobkyně poučena v rámci rozhodnutí ze dne 13. 8. 2018, čj. 1857797/18/2205-00540-301129. Dále je rozhodnutí o zřízení zástavního práva napadnutelné žalobou ve správním soudnictví podle § 65 a násl. s. ř. s., neboť dle judikatury se nejedná o rozhodnutí předběžné povahy. Dle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2009, čj. 2 Afs 186/2006-54, č. 1982/2010 Sb. NSS „[r]ozhodnutí o zřízení správcovského zástavního práva dle § 72 d. ř. je nepochybně rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Takové rozhodnutí znamená podstatný zásah do právní sféry dotčeného jednotlivce. Jmenovitě je dotčeno jeho právo na ochranu vlastnického práva ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Vlastníkovi věci, na níž bylo zřízeno zástavní právo, sice je umožněno věc užívat a požívat, dokonce může formálně s věcí i disponovat. Prakticky je ovšem jeho dispoziční právo omezeno či vyloučeno, neboť cena zastavené věci se sníží o hodnotu daňové pohledávky zajištěné zástavním právem, a to případně až na nulu.“ Jakkoli se uvedený závěr vztahoval k úpravě obsažené v někdejším zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, lze jej nepochybně uplatnit i ve vztahu k rozhodnutí o zřízení zástavního práva dle současného daňového řádu. Žalobkyně tedy měla možnost napadnout samostatné rozhodnutí o zřízení zástavního práva jak opravnými prostředky podle daňového řádu, tak i žalobou ve správním soudnictví.

27. Katastrálnímu úřadu v řízení o zapsání poznámky spornosti přísluší zkoumat pouze to, zda jsou pro vyznačení této poznámky splněny podmínky, tj. především, zda navrhovatel ke svému návrhu náležitě doložil, že právo zapsané v katastru nemovitostí relevantním způsobem zpochybnil v řízení před soudem. Toto břemeno však žalobkyně neunesla, neboť k návrhu přiložila pouze žalobu ve věci platebních výměrů na DPH; po žalovaném pak v podstatě požadovala, aby hodnotil možný dopad této žaloby v podobě případného prohlášení jejich nicotnosti. Taková úvaha však není pro posouzení splnění podmínek zápisu poznámky spornosti rozhodná, neboť správní soud není v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 s. ř. s. oprávněn vyslovit nicotnost případných rozhodnutí souvisejících (na rozdíl například od řízení o kompetenčních žalobách, kde tuto možnost výslovně připouští § 100 odst. 2 s. ř. s.). Právním důvodem pro zapsání zástavního práva je přitom samo rozhodnutí, jímž bylo zástavní právo zřízeno, které však žalobkyně nikterak nenapadla. Nenastanou-li přitom důvody zániku zástavního práva dle příslušných ustanovení občanského zákoníku (srov. především § 1377), zaniká zástavní právo pouze rozhodnutím, jímž se zástavní právo ruší (§ 170 odst. 5 daňového řádu). Žalobkyně se tudíž měla bránit přímo proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva žalobou ve správním soudnictví, popř. určení neexistence (zániku) zástavního práva v řízení občanskoprávním. Jedině v takovém případě by byla schopna doložit, že právo zapsané v katastru nemovitostí učinila před soudem sporným.

28. Krajský soud proto uzavírá, že nebyly splněny podmínky pro zápis poznámky spornosti ve smyslu § 24 odst. 1 katastrálního zákona, a tudíž zásah žalovaného nemohl být nezákonný. Jelikož ochrana před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s. je možná pouze za kumulativního splnění všech podmínek, krajský soud se splněním zbylých podmínek již nezabýval.

VI. Závěr a náklady řízení

29. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 5 s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Právo na náhradu řízení pak nenáleží ani osobě zúčastněné na řízení, neboť z obsahu spisu není patrno, že by jí vznikly náklady v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě- obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 12. února 2019

JUDr. Věra Balejová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru