Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 87/2019 - 45Rozsudek KSCB ze dne 31.01.2020

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

50 A 87/2019 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobce: J.Š., narozen X

trvale bytem X zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm advokátem se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti žalovanému: Krajský úřad - Jihočeský kraj České Budějovice sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. KUJCK 128807/2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 22. 5. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně - Matričního úřadu Magistrátu města České Budějovice ze dne 11. 9. 2019, č. j. MAU/17540/2019 Ne, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 23. 5. 2019 a tento záznam byl tímto potvrzen.

2. Žalobce se úvodem žaloby věnuje otázce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, v rámci praktických ukázek demonstruje vybrané vady pokutových (neboli příkazových) bloků (dostatečný popis přestupku, identifikaci místa spáchání přestupku, čitelnost, srozumitelnost a přehlednost). Způsob, jakým správní orgány k předmětným podkladům pro zápis bodů přikročily, dle žalobce vybočuje z ustálené praxe. Žalobce zdůraznil, že svým podpisem neručí za správnost předmětných pokutových bloků. Užité pokutové bloky se vymykají přípustné zkratkovitosti a strohosti tak, jak připouští Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39. Tyto bloky tak nebyly způsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

3. K pokutovým blokům ze dne 23. 5. 2019, 12. 10. 2018, 19. 2. 2018 a ze dne 1. 7. 2017 vydaným žalobci je konkrétně namítáno následující: Nepřesné či nečitelné stanovení osoby přestupce, není vyplněno rodné číslo nebo datum narození. Není přesně zjištěna doba přestupku, údaje nejsou přezkoumatelné, případně jsou nečitelné či neúplné. Místo spáchání přestupku je nečitelné, nejasně zkratkovité, nezjistitelné. Chybí případně uvedení ulice, bližší specifikace místa spáchání přestupku. Popis skutku je nesrozumitelný, neplyne z něj jednoznačně skutková podstata popsaného jednání ani její propojení s určitou zákonnou povinností, není zřejmé, jaká právní norma měla být porušena, je třeba uveden paragraf, ale bližší ustanovení chybí. Vady zápisu přestupku neumožňují posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou zapisovány vágně a neodborně. Není zřejmé, zda bylo přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti. Není zřetelná výše uložené sankce. Místo vydání rozhodnutí není vlivem podoby zápisu seznatelné, stejně tak nelze zjistit, kdo rozhodnutí vydal. Není rovněž zřejmý podpis žalobce, tedy ani jeho souhlas s projednáním přestupku na místě samém.

4. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle blíže nespecifikovaného názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (série HG/2014, číslo bloku G 1498901; série GF/2013, číslo bloku F 0832677), resp. způsobilým (série FC 2013, číslo bloku C 1404971) podkladem pro vydání rozhodnutí.

5. Žalovaný navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že se zabýval jednotlivými pokutovými bloky, porovnal je s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení a neshledal žádných vad tak, jak jednotlivě a konkrétně ve svém vyjádření popisuje. Své rozhodnutí žalovaný považuje za souladné s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, a ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). K projednání žaloby nebylo třeba nařizovat jednání, neboť byly splněny předpoklady pro rozhodnutí ve věci bez jednání podle § 51 s. ř. s.

7. Žaloba není důvodná.

8. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Žalobci bylo dne 28. 5. 2019 v souladu s §124 odst. 5 zákona o silničním provozu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 23. 5. 2019. Dne 29. 5. 2019 správní orgán I. stupně obdržel námitky proti záznamu bodů. Vyrozuměním ze dne 3. 6. 2019 byl žalobce poučen dle § 36 správního řádu. Dne 10. 6. 2019 se žalobce písemně vyjádřil ve věci samé a poukázal mj. na podání návrhů na provedení přezkumného řízení proti příkazu na místě ze dne 23. 5. 2019. Ve vyjádření ze dne 22. 8. 2019 žalobce uvedl, že dané příkazní bloky jsou nezpůsobilým podkladem, proto navrhuje, aby jeho námitce bylo vyhověno. Prvostupňovým správním rozhodnutím ze dne 11. 9. 2019 byl provedený záznam bodů potvrzen. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 1. 10. 2019 odvolání, o kterém žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno shora. Žalovaný popsal relevantní právní úpravu, zjištěný skutkový stav a posoudil náležitosti jednotlivých pokutových bloků, u kterých neshledal žalobcem vytýkaných vad.

9. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Zaznamenání bodů nepodléhá správnímu uvážení. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu, tj. pravomocné rozhodnutí o vyslovení viny a trestu, na jehož základě má být záznam bodů proveden. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda bylo takové rozhodnutí v právní moci, zda byly body zaznamenány správné osobě, ve správné výši (srov. mj. i § 73 odst. 2 správního řádu). „Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44 a mnoho dalších).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40). Jak vyplývá z rozhodnutí správního orgánu I. stupně a žalovaného, správní orgány si vyžádaly kopie rozhodnutí vydaných v příkazních řízení na místě (příkazních – pokutových bloků) a tyto prvotní podklady porovnaly s oznámeními příslušných orgánů k záznamu v registru řidičů, přičemž nezjistily nesoulad ve všech jejich podstatných náležitostech či jakékoli jiné pochybení.

10. V případě rozhodnutí vydaných v příkazním řízení na místě je třeba, i přes specifičnost tohoto řízení, trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, vyslovujícího se k předchozí právní úpravě, která se však v tomto směru nikterak nezměnila, je poukazováno na to, jakým způsobem je nutné pokutové, tedy i na příkazové, bloky nahlížet. „Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozornil na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový (příkazní) blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. „V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“

11. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým, resp. způsobilým podkladem pro vydání rozhodnutí, více však již žalobce v tomto směru neuvedl. Na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu žalobce nepoukázal. Krajský soud vzal tyto dokumenty na vědomí, nicméně s ohledem na obecnost tvrzení žalobce se jimi více nezabýval.

12. Co se týče podpisu žalobce na předmětných příkazních blocích a toho, že by snad dle žalovaného měl žalobce nést za tyto bloky věcnou odpovědnost, tato argumentace nekoresponduje s žalobou napadeným rozhodnutím. Co je však jisté, je to, že žalobce měl ve vlastním zájmu uplatnit případné nesrovnalosti v údajích ihned na místě při seznamování se s obsahem pokutového bloku před jeho samotným podpisem, což neučinil. Podpisem pokutového bloku žalobce potvrdil, že s údaji a skutečnostmi (skutkem jako takovým) zaznamenanými na bloku souhlasí. K tomu též Nejvyšší správní soud: „…okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 8 As 68/2010 – 81, č. 2264/2011 Sb. NSS). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným příkazním řízením na místě a s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována; odpovědnost za správnost vyplnění a úplnost pokutového bloku žalobce nenese.

13. Příkaz na místě a příkazový blok jsou upraveny v § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. K posuzování obsahové stránky příkazních (pokutových) bloků lze stále plně odkázat na následující shrnutí Nejvyššího správního soudu: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost… (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). Citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu jsou ozřejměny nároky, které lze klást na obsahovou stránku příkazových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

14. Určitá benevolentnost při posuzování pokutových bloků není bezbřehá a správní orgán není povinen provést zápis na základě jakéhokoli bloku. „Nemusí tomu tak být např. tehdy, pokud by pokutový blok neobsahoval např. popis sankcionovaného jednání, resp. jednoznačnou specifikaci toho kterého přestupku, za nějž byla jeho pachateli udělena ta která sankce, nebo by zavdával důvodné pochybnosti o tom, za jaké jednání (přestupek) byla vlastně ve skutečnosti bloková pokuta pachateli uložena. Dopadal-li by popisem skutku na vícero skutkových podstat různých přestupků, musel by si rozhodující orgán o této otázce učinit vlastní úsudek. Nelze totiž akceptovat, aby byl proveden záznam bodů na základě nejednoznačného nebo víceznačného pokutového bloku. (…) správní orgány, které provádějí záznam bodů, nemohou v řízení o námitkách pokutu zrušit. Nejsou však ani

současně povinny provést záznam bodů na základě jakéhokoliv podkladu, zvláště pak ne takového, který by zavdával rozumné pochybnosti o tom, za jaký přestupek byla vlastně udělena bloková pokuta.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. března 2015, č. j. 7 As 41/2015 – 23; důraz doplněn).

15. Krajský soud následně přikročil k posouzení jednotlivých příkazových (pokutových) bloků a dospěl k následujícím závěrům.

16. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 19. 2. 2018:

Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „D.S. X – L.“, dále číslo občanského průkazu. V popisu skutku se uvádí: „06.02.2018 – ve Veselí n. L. na TŘ ČSA nerespektoval světelný signál „Stůj“ a projel přes přechod pro chodce v době, kdy po přechodu přecházel chodec – porušil § 4 b) c), 5 odst. 2 f)“. Pokuta uložena podle § „125c odst. 1f) 5,6“ zákona č. „361/2000“ Sb. Co se formy zavinění týče, blok zde dává možnost úmyslného a nedbalostního zavinění, přičemž nehodící volba má být škrtnuta. Zde je škrtnuto „úmysl“, přičemž ale „nedbalost“ je tzv. „zafajfkována“ (vybrána, zatržena). Celková výše pokuty činila 500 Kč, vyplněno v Soběslavi dne 19. 2. 2018 R.P., k čemuž je dán otisk úředního razítka a následně podpis žalobce.

17. Blok na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 23. 5. 2019:

Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum, jeho narození. Místo trvalého bydliště „L.,D.S. č. p. X, OKR. X“, dále číslo občanského průkazu a číslo řidičského průkazu. V popisu skutku se uvádí: „Dne 23. 5. 2018 v 15:30 hod. na ul. Hraniční č. p. 2108 v Č. Budějovicích -> Hlinsko, porušil § 6/1a Z.Č. 361/2000 Sb. řidič nebyl za jízdy připoután BP, ŠKODA FELICIA RZ x“. Pokuta byla uložena podle § „125c/1k“ zákona č. „361/2000“ Sb. Forma zavinění nedbalostí. Uložena pokuta 200 Kč. Pokutu lze uhradit na „DI ČB“. Sepsáno v „Č. Budějovicích“ dne 23. 5. 2019. Osoba vypisující blok je identifikována číslem „332 683“ a následuje podpis (pravděpodobně F.) a úřední razítko Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

18. Blok na pokutu na místě zaplacenou ze dne 12. 10. 2018:

Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „L., D.S. X“. Totožnost žalobce ověřena: „lustrace – ztráta dokladů“. V popisu skutku se uvádí: „12. 10. 2018, 13 Č. Budějovice, Okružní, držení hov. zařízení por. §7/1c Z. Č. 361/2000 Sb., x Škoda“- Pokuta byla žalobci uložena podle § „125c/1f1“. Co se týče čísla zákona, je uvedeno jeho číslo 361 a lomítko, rok výslovně uveden není, je značkou odkázáno o dva řádky výše, kde se tento zákon nachází v popisu skutku. Mezi těmito údaji není žádný jiný údaj vepsán. Přestupek byl spáchán z nedbalosti, uložená pokuta činila 200 Kč. Sepsáno v „České Budějovice“ dne 12. 10. 2018. Dále je uveden nečitelný podpis a služební číslo 283149, jakož i otisk úředního razítka Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

19. Blok na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 1. 7. 2017:

1. Z bloku se podává, že přestupcem byl žalobce, uvádí se datum jeho narození. Místo trvalého bydliště „L., D.S. X; OKR. Č.B.“. Dále je uvedeno číslo občanského průkazu. V popisu skutku se uvádí „1. 7. 2017 9:30 HOD. VESELÍ N. LUŽNICÍ ČSA SMĚR Č. BUDĚJOVICE“, dále registrační značka vozidla RAXAND

a následně „§6/1/a – ZA JÍZDY NEBYL PŘIPOUTÁN BEZPEČNOSTNÍPÁSEM Z. Č. 361/2000 SB“. Pokuta byla uložena podle § „125c/1/k“ zákona č. „361/2000“ Sb. ve výši 500 Kč, možno uhradit na místě „DO CHOTOVINY“. Sepsáno ve „Veselí n. Lužnicí“ dne 1. 7. 2017 P., X, jeho podpis a otisk úředního razítka Policie České republiky. Žalobce blok podepsal.

20. Z uvedeného zjevně plyne nezpochybnitelný závěr o čitelnosti těchto bloků. K obsahu těchto bloků nemá krajský soud žádných připomínek, které by mohly mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Popis skutku žalobce ve všech případech zcela jednoznačným a nezaměnitelným způsobem identifikuje jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu. Místa a čas spáchání přestupků jsou řádně uvedeny. Zkratky v názvech měst a ulic žádným způsobem nesnižují jednoznačnost vymezení místa spáchání daných skutků. V případě bloku ze dne 1. 7. 2017 je stanovení ulice, kde byl přestupek spáchán, zapsáno pouze zkratkou části této ulice (ČSA). Plný název této ulice je podle spisového materiálu Třída Československé armády. Zkratka ČSA je v kontextu České republiky dle názoru krajského soudu běžnou zkratkou označující Československou armádu a jedná se o natolik charakteristické označení ulice, že ani chybějící slovo „třída“ nemůže na určitosti stanovení místa spáchání přestupku nic změnit. Byť krajský soud shledává tento způsob zápisu nevhodným, v tomto konkrétním případě jej akceptuje. V případě bloku ze dne 19. 2. 2018 má krajský soud za to, že stanovení místa spáchání přestupku jako „ve Veselí n. L. na TŘ ČSA...“ je takto zkratkovité vyjádření bez dalšího přípustné, neboť je jednoduše srozumitelné. V blocích je rovněž udáván případně i směr jízdy žalobcova vozidla (byť je třeba srozumitelně naznačen šipkou „->“). Všechny bloky rovněž obsahují srozumitelné uvedení ustanovení zákona, ve kterém je obsažena povinnost, kterou žalobce svým jednáním porušil. Je uváděn paragraf, číslo odstavce, případně písmeno atd. a číselné označení zákona. Slovní popis porušené povinnosti je více než dostatečný; je zřejmé, jaké pochybení je žalobci v daných případech kladeno za vinu. V případě bloku ze dne 1. 7. 2017 se sice ve slovním popisu uvádí pouze to, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, neuvádí se zde, že byl řidičem vozidla, nicméně je zde uveden odkaz na zákonné ustanovení, které upravuje povinnost řidiče vozidla užít bezpečností pás. V tomto kontextu nelze mít pochyb o tom, čeho se měl žalobce dopustit. Co se týče formy zavinění, krom bloku ze dne 23. 5. 2019, jsou bloky v tomto směru vyplněny v souladu s pokynem, který je zde uveden (nevyhovující škrtněte), a tedy zcela jednoznačně. U tohoto bloku ze dne 23. 5. 2019, jak krajský soud popsal výše, byla forma spáchání zaznačena tzv. fajfkou, přičemž černobílé vyhotovení kopie bloku činí jeho hodnocení obtížným, nikoli však nemožným, současně však byla nevyhovující volba škrtnuta. V kontextu zjevně přeškrtnuté možnosti spáchání přestupku úmyslně lze bez jakýchkoli pochybností při porovnání způsobu tahu psací potřebou dospět k závěru, že volba spáchání přestupku nedbalostně zde byla zaznačena tzv. „fajfkou“ počínající u prvního písmena slova „nedbalost“. Uložená sankce, místo sepsání a to, kdo blok vyplnil, je ve všech případech čitelné a jednoznačné.

21. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a které žalobce porušil. S žalobcem poukazovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, je soud obeznámen, vycházel z něj a posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují.

22. Na základě shora uvedeného se uzavírá, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou. Krajský soud neshledal, že by byl žalobce postupem žalovaného zkrácen na svých právech. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 31. ledna 2020

JUDr. Marie Trnková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru