Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 65/2018 - 28Rozsudek KSCB ze dne 23.01.2019

Prejudikatura

8 As 8/2011 - 66

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 54/2019

přidejte vlastní popisek

50 A 65/2018 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci

žalobce: X

bytem X zastoupen advokátem JUDr. Ondřejem Veselým sídlem O. Jeremiáše 1311, Písek

proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

za účasti: X bytem X zastoupena Mgr. Lucií Matějka Řehořovou sídlem Holečkova 100/9, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2018, č. j. KUJCK 107000/2018,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Výše označeným rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování (dále též “stavební úřad”) ze dne 9. 5. 2018, č.j. výst/172818896/0/2016/Čž-12/DODA/Rozh. Změna byla žalovaným provedena co do výroku prvostupňového rozhodnutí, kterým bylo odstraněno pochybení prvoinstančního orgánu v případě data účinnosti aplikovaného právního předpisu, o který stavební úřad opřel své rozhodnutí a dále co do označení nesprávně uvedeného pozemku, na kterém je dotčená stavba umístěna. Ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Tímto rozhodnutím stavebního úřadu byla podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů dodatečně povolena stavba “Kolna na dřevo – příruční sklad” stavebníka E.B., a to na pozemku stavební parcela č. x v k. ú. x, sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobce.

2. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce včasnou správní žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

3. Dodatečně povolená stavba dle žalobce nesplňuje svou lokalizací obecné technické požadavky na výstavbu, a naopak svou blízkostí degraduje stavbu sousední, která je součástí st. p. č. x ve vlastnictví žalobce, čímž znemožňuje či ztěžuje možnost žalobce tuto stavbu udržovat a rekonstruovat. V řízení nebylo prokázáno, že tato dodatečně povolená stavba nemá negativní vliv na stavbu ve vlastnictví žalobce, v řízení byl z tohoto důvodu nedostatečně zjištěn skutkový stav věci.

4. Správní orgány bez dalšího vycházely z listin zpracovaných pro osobu zúčastněnou na řízení, aniž by zkoumaly jejich faktickou správnost. Taktéž vycházely z posudku statika N., který se však týkal jiné stavby a stavbu ve vlastnictví žalobce hodnotil pouze okrajově.

5. Naopak žalobcem předložený posudek Ing. T. správní orgány bagatelizují, aniž by se zabývaly faktickým stavem věci. Z tohoto důvodu se proto žalovaný ani nemohl zabývat skutečností, že dotčená stavba jakož i další stavby ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení fakticky utápí a podmáčí stavbu žalobce, neboť se nachází nad původním terénem.

6. Žalovaný ve věci rozhodoval, aniž by navštívil místo samé, namísto toho pouze vycházel ze zjištění prvostupňového orgánu.

7. Narušena byla rovněž rovnost účastníků řízení, neboť správní orgány vycházely pouze z podkladů a argumentů osoby zúčastněné na řízení, námitkami žalobce se zabývaly pouze formálně.

8. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný v úvodu svého vyjádření zdůraznil, že předmětem projednávané věci je stavba kolny na dřevo, nikoliv tedy stavba sklepa, v jeho případě se o nepovolenou stavbu nejedná. Skutkový stav byl v projednávané věci zjištěn dostatečně, stavební úřad vycházel jednak z rozhodnutí, jímž byla dotčené stavbě povolena výjimka z odstupové vzdálenosti, a jednak byla stavba posuzována z hledisek § 90 a § 111 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31. 12. 2017 (dále jen “stavební zákon”). Důvodnou nebyla shledána ani námitka, dle které správní orgány posuzovaly danou věc pouze na základě listin předložených osobou zúčastněnou na řízení, aniž by měly tendenci zkoumat jejich faktickou správnost. Žalovaný v této souvislosti poukázal na to, že se jedná o řízení o žádosti, je to právě žadatel, kdo prokazuje, že stavba není v rozporu s požadavky § 129 odst. 3 stavebního zákona. Žadatelka tak byla povinna předložit příslušné dokumenty prokazující tento soulad. Skutkový stav věci byl zjištěn i s přihlédnutím k námitkám uplatněným žalobcem. Stavební úřad si v rámci řízení o výjimce odstupových vzdáleností pořídil kromě dokladů vyžádaných od žalobkyně, též podklady, které žalobkyně obstarala k námitce týkající se zastínění pozemku žalobce, obstaráno bylo stavebním úřadem taktéž vyjádření Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí a sdělení společností zabývajícími se prováděním staveb a jejich změn. K žalobcem namítané nedostatečnosti odstupů stavby osoby zúčastněné na řízení od stavby v jeho vlastnictví, která kromě stínění způsobuje také zatékání do základů žalobcovy stavby, si stavební úřad vyžádal znalecký posudek Ing. N., který neshledal nepříznivý vliv staveb osoby zúčastněné na řízení na hospodářský objekt žalobce. Negativní vliv na stav stavby žalobce má zejména dlouhodobě neprováděná údržba na stavbě žalobce, která absentuje okapy a hydroizolací. K degradaci stavby žalobce dochází v její střešní části. Povrchová voda ze střechy kolny na dřevo je svedena do kanalizace osoby zúčastněné na řízení, jiné než dešťové vody tato stavba neprodukuje. K žalobcem předloženému posudku Ing. T. žalovaný uvedl, že tento posudek se zabývá i dalšími stavbami osoby zúčastněné na řízení, které nejsou předmětem tohoto řízení, a dotčený posudek neobsahuje žádné relevantní skutkové zjištění, když toliko provádí přezkum a hodnocení rozhodnutí prvostupňového, k čemuž dotčený znalec není oprávněn. S povolením výjimky pak nesouvisí ani žalobcem uváděný “skrytý chov vepřů”.

9. Z obsahu správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí o dodatečné stavební povolení ze dne 11. 5. 2016 požádala osoba zúčastněná na řízení o dodatečné povolení stavby “Přístřešek na dřevo (kolna na dřevo – příruční sklad)”. Žádost byla podána pro tuto stavbu jako pro trvalou stavbu realizovanou bez stavebního povolení. Stavba byla v době žádosti o dodatečné stavební povolení rozestavěná, a to od roku 1990, předpokládaný termín jejího dokončení byl uveden do 1 roku od pravomocného stavebního povolení.

10. Usnesením ze dne 22. 8. 2016 bylo řízení přerušeno, a to do doby rozhodnutí o předběžné otázce týkající se povolení výjimky z § 25 odst. 5 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kdy je požadováno povolit výjimku k umístění dřevníku ve vzdálenosti bližší jak 2,00 m od hranice s pozemky p. č. xa st. p. č. x v k. ú. x.

11. Dne 1. 11. 2016 obdržel stavební úřad posudek Ing. S.J. – Stavby skladů Nová ves 34, Stavební parcela st. x v k.ú. x, vypracovaný pro žadatelku v říjnu 2016. Z obsahu tohoto posudku se podává, že stávající stav staveb omezuje vlastnická práva na parcele č. 35/1 přesahem střešních konstrukcí na parcelu č. x a objektu a dále, že nejsou likvidovány dešťové vody na parcele číslo st. x. Jedná se o závady, které je možno odstranit drobným zásahem do střešních konstrukcí. Samotné umístění objektů 1 a 2 je třeba legalizovat v souladu se stavebním zákonem.

12. Ve spisu jdou dále založeny: souhlasné závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany; souhlas obce x s užíváním stávající stavby “Kolna na dřevo a ocelový přístřešek”; sdělení Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování o tom, že dotčená stavba nespadá do kompetence orgánů státní památkové péče. Dodatečně bylo doloženo kladné stanovisko Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí.

13. Dne 19. 6. 2017 vydal prvostupňový orgán pod č. j. výst/304631394/0/2016/Čž-15/OPVU/Rozh rozhodnutí, kterým dle § 169 odst. 2 stavebního zákona povolil výjimku z § 25 odst. 2 Vyhlášky, týkající se umístění stavby u hranice sousedního pozemku s p. č. x a st. p. č. x v k. ú. x ve vzdálenosti menší jak 2,00 m. Vzdálenost kolny na dřevo

(příručního skladu) od p. č. x bude v rozmezí (stavba není rovnoběžná s žádnou pozemkovou hranicí) – 100mm (SZ roh budovy) – 250 mm (SV roh budovy) od st. p. č. x v rozmezí 450 mm (SV roh budovy) – 720 mm (JV roh budovy) pro stavbu kolna na dřevo (příruční sklad) na pozemku stavební parcela p. č. x v k. ú. x. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad vycházel z několika stanovisek a posudků, jednalo se o vyjádření spol. RH stavby s. r. o. ze dne 8. 10. 2016, tato společnost dne 7. 10. 2016 provedla prohlídku stavby prostoru mezi kolnou a budovou u č. p. xvx, přičemž konstatovala, že i přes zúžený prostor mezi dotčenými stavbami lze provádět veškeré opravy a údržbu zdí. Sama tato společnost, se účastníkům nabídla, že údržbu bude provádět. Rovněž obchodně stavební spol. STANA vydala dne 23. 10. 2016 prohlášení, že jsou schopni úpravy mezi dotčenými objekty provést. Na podkladu těchto stanovisek jakož i na základě předchozích oprav budovy prováděných žalobcem dospěl stavební úřad k závěru, že i přes zúžený prostor mezi budovami lze údržbu provádět, jakož i lze provádět opravu těchto budov. Tato možnost je dána kromě jiného také nízkou výškou obou budov, pro kterou není nutné budovat vysoká lešení. V případě zastínění sousedního pozemku bylo stavebním úřadem vycházeno ze zastiňovací studie, která byla vyhotovena k žádosti stavebníka Ing. S.J. Dle této studie k zastínění sousedního pozemku dojde v rozsahu 21,40 %. Je tedy splněna podmínka metodiky ČSN 734301, dle které mají venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března, což je v daném případě splněno. Jiný oponentní posudek předložen nebyl. V případě vlivu stavby na sousední pozemky a nemovitosti z hlediska veřejného zájmu bylo vycházeno ze znaleckého posudku Ing. E.N. - znalce v oboru stavebnictví - ze září 2016 (znalecký posudek je ve správním spisu součástí předkládací zprávy k odvolání žalobce ze dne 28. 7. 2017), který výslovně uvedl, že při prohlídce dotčených nemovitostí nebyl shledán jejich nepříznivý vliv na technický stav posuzovaného objektu na p. č. st. x. S tímto odborným závěrem se stavební úřad zcela ztotožnil. Voda ze střechy posuzovaného objektu je sváděna do kanalizace, stavba je umístěna na spodní stavbě sklepa, který nevykazuje žádné destruktivní změny. Negativní vliv na sousední stavbu má zejména dlouhodobě neprováděná údržba. K zatékání vody do základů sousedního objektu dochází ze střechy samotného objektu, který nemá okapy ani žádnou hydroizolaci. Menší zanedbatelná část odtoku vody je povrchová voda stékající po pozemku stavebníka. Dotčená stavba splňuje architektonické i urbanistické požadavky. Stavební úřad dále vycházel ze souhlasných stanovisek Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí, Hasičského záchranného sboru Písek i z vyjádření obce x. Stavební úřad dále na základě správního uvážení v případě Nejvyšším správním soudem judikovaného pojmu “pohoda bydlení” dospěl k závěru, že podmínky pohody bydlení porušeny nebyly, zdůraznil přitom, že pohodu bydlení nelze absolutizovat a vždy je nutné zatížení hodnotit s přihlédnutím k přiměřenosti daných poměrů. Povolením výjimky pro předmětný sklad dojde k přiměřené změně poměrů v území, a nelze tuto výjimku považovat za exces.

14. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 24. 6. 2017 odvolání. Součástí tohoto odvolání byl dokument vydaný dne 23. 6. 2017 Ing. J.T., autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, který byl označen jako “Vyjádření k rozhodnutí”. Z obsahu tohoto dokumentu vyplývá, že jeho autor se v něm zabývá zejména ostatními nemovitostmi ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, a to zejména sklepem nacházejícím se pod dodatečně povolovanou stavbou a dále kanalizací. S oprávněností těchto staveb a jejich skutečným využitím se autor v dokumentu obsáhle zabývá. Dále je zde řešeno zastínění sousedního pozemku, k němuž je pouze stručně uvedeno, že k tomuto zastínění dojde. Autor ve vyjádřená dále obsáhle polemizuje se správností rozhodovací činnosti stavebního úřadu stran rozhodnutí o povolení výjimky odstupových vzdáleností a rovněž napadá správnost posudku Ing. N., jemuž vyčítá především neprovedení řádného šetření na dotčeném místě. Autor se nevyhnul ani kritice závazného stanoviska orgánu požární ochrany.

15. Uvedené odvolání žalobce bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 9. 2017 č.j. KUJCK 108705/2017 zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo částečně změněno, a to v části výroku obsahující rozhodnou právní úpravu. Ve zbytku bylo odvoláním napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalovaný se ztotožnil se závěry stavebního úřadu o splnění zákonných podmínek pro povolení výjimky odstupové vzdálenosti mezi dotčenými objekty. Touto výjimkou nedojde k ohrožení zdraví a života osob ani sousedních staveb a pozemků, rovněž nedojde k ohrožení jejich bezpečnosti. Zastínění sousedních pozemků a staveb nepřesahuje míru přiměřenou místním poměrům a předmětná stavba kolny je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Odvolací orgán se ztotožnil taktéž s možností provádět příslušné opravy a úpravy, i přes zúžený prostor mezi oběma nemovitostmi.

16. Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu o udělení výjimky z odstupových vzdáleností, podal žalobce správní žalobu, která byla rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2017 č. j. 57 A 15/2017 – 27 z důvodu nepřípustnosti odmítnuta.

17. Oznámením ze dne 26. 2. 2018 bylo rozhodnuto o pokračování řízení o dodatečném povolení stavby. Současně byli účastníci vyzváni k účasti na ústním jednání v místě dotčené nemovitosti.

18. Dne 3. 4. 2018 proběhlo v místě dotčené nemovitosti místní šetření. Během tohoto místního šetření bylo konstatováno, že stav stavby zůstal od předložení poslední dokumentace dne 5. 5. 2016 nezměněn, stavbu bude v případě jejího povolení nutno upravit dle předložené dokumentace, realizována byla se všemi přítomnými prohlídka nemovitosti. Během ústního jednání, které proběhlo během místního šetření, právní zástupce žalobce sdělil, že ke stavbě nebyl dán majiteli sousední nemovitosti žádný souhlas a neučinili tak ani její předchozí majitelé. Vyjádřen byl rovněž nesouhlas se stavbou, která nedodržuje zákonné podmínky odstupových vzdáleností. Namítán byl rovněž negativní vliv na stavbu ve vlastnictví sousedů, což bylo doloženo odborným nálezem Ing. T. ze dne 23. 6. 2017. Není řešen odtok kanalizačních a balastních vod, které zatékají pod nemovitost. Žadatelka nedoložila žádnou dokumentaci k dotčené stavbě, jejímu podsklepení, kanalizaci ani stavbě chlévu.

19. Rozhodnutím ze dne 9. 5. 2018 bylo stavebním úřadem dle §129 odst. 3 stavebního zákona rozhodnuto o dodatečném povolení stavby “Kolna na dřevo – příruční sklad” stavebníka E.B., a to na pozemku stavební parcela č. x v k. ú. x, sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí nejprve shrnul doklady a podklady, z nichž vycházel, následně se stručně vypořádal s jednotlivými námitkami žalobce a v další části přejal závěry rozhodnutí o povolení výjimky z odstupových vzdáleností.

20. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15. 5. 2018 odvolání, jehož námitky jsou obsahově totožné s námitkami žalobními.

21. O tomto odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování (dále též “stavební úřad”) ze dne 9. 5. 2018, č.j. výst/172818896/0/2016/Čž-12/DODA/Rozh a odvolání žalobce bylo zamítnuto. Změna byla žalovaným provedena ve výroku prvostupňového rozhodnutí, kterým bylo odstraněno pochybení prvoinstančního orgánu co do data účinnosti aplikovaného právního předpisu, o který stavební úřad opřel své rozhodnutí a dále co do označení nesprávně uvedeného pozemku, na kterém je dotčená stavba umístěna. Ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že žalovaný nejprve zdůvodnil, proč přistoupil ke změnám ve výrokové části, následně byl zdůvodněn závěr o tom, že řízení před prvostupňovým orgánem nebylo stiženo žádnou procesní chybou. K meritu odvolacích námitek žalovaný konstatoval, že část z nich se vztahuje k jiným stavbám, než ke stavbě, jež byla předmětem dotčeného řízení, z tohoto důvodu se těmito námitkami nezabýval. K těmto zmiňovaným dalším stavbám (sklep a “kanalizační soustava”) se pak vztahuje i žalobcem doložený posudek Ing. T. K namítanému odvodu dešťových vod na pozemek žalobce je uváděno, že tento odvod byl stavebníkem řešen do stávající nádvorní kanalizace na pozemku stavebníka, jiné než dešťové vody stavba neprodukuje. Ohledně odstupových vzdáleností je odkazováno na řízení o předběžné otázce, v důsledku kterého bylo stávající stavební řízení přerušeno. V rámci tohoto řízení byla žalobci co do odstupových vzdáleností povolena výjimka. K tomuto řízení o výjimce se pak vztahovalo i vyjádření Ing. T., se kterým se vypořádal odvolací orgán v řízení o výjimce. S dotčeným povolením pak nesouvisí ani žalobce uváděný skrytý chov vepřů v prostorách podsklepení kolny na dřevo.

22. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

23. Žaloba není důvodná.

24. Krajský soud považuje za vhodné v prvé řadě postavit na jisto přezkoumávané rozhodnutí, kterým je rozhodnutí o dodatečném povolení stavby – Kolna na dřevo – příruční sklad. Tímto rozhodnutím byla podle § 129 odst. 3 stavebního zákona dodatečně povolena uvedená stavba, neboť pro její dodatečné povolení byly splněny veškeré zákonné podmínky. V řízení o tomto dodatečném povolení byla vyřešena předběžná otázka týkající se výjimky z odstupových vzdáleností mezi dodatečně povolovanou stavbou osoby zúčastněné na řízení a sousední stavbou žalobce. V rámci tohoto řízení pak stavební úřad obstaral několik studií, posudků a vyjádření, z nichž plyne, že nedojde k nadměrnému zastínění sousedního pozemku ani nemovitosti a že dešťová voda stékající z dodatečně povolované stavby bude sváděna do kanalizace osoby zúčastněné na řízení.

25. Jak již soud konstatoval shora, žaloba žalobce směřující proti rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí o povolení výjimky z odstupových vzdáleností, byla zdejším soudem pro její nepřípustnost odmítnuta. Krajský soud vycházel z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2013 č. j. 8 As 8/2011-66, v němž uvedený soud konstatoval, že “si je vědom rozdílů mezi úpravou závazných stanovisek podle § 149 správního řádu a rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu (dříve z obecných technických požadavků na výstavbu) dle § 169 stavebního zákona z roku 2006. Skutečnost, že o výjimce se na rozdíl od závazných stanovisek může vést samostatné správní řízení, které vyústí ve vydání formálního rozhodnutí se všemi náležitostmi uvedenými v § 68 správního řádu, však ničeho nemění na tom, že z materiálního hlediska jde v převážné většině případů o podkladové rozhodnutí, které je přezkoumatelné soudem až v řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí, nikoli o rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu a § 65 s. ř. s. Přezkum správních aktů je ve správním soudnictví upraven zcela autonomně a právní úprava obsažená v § 169 stavebního zákona z roku 2006 se týká výlučně postupu uvnitř tohoto řízení.“ (pozn. zvýraznění doplněno soudem)

26. Úvodní žalobní námitkou žalobce namítá, že žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav věci, když v řízení nebylo prokázáno, že dotčená stavba nemá negativní vliv na stavbu ve vlastnictví žalobce. Správní orgány vycházely pouze z listin předložených osobou zúčastněnou na řízení, aniž by zkoumaly jejich správnost. Posudek Ing. N. se týkal dotčené stavby pouze okrajově.

27. Krajský soud se s uvedenou žalobní námitkou neztotožnil. Stavební úřad měl pro účely řízení o dodatečném povolení stavby k dispozici zprávu o auditu staveb ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení z října 2016 provedené Ing. S.J., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, a to staveb nacházejících se na pozemku st. p. č. x v k. ú. x. Jednou z těchto staveb je i dodatečně povolovaná stavba kolny – příručního skladu. Z obsahu tohoto auditu vyplývá, že po statické a stavební stránce nemají žádných závad. Auditor doporučil ponechat objekty na st. p. č. x za podmínky provedení úprav, a to odstranění přesahu stávající konstrukce střechy (objekt č. 1) a osazení okapu (objekt č. 2).

28. V tomto řízení bylo dále vyžádáno stanovisko obce x, která udělila souhlas s užíváním stávající stavby “Kolna na dřevo a ocelový přístřešek”. Souhlasné závazné stanovisko poskytl i Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje. Pořízeno bylo taktéž souhlasné stanovisko Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí.

29. Z uvedeného je zřejmé, že stavba splňuje obecné technické požadavky na výstavbu, což vyplývá i z projektové dokumentace Ing. S.J., autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, z října 2016, pořízené již v rámci řízení o povolení výjimky odstupových vzdáleností. Z této projektové dokumentace vyplývá, že výjimka ze vzdálenosti k hranici parcely č. x, která umožní realizovat stavbu v blízkosti sousední parcely (x), vychází ze skutečnosti, že navrhovaná stavba ohraničuje prostor rodinného domu, který není možné využít jinak, než ke skladování drobné zahradní mechanizace a výpěstků. Objekt skladů z titulu své funkce neohrožuje bezpečnost samotných uživatelů ani pohyb osob a zvířat na pozemku sousedním. Užívání sousedního pozemku je možné bez omezení. Zastínění vzniklé realizací skladů nebrání pěstování rostlin či chovu zvířat. Dešťové vody jsou likvidovány na parcele č. x tak, aby nedošlo k ohrožení vodních zdrojů. Odpadní vody produkovány nebudou.

30. V rámci řízení o povolení výjimky Ing. J.J. v únoru 2017 vydal též studii týkající se zastínění, která byla vydána na žádost osoby zúčastněné na řízení z podnětu žalobce v daném správním řízení, z této studie plyne, že maximální zastíněná plocha sousedního pozemku bude činit 21,40 %, sousední hospodářský objekt pak bude zastíněn v rozsahu 16 %. Plocha těsně sousedící s posuzovanými sklady je osvětlena v určený den více než 3 hodiny a více z 50 % plochy. Dotčené objekty tedy vytváří stín na p. č. x, tento stín ale není významný. Stejně tak hospodářská budova na p. st. x nebude působením stávajících objektů skladů významně zasažena.

31. K odstupovým vzdálenostem se nezávisle vyjádřily 2 společnosti zabývající se stavebními pracemi a úpravami, a to spol. RH stavby s. r. o. a spol. STANA, obě společnosti shodně uvedly, že i přes zúžený prostor mezi stavbami lze provádět opravy a údržbu zdí.

32. Veškeré shora popsané doklady svědčí o tom, že skutkový stav byl stavebním úřadem v dané věci zjištěn dostatečně, subjekty, které k věci podaly vyjádření, závazná stanoviska či odborné studie, se vyjádřily jak k proveditelnosti údržbových prací v zúženém prostoru mezi dotčenými objekty, tak k podmínkám zastínění dotčené kolny vůči sousednímu pozemku a stavbě, tak i k samotným stavebně technickým požadavkům stavby. Veškerá tato kritéria byla shledána vyhovující. Pokud žalobce nyní uvádí, že správní orgán z těchto stanovisek bez dalšího vycházel jako ze správných, pak je nutno konstatovat, že sám žalobce byl v tomto směru pasivní a nepředložil žádná oponentní stanoviska či posudky k hodnoceným kritériím, které by posudky pořízené žadatelkou vyvracely. Osobu zúčastněnou na řízení jako stavebníka v tomto směru tížilo důkazní břemeno, měla prokázat, že dodatečně povolovaná stavba nebude mít negativní vliv na sousední stavby a pozemky (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2014 č.j. 1 As 155/2013 – 35, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Za tímto účelem byly správnímu orgánu předloženy důkazní prostředky v podobě výše zmíněných studií a stanovisek, které potvrzují absenci negativního vlivu dodatečně povolované stavby na sousední nemovitosti. Správní orgán v tomto rozsahu provedl dokazování a dospěl k závěru, že dotčená stavba negativní vliv na sousední stavby ani pozemky nemá.

33. Až po vydání rozhodnutí o povolení výjimky odstupových vzdáleností předložil žalobce “Vyjádření k rozhodnutí” vydané Ing. J.T., autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. Uvedené vyjádření je však toliko polemikou se závěry stavebního úřadu a obsahuje závěrečné doporučení k podání odvolání. Obsahem tohoto vyjádření je zejména kritika rozhodovací činnosti správního orgánu, přičemž autor se pouze okrajově zabývá dodatečně povolovanou nemovitostí, k níž uvádí, že její vzdálenost od nemovitosti žalobce je příliš krátká, čímž je narušena statika sousední nemovitosti. Vyjádření se pak zabývá zejména ostatními nemovitostmi ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, a to sklepem a kanalizací. Ing. T. dále obsáhle kritizuje posudek Ing. E.N., kterému vyčítá nedostatečně provedené místní ohledání. Kritikou bylo podrobeno také závazné stanovisko orgánu požární ochrany.

34. Uvedené vyjádření nepovažuje krajský soud za relevantní pro projednávanou věc. Vyjádření Ing. T. se zabývá zejména ostatními stavbami ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, dodatečně povolovanou stavbu řeší pouze okrajově. Konstatování ohledně ovlivnění stability základů sousedního objektu ve vlastnictví žalobce není opřeno o žádná relevantní zjištění a postrádá jakékoliv důkazy. Stejně tak jako kritika posudku Ing. N., o jehož správnosti soud nemá pochyb, tento posudek by opatřen řádnou znaleckou doložkou uvedeného znalce. Rovněž již zmiňovaná podrobná zastiňovací studie vyvrací závěry Ing. N. ohledně zastínění, které lze označit za velmi obecné. Na tomto místě je třeba označit za správný postup správního úřadu, který pro účely zastínění aplikoval normu ČSN 734301 jako nejvíce přiléhavou pro daný případ. Podrobné zdůvodnění správnosti tohoto postupu lze nalézt na straně 7 rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým bylo potvrzeno udělení výjimky z odstupových vzdáleností.

35. V řízení byl opatřen taktéž znalecký posudek Ing. E.N. č. 120/09/2016, který se týkal vedlejšího hospodářského objektu na st. p. č. x v k. ú. x č. P. x – Posouzení stavebně technického stavu nosných konstrukcí. V rámci tohoto posudku znalec částečně posuzoval mimo jiné i dodatečně povolovanou stavbu kolny, k níž uvedl, že disponuje funkčními okapy a svody zaústěnými do společné kanalizace, septiků a šachet. Vedlejší stavba objektu na st. p. č. x nemá na dotčenou stavbu negativní vliv. Při prohlídce objektu na p. č. st. x nebyl shledán její nepříznivý vliv na technický stav objektu na st. p. č. x. K tomuto posudku lze uvést, že stavbu kolny skutečně řešil pouze okrajově, nicméně i v tomto duchu se obsah posudku odrazil v rozhodnutí o povolení výjimky, kde se ve vztahu k tomuto posudku pouze stručně uvádí, že v případě vlivu stavby kolny na sousední pozemky a nemovitosti nebyl shledán její nepříznivý vliv na technický stav posuzovaného objektu na p. č. st. x. V tomto směru tudíž nejsou závěry posudku Ing. N. jakkoliv přeceňovány.

36. Správní orgány vycházely ze všech podkladů, které měly v řízení o dodatečném povolení stavby k dispozici, veškeré tyto podklady udávají souhlasné stanovisko k realizaci dodatečně povolované stavby. Žalobce byl v tomto směru pasivní, omezil se pouze na ničím nepodložené námitky stran vlivu dodatečně povolované stavby na nemovitosti v jeho vlastnictví. Tyto námitky však byly vyvráceny podklady a stanovisky opatřenými osobou zúčastněnou na řízení, kterou tížilo, coby žadatele o dodatečné stavební povolení, břemeno důkazní. Žalobce k takto předloženým podkladům a stanoviskům nepředložil žádný oponentní posudek, který by závěry obsažené v takto předložených stanoviscích vyvracely. Vyjádření Ing. T. je pouze polemikou se závěry prvostupňového orgánu v řízení o povolení výjimky odstupových vzdáleností, která má toliko doporučující charakter pro účely podání odvolání a dodatečně povolovanou stavbou se zabývá pouze okrajově bez jakéhokoliv relevantního zdůvodnění.

37. Krajský soud se dále zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného, které se dle žalobce řádně nevypořádalo s námitkami žalobce, resp. se s nimi vypořádalo pouze formálně.

38. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013-25).

39. S ohledem na obecnost žalobcem uváděné námitky, soud také pouze v obecné rovině konstatuje, že napadené rozhodnutí se vypořádává se všemi odvolacími námitkami, přičemž selektuje pouze ty, které se týkají stavby, které je předmětem řízení o dodatečném povolení. Zbývající část námitek se netýkala stavby dodatečně povolované, nýbrž staveb ostatních, které nejsou předmětem tohoto řízení. Této selekci pak logicky odpovídá též rozsah vypořádaných odvolacích námitek.

40. Žalobce v rámci této své žalobní námitky neuvedl bližších skutečností, pro které považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a krajský soud nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí sám neshledal. Z tohoto důvodu se krajský soud touto námitkou žalobce podrobněji nezabýval.

41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

43. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř .s. Podle tohoto zákonného ustanovení lze osobě na řízení zúčastněné přiznat právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 23. ledna 2019

JUDr. Tereza Kučerová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru