Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 47/2017 - 77Rozsudek KSCB ze dne 26.07.2017

Prejudikatura

2 Ao 1/2008 - 51

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 260/2017

přidejte vlastní popisek

50A 47/2017 - 77

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci navrhovatele HzH BŘEZÍ, občanské sdružení, sídlem Březí 32, okres Písek, zast. Mgr. Jaroslavem Kazbundou, advokátem v Brně, Bohunická 67, proti odpůrci obci Kluky, sídlem v Klukách 5, zast. Mgr. Vojtěchem Metelkou, advokátem, sídlem v Plzni, Martinská 608/8, o návrhu o zrušení územního plánu Kluky schválené usnesením zastupitelstva ze dne 13. 8. 2015 č. 53/2015, takto:

Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Kluky, schválený usnesením zastupitelstva obce ze dne 13. 8. 2015 č. 53/2015 se zamítá.

Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 14. 965 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce odpůrce.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným dne 1. 6. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Kluky schválený usnesením zastupitelstva obce Kluky dne 13. 8. 2015 č. 53/2015.

V návrhu se vyslovuje domněnka navrhovatele o tom, že odpůrce nedodržel procesní náležitosti ve smyslu konkrétního rozsudku Nejvyššího správního soudu, které spočívají v nedostatku rozhodovacích důvodů, což způsobuje nepřezkoumatelnost územního plánu. Odpůrce se nevypořádal s jednotlivými námitkami vznesenými dotčenými osobami. Vypořádání námitek řešil cestou odkazu na stanoviska a doporučení dotčených orgánů. Tím neumožnil dotčeným osobám možnost obrany.

Pokračování
- 2 -
50A 47/2017

Navrhovatel uplatnil námitky proti nekoncepčnosti vyčlenění plochy Z2.14 pro sport a rekreaci se zaměřením pro motokros. Tato plocha se nachází v sousedství s plochami určenými pro výstavbu rodinných domů, takto využitelná pro bydlení nebude ani za dobu platnosti územního plánu, nově vymezené plochy pro výstavbu rodinných domů využity nebyly. Plocha pro motokros nemá potřebnou dopravní obslužnost a napojení na inženýrské sítě je problematické. Rozhodnutí o námitkách nelze nahlížet jako rozhodnutí zákonné.

Dále nebyla dodržena zásada proporcionality zásahu do práv jednotlivců, zejména práva vlastnického a práva na podnikání. Hlavní rozpor se zásadou proporcionality je spatřován v umístění plochy Z2.14 pro technické sporty. Umístění plochy je problematické a byly upřednostněny zájmy úzké zájmové skupiny před skupinou občanů, jejichž pohoda bydlení bude narušena emisemi z motokrosové tratě. Poukazuje se na zátěž hlukem a prachem nad únosný limit. Nebyla dodržena proporcionalita změny č. 1 územního plánu ve vztahu k životnímu prostředí v lokalitě. Současné využití slouží úzké skupině osob bez vztahu k bydlišti v obci. Došlo k poškození cenné přírodní lokality. Došlo k narušení veřejného zájmu na zachování kulturní zemědělsky obdělávané krajiny, čemuž byl nadřazen zájem jednotlivce při jeho podnikatelské činnosti.

Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Uvedl, že žádný z důvodů tvrzených v návrhu, který by byl důvodem pro zrušení územního plánu nebo jeho části není dodržen. Navrhovatel především neprokázal svou aktivní legitimaci k podání návrhu. Po navrhovateli se předně požaduje tvrdit dotčenost na subjektivních právech. Nepostačuje poukaz na nezákonnou proceduru, aniž je současně tvrzeno, jak její nedodržení zasahuje do právní sféry navrhovatele. Tato sféra navrhovatele dotčena být nemohla, protože po společném projednání se navrhovatel procesu tvorby územního plánu nikterak neúčastnil. Proto se dovozuje, že navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení územního plánu není. Tím spíše není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení celého územního plánu, jestliže základním principem správního souzení je poskytnout ochranu veřejným subjektivním právům fyzickým i právnickým osobám. Proto žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zrušení napadeného opatření obecné povahy jako celku. Je tu střed individuálního soukromého zájmu navrhovatele s veřejným zájmem na všestranný rozvoj území obce. Zrušením územního plánu by došlo k narušení legitimních očekávání značného počtu obyvatel obce.

Navrhovatel v procesu přijímání územního plánu žádné námitky neuplatnil. Dne 13. 11. 2013 podal připomínky a ty byly odpůrcem projednány. V návaznosti na veřejné projednání a opakované veřejné projednání návrhu navrhovatel žádné připomínky ani jím tvrzené námitky neuplatnil. Kromě prve uvedených připomínek se procesu přijímání napadeného územního plánu vůbec neúčastnil. Proto není důvod zabývat se návrhovým bodem o neproporcionalitě zásahu do zájmu na ochranu přírody a krajiny.

K funkční ploše Z2.14, na níž je umístěna motokrosová trať, se uvádí, že taková trať se v této funkční ploše nachází již roky. Taková úprava byla povolena formou rozhodnutí o dodatečném povolení ze dne 11. 7. 2016 a dále je tu rozhodnutí o povolení zkušebního provozu. Při pořizování územně plánovací dokumentace byly řešeny veškeré aspekty v území. Projevila se snaha o harmonizaci tohoto území, což je patrné i v textové části územního plánu. Bylo vycházeno z neformální ankety z roku 2011, jehož výsledkem byl souhlas s provozováním motokrosové trati. Tímto názorem se řídili zastupitelé při tvorbě územního plánu. K dané funkční ploše byla opatřena stanoviska dotčených orgánů na úseku ochrany přírody a krajiny. Bylo shledáno, že daný záměr nemůže mít negativní vliv na příznivý stav Pokračování
- 3 -
50A 47/2017

předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Vymezením plochy pro provozování motokrosové trati nejsou ohroženy zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Zájem občanů obce reprezentují jejich zvolení zastupitelé při rozhodování o vydání územního plánu.

Krajský soud se návrhem zabýval podle § 101a a násl. s.ř.s. a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Především je zapotřebí uvést, že řízení o přezkoumání opatření povahy je ovládáno dispoziční zásadou, kdy vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření, a to se přezkoumává postupem podle § 101b odst. 2 s.ř.s. se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu. Návrh nelze pak v dalším řízení rozšiřovat o další návrhové body. Proto se soud napadeným územním plánem zabývá výlučně se zřetelem k výhradám, které byly v návrhu uplatněny.

Soud se nejprve zabýval aktivní procesní legitimací navrhovatele, který je spolkem, jehož činnost směřuje k ochraně přírody a krajiny a ochraně životního prostředí. Z ustanovení § 101a odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že k podání návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. Pro aktivní věcnou legitimaci se proto předpokládá možné dotčení na právech hmotných. Podle zaměření spolku a podle jeho stanov přichází v úvahu možné dotčení členů spolku na právu na příznivé životní prostředí. To samo o sobě představuje možný podklad pro aktivní procesní legitimaci navrhovatele k podání návrhu. Současně je zapotřebí podotknout, že územní plán k návrhu navrhovatele lze přezkoumat výlučně se zřetelem k tomu, zda návrhem tvrzené zkrácení na právech se mohlo promítnout do dotčení členů spolku na právu na příznivé životní prostředí. Do takového práva mělo být územním plánem zasaženo umístěním plochy Z2.14 s funkčním využitím OS-plochy, občanského vybavení pro sport. Právě argumentace navrhovatele vztahující se k této funkční ploše z hlediska dodržení požadavků na ochranu přírody a krajiny a příznivé životní prostředí představuje v projednávané věci aktivní procesní legitimaci k uplatnění návrhu. Nutno podotknout, že tato aktivní legitimace se vztahuje výlučně k námitkám, které mohou souviset s právem na příznivé životní prostředí. K námitkám jiné povahy navrhovatel aktivně legitimován není. To má pak dopad do možnosti zrušit územní plán jako celek, jak požaduje se v návrhovém petitu.

V bodu II. návrhu se tvrdí, že napadený územní plán není dostatečně odůvodněn, což má za následek jeho nepřezkoumatelnost. Neuvádí se, jak takto tvrzeným nedostatkem bylo zasaženo do žalobcova práva na příznivé životní prostředí. K takto obecně uplatněné námitce soud uvádí, že územní plán ve své textové části obsahuje výrok a odůvodnění. Obsah odůvodnění pak odpovídá příloze č. 7 část II. vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v novelizovaném znění. K právu na příznivé životní prostředí se pak vztahuje bod 1.1.e), pod kterým byl vyhodnocen soulad územního plánu s požadavky zvláštních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů s výsledkem řešení sporů. Obsahuje-li odůvodnění územního plánu tuto pasáž, která odpovídá požadavkům kladeným na obsah odůvodnění územního plánu podle prve uvedené vyhlášky, pak tu není rozpor s ustanovením § 68 odst. 3 a 174 odst. 1 správ. řádu. Navrhovatel nekonkretizuje, v čem spatřuje nedostatek odůvodnění rozhodovacích důvodů a na soudu není, aby takové nedostatky za žalobce vyhledával, proto soud neshledal, že textová část územního plánu je nepřezkoumatelná.

Pokračování
- 4 -
50A 47/2017

Navrhovatel dále namítá, že nebyly vypořádány jednotlivé námitky vznesené dotčenými osobami. K tomu je především zapotřebí uvést, že navrhovatel žádné námitky nepodal a je-li povolán k tomu, aby návrh uplatnil pro tvrzené dotčení jeho subjektivních práv, pak není na něm, aby požadoval svým návrhem přezkoumat vypořádání námitek jiných osob.

Navrhovatel v procesu projednání územního plánu žádné námitky směřující vůči funkčnímu vymezení plochy Z2.14 neuplatnil. Dne 13. 11. 2013 podal připomínky. Učinil tak po společném projednání a vystavení návrhu územního plánu, jehož termín byl nařízen na 23. 10. 2013. Jedná se tudíž o připomínky ve smyslu § 50 odst. 3 stav. zák., k jejichž podání je povolán každý. Žádné další podání žalobce v průběhu přijímání územního plánu neučinil.

Mezi námitkami a připomínkami je rozdíl, který je patrný například z ustanovení § 52 stav. zák. K námitkám proti návrhu územního plánu jsou povolány výlučně osoby specifikované v § 52 odst. 2 zákona, připomínky pak může podat každý. Při projednávání námitek a připomínek se přihlíží pouze k těm, které byly podány včas. V této věci byly podány včas připomínky po společném projednání návrhu územního plánu. Výsledky projednání návrhu jsou pak vyhodnoceny postupem podle § 51 odst. 1 stav. zák. Po veřejném projednání návrhu územního plánu, ani po opakovaném veřejném projednání, navrhovatel žádné připomínky neuplatnil.

Jak je patrno z § 53 odst. 1 stav. zák. tu rozdíl mezi projednáním námitek a připomínek, kdy o námitkách se rozhoduje, kdežto připomínky jsou vyhodnocovány. Návrh vyhodnocení připomínek je předkládán příslušným dotčeným orgánům. Obsahuje-li vyhodnocení připomínky odkaz na stanovisko odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví o tom, že navrženým územním plánem nedojde k negativnímu ovlivnění předmětu ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb., pak takový odkaz je zcela namístě, tím spíše za situace, kdy stanovisko tohoto odborného dotčeného orgánu zůstalo v průběhu celého procesu přijetí územního plánu nezměněno. Vyhodnocení připomínky však není odůvodněno výlučně odkazem na stanovisko dotčeného orgánu.

Plochy Z2.4, Z2.2, Z2.3 a Z2.5 byly vymezeny jako plochy zastavitelné s využitím pro výstavbu rodinných domů. Z návrhu ani obsahu spisové dokumentace není zřejmé, jak má být navrhovatel dotčen na svém právu na životním prostředí vymezením prve uvedených funkčních ploch pro výstavbu rodinných domů využitím funkční plochy Z2.14 pro provoz motokrosové dráhy. Nicméně připomínka uplatněná v tomto ohledu byla vypořádána odkazem na akustickou studii, která obsahuje též měření hluku a vibrací. Záměr zřídit motokrosovou trať byl posouzen k tomu povolanou autorizovanou osobou. Ze závěrů akustické studie plyne, že rozsah negativních vlivů z provozu záměru vzhledem k charakteru činnosti a lokalizaci se prakticky omezí pouze na bezprostřední okolí motokrosového areálu. Odkaz na danou studii má proto ve spisové dokumentaci oporu a z akustické studie je zřejmé, že využití funkční plochy Z2.14 pro zřízení motokrosové tratě nikterak neomezuje využití v návrhu uvedených ploch pro výstavbu rodinných domů.

Odpůrce se zabýval připomínkou navrhovatele na nedostatečnou dopravní obslužnost funkční plochy pro motokrosovou dráhu a uvedl, že ta je přístupná po pozemku č. 2688/2, ostatní komunikace. Toto vyhodnocení připomínky má oporu v grafické části územního plánu. O napojení na inženýrské sítě byl učiněn odkaz na dodatečné povolení stavby. Původní rozhodnutí o dodatečné povolení stavby bylo sice následně zrušeno, avšak v době projednání návrhu je tu rozhodnutí o dodatečném povolení terénních úprav – motokrosové dráhy Kluky Pokračování
- 5 -
50A 47/2017

na parcele č. 2049/21 v kat. úz. Kluky u Písku. Toto rozhodnutí je od 27. 10. 2016 v právní moci. Vydané rozhodnutí o dodatečném povolení terénních úprav pro motokrosovou dráhu v dané funkční ploše dokládá, že terénní úpravy pro účel motokrosové dráhy lze realizovat, daný prostor je dopravně dostupný a lze zajistit připojení na inženýrské sítě.

Na vyhodnocení připomínky nelze vztáhnout navrhovatelem odkazovaný judikát, jestliže vyhodnocení připomínky obsahuje zcela konkrétní odkazy na podklady, ze kterých se dovozuje, že danou funkční plochu lze využít pro občanské vybavení, sport, jako plochu motokrosové dráhy. Úsudek o tom, že limity hluku nejsou překračovány, se opírá o další dokument, uvádí se konkrétně, po jakém pozemku je daná funkční plocha přístupná, plocha je napojena na inženýrské sítě a je doloženo, že dotčené orgány chránící jednotlivé veřejné zájmy vydaly souhlasná stanoviska. Nutno podotknout, že připomínky navrhovatele byly podány po společném jednání ve smyslu § 50 odst. 2 stav. zák. Po veřejném projednání návrhu ani po opakovaném veřejném projednání navrhovatel žádné připomínky ani námitky nepodal. Je-li tu reakce na připomínku uplatněnou ve fázi společného jednání, vyhodnocení této připomínky bylo pojato do odůvodnění územního plánu a je přezkoumatelné na podkladě spisové dokumentace, pak vyhodnocení připomínky nelze nahlížet jako nezákonné. Jak již bylo uvedeno, nejde tu o námitku, jak je tvrzeno v návrhu.

V návrhovém bodu III se žalobce dovolává především nedodržení zásady proporcionality, přičemž odkazuje na zásahy do práv jednotlivců, především do práva vlastnického a práva na podnikání. K takto formulované výhradě je však zapotřebí především připomenout, že navrhovatel jako spolek zřízený za účelem zajišťovat ochranu přírody a krajiny je věcně povolán, aby hájil práva svých členů na ochranu životního prostředí. Nepřísluší mu dovolávat se vlastnických práv či práva na podnikání nekonkretizovaného okruhu jednotlivců. Jak již bylo uvedeno, ze spisové dokumentace ani návrhových tvrzení neplyne, že daná plocha je v takové blízkosti k nemovitostem členů navrhovatele, že vymezením této plochy by bylo zasaženo do jejich vlastnického práva či práva na podnikání. Žádný z vlastníků pozemků, které byly začleněny do ploch Z2.4, Z2.2, Z2.3 a Z2.5 neměl výhrady k tomu, že jejich pozemky byly do funkčních ploch pro bydlení zařazeny. Vážení jednotlivých zájmů v území je na zastupitelstvu obce, které má hledat rovnováhu mezi jednotlivými zájmy. To platí i o hledání rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a dalšími společenskými zájmy. Ochrana jednotlivých složek životního prostředí je pak na dotčených orgánech a jak je ze spisové dokumentace patrné, těmto orgánům byl dán ve všech fázích projednání návrhu územního plánu prostor pro to, aby své stanovisko vyjádřily. Dělo se tak jak ve fázi zadání územního plánu, tak i při společném projednání a následně v souvislosti s veřejným projednáním a opakovaným veřejným projednáním návrhu v návaznosti na přijaté změny. Soud není oprávněn posuzovat vhodnost využití té které lokality, nic mu však nebrání, aby posoudil, jde-li o odůvodnitelný postup. Je tomu tak proto, že konkrétní podoba územního plánu je politickým rozhodnutím. Oprávnění obce sice bezbřehé není, protože jsou tu omezení plynoucí z ústavního pořádku, avšak porušení žádného takového omezení tu není, jestliže žádný z orgánů chránících zájmy jednotlivých složek životního prostředí případně veřejného zdraví nezaujal k záměru vymezit danou funkční plochu pro sport, motokrosovou dráhu, negativní stanovisko. Například krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví k návrhu zadání územního plánu zaujal dne 26. 10. 2012 stanovisko podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, kdy nepožadoval zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a současně podotkl, že zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů. Dále bylo vydáno kladné stanovisko podle § 45i), 77a) odst. 4 písm. l) a m), § 12 odst. 3 a § 77a) odst. 6 zákona o ochraně přírody Pokračování
- 6 -
50A 47/2017

a krajiny. Shodně vyznívá stanovisko tohoto orgánu ze dne 11. 11. 2013 pro účely společného jednání, jsou tu další stanoviska dotčených orgánů vztahujících se k dalším složkám životního prostředí, například stanovisko z 18. 11. 2013 k ochraně ovzduší. Souhlas s předpokládaným záborem zemědělského půdního fondu byl rovněž příslušným orgánem udělen. Dotčené orgány se vyjadřovaly k uplatněným námitkám jak po veřejné projednání, tak po opakovaném veřejném projednání, je tu například závazné stanovisko krajské hygienické stanice vydané v oblasti ochrany veřejného zdraví, jímž se s předloženým návrhem územního plánu souhlasí, což znamená, že souhlas je vyjadřován též s vymezením funkční plochy pro provozování motokrosu. Toto závazné stanovisko je datováno 17. 6. 2015.

K upravenému územnímu plánu se se shodným výsledkem po předchozím řízení vyjádřil odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu v Českých Budějovicích, je tu souhlas se záborem zemědělského půdního fondu, který se vztahuje též k funkční ploše Z 2.14, žádné výhrady neměl ani odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic krajského úřadu ve svém stanovisku k částem návrhu územního plánu, které byly od společného jednání změněny. To je zjevné z písemnosti ze dne 10. 6. 2015.

Ještě v době před schválením zadání územního plánu se v obci uskutečnila anketa právě k využití dané funkční plochy pro motokros. Většina občanů, kteří v této anketě hlasovali, se vyjádřila k provozu motokrosové trati kladně. Ve spise není kromě připomínky navrhovatele vyjádření žádného z občanů obce, kteří by namítali, že provozem motokrosové trati bude narušena pohoda jejich bydlení emisemi z provozu motokrosové trati. Za dané situace, kdy tu vedle připomínek navrhovatele uplatněných v souvislosti se společným projednáním žádné výhrady k provozu motokrosové trati občany obce uplatněny nebyly a dotčené orgány chránící zájmy na ochraně jednotlivých složek životního prostředí veřejného zdraví nezaujaly žádné výhrady k dané funkční ploše, pak nelze přisvědčit návrhovému tvrzení o tom, že byly upřednostněny zájmy úzké skupiny osob sdružených v zájmové skupině. Nezbývá než podotknout, že navrhovatel je povolán výlučně k ochraně svých zájmů na ochraně životního prostředí, není na něm, aby svým návrhem zastupoval zájmy dalších osob. Soud uvědomil občany obce o tom, že soud návrh navrhovatele projednává a umožnil občanům projednání této věci se účastnit v postavení osob na řízení zúčastněných, nicméně žádný z občanů obce takový zájem neprojevil. I tato okolnost svědčí o tom, že obyvatelé obce nesdílejí názor o tom, že byly upřednostněny zájmy úzké zájmové skupiny a byla narušena pohoda bydlení občanů v obci.

V souvislosti s vymezením jednotlivých funkčních ploch uvedl příslušný orgán ochrany životního prostředí, že zájmy na ochraně jednotlivých služek životního prostředí lze hájit právními předpisy předepsanými postupy v jednotlivých správních řízeních. Právě to se také stalo při rozhodování o dodatečném povolení terénních úprav pro provoz motokrosové dráhy, kdy v zájmu posouzení možných imisí byl pořízen vliv záměru na životní prostředí, jehož přílohou je též měření hluku a vibrací se závěrem, že nebyly shledány žádné skutečnosti, které by realizaci záměru bránily, ten je únosný a akceptovatelný. Bylo-li v řízení uskutečněném po přijetí územního plánu shledáno, že tu emise z motokrosové trati uvedené v návrhu nepůsobí, pak vymezení dané funkční plochy pro motokros v územním plánu nebylo určeno v rozporu s právními předpisy. Zastupitelstvu obce tudíž nic nebránilo vymezení plochy pro motokros schválit. Jak již bylo uvedeno, jediný, kdo proti takovému funkčnímu vymezení dané plochy brojil, byl navrhovatel po společném projednání návrhu územního plánu a lze proto předpokládat, že ostatní obyvatelé obce byli s takovým řešením srozuměni. Pokračování
- 7 -
50A 47/2017

K argumentaci, že motokrosová trať byla zřízena v rozporu s dříve platným územním plánem, je zapotřebí uvést, že terénní úpravy pro provoz motokrosové trati byly skutečně provedeny bez stavebního povolení a původní rozhodnutí o dodatečném povolení stavby bylo zrušeno právě pro rozpor s územním plánem z roku 2002, přičemž tento rozpor byl shledán mezi textovou a grafickou částí dříve platného územního plánu. Z toho plyne, že územní plán z roku 2002 s funkční plochou pro motokros uvažoval, avšak tato plocha byla územním plánem pro prve uvedený rozpor vadně vymezena. Tento rozpor byl napadeným územním plánem odstraněn, přičemž textová i grafická část platného územního plánu jsou v souladu. Nelze proto přisvědčit tvrzení, že napadeným územním plánem byl legalizován protiprávní stav, protože došlo k pouhému vymezení funkční plochy pro motokrosovou trať, terénní úpravy pro ten účel ještě legalizovány nebyly a bylo zapotřebí o nich rozhodnout postupem podle stavebního zákona. V tomto řízení o dodatečném povolení terénních úprav bylo hodnoceno, jsou-li dodrženy zákonné předpoklady pro vydání takového povolení.

Měření hluku a vibrací bylo pořízeno pro účely rozhodování o žádosti o dodatečné povolení terénních úprav plochy pro motokros. Z tohoto důkazu bylo vycházeno při vydání rozhodnutí o dodatečném povolení ze dne 11. 7. 2016, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 10. 2016. Výsledky tohoto měření bylo proto možno zpochybňovat v uvedeném řízení podle stavebního zákona. Poznamenává se, že pro případ, kdy měření by skončilo s negativním výsledkem, pak to znamená, že motokros by nebylo možno v dané ploše provozovat vzdor tomu, jak byla funkční plocha územním plánem vymezena. Pro posouzení výhrady navrhovatele k vymezení dané funkční plochy je však rozhodné, že měření hluku bylo provedeno k tomu povolanou autorizovanou osobou a skončilo tak, že využití dané plochy pro motokros nic nebrání.

K úpravě územního plánu označenou nepřesně v návrhu jako změnou č. 1 je zapotřebí uvést, že tato úprava se děla právě v zájmu souladu textové a grafické části územního plánu. Jak již soud uvedl, i k této úpravě se odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu vyjádřil a žádné výhrady nezaujal. Jsou-li tu po celou dobu řízení o návrhu územního plánu stanoviska dotčených orgánů působících na úseku životního prostředí o tom, že vymezením dané funkční plochy pro motokros nebude zasaženo do jednotlivých složek životního prostředí, pak nebylo vymezením dané plochy do požadavků na ochranu životního prostředí zasaženo a nelze namítat, že nebylo postupováno proporcionálně při hodnocení zájmů na ochraně životního prostředí v dané lokalitě a určením plochy pro motokros. Soud poznamenává, že vymezením plochy pro motokros nedochází k tomu, že by bylo nezbytné třešňový sad odstranit. Z fotodokumentace založené v písemnostech souvisejících s dodatečným povolováním terénních úprav plyne, že třešňový sad je částečně zachován a dodatečné povolení ve svém bodě 3 podmínek obsahuje se zřetelem k tomu, co uvedl odbor životního prostředí Města Písek dne 29. 3. 2016, povinnost pokračovat v trendu obnovy ovocného sadu v části mimo trať, kde stromy neohrožují bezpečnost jezdců. Provozní řád motokrosové trati pak musí akceptovat stávající ovocný sad. Podaným stanoviskem Městský úřad v Písku, odbor životního prostředí, pak prosazoval zájmy na ochraně přírody a krajiny, tak jak předpokládal příslušný dotčený orgán, který se vyjadřoval k návrhu územního plánu. Ochrana přírody a krajiny byla tudíž zajištěna v konkrétním řízení, ve kterém bylo projednáváno využití funkční plochy podle vymezení v územním plánu.

V prve vyjmenovaných stanoviscích orgánů chránících veřejné zájmy na ochraně jednotlivých složek životního prostředí nejsou žádné výhrady o tom, že daná funkční plocha při svém vymezení znamená zásah do kulturní přírodní krajiny a biodiverzity.

Pokračování
- 8 -
50A 47/2017

Ze stanovisek dotčených orgánů neplyne, že využitím funkční plochy pro motokros dojde k devastaci prostředí a poškození bezprostředního okolí. Jsou-li tu stanoviska příslušných dotčených orgánů, podle kterých daný způsob využití není v rozporu s ochranou jednotlivých složek životního prostředí ani další výhrady dotčených osob či dotčených orgánů, pak nelze schválení dané funkční plochy zastupiteli pro motokros nahlížet jako neproporcionální při hodnocení rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a dalšími společenskými zájmy. Návrhové tvrzení o tom, že byly podpořeny činnosti silně poškozující životní prostředí, jsou v rozporu s tím, co uvedly jednotlivé dotčené orgány působící při ochraně zájmů na složkách životního prostředí. Jestliže při schvalování územního plánu byly dodrženy předpisy v oboru ochrany životního prostředí a stavebního práva, pak přijaté řešení nelze nahlížet jako nevyvážené při hodnocení individuálních i skupinových zájmů občanů obce.

Veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny se v procesu přijímání územně plánovací dokumentace prosazuje prostřednictvím odborných stanovisek dotčených orgánů působících v oboru jednotlivých složek životního prostředí. Právě tyto orgány se v průběhu řízení opakovaně vyjadřovaly k tomu, zda návrh je souladný s požadavky právních předpisů na ochranu životního prostředí a tato vyjádření již od schválení zadání územního plánu jsou zcela souladná, vyznívají v tom smyslu, že zásah do zájmů na ochraně přírody a krajiny zjišťován není, což znamená, že takovým zásahem není ani vymezení funkční plochy pro využití pro motokros. Veřejný zájem na příznivé prostředí proto dotčen nebyl, a proto nemohlo dojít k nadřazení zájmu jednotlivce při podnikatelské činnosti. Jestliže dotčené orgány působící v oboru ochrany životního prostředí neshledaly, že návrhem územního plánu je zasahováno do ochrany zájmů na příznivé životní prostředí, pak tu není nepřiměřenost mezi ochranou prve uvedeného veřejného zájmu a zájmem jednotlivce. Z toho důvodu odkaz na konkrétní rozsudek Nejvyššího správního soudu přiléhavý není.

K argumentaci pod návrhovým bodem IV je zapotřebí především uvést, že samotný územní plán nepostačuje pro to, aby bylo možno motokrosovou trať provozovat. K tomu je zapotřebí povolení podle stavebního práva. Právě takové rozhodnutí bylo stavebním úřadem vydáno dne 11. 7. 2016 a od 27. 10. 2016 je dodatečné povolení terénních úprav, motokrosové trati na konkrétní pozemkové parcele povoleno. Stavebníkem je odpůrce. Okolnosti, za jakých došlo k pronájmu dodatečně povolené motokrosové trati, nemohou být předmětem přezkoumání napadeného územního plánu, stejně jako není významné, zda a jak byla obec za provedení terénních úprav sankcionována. O tom ostatně nejsou žádné podklady v dokumentaci pro pořízení územního plánu. Je-li v návrhu tvrzeno, že jde o legalizaci terénních úprav cestou „ohnutého územního plánu“, pak soud připomíná, že daný prostor byl pro účely provozování motokrosové tratě vymezen již předchozím územním plánem z roku 2002, který však nebyl souladný v textové a grafické části. Se stejným způsobem využití dané funkční plochy uvažuje i napadený územní plán, jímž byly právě vady předchozího plánu odstraněny. Z hlediska možných námitek, které je oprávněno uskupení vytvořené za účelem ochrany zájmů na životním prostředí uplatňovat, pak rozhodující význam mají stanoviska dotčených orgánů, které žádný rozpor územního plánu s jednotlivými složkami životního prostředí neshledaly. Proto z důvodů uvedených v tomto návrhovém bodu není napadený územní plán vadný. Které obecné zásady územně plánovacího rozvoje neměly být respektovány, není v návrhu specifikováno, a proto se soud takto obecně vymezenou výhradou zabývat nemůže. Poznamenává se, že krajský úřad jako nadřízený orgán podával svá stanoviska podle předpisů stavebního práva.

Pokračování
- 9 -
50A 47/2017

Soud proto uzavřel, že návrh pro důvody v něm uvedené nemá opodstatnění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d) odst. 2 věta druhá s.ř.s. návrh zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že odpůrce měl v řízení úspěch. Odpůrce je malou obcí a na obecním úřadu nezaměstnává žádné odborníky na stavební právo. Jestliže si odpůrce pro účely zastoupení v řízení před soudem najal advokáta, pak náklady na něj vynaložené jsou vynaloženy důvodně. Odpůrci proto proti navrhovateli vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v částce 14.965 Kč, která sestává z odměny za tři úkony právní služby po 3.100 Kč, třech režijních paušálů po 300 Kč, jízdné ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět v částce 1.099 Kč (vzdálenost mezi sídlem advokáta a procesním soudem tam a zpět činí 282 km, průměrná spotřeba vozidla podle doloženého technického průkazu 5,4 l/100 km, přičemž náhrada výdajů na pohonné hmoty činí 435 Kč a sazbě základní náhrady 3,90 Kč na 1 km) a náhrady za ztrátu času v částce 900 Kč ( 9 půlhodin po 100 Kč). Protože právní zástupce odpůrce je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka o dalších 2.331 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 30 dnů, přičemž navrhovatel je povinen částku odpovídající nákladům řízení uhradit na účet právního zástupce odpůrce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. července 2017

Pokračování
- 10 -
50A 47/2017

předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru