Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 8/2017 - 41Usnesení KSCB ze dne 26.05.2017

Prejudikatura

2 Aps 3/2004

2 As 34/2008 - 90

6 As 12/2006 - 64


přidejte vlastní popisek

50 A 8/2017 - 41

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce AKTIV PROTI KORUPCI z. s., sídlem V Honech 689, Klecany, proti žalované obci Borová Lada, Borová Lada 38, zastoupené JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem Pražská 140, Příbram, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, spočívajícím v úředním postupu vedoucím k vydání sdělení o odložení žádosti o poskytnutí informací, ze dne 12. 10. 2016,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 12. 10. 2016 a doplněnou dne 30. 11. 2016, 16. 1. 2017 a 24. 2. 2017 domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované, spočívajícím v úředním postupu vedoucím k vydání sdělení žalované o odložení žádosti žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“) ze dne 15. 7. 2016.

Žalobce jako spolek, který se podílí na boji s korupcí a klientelismem ve veřejné správě, žádal po žalované: a) sdělení, jaké nemovitosti a za jaké ceny byly v rámci programu na podporu výstavby rodinných domů pro trvalé bydlení obyvatel obce Borová Lada prodány členům zastupitelstva obce Borová Lada (dále jen „program na podporu výstavby“) od 1. 1. 2008 do okamžiku podání žádosti;

b) kopie smluv, které žalovaná uzavřela na prodej nemovitostí v rámci programu na podporu výstavby s členy zastupitelstva obce od 1. 1. 2008 do okamžiku podání žádosti;

Pokračování
- 2 -
50A 8/2017

c) kopie smluv, které žalovaná uzavřela na prodej nemovitostí mimo program na podporu výstavby s členy zastupitelstva obce od 1. 1. 2008 do okamžiku podání žádosti.

Nezákonný zásah žalobce spatřuje v tom, že žalovaná doručila žalobci výzvu ze dne 1. 8. 2016, v níž požaduje po žalobci sdělit, z jakých zdrojů je financována činnost žalobce, dále požaduje po žalobci doložit, že je žalobce registrován u Úřadu na ochranu osobních údajů jako osoba oprávněná nakládat s osobními údaji a že disponuje příslušným souhlasem a je schopen zajistit ochranu příslušných informací před jejich zneužitím. Konečně žalovaná požaduje po žalobci předložit vysvětlení, z jakého důvodu a na základě jakého právního titulu žalobce vyvíjí svou činnost na jiném místě, než které je uvedeno ve veřejném rejstříku a jeho stanovách a osvědčí, že spolek skutečně existuje a vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy a jeho stanovami. Podle žalobce nemá tato výzva požadující sdělení uvedených okolností oporu v zákoně.

Žalobce považuje za nezákonný zásah rovněž vydání sdělení o odložení žádosti žalobce ze dne 3. 10. 2016 bez č. j. (dále jen „sdělení“). Podle žalobce představuje vydání sdělení hrubě nesprávný úřední postup, uplatněný nad rámec a v rozporu s pravomocemi žalované, který je protizákonným, a proto se žalovaná dopustila nezákonného zásahu do žalobcových práv.

Žalobce namítá, že postupem žalované, tedy odepřením poskytnutí požadovaných informací v rozporu se zákonem zaručenými právy, došlo k porušení práv žalobce. Jsou tak splněny podmínky pro uplatnění zásahové žaloby ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Žalobce konstatuje, že žalovaná je jakožto orgán veřejné moci vázána ústavním limitem činnosti správních orgánů a je tak povinna činit pouze to, co stanoví zákon, resp. státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsobem, který stanoví zákon. Podle žalobce však žalovaná tyto ústavní kautely nerespektovala, když nezákonně odepřela vyřízení podané žádosti o poskytnutí informací.

Žalovaná ve svém vyjádření k zásahové žalobě uvedla, že ji považuje za neopodstatněnou, neboť sdělení o odložení věci je třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., byť nepodléhá přímému přezkumu. Žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 51/2010 – 126 a na usnesení zvláštního senátu č. j Konf 115/2009 – 34, týkající se odložení žádosti podle § 17 odst. 5, kdy je nutné i odložení věci podle § 14 odst. 4 písm. a) považovat za rozhodnutí v materiálním smyslu podle § 65 s. ř. s. Navrhuje žalobu zamítnout a zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou na obranu před nezákonným zásahem žalované zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky.

Z žalobcem formulovaného petitu a z obsahu podané žaloby a jejich doplnění je zřejmé, že se žalobce domáhá určení, že výzva vydaná žalovanou dne 1. 8. 2016, a následně vydané sdělení o odložení žádosti ze dne 3. 10. 2016 bez č. j., představují nezákonný Pokračování
- 3 -
50A 8/2017

zásah. Zároveň se žalobce domáhá toho, aby krajský soud žalované zakázal pokračovat v porušování žalobcova práva na poskytnutí informací a nařídil jí poskytnout informace požadované v žádosti ze dne 13. 6. 2016.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je odložení žádosti pro nezaplacení úhrady nákladů podle § 17 odst. 5 zákona o informacích rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., které podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví (srov. usnesení zvláštního senátu č. j. Konf 115/2009 – 34, usnesení č. j. 2 As 34/2008 – 90 a rozsudek č. j. 6 Ans 7/2011 – 94, veškerá rozhodnutí NSS publikovaná na www.nssoud.cz). Krajský soud neshledal důvod, aby uvedené závěry nebyly akceptovány i ve vztahu k odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. a) zákona o informacích. V usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 34/2008 – 90 tento soud konstatoval, že „rozhodnutí o odložení žádosti (a tedy vlastní odepření informaci poskytnout) podle tohoto speciálního ustanovení informačního zákona je pod soudní ochranou [podobně jako při odložení žádosti podle § 43 odst. 1 písm. b) správního řádu; k tomu viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2010 čj. 3 Ads 128/2009 - 71]. Pokud je tedy žádost odložena pro nezaplacení, může žadatel proti takovému rozhodnutí brojit žalobou ve správním soudnictví, neboť tímto rozhodnutím bylo teprve do jeho práva zasaženo“. Nejvyšší správní soud dále v tomto rozsudku uvedl, že „Není-li ale informace poskytnuta a žádost o poskytnutí je odložena, byť jen pro nezaplacení úhrady, přezkoumá zákonnost takového odložení správní soud obvyklou cestou.“

Sdělení o odložení žádosti o poskytnutí informací je rozhodnutím v materiálním smyslu podle § 65 s. ř. s., a tudíž je napadnutelné správní žalobou proti rozhodnutí. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. takové rozhodnutí, které zakládá, mění, ruší nebo určuje veřejná subjektivní práva nebo povinnosti žalobce. Posouzení, zda žalobce byl nebo mohl být zkrácen na svých právech, soud provádí při meritorním rozhodování. V nyní řešeném případě žalovaná vydala sdělení o odložení žádosti o informace podle § 14 odst. 5 písm. a) zákona o informacích z důvodu, že žalované bránily ve vyřízení žádosti nedostatečné údaje o žalobci, které žalobce ve lhůtě stanovené výzvou ze dne 1. 8. 2016 nedoplnil. Soud nemá žádných pochybností o tom, že sdělení o odložení žádosti je způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce jako žadatele o informace, je tedy rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a žalobce se mohl proti zákonnosti sdělení o odložení žádosti bránit žalobou proto rozhodnutí podle § 65 s. ř. s.

Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. je možné podat jen za situace, kdy není možné domáhat se ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky a právní řád jiné prostředky ochrany nebo nápravy neposkytuje. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je vůči žalobě na ochranu proti nečinnosti a žalobě proti správnímu rozhodnutí subsidiárního charakteru. Princip subsidiarity správního soudnictví je ostatně zakotven i v § 85 s. ř. s., který zakotvuje speciální důvod nepřípustnosti zásahové žaloby. Jinými slovy má-li žalobce možnost využít jiného prostředku ochrany ve správním soudnictví, je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu nepřípustná, jak ostatně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 2 Aps 3/2004, kde uvedl, že „sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po 'zprocesnění' zásahu jinými právními prostředky ve smyslu § 85 s. ř. s.“

Pokračování
- 4 -
50A 8/2017

Krajský soud tak ve světle výše uvedeného uzavírá, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalované je nepřípustná, neboť žalobce se měl domáhat přezkumu zákonnosti sdělení o odložení žádosti postupem podle § 65 s. ř. s.

Výrok II. tohoto usnesení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení z důvodu odmítnutí žaloby.

Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci podle § 10 odst. 3, in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. května 2017

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru