Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 49/2016 - 38Rozsudek KSCB ze dne 19.04.2017

Prejudikatura

1 As 21/2010 - 65

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 149/2017

přidejte vlastní popisek

50A 49/2016 - 38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce L.P., bytem X, zastoupeného JUDr. Jiřím Trnkou, advokátem JT LEGAL s.r.o., se sídlem V. Talicha 1807/4, České Budějovice, proti žalované Policii ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje České Budějovice, se sídlem Plavská 2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2016, čj. KRPC 133200-15/ČJ-2016-0200DP, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí ze dne 22. 9. 2016, kterým byla zamítnuta žádost o obnovu řízení, kdy napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu zamítnuto a původní rozhodnutí bylo ponecháno v platnosti.

Žalobce v žalobě uvádí, že v řízení o obnově řízení před správním orgánem tvrdil, že neudělil souhlas s vyřízením přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu Pokračování
- 2 -
50A 49/2016

podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v blokovém řízení, kterého se měl dopustit tím, že dne 30. 6. 2016 v 9.25 hodin nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Žalobce tuto skutečnost doložil svým tvrzením, že podpis na předmětné blokové pokutě na bloku série JL/2015 číslo bloku L0083164 není jeho, což lze seznat již pouhým pohledem. Žalobce z knihy jízd obchodní společnosti, jež je provozovatelem vozidla, s nímž se měl jeho řidič dopustit přestupku, zjistil, že dne 30. 6. 2016 v čase 9.25 hodin řídil M.Ch., jehož osobní údaje žalobce v řízení před správním orgánem uvedl. Rovněž doložil čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem M.Ch., tedy doložil, kdo byl řidičem vozidla v danou dobu. Tento důkaz vznikl až po dni 30. 6. 2016.

Žalobce má za to, že správní orgán si měl vyžádat knihu jízd od zaměstnavatele žalobce. Žalobce osvědčil, že vyšly najevo neznámé skutečnosti i důkazy, které nemohl žalobce v původním řízení o blokové pokutě uplatnit, neboť o tomto řízení nevěděl. Žalobce splnil veškeré podmínky pro nařízení obnovy řízení, žádost o obnovu podal řádně a včas.

Žalobce dále namítá, že správní orgán při porovnání (u datumu podpisu 30. 6. 2016) číslic 6 a 5 pokutového bloku dospěl k nesprávnému závěru, že se zřetelně jedná o číslici 6.

Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, jestliže správní orgán provedl ve věci důkaz úředním záznamem s tím, že tento úřední záznam nepovažuje za nové dokazování, neboť pouze specifikuje informace zapsané již na pokutovém bloku. Nejedná se proto o nové informace nebo okolnosti, které by žalobci nebyly dříve známy. Podle žalobce nebyl dodržen postup dle § 36 odst. 3 správního řádu. Žalobce předmětný úřední záznam neviděl, nikdo mu jej nepřečetl, jeho sepsání nebyl účasten, proto má za to, že se jedná o nové informace nebo okolnosti, které žalobci nebyly známy. Žalobce má za to, že měl být vyzván ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, aby se vyjádřil k podkladům rozhodnutí nebo konstatovat, že z důkazu úředním záznamem nelze vycházet.

Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, že jak na řidičském průkazu, tak i v evidenci je fotografie přestupce, kterou nelze v žádném případě zaměnit s podobou M.Ch. Žalobci není zřejmé, z čeho tak žalovaná usuzuje, proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je založeno toliko na domněnkách žalované a nikoliv na provedeném dokazování. Dle žalobce měla žalovaná vyslechnout nejen žalobce, ale rovněž tak zasahující policisty i M.Ch. Žalobce setrval na tom, že v době projednání věci v blokovém řízení se nenacházel na místě, kde došlo k projednání předmětného přestupku. Žalobce se o přestupku dozvěděl až následně, proto je návrh na obnovu řízení pro něho jedinou možností, jak nebýt shledán vinným z přestupku, kterého se nedopustil. Proto žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná se řádně zabývala návrhem na obnovu řízení a neztotožnila se s tvrzením žalobce o neudělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení. Policista, který dne 30. 6. 2016 vydal rozhodnutí v blokovém řízení, sepsal úřední záznam, v jehož obsahu popsal, jak zjistil a ověřil totožnost řidiče. Policista je úřední osobou, který svou činnost vykonává na základě složení služebního slibu, jímž se zavazuje dodržovat normy, z toho důvodu lze úřední záznam považovat za relevantní a hodnotný důkaz. Žalovaná má z úředního záznamu za dostatečně prokázané, že blokové řízení bylo provedeno dle zákona. Údaje v pokutovém bloku byly vypsány dostatečně, proto Pokračování
- 3 -
50A 49/2016

není pochyb, kdo, kde a jak se dopustil přestupku. Policista v blokovém řízení na základě předloženého řidičského průkazu řidičem vozidla provedl ztotožnění prostřednictvím lustrace v evidencích Policie České republiky, kde byla totožnost řidiče potvrzena za pomoci fotografie z lustračního zařízení. Fotografie se shodovala s řidičem, tedy s žalobcem. Předložení čestného prohlášení ze strany žalobce se jeví jako krajně účelové, bylo sepsáno měsíc poté, co si žalobce vyžádal výpis z bodového hodnocení řidiče. Předložení čestného prohlášení, ve kterém M.Ch., jako zaměstnanec žalobce přebírá odpovědnost za to, že vozidlo v inkriminovanou dobu řídil, nemá opodstatnění, neboť zakládá důvodné podezření, že se M.Ch. mohl dopustit trestného činu poškození cizích práv, jestliže by při kontrole vozidla hlídkou předložil osobní doklady na jméno žalobce. Žalovaná neměla povinnost si vyžádat jako důkaz knihu jízd předmětného vozidla, neboť toto bylo povinností žalobce předložit společně s žádostí o obnovu řízení. Vyhověním žalobcovým požadavkům by došlo ke zpochybnění smyslu blokového řízení, jestliže je žalobcem napadáno ověření totožnosti řidiče podle předloženého dokladu dle evidence Policie ČR.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Z bloku na pokuty vyplývá, že dne 30. 6. 2016 v 9.25 hodin řídil žalobce vozidlo tovární značky Citroen Berlingo, registrační značky ... v obci České Budějovice po ulici U Dráhy, kdy byl hlídkou Policie ČR kontrolován a při silniční kontrole bylo zjištěno, že žalobce nebyl připoután bezpečnostním pásem. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta 200 Kč, neboť se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. Žalobci byl na místě vystaven blok na pokutu (série JL/2015 číslo bloku L0083164) Z bloku na pokutu vyplývá, že žalobce na místě blokovou pokutu zaplatil, převzal díl A uvedeného pokutového bloku a svým podpisem na dílu A a B potvrdil, že s vyřízením přestupku souhlasí. Na blokovém bloku je podpis přestupce a rovněž tak uveden datum 30. 6. 2016.

Dne 24. 8. 2016 žalobce podal podnět k obnově řízení ve věci rozhodnutí vydaného formou blokové pokuty, z důvodu, že jako přestupce neudělil souhlas s přestupkem.

Dne 2. 9. 2016 bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl návrh na povolení obnovy řízení zamítnut, neboť správní orgán měl za prokázané, že žalobce dne 30. 6. 2016 v 9.20 hodin, jako řidič vozidla nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem s tím, že z úředního záznamu vyplývá, že totožnost žalobce byla na místě ověřena dle předložené řidičského průkazu číslo ... a dále lustrací osoby, K nečitelnému datu v bodě číslo 9 pokutového bloku bylo uvedeno, že tento je čitelný a je z něho patrné, že žalobce se dne 30. 6. 2016 podepsal na uvedeném pokutovém bloku s tím, že podpis policista na místě nezkoumal, pokutový blok podepisoval řidič, který byl na místě a který byl ztotožněn. Správní orgán neshledal dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník nemohl v původním řízení uplatnit. Přestupce byl bezpečně ztotožněn a není pochyb o tom, že se žalobce uvedeného přestupku dopustil. V případě, že žalobce nesouhlasil s přestupkem, mohl tak učinit již na místě při projednávání přestupku, což neučinil. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal s tím, že se o blokové pokutě dozvěděl nejdříve dne 7. 7. 2016, proto nemohl uplatnit žádná svá tvrzení ani důkazy, že projednání blokové pokuty se osobně neúčastnil. Namítal, že podpis na blokové pokutě není jeho, což lze seznat již pouhým pohledem a dále zkoumáním v knize jízd obchodní společnosti, jež je provozovatelem vozidla, s nímž se jeho řidič měl dopustit přestupku, neboť zjistil, že dne 30. 6. 2016 v čase 9.25 hodin řídil vozidlo M.Ch.

Pokračování
- 4 -
50A 49/2016

Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto a původní rozhodnutí bylo ponecháno v platnosti. Z pokutového bloku vyplývá, že žalobce byl zastaven hlídkou policie po předložení řidičského průkazu, dle kterého a lustrací k informačnímu systému byl ztotožněn a vyřešen za přestupek. Úřední záznam správní orgán nepovažoval za nové dokazování, jestliže pouze specifikuje informace zapsané již na pokutovém bloku. Dle žalovaného prvoinstanční správní orgán se dostatečně vyrovnal se ztotožněním přestupce, kdy policista postup dostatečně popsal, že přestupce byl ztotožněn podle řidičského průkazu a lustrací v informačním systému. Žalovaný neshledal žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které žalobce nemohl v původním řízení uplatnit.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Vedení řízení o žádosti o obnovu blokového řízení umožňuje § 100 odst. 2 správního řádu, dle něhož může účastník podat žádost o obnovu řízení, u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, přičemž o obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Přestupky v blokovém řízení projednává příslušný správní orgán pouze v jednom stupni, z čehož vyplývá, že ten správní orgán bude rozhodovat o žádosti obnovu blokového řízení. Tak tomu bylo i v projednávané věci, kdy stejný policejní orgán rozhodoval rovněž o žádosti žalobce o obnovu blokového řízení.

Správní orgán rozhodující o obnově řízení se neztotožnil s tvrzením žalobce o neudělení souhlasu s vyřízením přestupku v blokovém řízení a žádost o obnovu blokového řízení zamítl. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, přičemž napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení není vyloučeno ze soudního přezkumu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 1As 21/2010-65).

Z uvedeného usnesení vyplývá, že obnova řízení v případě přestupku, který byl řešen v blokovém řízení, zásadně nepřichází v úvahu, ovšem je připuštěna pouze v těch případech, kdy žadatel o obnovu řízení (domnělý přestupce) neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, neboť souhlas ve skutečnosti učinila jiná osoba, eventuálně došlo k falšování podpisu osoby uvedené na pokutovém bloku. O takovou situaci dle soudu se v posuzovaném případě zjevně nejedná, a to z následujících důvodů.

V dané věci žalobce v žádosti o obnovu řízení zpochybnil podpis na pokutovém bloku svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. V případě zfalšování podpisu osoby uvedené na pokutovém bloku je nutné vycházet z toho, že tato osoba neudělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a v důsledku toho jsou zpochybněna i skutková zjištění učiněná v tomto řízení. V žádosti o obnovu řízení udávané zfalšování podpisu nebo záměna identity obviněného z přestupku na pokutovém bloku a navrhované důkazy vztahující se k těmto tvrzením je nutné považovat za důvod pro obnovu řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť se jedná o dříve neznámé skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo po právní moci rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, které existovaly v době původního řízení a které účastník nemohl v původním řízení uplatnit.

V případě pravdivosti tvrzení o zfalšování podpisu nebo o záměně identity obviněného z přestupku na pokutovém bloku, se osoba uvedená na pokutovém bloku na místě přestupku vůbec nenacházela, že se tak skutek, o němž bylo vedeno blokové řízení, nestal nebo jej tato Pokračování
- 5 -
50A 49/2016

osoba nespáchala. Soud poznamenává, že souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení je podmínkou sine qua non. Neudělení takového souhlasu osobou označenou na pokutovém bloku má proto za následek nemožnost vycházet ze skutkových zjištění učiněných v blokovém řízení a pokládat přestupek za spolehlivě zjištěný. Tvrzení o neudělení souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení proto představuje skutkovou novotu, pro kterou lze vést řízení o žádosti o obnovu řízení. To se týká případu i možného zfalšování podpisu na pokutovém bloku obviněného, který nepopírá spáchání přestupku a pouze žádá jeho projednání v běžném správním řízení.

V daném případě se soud zabýval tím, zda žalobce při uložení pokuty v blokovém řízení projevil svobodnou a vážnou vůli při udělení souhlasu s vedením tohoto řízení, respektive, zda se na případ žalobce vztahuje usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 3. 2013 čj. 1As 21/2010-65.

Otázkou možnosti využití vyřízení přestupku v blokovém řízení se tedy zabýval rozšířený senát NSS v usnesení čj.1As 21/2010-65, dle něhož obnova řízení na žádost účastníka podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 přichází v úvahu u přestupku, který byl vyřízen v blokovém řízení postupem podle § 84a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení. V daném případě žalobce zpochybňuje svůj podpis na pokutovém bloku.

Žalobce doložil skutečnost, že se nejedná o jeho podpis na předmětné blokové pokutě svým tvrzením s tím, že toto je seznatelné již pouhým pohledem a dále předložil knihu jízd osobního firemního vozidla, ze které vyplývá, že dne 30. 6. 2016 předmětné vozidlo v době od 9.00 do 11.00 hodin řídil M.Ch., což dokládá čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem M.Ch. ze dne 30. 6. 2016.

Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že shledala absenci důkazu ve vztahu k tvrzení žalobce, že podpis na předmětném pokutovém bloku není jeho. Soud se zcela ztotožňuje se závěrem žalované, že žalobce v řízení o obnově neprokázal, že se nejedná o jeho podpis na blokovém bloku, neboť pouhým pohledem není zřejmá rozdílnost podpisu na pokutovém bloku s podpisem žalobce na plné moci, která byla soudu v rámci předmětné žaloby soudu doložena. Rovněž soud neshledal rozdílnost podpisu na pokutovém bloku s podpisy na ostatních pokutových blocích, které žalobce podepsal. Na základě knihy jízd, ve které je uvedeno, že předmětné vozidlo bylo dne 30. 6. 2016 v době od 9.00 do 11.00 hodin v dispozici M.Ch., nelze učinit závěr, že žalobce doklad o blokové pokutě nepodepsal.

Soudem bylo z pokutového bloku zjištěno, že žalobce byl jako řidič vozidla registrační značky ... podroben kontrole hlídkou Policie ČR, kdy po předložení svého řidičského průkazu ..., dle něhož a lustrací v informačním systému byl ztotožněn. Totožnost žalobce byla ověřena dle řidičského průkazu, přičemž z bloku na pokutu vyplývá, že žalobce stvrdil svým podpisem, že souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení a současně s tím žalobcem byly potvrzeny i údaje uvedené na obou částech bloku. Soud uzavřel, že v daném případě nejde o případ, kdy by byl podpis na pokutovém bloku zfalšován, neboť je s ohledem na argumentaci žalobce nesporné, že souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení a svůj souhlas potvrdil podpisem na pokutovém bloku, v němž bylo v souladu se zákonem popsáno jednání i právní kvalifikace předmětného přestupku. Soud považuje za nesporné s ohledem na úřední záznam, že byla řádně provedena lustrace žalobce. Jeho totožnost byla ověřena z řidičského průkazu, žalobce jako řidič předložil hlídce zelenou kartu od uvedeného vozidla, žalobce byl ztotožněn a zkontrolován dle fota na řidičském průkazu, rovněž i dle lustrace. Pokračování
- 6 -
50A 49/2016

Soud proto nemá pochyb o tom, že žalobce řídil předmětné vozidlo a uvedeného přestupku se dopustil. Zcela nedůvodně tak je žalobcem zpochybňován závěr učiněný v blokovém řízení, že se uvedeného přestupku dopustil. Žalobce nepředložil důkaz o tom, že by jím nebyl blok o pokutě podepsán, rozdílnost podpisu není zřejmá. Na základě čestného prohlášení nelze učinit závěr, že by žalobce uvedené vozidlo v předmětnou dobu neřídil, a to i s odkazem na úřední záznam, dle něhož byla totožnost žalobce na místě ověřena.

V souvislosti s tím soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4As 19/2007 – 114, dle něhož „k osobě policisty a tím i věrohodnosti jeho výpovědi Nejvyšší správní soud dodává, že nemá důvod pochybovat o pravdivosti jeho tvrzení, neboť na rozdíl od stěžovatele neměl policista na věci a jejím výsledku jakýkoliv zájem, vykonával jen svojí služební povinnost, při níž je vázán závazkem, aby případný zásah do práv a svobod osob, jímž by v souvislosti s jeho činností mohla vzniknout újma, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo úkonem“. Soud se zcela ztotožnil se žalovaným, že knihu jízd a rovněž tak i čestné prohlášení nelze brát jako věrohodný důkaz, jestliže na rozdíl od policisty, který vykonával svojí služební povinnost, může mít M.Ch. zájem na výsledku věci, proto soud na základě pokutového bloku a uvedeného úředního záznamu nemá pochyb o tom, že vozidlo řídil žalobce. Z úředního záznamu policisty rovněž tak i z vyřízení blokového řízení, kde jsou řádně zapsány veškeré údaje, není pochyb o tom, že se žalobce dopustil uvedeného přestupku, kdy souhlasil s jeho projednáním v blokovém řízení.

Předmětné čestné prohlášení, které učinil M.Ch., je nutno tedy hodnotit jako účelové, na základě tohoto čestného prohlášení nelze učinit závěr, že by žalobce v uvedenou dobu předmětné vozidlo neřídil. Obsah čestného prohlášení je v rozporu s pokutovým blokem i uvedeným úředním záznamem. S ohledem na důkazy zajištěné Policií ČR se jeví zcela nevěrohodné uvedené čestné prohlášení, dle něhož v době od 9.00 do 11.00 hodin řídil M.Ch. Jeví se jako nepravděpodobné, že by bylo vozidlo kontrolováno hlídkou, kdy by M.Ch. předložil veškeré osobní doklady na jméno žalobce a souhlasil s blokovým řízením, jestliže ze strany zasahujících policistů byla provedena lustrace řidiče. Rovněž knihu jízd nelze považovat za věrohodný důkaz prokazující, že žalobce uvedeného přestupku nedopustil. Výslech zasahujících policistů je nadbytečný, jestliže jsou jimi veškeré okolnosti ohledně přestupku i totožnosti žalobce zaznamenány v pokutovém bloku. M.Ch. nebyl přítomen projednání přestupku, proto je jeho výslech irelevantní.

Soud proto uzavřel, že žalobce ve smyslu § 100 správního řádu neosvědčil, že vyšly najevo neznámé skutečnosti a důkazy, které nemohl žalobce v původním řízení uplatnit.

Soud nepřisvědčil námitce žalobce, že žalobce měl být postupem podle § 36 odst. 3 správního řádu vyzván, aby se vyjádřil k podkladům rozhodnutí, jestliže v úředním záznamu jsou uváděny zcela totožné skutečnosti, které vyplývají z pokutového bloku. Žalobce se sice nemohl k uvedenému úřednímu záznamu vyjádřit, ovšem vyjádřením žalobce by se nemohly změnit údaje, které vyplývají z pokutového bloku, proto by správní orgány nemohly na základě vyjádření žalobce učinit jiný závěr, že k naplnění skutkové podstaty přestupku ze strany žalobce nedošlo. I v případě, že by došlo k procesnímu pochybení žalovaného spočívajícího v tom, že žalobce nebyl informován o doplnění spisu o uvedený úřední záznam a nebyla mu poskytnuta možnost se k doplnění spisového materiálu vyjádřit, tato okolnost nemohla mít vliv na rozhodnutí odvolacího správního orgánu.

Pokračování
- 7 -
50A 49/2016

Zcela nedůvodná je rovněž výhrada žalobce, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť je založeno z větší části toliko na domněnkách odvolacího správního orgánu, jestliže z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z pokutového bloku a z úředního záznamu, přičemž náležitě bylo i zdůvodněno, z jakého důvodu správní orgán nepřihlížel k listinným důkazům předloženým ze strany žalobce. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil při rozhodování a z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci žalobce, proto soud pokládá napadené rozhodnutí za přezkoumatelné.

K námitce žalobce ohledně nečitelného data v bodě 9 pokutového bloku soud uvádí, že datum je zcela čitelný a není pochyb o tom, že je na bloku o pokutě uveden datum podpisu dne 30. 6. 2016.

Soud proto neshledal důvody pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a z výše uvedených důvodů žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce neměl ve věci úspěch a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. dubna 2017

Pokračování
- 8 -
50A 49/2016

JUDr. Věra Balejová v. r.

Předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru