Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 56/2019 - 27Rozsudek KSCB ze dne 09.03.2020

Prejudikatura

8 As 68/2010 - 81

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

50 A 56/2019-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Bc. et. Bc. Petra Jiříka, ve věci

žalobce: J. H., narozen

bytem zastoupený advokátem Mgr. Josefem Kazdou se sídlem Palackého náměstí 653, 379 01 Třeboň

proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2019, sp. zn. ODSH-68845/2019/jiha SO3, čj. KUJCK-80884/2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou dne 19. 9. 2019 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Třeboň (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. METR S 724/2019/OD-ID, čj. METRP00BKQSC. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl námitky žalobce proti provedenému záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 20. 7. 2018 a tento záznam potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

2. Žalobce trval na tom, že se žalovaný nedostatečně, resp. vadně vypořádal s žalobcovými námitkami.

3. Dle žalobce pokutový blok ze dne 7. 4. 2015, série X, číslo bloku X, není způsobilým podkladem. Popis skutku je zcela nečitelný (včetně rodného čísla přestupce), není vůbec zřejmé, jakého přestupku se účastník měl dopustit. Velice obtížně je seznatelný soubor číslic – bez uvedení co tento soubor znamená. Bez vyjádření jednotek nelze dovozovat, že došlo k překročení rychlosti, neboť tento popis zcela absentuje v popisu skutku. Zároveň nelze přečíst dobu spáchání přestupku, stejně tak jeho popis a specifikace místa zcela chybí.

4. Žalovaný ve svém rozhodnutí porovnal pokutový blok se souvisejícím oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení, a díky tomuto postupu dovodil obsah onoho pokutového bloku. Dle žalobce je dovození správního údaje z tohoto podkladu, aniž by byly bez elementárních pochybností čitelné z pokutového bloku vadným postupem.

5. Pokutový blok ze dne 28. 10. 2015, série X, číslo bloku X, taktéž není způsobilým podkladem. Je zde nečitelný popis skutku, navíc místo spáchání skutku je uvedeno zcela obecně – Chlum u Třeboně, tudíž chybí individualizace místa. Místo není dle žalobce uvedeno tak, aby nemohlo dojít k zaměnitelnosti v místě a čase. Z uložené pokuty lze navíc učinit výklad, že její číselné vyjádření není totožné s výší vyjádřenou slovy (dle žalobce je čísly vyjádřena částka 200 Kč oproti slovnímu vyjádření „jednosto“ Kč). Na základě uvedeného rozporu žalobce namítl vnitřní rozpornost pokutového bloku. Stejně jako u předchozího bloku, i zde žalovaný porovnal pokutový blok se souvisejícím oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení, když díky tomuto postupu dovozuje obsah pokutového bloku včetně individualizace místa.

6. Posledním nezpůsobilým podkladem je dle žalobce pokutový blok ze dne 13. 6. 2017, série X, číslo bloku X, na kterém není čitelný popis skutku, zejména v části vymezení deliktního jednání. Místo spáchání přestupku taktéž není přesně specifikováno, aby nebyla možná jeho záměna s jiným místem (přestupkem). Zejména se jedná o otázku přesného místa, neboť není zřejmé, zda se přestupkového jednání dopustil účastník v obci nebo v katastrálním území Chabičovice, neboť silnice II/157 prochází celým katastrálním územím Chabičovice.

7. K otázce určitosti místa spáchání přestupku odkázal žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, č.j. 9 As 291/2014-39.

8. Žalobce navrhl žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu projednání.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

9. Žalovaný stručně shrnul obsah žaloby a vyjádřil se ke vzneseným námitkám. 10. Žalovaný k jednotlivým pokutovým blokům shodně uvedl, že z bloku zřetelně a jasně vyplývá osoba přestupce, jeho identifikační údaje, místo a čas spáchání přestupku, vymezení přestupku a i všechny ostatní podstatné náležitosti pokutového bloku. Žalobce dal navíc svým podpisem na pokutovém bloku souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a potvrdil převzetí části A bloku. Tím se rozhodnutí stalo pravomocným. Po porovnání předmětného bloku se souvisejícím oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení je zřejmé, že z uvedeného pokutového bloku jsou seznatelné všechny jeho podstatné náležitosti.

11. Nad rámec uvedeného žalovaný dodal, že míru čitelnosti je zapotřebí posuzovat též s ohledem na podmínky v terénu, jež se jistě odlišují od podmínek v kancelářském prostředí. K nečitelnému údaji rodného čísla žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č.j. 7 As 94/2012-20.

12. K námitce nedostatečného určení místa v případě pokutového bloku ze dne 28. 10. 2015 žalovaný uvedl, že v případě přestupku spočívajícího v nepřipoutání bezpečnostním pásem se vymezení v rámci města – Chlum u Třeboně jeví toto jako dostatečné.

13. K námitce rozporu mezi výší sankce v případě číselného a slovního vyjádření, žalovaný konstatoval, že oba údaje spolu korespondují a jsou uvedeny zřetelně, srozumitelně a přesně v obou formách. K tomu žalovaný opětovně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 94/2012-20 (žalovaným patrně omylem označen jako 87 As 94/2012-20).

14. K nepřesnému určení místa spáchání přestupku v případě pokutového bloku ze dne 13. 6. 2017 žalovaný uvedl, že místo spáchání je konkretizováno v oznámení o uložení pokuty Policií České republiky. V dané věci požadavku zákona postačuje i širší vymezení místa spáchání přestupku ve vztahu k přestupku spočívajícím v nepřipoutání se bezpečnostním pásem. K uvedenému žalovaný odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 11. 2018, č.j. 50 A 43/2018-44.

15. Žalovaný vyzdvihl preventivní účinek aplikace bodového systému hodnocení kázně řidičů ve smyslu trvalého snižování počtu dopravních přestupků.

16. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

18. Žaloba není důvodná.

19. Krajský soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti, již žalobce formuloval tak, že se žalovaný údajně nedostatečně vypořádal s jeho námitkami.

20. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č.j. 6 As 161/2013-25).

21. Žalobce nespecifikoval, v čem konkrétně měla nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí spočívat; uvedenou námitku tak ponechal pouze ve zcela obecné rovině. Krajský soud proto ve stejné míře obecnosti uvádí, že neshledal, že by žalobou napadené rozhodnutí trpělo ve světle shora uvedených kritérií jakýmikoli nedostatky. Pouhý nesouhlas žalobce se způsobem, jakým správní orgány věc meritorně posoudily, nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí nezakládá.

22. Krajský soud se proto dále zabýval námitkami věcného charakteru; ani těmto námitkám však nepřisvědčil.

23. V rámci řízení o námitkách si nalézací orgán vyžádal předmětná rozhodnutí – pokutové (příkazové) bloky, kdy pokutové (příkazové) bloky porovnal s oznámením přestupku. Výše uvedený postup byl tedy správním orgánem dodržen a žalovaný ani soud v něm nespatřil žádná pochybení.

24. Soud se nemůže ztotožnit s námitkou zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (o silničním provozu): „Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu, která při tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami. Ty jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a § 45 správního řádu) a úřad je musí vždy náležitě posoudit podle jejich skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a pro všechny správní orgány.

25. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č.j. 6 As 67/2013-16, konstatoval, že „[p]říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci); srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 96/2008 44 ze dne 6. srpna 2009, též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2012 č. j. 11 A 107/2011 31.“ Jak přitom vyplývá z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i žalovaného, správní orgány si vyžádaly kopie rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a tyto prvotní podklady porovnaly s oznámeními příslušných orgánů k záznamu v registru řidičů, přičemž nezjistily nesoulad v žádných jejich podstatných náležitostech. Vzhledem k tomu, že správní orgán prvního stupně nepovažoval po provedeném posouzení námitky za důvodné, postupoval podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, ve výrokové části rozhodnutí uplatněné námitky zamítl a provedený záznam bodů, vůči němuž námitky směřovaly, potvrdil.

26. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č.j. 7 As 94/2012-20: Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85. Nejvyšší správní soud však také upozorňuje na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. K tomu Nejvyšší správní soud uvedl, že „[v] každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“

27. Žalobce následně podává všeobecný výčet jednotlivých pochybení, která mají mít za následek nezpůsobilost podkladů. Žalobce uvádí, že se nelze spokojit s popisem přestupku ve formě „velice obtížně seznatelného souboru číslic, bez uvedení co tento soubor znamená“ či nedostatečného popisu skutku, neboť se nejedná o dostatečný popis přestupku odpovídající zákonnému rámci. Obdobný postoj žalobce zastává ve vztahu ke způsobu označování místa či slovního a číselného vyjádření výše pokuty. Z rozhodnutí musí být dále zřejmé místo a čas spáchání přestupku. Žalobce také zdůrazňuje nutnost trvat na čitelném, srozumitelném a přehledném uvádění údajů. Jsou-li údaje v rozhodnutí nečitelné, nemůže být toto podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

28. Blokové řízení a náležitosti pokutového bloku upravuje § 85 odst. 4 zákona o přestupcích, resp. § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků blíže opět výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 94/2012-20, dle něhož „[s] rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami ‚jízda bez použití BP‘ nebo ‚pásy‘, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, […]. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud ozřejmil nároky, které lze klást na obsahovou stránku pokutových bloků. Soud shledal, že žalobcem obecně předestřené požadavky na obsahovou stránku pokutových bloků dalece přesahují míru k tomuto stanovenou příslušnou judikaturou a s ohledem na povahu i formální podobu pokutových bloků by byly v praxi de facto nerealizovatelné.

29. Z uvedeného lze dovodit, že rigidní přístup není možno uplatnit ani v nárocích na způsob uvedení místa a času spáchání přestupku, resp. na čitelnost v bloku zaznamenaných údajů. Strohý zápis údajů nemůže mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, resp. na jeho správnost (§ 89 odst. 2 správního řádu), potažmo zákonnost napadeného rozhodnutí. Soud ve spisové dokumentaci ověřil, že údaje na předmětných blocích jsou zaznamenány čitelně, srozumitelně a přehledně, bloky jsou datovány a podepsány. Posuzovaná rozhodnutí (pokutové bloky), která jsou součástí správního spisu, současně nebudí pochybnosti ani o tom, kde se přestupková jednání se stala. Platí, že určitost místa spáchání přestupku je nutno posuzovat individuálně, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, resp. na formulaci výroku ve vztahu k individualizaci skutku, což žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil. Lze oprávněně očekávat, že uvedené údaje budou čitelné. S ohledem na specifika blokového řízení, kdy k vyplňování požadovaných údajů dochází v improvizovaných a nestandardních podmínkách, ručně, často v emočně vypjatých situacích, je nutno posuzovat shovívavě formální krasopisnou, případně i pravopisnou stránku věci. S obecnými námitkami žalobce co do způsobilosti podkladů se soud s ohledem na citovanou judikaturu i příslušné ustanovení zákona nemohl ztotožnit, přičemž svůj postoj opřel zejména o shora uvedený judikát Nejvyššího správního soudu.

30. Žalobce své výhrady konkretizoval v jednotlivých bodech, jimiž specifikoval námitky ve vztahu ke konkrétním pokutovým blokům. Soud namítané posoudil a dospěl k níže uvedeným závěrům.

31. K jednotlivým pokutovým blokům žalobce namítá následující:

− Pokutový blok ze dne 7. 4. 2015 obsahuje nečitelný popis skutku; není zřejmé, jakého přestupku se účastník měl dopustit; je zde velice obtížně seznatelný soubor číslic bez vyjádření jednotek, ze kterého nelze dovozovat, že došlo k překročení rychlosti; je nemožné přečíst dobu spáchání přestupku, stejně tak jeho popis; specifikace místa zcela absentuje.

− Pokutový blok ze dne 28. 10. 2015 obsahuje nečitelný popis skutku; místo spáchání skutku je uvedeno zcela obecně; chybí individualizace místa; existuje zde rozpor mezi číselným a slovním vyjádřením výše udělené pokuty.

− Pokutový blok ze dne 13. 6. 2017 obsahuje nečitelný popis skutku; není zřejmé, jakého deliktního jednání se měl žalobce dopustit; místo spáchání přestupku není specifikováno.

32. Tyto námitky soud zhodnotil rovněž jako nedůvodné. Na pokutových blocích je přesně a nezaměnitelně označena osoba přestupce (tj. žalobce). Jsou zde uvedeny informace dostačující k nezpochybnitelné identifikaci osoby, která souhlasila s projednáním v blokovém řízení (číslo občanského průkazu, resp. řidičského průkazu, adresa pobytu, datum narození a jméno, popřípadě rodné číslo). Nezanedbatelnou skutečností je pak také samotný podpis osoby, který odvolací orgán posoudil jako totožný na všech výše uvedených pokutových blocích. Dále jsou čitelně zaznamenány datum i čas spáchání přestupku, jednoznačně je označeno rovněž místo spáchání přestupku. Název obce je čitelný a srozumitelný, nejsou zde zkratky znemožňující identifikaci obce. Z popisu přestupkového jednání u jednotlivých pokutových bloků jednoznačně vyplývá, jakým jednáním žalobce porušil konkrétní a jasně definovaná ustanovení zákona. Jak již bylo shora ozřejměno, s ohledem na nutnost úsporného vyjadřování nelze nic namítat proti zápisům norem, pokud je lze jako v tomto případě přesně a nezaměnitelně spojit s konkrétním ustanovením zákona, jehož číselné označení bloky taktéž obsahují. Daný zápis je stručným, přesným a jasným označením konkrétního ustanovení nezaměnitelně a srozumitelně definovaného zákona. To samé lze usoudit o zápisu právní normy obsahující označení přestupku, za který byla pokuta uložena. Výše sankce je čitelně a srozumitelně označena jak číslicí, tak i slovy, oba údaje spolu korespondují. Nechybí zde žádná náležitost, včetně datace a podpisů. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce přistoupil na možnost projednání přestupku v blokovém řízení a příkazový (pokutový) blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které zde byly uvedeny. Žalobce nenamítal zkratkovitý popis skutku, uvedení místa a času, kdy k jednání došlo či čitelnost a srozumitelnost údajů v bloku uvedeného, ačkoli tak na místě mohl učinit a věc by byla projednána ve správním řízení. Žalobce přistoupil na projednání přestupku v blokovém řízení, pokutové bloky stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené.

33. Jak už bylo uvedeno výše, zkratkovitost je pro blokové, potažmo příkazní řízení, příznačná. Strohá a zkratkovitá formulace je připuštěna, neboť je z ní v projednávané věci patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Konkrétní jednání konkrétní osoby, tj. žalobce, je zde popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným jednáním.

34. Nad rámec již uvedeného krajský soud dodává, že v případě pokutového bloku ze dne 7. 4. 2015, je navzdory názoru žalobce patrné, že soubor číslic 50/76/73 v návaznosti na vyjádření „rychlost v obci“ i bez uvedení jednotek jasně a zřetelně vyjadřuje naměřenou rychlost a její překročení. Stejně tak žalobcem namítané údaje týkající se výše pokuty na pokutovém bloku ze dne 28. 10. 2015 spolu korespondují. Krajský soud se tak s argumentací žalobce neztotožnil.

35. K námitce žalobce týkající se porovnání pokutových bloků s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení krajský soud uvádí, že tuto nepovažuje za důvodnou. Z rozhodování správního orgánu nevyplývá, jak se žalobce mylně domnívá, že by žalovaný dovozoval správnost údajů v pokutových blocích z jednotlivých oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Naopak fakt, že si správní orgány vyžádaly nejen pokutové bloky, ale i předmětná oznámení o uložení pokuty, svědčí o snaze správní orgánů dostát zásadě materiální pravdy, zakotvené v § 3 správního řádu, který stanoví, že „[n]evyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2“ (pozn. důraz doplněn).

36. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Strohé a zkratkovité údaje na pokutových blocích nelze namítat, pokud jsou tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona, ve kterém je přestupek specifikován a které žalobce porušil.

V. Závěr a náklady řízení

37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 9. března 2020

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru