Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 78/2018 - 69Rozsudek KSCB ze dne 09.01.2019

Prejudikatura

2 Aos 3/2013 - 36


přidejte vlastní popisek

50A 78/2018 - 69

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka v právní věci

navrhovatelé: a) Mgr. K. K.

bytem X

b) M. K.
bytem X

oba zastoupeni Mgr. H. Ch., obecnou zmocněnkyní
bytem M. 104,

proti odpůrce: obec Dvory nad Lužnicí
sídlem Dvory nad Lužnicí 63,

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Dvory nad Lužnicí schválený usnesením zastupitelstva obce Dvory nad Lužnicí ze dne 12. 10. 2017 č. 28 v části řešení silničního propojení silnic B41 a II/103, přeložky silnice II/103 (úprava křižovatky silnice II/103 se silnicí III/1505),

takto:

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Dvory nad Lužnicí schválené usnesením zastupitelstva obce Dvory nad Lužnicí ze dne 12. 10. 2017 č. 28 v části řešení silničního propojení silnice B41 a II/103, přeložky silnice II/103 (úprava křižovatky silnice II/103 se silnicí III/1505) se zamítá.

II. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Návrhem podaným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 30. 10. 2018 se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Dvory nad Lužnicí schválené usnesením zastupitelstva obce ze dne 12. 10. 2017 č. 28 v části řešení silničního propojení silnice B41 a II/103, přeložky silnice II/103 (úprava křižovatky silnice II/103 se silnicí III/1505).

2. V návrhu se uvádí, že navrhovatelé jsou vlastníky pozemků č. x a x v kat. úz. x. Tyto pozemky byly vydáním územního plánu dotčeny.

3. Vadu územního plánu navrhovatelé spatřují v nezákonném rozhodnutí o námitkách. Stalo se tak nepřezkoumatelně, protože odůvodnění rozhodnutí postrádá náležitosti podle § 68 odst. 3 správ. řádu. Navrhovatelé podali námitku z titulu vlastnictví pozemků dotčených návrhem řešení konkrétního silničního propojení dvou silnic. Záměr je rozdělen na na sebe kontinuálně navazující úseky, přičemž úsek D 84/3 představuje krátkou přeložku na silnici II/103 před Dvory nad Lužnicí v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezenou šíří koridoru 100 m. Navrhované řešení zasáhne do vlastnických práv navrhovatelů tak, že pozemek nebudou moci využívat pro jeho účel, zemědělský půdní fond, protože dojde k rozdělení pozemku plánovanou silniční přeložkou. Ta tvoří překážku pro obdělávání zemědělskou technikou. V důsledku výstavby komunikace dojde k znehodnocení pozemku. Územní plán musí být souladný se Zásadami územního rozvoje kraje, ty pro komunikaci vymezují šíři vedení koridoru o rozsahu 100 metrů, a proto lze zvolit technické řešení více kopírující stávající silnici, jejíž těleso již na pozemcích leží a není zapotřebí zabírat další zemědělskou půdu. Řešení není jedinou technicky možnou variantou. Bylo diskutováno variant několik a bylo možno zvolit úpravu vedení krátké přeložky, která bude šíři koridoru vymezeného v Zásadách územního rozvoje vyhovovat a přitom bude méně ohrožovat stávající vlastnická práva. Vzniká otázka o souladu s obecným zájmem se zřetelem k zásadám platným pro II – IV zóny Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Poukazuje se na důsledky umístění stavby do těsné blízkosti obytného domu. Plánovaný koridor představuje přímou hrozbu stávajícího využití i vyvlastnění pozemků a znemožní aktivní způsob jejich obhospodařování případně budoucího využití. Příprava územního plánu byla prováděna nezávisle na vůli vlastníků dotčených pozemků. Takto uplatněné námitce navrhovatelů vyhověno nebylo.

4. V rozhodnutí o námitce není rozvedeno, na čem stojí preference vyjádřené dotčeným orgánem, neuvádí se, proč podle zpracované studie přeložky byla vyhodnocena jako technicky příznivější varianta uvedená v návrhu územního plánu, co brání zvolit technické řešení podstatně více kopírující stávající silnici. Technicky přijatelnější řešení nepostačuje pro účely testu rovnováhy mezi zájmem veřejným a obecným, nevyjadřuje, v čem je shledávána přiměřenost zásahu do vlastnického práva navrhovatelů. Vypořádáním námitek není dostatečně prokázáno, proč není možné vzhledem k vymezení šíře koridoru pro vedení komunikace zvolit technické řešení podstatně více kopírující stávající silnici již v krajině existující. Požadavky kladené na odůvodnění rozhodnutí podle správního řádu splněny nebyly.

5. Navrhovatelé vyjadřují nesouhlas s názorem odpůrce, že změna trasy přeložky by znamenala zásah do pozemků jiných vlastníků, nikoli účelnější řešení, jestliže je na každém, aby se o svá práva zasazoval. Jestliže se žádný z dalších vlastníků o svá práva nebere, není to důvodem pro zamítnutí námitek navrhovatelů. V použité argumentaci není veřejný zájem vyjádřen.

6. Zvolené řešení komunikace nerespektuje povinnost šetřit podstatu a smysl vlastnického práva, které nesmí být omezeno ve větší než přiměřené míře. Vzhledem k šíři koridoru vymezené Zásadami územního rozvoje lze zvolit technické řešení podstatně více kopírující stávající silnici a není třeba zabírat další zemědělskou půdu.

7. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. K namítanému nezákonnému rozhodnutí o námitce navrhovatelů uvedl, že odůvodnění rozhodnutí je dostačující, protože se v něm dostatečně vysvětluje, proč byla zvolena výsledná varianta přeložky. Je tedy reagováno na meritum námitky. Současně bylo v rozhodnutí reagováno na veškeré další důvody vedoucí k podání námitky. Odůvodnění je souladné s ustálenou judikatorní praxí Nejvyššího správního soudu. Navrhovatelka se jako zastupitelka účastnila dne 3. 10. 2016 dohodovacího jednání, jehož předmětem bylo řešení přeložky konkrétní silnice. S návrhem řešení přeložky nesouhlasil odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje, důvod nesouhlasného stanoviska byl zástupci krajského úřadu vysvětlen. Bylo poukázáno na to, že návrh přeložky v územním plánu řešil pouze rozhledové požadavky a nikoli požadavky normové pro oblouk zatáčky. Krajským úřadem požadovaná varianta popsaná v dohodovacím jednání řeší přeložku silnice v lepších návrhových parametrech splňujících normové požadavky pro rozhledy i pro poloměr oblouku zatáčky. Závěrem dohodovacího jednání byla dohoda na změně v návrhu územního plánu na variantu požadovanou krajským úřadem, na dohodovacím jednání byly navrhovatelce důvody volby varianty vysvětleny. Dostatečně jsou vysvětleny i v odůvodnění rozhodnutí o námitce a samotném odůvodnění územního plánu. Současně odpůrce poukázal na to, že pokud by v dané části ke zrušení územního plánu došlo, znamenalo by to větší zásah do pozemků navrhovatelů, než v dosud vydaném územním plánu.

8. Vzhledem ke stanovisku krajského úřadu nelze předpokládat, že pro případ zrušení části územního plánu by bylo možno uvažovat o původní variantě obsažené v návrhu územního plánu pro společné jednání. Lze reálně předpokládat, že by došlo k vymezení koridoru shodného s koridorem v nyní platném územním plánu. Vyhledávací studie nové trasy prověřila možná řešení přeložky silnice a navrhla dvě varianty. Podle názoru krajského úřadu splňuje normové požadavky pouze jedna varianta a právě ta je obsažena v územní plánu. Ten obsahuje variantu jak v grafické tak v textové části. Navrhovatelé patrně vycházejí z dokumentace předložené do jiné fáze pořizování územního plánu, nikoli z dokumentace obsahující řádně vyplněný záznam o účinnosti opatření.

9. Dne 8. 11. 2018 bylo soudu doručeno doplnění návrhu, jímž je namítána nepřezkoumatelnost a zmatečnost opatření obecné povahy. Tato výhrada se vztahuje k návrhu koridoru silniční dopravy Ds1, který je určen pro umisťování staveb a zařízení určených k realizaci budoucí přeložky. Z územního plánu se dovozuje, že byla vybrána varianta 2 studie v podstatě kopírující stávající umístění silnice. V grafické části územního plánu koridor zabíhá hluboko do pozemků ve vlastnictví navrhovatelů.

10. Z územně plánovací dokumentace vyplynuly pro účely projednání návrhových bodů následující podstatné skutečnosti.

11. V zadání územního plánu se uvádí nezbytnost respektovat požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace Zásad územního rozvoje jihočeského kraje. Na území obce se nalézá koridor pro dopravní infrastrukturu D84, propojení silnice I/24 a D41 Jižní Čechy – dolní Rakousko, záměr propojení Jižních Čech a Dolního Rakouska v koridoru St. Pölten a České Budějovice, nové silniční propojení silnic D41 a II/103, přeložky silnice II/103, D 84/3 – krátká přeložka na silnici II/103 před Dvory nad Lužnicí, šíře koridoru 100 m.

12. K návrhu územního plánu se z hlediska ochrany veřejného zdraví vyjádřila dne 12. 7. 2016 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje a k návrhu územního plánu vydala souhlas.

13. Krajský úřad Jihočeské kraje vydal dne 28. 6. 2016 stanovisko k návrhu územního plánu před společným jednáním, požaduje se, aby do územního plánu byl převzat jako koridor Ds1 koridor v parametrech podle zásad územního rozvoje, který umožnuje realizaci krátké přeložky silnice II/103 v lepších návrhových parametrech, než v současně předloženém návrhu před společným jednáním, přičemž tato varianta bude vzhledem k důležitosti této silnice II. třídy preferována.

14. Společné jednání se uskutečnilo dne 29. 6. 2016, při kterém byla vedena diskuse nad plánovanou přeložkou silnice II/103. Dotčený orgán, Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství se společného jednání neúčastnil, bylo konstatováno jeho stanovisko, které je negativní, avšak nekonkrétní. Uzavírá se, že bude muset být s dotčeným orgánem svoláno další jednání, na kterém bude upřesněna konkrétní trasa koridoru.

15. Dne 3. 10. 2016 se uskutečnilo dohodovací řízení, které se vztahovalo mimo jiné k realizaci krátké přeložky silnice II/103. Zástupce dotčeného orgánu uvedl, že návrh územního plánu se musí upravit podle vyhledávací studie Pragoprojektu, varianty 1, která splňuje normové požadavky koridoru. Navrhovatelka vyjádřila s trasou koridoru nesouhlas, protože koridor bude procházet jejími pozemky, které budou rozděleny a znehodnoceny. Zástupcem Krajského úřadu bylo vysvětleno, že koridor musí splňovat normové požadavky a podle požadavku obce (varianta 2) to nejde, protože tato varianta řeší pouze rozhledy, úprava oblouku však nestačí. Proto je tato varianta bezpředmětná. Při vypracování vyhledávací studie se zpracovává více variant, jako nejlepší byla vybrána právě varianta 1, která odpovídá nejen normovým požadavkům, ale také má minimální zásahy do pozemků občanů. Uzavírá se, že návrh územního plánu bude upraven, pro koridor bude využita varianta 1 z vyhledávací studie Pragoprojektu. Po upravení návrhu pořizovatel územního plánu zašle dotčenému orgánu žádost o posouzení upraveného návrhu územního plánu.

16. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství vydal dne 4. 10. 2016 stanovisko k návrhu územního plánu s odkazem na ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona. Ve stanovisku se uvádí, aby do územního plánu byl převzat jako koridor Ds1, koridor v parametrech a směrovém vedení, dohodnutý na smírném jednání, který umožňuje realizaci homogenizace silnice II/103 v normových parametrech. V příloze byl připojen návrh koridoru Ds1 v grafické podobě. Souhlasné stanovisko uvedeného orgánu k upravenému návrhu bylo vydáno 18. 10. 2016.

17. K návrhu územního plánu podali navrhovatelé námitku, ve které poukázali na to, že navrhovaná přeložka silnice zasáhne do vlastnických práv navrhovatelů, jejichž pozemky budou rozděleny tak, že je nebude možno užívat jako zemědělský půdní fond a obdělávat zemědělskou technikou. Dojde k znehodnocení pozemku, který nepůjde využít ani pro jiné účely. Provozem silnice dojde k porušování hlukových norem. Navrhované řešení není jediné možné a lze zvolit takovou úpravu komunikace, která bude méně ohrožovat vlastnická práva navrhovatelů. Podstata a smysl vlastnického práva není navrženou úpravou komunikace respektována. Požaduje se navrhnout takové technické řešení, podle kterého by navržená komunikace korespondovala co nejvíce se stávajícím vedením silnice tak, aby budoucí přeložka pokud možno se nedotýkala stávajících nemovitostí a došlo k co nejmenšímu záboru zemědělské půdy.

18. Krajská hygienická stanice dne 18. 4. 2017 vydala stanovisko k návrhu rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví. S vypořádáním námitek navrhovatelů námitkám nevyhovět byl udělen souhlas.

S návrhem na vyřízení námitky navrhovatelů vyjádřil souhlas Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic.

19. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, kterému byl též návrh vypořádání námitek doručen, své stanovisko neuplatnil. Ze žádosti o zaslání písemného stanoviska k návrhu o rozhodnutí o námitkách je obsaženo poučení o tom, že pokud dotčený orgán své stanovisko neuplatní, má se za to, že s návrhem územního plánu souhlasí.

20. Zamítavý návrh vypořádání námitky navrhovatelů byl odůvodněn tím, že koridor přeložky silnice II/103 byl převzat ze Zásad územního rozvoje a tento koridor byl upřesněn na základě vyhledávací studie nové trasy silnice s propojením silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko zpracované Pragoprojektem pro Krajský úřad Jihočeského kraje. V rámci studie byly posuzovány dvě varianty úpravy křižovatky silnice II/103 se silnicí III/1505. Po projednání s dotčeným orgánem v dohodovacím řízení byla vymezena varianta přeložky preferovaná tímto dotčeným orgánem. Ta je v návrhu vymezena v minimální šíři zpracované územní studie. Z hlediska obhospodařovatelnosti pozemků převažuje veřejný zájem, změna trasy přeložky by znamenala pouze zásah do pozemků jiných majitelů, nikoli účelnější řešení. Hygienické limity jsou řešeny v rámci podrobnosti územního plánu a namítané hrozby budou řešeny v dokumentaci realizace vlastního řešení záměru. S krátkou variantou přeložky dotčený orgán nesouhlasil, z hlediska zpracované studie přeložky byla jako technicky příznivější vyhodnocena varianta uvedená v návrhu územního plánu pro veřejné projednání.

21. Opakované veřejné projednání návrhu územního plánu se dané přeložky komunikace netýkalo.

22. Územní plán obce byl schválen zastupitelstvem dne 12. 10. 2012 a účinnosti nabyl 31. 10. 2017. Součástí územního plánu je rozhodnutí o námitkách, přičemž námitce navrhovatelů vyhověno nebylo s odůvodněním, totožným s prve uvedeným návrhem rozhodnutí o této námitce.

23. Soud vyžádal u dotčeného orgánu, odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje, vyhledávací studii nové trasy silnice s propojením silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko. Z této studie vyplývá, že v zájmu propojení Jižních Čech a Dolního Rakouska bylo zapotřebí zajistit lepší dopravní prostupnost, což má přispět k oživení dotčených regionů. V rámci nového propojení bylo navrženo několik obchvatů dotčených obcí a díky nim a díky homogenizaci navazujících úseků bude zajištěn bezpečnější provoz na komunikacích. Optimální trasa propojení byla zvolena po stávajících silnicích II/103, I/24 a I/34. V trase silnice II/103 v úseku Halámky až propojení nového úseku u Českých Velenic byla posuzována stávající komunikace a navržena opatření, která komunikaci zhomogenizují a zkapacitní. Pro ten účel bylo vymezeno území pro návrh reálných variant. Přitom byl kladen důraz na maximální využití stávajícího silničního tělesa.

24. O návrhové kategorii se uvádí, že silnice II/103 je navržena v kategorii S 7,5/70 odpovídající kategorizaci dálnic a silnic první a druhé třídy. Hodnota 7,5 představuje šířku komunikace, hodnota 70 znamená návrhovou rychlost komunikace. Odkazuje se na ČSN o projektování silnic a dálnic, kdy návrhové prvky (poloměry směrových a výškových oblouků, klopení ve směrových obloucích, rozhledy pro zastavení) odpovídají návrhové rychlosti.

25. Základní charakteristika variant vychází z geometrie tras, poukazuje se na to, že výsledný průběh směrového vedení komunikace je silně limitován stávajícím uspořádáním silnice II/103. V rámci studie byl prověřen průběh směrového a výškového vedení. Nevyhovující úseky silnice jsou navrženy k úpravě. O křižovatce silnice II/103 se silnicí III/1505 se poukazuje na nevyhovující směrový oblouk v místě křižovatky se silnicí třetí třídy u Dvorů nad Lužnicí. Směrový oblouk o poloměru R = 70 m neodpovídá požadované návrhové rychlosti komunikace. Při návrhu řešení, které by zajistilo dodržení normových parametrů je navržen směrový oblouk o poloměru R = 295 m. Trasa by opouštěla stopu stávající komunikace u domu č. 81 směrem k jihu. Následně by křížila těleso opouštěné silnice II/103 a plynule se od západu napojila na dnešní II/103. Toto řešení obec odmítla. Ve snaze o zlepšení nevyhovujícího uspořádání bylo navrženo zvětšení poloměru na R = 100 m. Při tomto uspořádání bude třeba dopravním značením snížit rychlost na hlavní komunikaci.

26. Prve uvedený dotčený orgán současně se soudem vyžádanou studií podal vyjádření, ve kterém uvedl, že stávající směrový oblouk v místě křížení silnic druhé a třetí třídy R = 70 m neodpovídá uvažované navrhované rychlosti 70 km/hod. Při hledání řešení, které by zajistilo dodržení normových parametrů, bylo zpočátku navrženo řešení okružní křižovatkou, což bylo obcí odmítnuto. Následně byl obci přestaven nový nyní sledovaný návrh s obloukem v místě křížení v poloměru R = 295 m, avšak ani s ním zastupitelstvo obce nesouhlasilo z důvodu záboru zemědělské půdy a překročení hygienických hlukových limitů. Posouzení záboru zemědělského půdního fondu přísluší dotčenému orgánu a překročení hlukových limitů je řešitelné formou realizace protihlukových opatření. Z pohledu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu stávající směrový oblouk v místě křížení R = 70 vytváří na silnici II/103 u obce Dvory nad Lužnicí bodovou dopravní závadu, kterou nelze odstranit jinak, než navrhovaným řešením. Minimální úpravy navržené ve studii na základě přetrvávajícího stanoviska obce nenaplní sledovaný účel, neboť vyžadují snížení návrhové rychlosti v oblouku a neodstraňují bodovou dopravní závadu, když zlepšení parametrů stávajícího nevyhovujícího směrového oblouku bude těmito minimálními úpravami z hlediska sledovaných zájmů takřka bezvýznamné. Proto krajský úřad jako dotčený orgán státní správy vydal dne 28. 6. 2016 stanovisko před společným jednáním, v němž trval na tom, aby do územního plánu byl převzat jako koridor Ds1 v parametrech podle Zásad územního rozvoje, který umožňuje realizaci krátké přeložky silnice II/103 v lepších návrhových parametrech, přičemž tato varianta je vzhledem k důležitosti této silnice druhé třídy preferována.

27. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7, hlavy druhé soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

28. Podle § 101b) odst. 2 s. ř. s. přezkoumává soud napadený územní plán výlučně podle návrhových bodů, tak jak byly uplatněny v návrhu. Navrhovatelům svědčí aktivní legitimace k podání návrhu, protože je situován též na pozemcích ve vlastnictví navrhovatelů.

29. Návrhový bod o tom, že rozhodnutí o námitkách je nezákonné, nemá opodstatnění.

30. Opatření obecné povahy je přijímáno postupem podle § 171 a násl. správního řádu. Součástí opatření obecné povahy je též podle § 172 odst. 5 zákona rozhodnutí o námitkách. To musí obsahovat vlastní odůvodnění. Podle § 174 odst. 1 zákona pak platí, že pro řízení podle části šesté správního řádu platí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé. Znamená to, že ustanovení § 68 odst. 3 správ. řádu uvedené v jeho části druhé se na odůvodnění námitky uplatněné v řízení o územním plánu aplikuje přiměřeně. To má význam z hlediska požadavků kladených na detailnost a rozsah vypořádání námitek, což je zapotřebí vztáhnout též k námitkám uplatněným vlastníkem pozemků dotčených vymezením funkčních ploch v územním plánu. K požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ze 7. 5. 2013 sp. zn. III ÚS 1669/11, kterého se navrhovatelé dovolávají na jiném místě návrhu. Ústavní soud v uvedeném návrhu uvedl, že požadavky na odůvodnění takového rozhodnutí nesmějí být nepřiměřené, protože to by bylo výrazem přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování, přispívá k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů. V té souvislosti Ústavní soud s odkazem na článek 8 Ústavy dovodil, že požadavky kladené na rozsah vypořádání námitek v obdobném rozsahu, jako je tomu u správních rozhodnutí, by znamenalo nepřípustný zásah do samosprávy obce.

31. Ve stejném smyslu vyjádřil svůj právní názor Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 11. 2013 č. j. 2 Aos 3/2013-36. K zásahům soudní moci uvedl, že v případě odůvodněných a zákonných věcných rozhodnutí územní samosprávy by takový zásah znamenal porušení ústavně zakotvené dělby moci. Proto je zapotřebí při hodnocení územně plánovací dokumentace, řídit se zásadou zdrženlivosti a územní plán zrušit výlučně tehdy, byl-li zákon porušen v nezanedbatelné míře.

32. Z prve uvedených hledisek se soud zabýval zákonností vypořádání námitek navrhovatelů.

33. V odůvodnění rozhodnutí o námitce se uvádí, že koridor přeložky silnice II/103 byl převzat ze Zásad územního rozvoje a upřesněn podle vyhledávací studie nové trasy propojení konkrétních silnic do Dolního Rakouska. Vyhledávací studie obsahuje dvě varianty křižovatky silnice II/103 se silnicí III/1505. V územním plánu pak byla vymezena varianta preferovaná dotčeným orgánem, jímž je odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje. Ve smyslu § 4 odst. 3 stav. zák. dotčený orgán posuzoval každou variantu samostatně, což je zřejmé nejen z jeho stanoviska k návrhu územního plánu, ale též z bodu 4 rozhodnutí o námitce navrhovatelů. Ke krátké variantě (varianta č. 2) vydal dotčený orgán nesouhlasné stanovisko. Po dohodovacím řízení byla dohodnuta varianta funkční plochy Ds1, návrh přeložky byl pak vyhodnocen jako technicky příznivější varianta.

34. Z toho plyne, v čem preference dotčeného orgánu spočívá, je-li vyjádřeno, že jedná se o technicky příznivější variantu. V tomto bodu odůvodnění rozhodnutí námitce je současně vysvětlen procesní postup, kdy ze dvou variantních řešení zvolila obec řešení č. 2, což však neodpovídalo normovým požadavkům, jak bylo vysvětleno při dohodovacím řízení. Toho se účastnila též navrhovatelka jako zastupitelka. Krátká varianta v podstatě představuje oblouk křižovatek silnic II/103 a III/1505, která je odpovídající pouze z hlediska rozhledových poměrů, nikoli z hlediska dalších normových požadavků. Taková úprava neodpovídá požadavku plynoucímu ze Zásad územního rozvoje zajistit lepší dopravní dostupnost, která má zajistit oživení regionů Jižních Čech a Dolního Rakouska. Z vyhledávací studie je zjevné, že krátká varianta č. 2 neodpovídá požadované návrhové rychlosti komunikace. To byl důvod, pro který dotčený orgán s touto částí územního plánu nesouhlasil, což vyplývá jak z jeho vyjádření pro společné jednání, tak z protokolu o dohodovacím jednání. Dotčený orgán vydal souhlasné stanovisko k návrhu územního plánu podle varianty 1. Souhlasným stanoviskem se obec při úpravě návrhu územního plánu řídila, což je podle § 51 odst. 2 povinností zastupitelstva obce. Tento předpis výslovně uvádí, že zastupitelstvo je při schvalování stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů vázáno.

35. Z územně plánovací dokumentace a vyhledávací studie plyne, že vedle dvou uvedených variant nebylo s možností řešení, které by kopírovalo stávající silnici uvažováno. Konkrétní silnice byla navržena v parametrech kategorie S 7,5/70 a taková komunikace musí odpovídat normě pro projektování silnic a dálnic. Ve vyhledávací studii je vyloženo, že komunikace musí splňovat návrhové prvky o poloměru směrových a výškových oblouků, klopení ve směrových obloucích a o rozhledech pro zastavení. Právě z uvedené normy bylo při stanovení dvou variant vycházeno, což bylo vysvětleno při dohodovacím jednání a promítlo se též do stanoviska dotčeného orgánu. Při dohodovacím řízení, kterému byla navrhovatelka jako zastupitelka přítomna, byly normové požadavky vysvětleny a v odůvodnění vypořádání námitky se uvádí, že zvolená varianta je technicky příznivější.

36. Jestliže výsledkem studie jako možného řešení dané komunikace jsou dvě varianty, pak to znamená, že žádné jiné řešení, které by odpovídalo příslušné normě, tu není. Zvolení varianty č. 1 dotčeným orgánem, což bylo povinností zastupitelstva převzít, má ve studii oporu a právě řešení podle varianty č. 1 odpovídá se zřetelem k požadavkům kladeným na konkrétní komunikaci normě.

37. Přiměřenost zásahu do vlastnického práva navrhovatelů je řešena v odůvodnění námitky pod bodem 2, kde se uvádí, že převažuje nad zájmy individuálního charakteru veřejný zájem. Z vypořádání konkrétní námitky je zřejmé, že obec v zájmu zachování proporcionality vážila soukromé a veřejné zájmy. Hodnocení zájmů v území je politickou diskrecí zastupitelského orgánu územní samosprávy a vyjadřuje realizaci práva na samosprávu. Na soudu je pouze ochrana před excesivními zásahy, protože soud musí respektovat zásady o dělbě moci. Z vypořádání námitky a územně plánovací dokumentace je zjevné, že veřejný zájem v projednávané věci spočívá v zajištění bezpečnosti dopravy na komunikaci sledující propojení konkrétního regionu s regionem Dolního Rakouska a ochrana tohoto veřejného zájmu převážila nad individuálním zájmem ochrany vlastnického práva. Takto učiněný úsudek nelze nahlížet jako excesivní zásah, který je neúměrný svému cíli. Poznamenává se, že soud není oprávněn obci navrhovat jinou variantu než takovou, která byla podle závazného podkladu dotčeným orgánem zvolena.

38. Odůvodnění námitky je věcně správné a postačující. Právě vyjádřením dotčeného orgánu a vyhledávací studií je doloženo, že komunikaci lze vést výlučně funkční plochou Ds1, protože pouze v tomto případě jsou splněny normové požadavky na komunikaci kladené. Proto vlastnické právo bylo omezeno pouze v nezbytném rozsahu a daný zásah je tudíž souladný s ústavní zásadou, které se navrhovatelé dovolávají.

39. Odůvodnění vypořádání námitky navrhovatelů je věcně správné a odpovídá požadavkům kladeným na odůvodnění námitek v opatření obecné povahy ve smyslu § 174 odst. 1 a § 68 odst. 3 správ. řádu. Z rozhodnutí je seznatelné, v čem spočívají preference dotčeného orgánu a z jakého důvodu převažuje veřejný zájem nad zájmem individuálním. Vypořádání námitky je tak souladné s odůvodněním územního plánu o koncepci dopravní infrastruktury.

40. Je-li namítáno, že je na každém, aby své vlastnické právo bránil, je zapotřebí zdůraznit, že komunikace může vést pouze v trase splňující normové požadavky. Právě to je oním objektivním důvodem, pro který lze do vlastnického práva zasáhnout. Vyhledávací studií pořízené dotčeným orgánem je prokázáno, že řešení průběhu komunikace se nabízelo pouze ve dvou variantách, přičemž normovým požadavkům odpovídala pouze varianta č. 1. S jiným technickým řešením jako normám odpovídajícím nebylo vůbec uvažováno. Nejde tu o to, kudy komunikace povede a koho pozemky zatíží, ale o to, aby navržené řešení odpovídalo normovým požadavkům na realizaci komunikace vymezené Zásadami územního rozvoje tak, aby po takové komunikaci byl zajištěn bezpečný provoz. Právě skutečnost, že musí jít o komunikaci bezpečnou, představuje objektivní důvod pro zásah do vlastnického práva navrhovatelů a veřejný zájem.

41. K možnosti zásahu do pozemků jiných vlastníků nezbývá než zopakovat, že s jiným řešením, než jsou obsaženy ve vyhledávací studii, nebylo uvažováno jako s technicky možným.

42. Ani návrhovému bodu o omezení vlastnického práva ve větší než přiměřené míře nelze přisvědčit. Zásady územního rozvoje jsou koncepčním dokumentem a koridor je v tomto dokumentu vymezen tak, aby umožňoval upřesnění trasy komunikace v územně plánovací dokumentaci obce na podkladě dalšího upřesnění tak, aby trasa komunikace odpovídala normovým požadavkům pro komunikaci, která má v daném prostoru být v souladu se Zásadami územního rozvoje umístěna. S nabízeným řešením uvedeným v návrhu, že komunikace by mohla více kopírovat stávající silnici v zájmu nezabírat další zemědělskou půdu, vyhledávací studie vůbec neuvažuje, naopak, z této studie je patrné, že trasa komunikace zvolené variantou 1 byla stanovena tak, aby odpovídala normovým požadavkům pro danou šíři silnice, na které předpokládá se rychlost 70 km/hod. Z toho důvodu byl také stanoven oblouk R = 295, který by splněn nebyl, jestliže by komunikace byla situována podél komunikace stávající.

43. Na tom nemůže nic změnit návrhové tvrzení na straně 6 návrhu doplněné citací z návrhu územního plánu o vymezení koridoru v Zásadách územního rozvoje umožňující realizaci obou navržených variant. Varianta č. 2 vymezující směrový oblouk R = 100 byla dotčeným orgánem v dohodovacím řízení odmítnuta právě proto, že neodpovídala normovým požadavkům. Sama okolnost, že tato varianta odpovídá vymezení koridoru podle Zásad územního rozvoje, nepostačuje. Vyhledávací studie stanovuje dvě technické varianty, přičemž jedna z nich pro prve uvedené důvody neodpovídá, jiné řešení nalezeno nebylo a právě na podkladě studie bylo vydáno stanovisko dotčeného orgánu. Jak již soud uvedl, stanovisko dotčeného orgánu je zastupitelstvo obce povinno respektovat.

44. Jestliže nebyla nalezena jiná technicky možná varianta než ta, kterou bylo do vlastnického práva navrhovatelů zasaženo, pak takový zásah neznamená zásah větší, než v míře přiměřené. Při vymezení plochy Ds1 byly ústavní zásady chránící vlastnické právo respektovány.

45. Rozpor mezi textovou a grafickou částí územního plánu soud neshledal, protože kdyby v grafické části byla vyznačena pouze varianta 2 a nikoli varianta 1, nebylo by zapotřebí vymezit průběh trasy komunikace mimo jiné přes pozemky navrhovatelů. Varianta č. 2 znamenala tzv. variantu krátkou, která řešila výlučně směrový oblouk zatáčky o poloměru R = 100, kdežto přijatá varianta představuje tento oblouk o poloměru R = 295. Proto územní plán netrpí vadou, která se v doplnění návrhu uvádí. Blíže se soud návrhovým bodem uvedeným v doplnění návrhu nezabýval, se zřetelem k ustanovení § 101b) odst. 2 věta druhá s. ř. s., podle kterého nelze v dalším řízení návrh o další návrhové body rozšiřovat. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu, který soudu došel dne 30. 10. 2018. Doplnění návrhu o nový návrhový bod bylo soudu doručeno dne 8. 11. 2018, tudíž již v průběhu řízení. Přitom není rozhodné, v jakém časovém okamžiku doplnění návrhu o další návrhový bod soudu došlo. Významná je pouze skutečnost, že stalo se tak již v průběhu řízení. Proto se soud nezabýval tím, zda opatření obecné povahy pro důvod tvrzený v podání došlém soudu 8. 11. 2018 znamená nepřezkoumatelnost či zmatečnost územního plánu.

46. Soud proto shrnuje, že rozhodnutí o námitkách navrhovatelů je věcně správné, bylo odůvodněno postačujícím způsobem, toto odůvodnění je souladné s odůvodněním územního plánu, soud neshledal excesivní postup obce se zřetelem k ochraně vlastnického práva navrhovatelů, bylo-li zastupitelstvo při svém rozhodování vázáno stanoviskem příslušného dotčeného orgánu. Poznamenává se, že grafika vytištěná na straně 6 návrhu z návrhu územního plánu neodpovídá znázornění trasy pro komunikaci Ds1, tak jak byla územním plánem v textové a grafické části souladně přijata. Uzavírá se, že pro důvody tvrzené navrhovateli není územní plán vadný.

47. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d) odst. 2 věta druhá s. ř. s. návrh zamítl.

48. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému odpůrci nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé činnosti.

49. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání návrhu nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 9. ledna 2019

JUDr. Věra Balejová v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru