Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 32/2017 - 82Rozsudek KSCB ze dne 15.05.2017

Prejudikatura

1 Ao 1/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 118/2017

přidejte vlastní popisek

50A 32/2017 - 82

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci navrhovatelů a) Borová Lada Project, s.r.o., sídlem Praha 5 – Velká Chuchle, U Bažantnice 486/37 a b) Mgr. M. K., oba zast. JUDr. Davidem Maškem, Ph.D., advokátem v Praze 1, Panská 890/7, proti odpůrci obci Borová Lada, sídlem Borová Lada 38, zast. JUDr. Tomášem Samkem, advokátem v Příbrami, Pražská 140, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2016, kterým se vydává územní plán obce Borová Lada schválený usnesením zastupitelstva obce č. 10 ze dne 31. 5. 2016, v části vymezující funkční plochy TI-1, plocha technické infrastruktury (ČOV) a TI-4, plocha technické infrastruktury, za účasti I. Mgr. K. K., , II. A. K., III. Ing. I. H., IV. BDZ s.r.o., sídlem Praha 5, U Sanopzu 1910/1, V. Prof. Ing. L. K., Ph.D., M.Sc.MBA, VI. Ing. Z. K., Ph.D., a VII. R. K., bytem B. L. 110, t akto:

Návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2016, kterým se vydává územní plán obce Borová Lada schválený usnesením zastupitelstva obce č. 10 ze dne 31. 5. 2016 v části vymezující funkční plochy TI-1, Plocha technické infrastruktury (ČOV) a TI-4, Plocha technické infrastruktury, se zamítá.

Navrhovatelé jsou povinni zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení 8.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce odpůrce.

Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Pokračování
- 2 -
50A 32/2017

Návrhem podaným dne 21. 3. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy č. 1/2016, kterým se vydává územní plán obce Borová Lada schválený usnesením zastupitelstva č. 10 ze dne 31. 5. 2016 v části vymezující funkční plochy TI-1, Plocha technické infrastruktury (ČOV) a TI-4, Plocha technické infrastruktury. V návrhu se poukazuje na to, že v územním plánu byla čistírna odpadních vod umístěna na pozemky parc. č. 108/5, 132/1 a 293/4 v kat. úz. Borová Lada. Tyto pozemky bezprostředně sousedí s obytnou zástavbou obce a nemovitostmi určenými k bydlení ve vlastnictví obou navrhovatelů. Navrhovatel a) uplatnil první připomínky k pořizování nového územního plánu již dne 3. 3. 2014, další námitky k návrhu územního plánu dne 10. 2. 2015. Aktuální technický stav ČOV byl předmětem odborného posudku z 19. 8. 2015, který byl projednán zastupitelstvem obce. Tento dokument rozporuje soulad navrhovaného využití ploch TI-1 a TI-4 z hlediska § 19 odst. 1 písm. i) stavebního zákona. Při opakovaném veřejném projednání nebyly námitky navrhovatele a odborný posudek aktuálního technického stavu ČOV zohledněny. Nezákonným způsobem vyčleněné bloky TI-1 a TI-4 znamenají zásah do hmotných subjektivních práv navrhovatelů, protože tyto plochy se nacházejí ve vzdálenosti 45 m od nejbližší obytné zástavby, v nedaleké vzdálenosti od nemovitostí vlastněných navrhovateli a na místě, kde prokazatelně se vyskytují chráněné druhy živočichů.

Oba navrhovatelé jsou vlastníky nemovitostí v kat. úz. Borová Lada, územní plán zasáhl do hmotných subjektivních práv navrhovatelů, když v blízkosti jimi vlastněných nemovitostí byly vymezeny funkční plochy technické infrastruktury k výstavbě čistírny odpadních vod. Proto jsou oba navrhovatelé aktivně legitimováni k podání návrhu.

Odůvodnění územního plánu je vytýkána jeho nepřezkoumatelnost, jestliže se uvádí, že stávající ČOV je nevhodně umístěna. Z nového umístění funkčních ploch TI-1 a TI-4 je patrné, že nově zvolené místo není v ničem vhodnější. Neobstojí námitka, že stavba čistírny odpadních vod byla povolena stavebním povolením z roku 2013, protože stavba pro chybějící výjimku nebyla dosud zahájena a dovozuje se, že stavební povolení nepožívá presumpci správnosti správního aktu. Poukazuje se na ustanovení § 19 odst. 1 stavebního zákona, z jehož znění je dovozováno, že existoval veřejný zájem na přehodnocení využití lokality funkčních ploch TI-1 a TI-4. V návrhu se citují navrhovatelem a) uplatněné námitky a uvádí se, že v odůvodnění územního plánu není volba míst a pro umístění plochy technické infrastruktury k výstavbě čistírny odpadních vod nikterak odůvodněna. Na území obce existuje řada vhodnějších lokalit, na kterých by mohlo být dané zařízení umístěno. Námitka navrhovatele a) byla stroze odůvodněna a odkaz na to, že stavba byla na daných pozemcích umístěna a povolena, nemůže nahradit úvahy o souladu s veřejným zájmem. Zastupitelstvo nemá ničím neomezenou možnost libovůle využití pozemků k různým funkčním plochám, kdy zvolené řešení musí být řádně a přesvědčivě odůvodněno. Tvrzení odpůrce o vytipování plochy pro novou ČOV na základě posouzení širších vztahů, je pouze blanketní bez konkrétního odůvodnění. Odpůrce důvodnost námitek navrhovatele a) uznává, avšak nikterak nezdůvodňuje, že zvolená plocha zajišťuje minimalizaci negativních dokladů na vlastnická práva vlastníků sousedních nemovitostí. Navrhovatel a) uplatnil požadavek přezkoumatelného vypořádání vznesené námitky a způsob odůvodnění rozhodnutí o námitce odporuje § 172 odst. 5 ve vazbě na § 68 odst. 3 správ. řádu.

Územnímu plánu je vytýkáno porušení § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Postrádá se odůvodnění, proč pokládá se vymezení funkčních ploch TI-1 a TI 4 pro výstavbu čistírny odpadních vod na zelené louce za hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Jeden ze základních úkolů územního plánování absentuje. Není rozhodné, zda Pokračování
- 3 -
50A 32/2017

konkrétní pozemky byly určené k využití jako plochy technické infrastruktury předcházející územně plánovací dokumentací, která nebyla vydána postupem podle nového stavebního zákona. Nebylo doloženo, že umístění plochy pro výstavbu čistírny odpadních vod v nezastavěném území vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení veřejných prostředků na výstavbu nové ČOV, která zjevně není odůvodněna nutností nárůstu obyvatel.

V dalším návrhovém bodu se poukazuje na porušení zásady proporcionality. Umístění obou ploch technické infrastruktury představuje nepřiměřený zásah do práv navrhovatelů a poukazuje se na vzdálenost 45 m od území s rodinnými domy. Nové umístění ČOV neobsahuje žádné vyhodnocení a porovnání vhodnosti zvoleného řešení. Argumentace stanoviskem krajské hygienické stanice je bezpředmětná. Z hlediska zásady proporcionality jde o excesivní zásah do práv navrhovatelů. Navrhovateli a) se vymezením funkčním ploch pro technickou infrastrukturu omezují záměry ve výstavbě developerského projektu objektů k bydlení. Pozemky jsou zasaženy výrazným poklesem tržní hodnoty a navrhovatele napadené opatření omezuje nad únosnou míru. Umístění technické infrastruktury k výstavbě čistírny odpadních vod není podloženo veřejným zájmem.

Dále se namítá chybějící SEA, na což navrhovatel a) poukázal v námitkách. Ze závazného stanoviska Krajské hygienické stanice je patrné, že problém hygienické závadnosti a negativních dopadů využití daných ploch nebyl posouzen. Pokud by územní plán byl hodnocen podle předpisů EIA, nemohlo být k vymezení funkčních ploch TI-1 a TI-4 v dané lokalitě dojít. Krajský úřad Jihočeského kraje se dne 14. 10. 2015 v tomto ohledu vyjádřil pouze k provedeným dílčím úpravám územního plánu. Odkazuje se na umístění obce regulované územním plánem. Dovozuje se, že prve uvedené stanovisko je nepřezkoumatelné. Předcházející stanovisko bylo vydáno k návrhu zadání územního plánu, původní stanovisko krajského úřadu bylo změněno a dovozuje se nečitelnost postoje dotčeného orgánu. Tím došlo k porušení § 10 i) zák. č. 100/2001 Sb. Odpůrce v odůvodnění napadeného opatření se spolehl na mlčení orgánu ochrany přírody a nezajistil písemné stanovisko k návrhu územního plánu.

Ochranné pásmo ČOV bylo vymezeno nesrozumitelně, přičemž to je určeno technickými normami. Shledává se rozpor mezi výrokem a jeho grafickou částí.

V procesu vydání napadeného opatření došlo k porušení § 47 odst. 2 stav. zák. Zastupitelstvo obce dalo pořizovateli pokyn k přepracování zadání, přičemž to bylo zapotřebí doručit v souladu s § 47 odst. 2 veřejnou vyhláškou.

Porušení ustanovení § 18 odst. 4 stav. zák. je spatřováno v tom, že nebyla prokázána potřeba vymezení nových zastavitelných ploch technické infrastruktury. Potřeba výstavby nové ČOV v druhé zóně ochrany přírody Národního parku Šumava je odůvodněna nepřezkoumatelným způsobem. Převzetí územního rozhodnutí pro danou stavbu do územního plánu neobstojí. Dané ustanovení stavebního zákona vyžaduje vyhodnotit účelné využití zastavěného území, obecné zdůvodnění neobsahuje takové vyhodnocení a je popisem míst nové zastavitelné plochy. Umístění nové ČOV neodpovídá potenciálu rozvoje obce. Nedostatečná kapacita stávající ČOV není nikde zmíněna. Potřebnost a vhodnost umístění plochy pro novou ČOV odpůrce odůvodněno sdělením provozovatele ČOV, přičemž z tohoto sdělení společnosti ČEVAK nevyplývá, že existující ČOV není neopravitelná či dále nevyužitelná. Vymezení dalších funkčních ploch nezohledňuje veřejný zájem, potenciál rozvoje území a současnou míru využití zastavěného území obce.

Pokračování
- 4 -
50A 32/2017

Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Poukázal na spornost aktivní legitimace navrhovatelů uplatňujících převážně námitky procesního rázu vztahující se k procesu přijímání napadeného opatření. Ty samy o sobě nemohou obstát a nejsou důvodem pro založení legitimace navrhovatelů ve sporu. Zásah do práv navrhovatelů se nejeví jako dostatečně pravděpodobný a myslitelný. Územní plán lze přezkoumávat z hlediska jeho zákonnosti nikoli věcné správnosti. Správní soudy nemohou zasahovat do otázky funkčního využití území a jeho rozvoje při splnění všech cílů a zásad územního plánování. Soudu nepřísluší přezkoumávat, zda určitý pozemek, či území má být využit tím kterým funkčním způsobem. Odpůrce si není vědom, že by při přijímání územního plánu postupoval v rozporu se zákonem, není tu jakékoli pochybení, které by způsobovalo nezákonnost územního plánu nebo vady, které by byly takové intenzity, že by znamenaly zásah do veřejných subjektivních práv navrhovatelů. Námitky byly řádně vypořádány, odůvodnění rozhodnutí splňuje požadavky na ně kladené. K namítanému testu proporcionality se uvádí, že každým územním plánem je vybráno jedno z myslitelných řešení daného území, přičemž vlastníci nemovitostí mohou být zasaženi stanovením způsobu jeho využití ve svém vlastnickém právu, když musí strpět omezení, která z územního plánu vyplývají. Právní řád připouští omezení vlastnického práva z důvodu ochrany práv jiných nebo veřejného zájmu, jímž je bezesporu i výstavba ČOV pro blaho všech obyvatel obce. Výstavba ČOV na daném území obstojí v testu proporcionality, protože jednoznačně sleduje legitimní cíl, vystavět novou ČOV odpovídající svou technologií i kapacitou právním předpisům, technickým normám, potřebám obce a jejích obyvatel a děje se tak v nejvhodnějším místě v rámci území obce. Při výběru místa bylo postupováno v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu do práv třetích osob, byla respektována přiměřenost regulace, její vhodnost, potřebnost, děje se tak v minimální nezbytné míře a nediskriminačním způsobem.

Navrhovatel a) nabyl jím vlastněné pozemky většinou v létech 2005 a 2006, jeden z pozemků v roce 2013, proto měl možnost seznámit se se změnou územního plánu č. 3 z roku 2003, která zahrnovala vymezení předmětných ploch pro účely ČOV, tedy pro ten účel proti kterému se v návrhu brojí. Takto přijatá změna územního plánu byla bez dalšího převzata do stávající územně plánovací dokumentace, včetně lokality umístění ČOV. Navrhovatelé proto měli dostatečný čas přizpůsobit své developerské projekty této situaci, která byla již v době nabytí jejich vlastnického práva předvídatelná. Proti stavbě ČOV navrhovatelé nebrojili v rámci řízení o vydání stavebního povolení pro ČOV ani dříve. Poukazuje se na to, že žalobce věděl nebo vědět měl od svého právního předchůdce, vlastníka parcely č. 99, že od roku 2006 je tu upozornění na nutnost přizpůsobit budoucí projekty nové ČOV. Finanční náročnost projektu není předmětem přezkoumání ve správním soudnictví. Navrhovatelé mají zásadní výhrady, jde-li o omezení jejich vlastnických práv, přestože s umístěním ČOV v rámci jiných pozemků, které se dotýkají práv třetích osob, od navrhovatelů odlišných zásadní problém nemají a jsou tak ochotni respektovat zásadu proporcionality, omezení práv třetích osob bez dalšího. To dokládá motiv podání daného návrhu. Vyhodnocení koncepce SEA nemusela být zpracována, protože nebyla třeba. To potvrdilo Ministerstvo životního prostředí a dvě zprávy Národního parku Šumava. Za zásadní se označuje skutečnost, že je tu pravomocné územní rozhodnutí a stavební povolení pro danou ČOV. Bylo shledáno, že stavba sama ani její provoz nemá negativní vliv na životní prostředí. Tato rozhodnutí musí územně plánovací dokumentace respektovat.

V replice navrhovatelé setrvali na uplatněných návrhových bodech a připojili znalecký posudek posouzení stavu ČOV Borová Lada z dubna 2017. Pokračování
- 5 -
50A 32/2017

Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého hlavy druhé soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Opatření obecné povahy ve formě územního plánu se podle § 101b odst. 2 s.ř.s. přezkoumává se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu. To znamená, že řízení je ovládáno dispoziční zásadou a vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

Územnímu plánu je vytýkáno vymezení funkčních ploch technické infrastruktury TI-1 a TI-4 pro účely výstavby čistírny odpadních vod. Zásah do hmotných subjektivních práv navrhovatelů je spatřován v tom, že tato plocha nachází ve vzdálenosti 45 m od nejbližší obytné zástavby a v nedaleké vzdálenosti od nemovitostí vlastněných navrhovateli. Nemovitosti navrhovatelů se nenacházejí v přímém sousedství s vymezenými funkčními plochami technické infrastruktury, se zřetelem k situování nemovitostí navrhovatelů v obci svědčí navrhovatelům aktivní legitimace k podání návrhu ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s.

Vymezení dvou ploch technické infrastruktury je vytýkána nepřezkoumatelnost odůvodnění.

Ve výrokové části územního plánu jsou vymezeny plochy technické infrastruktury, mezi nimi též plocha TI-1 a TI-4. Uvádí se, že plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení, veřejné komunikační sítě, protipovodňová opatření, požární nádrže. Součástí těchto ploch jsou pozemky dopravní infrastruktury. Dále se uvádí možnost umístění solárních panelů na střechy staveb. Současně bylo stanoveno podmíněné přípustné využití a nepřípustné využití těchto ploch. V podmíněně přípustném využití funkční plochy TI-1 se uvádí jako podmínka, že investor prokáže splnění hygienických limitů hluku podle vyhl. č. 272/2011 Sb. pro chráněný venkovní prostor a chráněný vnitřní prostor, případně provede protihluková opatření na vlastní náklady. Odůvodnění územního plánu se zabývá mimo jiné ochranou civilizačních hodnot, přičemž za civilizační hodnotu je považováno v podstatě celé zastavěné území, které též zahrnuje jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou. Do technické infrastruktury je mimo jiné zahrnuta kanalizační síť a čistírny odpadních vod. Navrhovatelé se nepřezkoumatelnosti vymezení funkční plochy pro stavbu ČOV dovolávají odkazem na údaj v pasáži o zásobování pitnou vodou o tom, že stávající ČOV je nevhodně umístěna v blízkosti centrální zástavby, a proto se navrhuje její zrušení a výstavba nové ČOV. Je-li hodnocení umístění ČOV zahrnuto v části odůvodnění zabývajícího se zásobováním pitnou vodou, pak lze dovodit, že umístění stávající ČOV bylo hodnoceno právě vzhledem k zajištění zásobování obce pitnou vodou. Způsob odkanalizování a čištění odpadních vod se popisuje v pasáži o zdrojích znečištění, kde uvádí se stav odkanalizování dešťovou i splaškovou kanalizací na obou březích Teplé Vltavy. Dále je zapotřebí vzít pro účely umístění funkčních ploch technické infrastruktury pro ČOV i pro další namítanou plochu vymezení záplavového území Teplé Vltavy a Volyňky, což bylo učiněno správním rozhodnutím z roku 1998. Záplavové území je zachyceno v grafické části územního plánu konkrétně ve výkresu 3.B. Z tohoto vymezení záplavového území je patrné, že nachází se v něm též stávající ČOV v obci. Záplavové území pak představuje jeden z limitů využití území. I to je z příslušné pasáže odůvodnění územního plánu patrné. Odůvodnění zřízení nové ČOV lze nalézt též ve zdůvodnění přijatého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje, konkrétně ve zhodnocení vlivu územního plánu na podmínky pro Pokračování
- 6 -
50A 32/2017

příznivé životní prostředí. Odkazuje se na rozbor udržitelného rozvoje území, který vychází z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro jednotlivé tematické okruhy a zabývá se vyvážeností vztahu podmínek území pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Územně analytické podklady jsou součástí spisové dokumentace. V zájmu pro příznivé životní prostředí územní plán navrhuje dostavbu stávající kanalizace k dosud nenapojeným objektům a výstavbu nové kanalizace v rámci navrhované zástavby, kdy odpadní vody budou čištěny v nově navrhované ČOV. Z odůvodnění územního plánu dále vyplývá, že předpokládá se nárůst počtu rodinných domů a trvale žijících obyvatel, jestliže došlo k vymezení nových ploch smíšených obytných, přičemž jak z odůvodnění územního plánu plyne i tyto nové stavby stejně jako stavby dosud na kanalizační síť nenapojené budou muset být na splaškovou kanalizaci připojeny, a tudíž takové odpadní vody budou muset být čištěny. Takto vymezené smíšené plochy obytné budou využity nejen pro účely trvalého bydlení, ale též pro účely rekreační a podnikatelské aktivity, což znamená, že v sezóně se předpokládá vyšší počet osob v obci, což klade též požadavky na zajištění čištění odpadních vod. Odůvodnění vymezení funkčních ploch TI-1 a TI-4 bylo provedeno i z hlediska požadavků ochrany zemědělského půdního fondu, kdy obě tyto plochy jsou zařazeny do páté třídy ochrany, protože jedná se o nekvalitní půdu s podprůměrnou produkční schopností. K vymezení daných funkčních ploch pro technickou infrastrukturu došlo rovněž proto, že lokalita těchto ploch má dobrou návaznost na dopravní infrastrukturu.

Z toho je zřejmé, že odůvodnění umístění ČOV se neomezuje pouze na to, co uvádí se ve vyhodnocení vodohospodářského řešení, ale nezbytností zřízení nové ČOV se územní plán zabývá v dalších prve uvedených částech v návaznosti na řešení příslušné problematiky. Odůvodnění územního plánu je přezkoumatelné rovněž na základě spisové dokumentace, jestliže je doloženo, že stávající ČOV v obci je prokazatelně umístěna v záplavovém pásmu Teplé Vltavy, kdy při rozvodnění řeky může dojít k negativním účinkům pro provoz ČOV s následnými dopady na jiné chráněné zájmy například ochranu povrchových i podzemních vod. Výstavbu nové ČOV předpokládá s. p. Povodí Vltavy jako správce toku a navrhuje zrušení stávající čistírny odpadních vod. Správce povodí poznamenal, že stavba nové ČOV v Borových Ladách bude v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizace Jihočeského kraje. Souhlas s navrženým řešením územního plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví udělila Krajská hygienická stanice, která k navrhované ploše pro ČOV pouze uvedla, že v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo ČOV nesmí překročit maximální hranici negativního vlivu prostředí ČOV pro území. Ve prospěch nezbytnosti výstavby nové ČOV svědčí též stanovisko společnosti ČEVAK jako provozovatele stávající ČOV. V tomto stanovisku poukazuje se na to, že kapacita čistírny je na hranici své únosnosti a zejména v letních měsících se významně zvyšuje její látkové zatížení. Pro omezení rizik kapacitního přetížení této čistírny, proto nebudou ze strany společnosti ČEVAK vydávána souhlasná vyjádření k možnosti napojení budoucích staveb na kanalizaci. Tento stav bude trvat do doby výstavby nové čistírny odpadních vod v Borových Ladách o dostatečné látkové i hydraulické kapacitě.

Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že vymezení funkčních ploch technické infrastruktury se zřetelem k tomu, co namítá se v návrhu, má oporu ve spisové dokumentaci a je dostatečně odůvodněno.

Způsob vymezení funkčního využití té které plochy je na obci, přičemž stavba nové ČOV byla umístěna dokumentací pro stavební řízení na pozemky obce. Je-li argumentováno tím, že umístění ČOV není v ničem vhodnější, pak je zapotřebí připomenout, že stávající ČOV nachází se v záplavovém pásmu, takže o vhodnějším umístění ČOV podle územního Pokračování
- 7 -
50A 32/2017

plánu svědčí už jen sama skutečnost, že plocha pro zřízení nové ČOV je situována mimo záplavové území Teplé Vltavy.

Pro souzenou věc má význam, že nová ČOV byla umístěna v územním rozhodnutí z 8. 9. 2009 a je tu též stavební povolení ze 17. 7. 2013. Přitom územní plán musí zahrnovat existující stavby i pravomocná územní a stavební povolení. Jestliže tu k datu schválení a účinnosti územního plánu existovalo pravomocné územní rozhodnutí a stavební povolení pro výstavbu ČOV v konkrétních plochách technické infrastruktury, pak pořizovatel územního plánu musel s těmito rozhodnutími uvažovat. Tato rozhodnutí nebyla žádným k tomu povolaným orgánem zrušena a jsou tudíž zakázaná nejen pro účastníky řízení, ale též pro správní orgány a obec přijímající regulaci území formou územního plánu. Pro věc není významné, že stavba dosud nebyla zahájena, ať již z jakéhokoli důvodu. Existuje-li pravomocné území rozhodnutí a stavební povolení, musejí být tyto správní akty při tvorbě územního plánu respektovány. Je tu pravomocné stavební povolení a to je zapotřebí nahlížet jako zákonu odpovídající. Nelze proto přisvědčit tvrzení navrhovatelů, že stavební povolení nepožívá presumpci správního aktu. V minulosti vydaná povolení závazná jsou a z obsáhlého odůvodnění napadeného opatření obecné povahy je zjevné, že pořizovatel územního plánu hodnotil rovnováhu mezi urbanistickými, ekologickými a ekonomickými požadavky na rozvoj území.

Soud nesdílí přesvědčení žalobců, že tu existoval veřejný zájem na přehodnocení využití daných funkčních ploch pro technickou infrastrukturu. Především je tu územní rozhodnutí a stavební povolení, podle kterých má být právě ČOV umístěna v daném prostoru a je zcela postačujícím způsobem doloženo, že stávající ČOV nemá dostatečnou kapacitu a je umístěna nevhodně v záplavovém území Teplé Vltavy. K vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu za účelem zřízení nové ČOV došlo změnou č. 3 územního plánu a právě v souladu s územním plánem platným v době vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení byla zamýšlená nová ČOV do příslušných funkčních ploch technické infrastruktury na levém břehu Teplé Vltavy umístěna. Z územního plánu vyplývá, že nepovoluje se umísťování staveb mimo zastavěné a zastavitelné pásmo obce, což zaznamená, že stavba ČOV bude vždy umístěna v blízkosti obytných domů. Zřízení a umístění nové ČOV bylo posuzováno nejen vzhledem k vzdálenosti stavby k obytné zástavbě, ale byla vzata v úvahu též environmentální hlediska při hodnocení udržitelného rozvoje, nebylo proto postupováno v rozporu s § 19 odst. 1 stav. zák.

Funkční plocha technické infrastruktury respektuje pravomocná rozhodnutí stavebního úřadu a odpovídá změně územního plánu č. 3, která právě vymezení daných ploch technické infrastruktury upravila. Námitka navrhovatele a) vyjmenovávající pozemky, na kterých by mohla být ČOV umístěna, byla řádně vypořádána, jestliže bylo uvedeno, že děje se tak v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením. Tato rozhodnutí jsou v právní moci, a tudíž jsou pro pořizovatele územního plánu závazná a není zapotřebí se dále zabývat tím, je-li tu soulad s veřejným zájmem. Ve veřejném zájmu totiž je i okolnost, že jsou tu pravomocná rozhodnutí stavebního úřadu a i je zapotřebí respektovat. Respektování územního rozhodnutí a stavebního povolení pro novou ČOV nepřestavuje žádnou libovůli ve využití pozemků, s nimiž pro účely technické infrastruktury a tedy i zřízení ČOV bylo uvažováno dříve platnou územně plánovací dokumentací. Volba vymezení plochy technické infrastruktury byla na zastupitelstvu obce, jejíž postup je na podkladě spisové dokumentace odůvodnitelný. Na soudu není posuzovat vhodnost využití té které lokality. Alternativy umístění ČOV nabízeními navrhovatelem a) odpůrce vypořádal na straně 110 územního plánu, kdy uvedl, že plocha pro novou ČOV byla vytipována na základě posouzení z širších Pokračování
- 8 -
50A 32/2017

vztahů, dostupnosti místa přístupu, nejjednoduššího řešení bez přečerpání. Tato další hlediska nebyla navrhovatelem a) vzata v úvahu, protože namítána byla pouze vzdálenost od nové výstavby ve vlastnictví navrhovatele. Zvolením jiné varianty by k nápravě stavu nedošlo, poukazuje se na nezbytnost přečerpávat v některých lokalitách odpadní vody, což zvyšuje technickou náročnost stavby. Některé nabízené pozemky jsou pak v blízkosti stávajících staveb pro bydlení, k čemuž se podotýká, že těmto vlastníkům by se pohoda bydlení zhoršila, přičemž navrhovatel sám takovým způsobem obtěžován být nechce. Námitka vztahující se právě k nabízením alternativám byla proto vypořádána a stalo se tak postačujícím způsobem. Soud proto neshledal rozpor s ustanovením § 171 a násl. správního řádu o opatření obecné povahy a námitky byly vypořádány v souladu s § 171 odst. 5 správ. řádu.

Odkaz odpůrce na konkrétní rozsudek Nejvyššího správního soudu v souvislosti s vypořádáním námitky navrhovatele a) o nevhodnosti umístění nové ČOV se s touto námitkou nemíjí. V souzené věci jde o to, v jakém prostoru bude funkční plocha technické infrastruktury umístěna a na zastupitelstvu je v zájmu dosažení cílů územního plánování nalézt optimální řešení. Právě to se v souzené věci stalo. Plochy označené navrhovatelem a) jako vhodnější, byly zcela konkrétně zhodnoceny pro nevhodnost navrhovatelem označených pozemků svědčilo například soukromé vlastnictví, technické problémy, s přečerpáváním odpadních vod, blízkost staveb pro bydlení. Dále se poukazovalo například na možnost navýšení počtu obyvatel, technické parametry ČOV, převzetí stavu podle doposavad platné územně plánovací dokumentace. Rozhodnutí o dané námitce odpovídá podkladům obsaženým ve spisové dokumentaci, neodporuje cílům a úkolům územního plánování, jak jsou upraveny stavebním zákonem v důsledku čehož je zákonu odpovídající.

Odkaz odpůrce na změnu územního plánu č. 3 k námitce navrhovatele a) představuje jeden z důvodů pro vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu. Není tudíž nikterak mimo jak se tvrdí v žalobě. Nezbývá než zopakovat, že povinností odpůrce bylo převzít do územního plánu pravomocné územní a stavební povolení pro novou ČOV. Jsou-li tu taková rozhodnutí, není možné k nim nepřihlížet. Nicméně pro věc je podstatné, že obec shledala ohledně umístění funkční plochy pro technickou infrastrukturu důvod pro změnu oproti stavu podle dříve platné územně plánovací dokumentace účinné do doby přijetí napadeného opatření.

Odůvodnění této námitky nespočívá pouze v obecném tvrzení o vytipování plochy na základě posouzení širších vztahů, protože se zcela konkrétně uvádí, jaké okolnosti ztěžují možnost umístit ČOV právě na navrhovatelem a) vyjmenované pozemky. Poukazuje se na to, že některé jsou v soukromém vlastnictví, u jiných mohou být problémy s dostupností a příjezdem, přicházejí v úvahu technické problémy, kdy z některých lokalit by bylo nezbytné odpadní vody přečerpávat. To by znamenalo zvýšení ekonomické náročnosti. I z tohoto pohledu je uplatněná námitka přezkoumatelná.

Z citace uvedené v odstavci 2 na straně 8 návrhu o lokalizaci pozemků ve vlastnictví obce nelze dovodit, že odpůrce uznává důvodnost námitek navrhovatele a). Z kontextu odůvodnění je patrné, že v této části odůvodnění se odpůrce zabývá vlastnictvím pozemků, které jsou navrhovatelem a) navrhovány pro umístění ČOV a citované větě je zapotřebí rozumět, že pozemky ve vlastnictví obce, na kterých může podle navrhovatele a) být ČOV umístěna, nejsou pro výstavbu nové ČOV vhodné a jsou téměř v centru sídla. Tím by k nápravě stavu nedošlo a bylo by zapotřebí z některých lokalit odpadní vody přečerpávat. Navrhovatelé tudíž zcela opomíjejí důvod, v němž spočívá nevhodnost pozemků ve Pokračování
- 9 -
50A 32/2017

vlastnictví obce pro umístění nové ČOV. Vysvětluje se tudíž, že dané pozemky ve vlastnictví obce vhodné k umístění ČOV nejsou.

Ke zhoršení pohody bydlení uvedené v témže odstavci návrhu soud především uvádí, že právě vypořádáním této námitky bylo řešeno možné umístění ČOV na pozemcích navrhovaných navrhovatelem a), jako alternativní řešení. Poukazuje se tu na to, že u těchto pozemků přichází v úvahu blízkost objektů pro bydlení a v podstatě se tu jinými slovy řečeno uvádí, že pohodu bydlení lze podle názoru navrhovatele a) zhoršit v jiném místě než v místě nemovitostí navrhovatele. Ve své podstatě to, co uvádí se v odůvodnění, znamená, že jak v případě alternativ navržených navrhovatelem a), tak u vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu podle napadeného územního plánu může dojít k ovlivnění lokalit pro bydlení. Střetává se tu veřejný zájem na nezbytnosti zřídit odpovídající ČOV s individuálními zájmy jednotlivých vlastníků nemovitostí. Právě zvážení těchto zájmů je na zastupitelstvu obce, přičemž jsou to právě jednotliví zastupitelé, kteří zastupují zájmy obyvatel obce. Námitky navrhovatele a) byly zastupitelstvem obce projednány a zamítavé stanovisko bylo jednomyslné. Navrhovatelem a) nabízené varianty nebyly tudíž nahlédnuty jako vhodnější pro umístění nové ČOV, jestliže tu přichází v úvahu zásah do práv jiných vlastníků stejným způsobem jako tvrdí navrhovatelé. Nutno poznamenat, že při volbě umístění nové ČOV byly vzaty v úvahu i další skutečnosti zmíněné v předchozí pasáži rozsudku, například situování stavby mimo záplavové území, provoz ČOV v tomto prostoru bez nezbytného přečerpávání odpadních vod, dostupnost lokality. Soud proto neshledal, že vhodnost lokality pro umístění funkční plochy technické infrastruktury neodporuje zákonným podmínkám ani zásadám plynoucím z ústavního pořádku, například předvídatelnosti regulace a minimalizace zásahů do individuálních práv. V té souvislosti soud připomíná, že předvídatelnost postupu obce při vymezování daných funkčních ploch tu byla již od přijetí změny č. 3 dříve platného územního plánu, podle této regulace bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, takže bylo možno předpokládat, že tato úprava bude převzata napadeným územním plánem.

Úvahy odpůrce o tom, proč dané námitce navrhovatele a) vyhovět nelze, jsou zcela dostatečně odůvodněny a tato námitka navrhovatele a) byla řádně a konkrétně vypořádána.

Navrhovatel a) o nevhodnosti zvoleného místa pro umístění funkční plochy technické infrastruktury v podstatě brojil pohodou bydlení. Jak již bylo uvedeno a jak vyplývá ze spisové dokumentace, regulace těchto ploch vychází i z dalších důvodů, které k vymezení daných ploch vedly. Tyto důvody jsou v odůvodnění vypořádání námitky konkretizovány a neopírají se pouze o dvě rozhodnutí soudů, přičemž v jednom z nich nejde o pouhou pravomoc zastupitelstva obce k vydání opatření obecné povahy, ale o postup tohoto orgánu, jehož cílem je sladit veřejné a individuální zájmy v regulovaném území. Pro danou věc má skutečně význam vydané územní rozhodnutí a stavební povolení. Rozhodnutí o námitkách je souladné s § 172 odst. 5 správního řádu. Obsahu výrok rozhodnutí a vypořádání každé z námitek je odůvodněno zcela konkrétně a je postačující i se zřetelem k požadavkům podle § 68 odst. 3 správ. řádu. Důvody zamítnutí námitek jsou uvedeny a výslovně se uvádí, co brání tomu, aby nová ČOV byla umístěna na jiných pozemcích uváděných navrhovatelem a), je zřejmé, že ČOV v dané lokalitě byla umístěna již předchozí územně plánovací dokumentací od roku 2003 a jestliže navrhovatelé nabyli nemovitý majetek v obci po tomto datu, pak taková územně plánovací regulace jim měla být známa.

Umístění funkčních ploch pro technickou infrastrukturu je v odůvodnění územního plánu odůvodněno zcela postačujícím způsobem stejně jako vypořádání námitek navrhovatele Pokračování
- 10 -
50A 32/2017

a). Územní plán je proto přezkoumatelný, má oporu ve spisové dokumentaci. Důvody výroku o vymezení funkčních ploch technické infrastruktury i vypořádání námitek odpovídají požadavkům § 68 odst. 3 za použití § 174 odst. 1 správ. řádu, přičemž rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění je souladné s § 172 odst. 5 správ. řádu. Proto soud uzavřel, že z důvodů uvedených v návrhu není územní plán nepřezkoumatelný.

Návrhový bod o porušení ustanovení § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona nemá opodstatnění. Předně je zapotřebí uvést, že vedle vytváření podmínek v území pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů jsou tu i další hlediska, k nimž je zapotřebí přihlížet. Mezi hodnoty, které je zapotřebí při územním plánování sledovat, patří hodnoty přírodní, civilizační, vliv na veřejnou infrastrukturu a její hospodárné využití, uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území, snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, kvalitní bydlení. Při vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu, pro umístění ČOV bylo například vycházeno z toho, že stávající ČOV je poddimenzovaná, nenapojuje celé území obce, je nezbytné odpadní vody přečerpávat a závažnou závadou umístění této původní ČOV je její situování v záplavovém území Teplé Vltavy. Umístění nové ČOV je opodstatněno též nezbytností napojit některé z dosud nepřipojených objektů na kanalizaci v obci, předpokládá se nová výstavba ať již obytných objektů či pro podnikání, které třeba bude rovněž se zřetelem k hodnotám v území na kanalizaci připojit. Ekonomické hledisko tedy není jediné, které je zapotřebí vzít při regulaci území obce územním plánem zohlednit. S umístěním ČOV v dané ploše technické infrastruktury uvažoval správce povodí, který výslovně uvedl, že stávající ČOV nachází se v záplavovém území, což samo o sobě pro případ zaplavení stávající ČOV vytváří nebezpečí problémů ekologické povahy, z odůvodnění námitky navrhovatele a) plyne, že navrhovaná plocha je pro ČOV vhodná se zřetelem k tomu, že nebude zapotřebí přečerpávání odpadních vod, a tudíž provoz ČOV je nezatížen dalšími ekonomickými náklady.

Argumentace posouzením aktuálního technického stavu ČOV Borová Lada, kterou objednal navrhovatel a) ve své podstatě hodnotí technický stav ČOV bez zřetele na umístění tohoto zařízení v záplavovém území a z hlediska ekonomické náročnosti stavby ve čtvrté části posouzení uvádí, že tu je ještě problém odkanalizování dalších částí obce Borová Lada. S rekonstrukcí stávající ČOV, která by vyžadovala náklad 22.000.000 Kč, odpůrce neuvažoval právě se zřetelem k nevhodnému umístění ČOV, zabýval se udržitelným rozvojem obce, kdy právě v zájmu zajištění podmínek pro příznivé životní prostředí se navrhuje svádět odpadní vody a čistit je v nově navrhované ČOV, bylo přihlédnuto k možnému nárůstu počtu obyvatel a rodinných domů, zřízení nové odpovídající ČOV bylo zahrnuto mezi civilizační hodnoty, k nimž bylo přihlédnuto. Poznamenává se, že tu nejde o žádnou změnu územního plánu, ale o nový územní plán, který mimo jiné přebírá též pravomocné územní rozhodnutí a stavební povolení pro ČOV. Doložený odborný posudek neznamená, že tu jde o nehospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Z odůvodnění územního plánu i z podkladové dokumentace je zjevné, že bylo vycházeno z úkolů územního plánování tak, jak je stanoví § 19 stav. zák., kdy rekonstrukce stávající ČOV v záplavovém území vysokým nákladem nebyla odpůrcem nahlédnuta jako vhodná, a proto není důvod usuzovat, že umístěním nové ČOV nebyly dostatečně prověřeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Pořizování územně plánovací dokumentace je odbornou činností a právě se zřetelem k tomu, jaké zájmy byly podle odůvodnění územního plánu váženy ve vztahu k vymezení plochy pro novou ČOV je zjevné, že předpis o úkolech územního plánování byl dodržen. Soud neshledal porušení § 19 odst. 1 písm. j) stav. zák. a není proto důvod v napadené části územní plán zrušit. Soulad územního plánu s cíli a úkoly územního plánování je řešen na straně 51, poukazuje se na to, že území je Pokračování
- 11 -
50A 32/2017

z hlediska ochrany přírody velmi hodnotné, kdy část nachází se v Národní parku Šumava, část v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Koordinují se veřejné a soukromé zájmy na rozvoji obce, poukazuje se na stanoviska dotčených orgánů. Jestliže se v dalších částech územní plán výslovně zabývá umístěním nové ČOV v konkrétních plochách technické infrastruktury pro důvody tam uvedené, pak nelze dovodit, že by cíle a úkoly územního plánování byly pouhou obsahovou prázdnou parafrází, odůvodnění územního plánu je v tomto ohledu zcela dostatečně a konkrétně odůvodněno, a proto napadený územní plán není v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu, na který se v tomto návrhovém bodu odkazuje.

Funkční plochy technické infrastruktury TI-1 a TI-4 byly v napadeném územním plánu vymezeny shodně jako v předchozí územně plánovací dokumentaci. K vymezení označených pozemků pro funkční plochu technické infrastruktury došlo změnou územního plánu přijatého podle zák. č. 50/1976 Sb. Přijatá změna územního plánu byla závazná. Z dokumentace k přijetí územního plánu ani z územního plánu nevyplývá, že odpůrce projevil názor, že tato územně plánovací dokumentace je zmatečná a nesrozumitelná právě ve vztahu k parcelám č. 108/5, 132/1 a 293/4. Odpůrce vyjádřil názor, že stávající územně plánovací dokumentace se může zdát nepřehlednou. Poznamenává se, že původně přijatý územní plán byl několikrát měněn a na straně 110 vyjadřuje odpůrce názor, že k nápravě tohoto stavu se pořizuje nový územní plán.

Územní plán předpokládá nárůst požadavků na bydlení se zřetelem k nadprůměrné kvalitě životního prostředí. Rozvoj bydlení byl koncipován současně tak, aby byla dodržena ochrana přírody a krajiny pro její výjimečnost a rozmanitost. Předpoklady pro bydlení v obci jsou tak vytvářeny v zájmu stabilizace místního obyvatelstva. Plochy pro bydlení byly koncipovány jako smíšené obytné, protože obec Borová Lada je významným střediskem pro celoroční rodinnou rekreaci. Proto plochy smíšené obytné mohou být využity pro rekreační účely a podnikatelské aktivity. Předpokládá se nárůst rodinných domů v počtu 17, 17 bytových jednotek a 51 obyvatel do 15 let. K tomu je připojen výpočet a graf vývoje trvale žijících obyvatel v území od roku 1961 do roku 2028. Součástí podkladové dokumentace pro pořízení územního plánu jsou též územně analytické podklady, které byly vzaty v úvahu. Funkční plochy TI-1 a TI-4 jsou podle výkresu základního členění územní grafické části územního plánu zahrnuty v zastavitelných plochách, shodně jako tomu je u nově vymezovaných ploch smíšených obytných, občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury. Předpokládá-li se rozvoj obce v zájmu stabilizace počtu místního obyvatelstva i pro účely rekreační, pak podle prve uvedeného stanoviska provozovatele stávající ČOV nelze na tuto ČOV žádný další objekt připojit. Navrhovatelé doložili finanční náklady předpokládané na rekonstrukci stávající ČOV, které nelze označit za nízké, přitom tu stojí otázka, zda z hlediska vodohospodářského by jakákoli rekonstrukce mohla být povolena se zřetelem k umístění stávající ČOV v záplavovém území. Odpůrce přitom bral v úvahu další hlediska zahrnutá do úkolů územního plánování, a jak již soud uvedl, porušení § 19 zákona shledáno nebylo. Poznamenává se, že vymezení daných funkčních ploch bylo do napadeného územního plánu převzato nejen se zřetelem k dříve platné územně plánovací dokumentaci, ale bylo nezbytné uvažovat s pravomocným územním rozhodnutím a stavebním povolením na novou ČOV.

Návrhem je dále namítán zásah do vlastnického práva navrhovatelů vymezením těchto funkčních ploch, kdy nebyla respektována zásada proporcionality.

Z podkladů uvedených v předchozí pasáži rozsudku založených ve spisové dokumentaci plyne, že stávající ČOV nevyhovuje z hlediska svého umístění v záplavovém pásmu, je kapacitně nevyhovující, nejsou na ni napojeny veškeré objekty v kat. úz. Borová Pokračování
- 12 -
50A 32/2017

Lada. Přitom je nezbytné část splaškových vod do čisticí stanice přečerpávat. Zřízení nové ČOV je tudíž odůvodněno tak, jak již soud uvedl. Při volbě plochy pro novou ČOV byla zohledněna řada kritérií, např. umístění mimo záplavové pásmo, v dostupné lokalitě, bez nezbytnosti přečerpávání odpadních vod, vyšší kapacita ČOV v zájmu zajištění možnosti připojení dalších objektů. Napojení nemovitostí na ČOV tudíž představuje veřejný zájem. Ten pak bylo nezbytné vážit se zájmy soukromými, tedy se zájmy vlastníků nemovitostí situovaných poblíž navržené ČOV. Poznamenává se, že navrhovatelé přímými sousedy těchto funkčních ploch nejsou. Na obci tudíž bylo hledat optimální řešení a porovnávat zájem veřejný se zájmem individuálním. Zřízení nové ČOV je přitom též v zájmu žalobců, kdy v navržené ČOV budou čištěny též splaškové vody vznikající v jejich nemovitostech. Vymezení těchto ploch je úměrné svému cíli, jímž je sledováno bezzávadové čištění splaškových vod vznikajících z objektů situovaných v obci. Vlastník pozemku, a tudíž ani navrhovatelé nemohou bránit tomu, aby daný pozemek byl využit pro jiný účel, než tomu bylo doposud. Vážení jednotlivých zájmů v místě je na obci a do této úvahy soudu nepřísluší zasahovat. Není ani oprávněn obci vnucovat jinou variantu ve smyslu využití jiných pozemků pro daný účel, jak navrhovatel a) navrhoval v jím uplatněných námitkách. Na soudu je bránit před excesy při vymezování jednotlivých funkčních ploch, avšak při vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu, excesivní počínání obce shledáno nebylo.

Je-li v návrhu argumentováno vzdáleností 45 m funkční plochy TI-1 a TI-4 od území s rodinnými domy, pak je zapotřebí uvést, že v takové vzdálenosti nenacházejí se domy navrhovatelů. Navrhovatelé pak nejsou povoláni k tomu hájit subjektivní práva vlastníků nemovitostí nacházejících se v této vzdálenosti.

Jak již bylo uvedeno nevýhodnost umístění stávající ČOV v blízkosti centrální zástavby není jediným negativem této stavby, pro které je zapotřebí zřídit novou ČOV. Na další důvody vedoucí k úsudku o nezbytnosti výstavby nové ČOV poukázal soud v pasáži, jímž vypořádával návrhový bod o nepřezkoumatelnosti územního plánu. Přitom při úsudku o vymezení funkční plochy pro takovou stavbu byla vzata v úvahu nejen existující obytná zástavba, ale též další významná kritéria, která z územního plánu vyplývají a na která soud odkázal. S možností využití jiných ploch k výstavbě čistírny odpadních vod se odpůrce zabýval zcela konkrétním a přezkoumatelným způsobem při vypořádání námitky navrhovatele a). Navrhovatelé však při argumentaci uplatněním zásady proporcionality neberou v úvahu vedle vzdálenosti od obytných domů další kritéria, která však byla významná a odůvodňují vymezení funkčních ploch TI-1 a TI-4.

Z odůvodnění napadeného územního plánu vyplývá, že argumentace technickými parametry nové ČOV byla využita při vypořádání námitky navrhovatele a) o umístění nové ČOV. Tato argumentace není nikterak na závadu, stejně jako odkaz na vyjádření Krajské hygienické stanice k projektu ČOV. Pro věc je rozhodné, že tento dotčený orgán působící na úseku veřejného zdraví uvedl, že nemá námitky k umístění nově vymezené plochy pro technickou vybavenost v blízkosti apartmánových domů. Pro ten účel a v zájmu ochrany veřejného zdraví v těchto apartmánových domech bylo požadováno prokázat splnění hygienických limitů hluku. Proti vymezení plochy pro technickou infrastrukturu neměla Krajská hygienická stanice výhrady ani v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace, o čemž svědčí písemnost z 8. 4. 2013. Se zřetelem k obsahu vyjádření tohoto dotčeného orgánu z roku 2015 nebylo zapotřebí předkládat námitku navrhovatele a) Krajské hygienické stanici k posouzení.

Pokračování
- 13 -
50A 32/2017

Vymezením funkčních ploch TI-1 a TI-4 bylo dosaženo cíle územního plánování zajistit odkanalizování staveb v Borových Ladách, kdy na obci bylo vážit veřejný zájem, a to nejen z hlediska uvedeného navrhovateli, ale též s přihlédnutím k dalším prve příkladmo uvedeným kritériím. Vymezením těchto funkčních ploch nedochází k přímému zásahu do vlastnického práva navrhovatelů a se zřetelem právě na požadavky Krajské hygienické stanice je tu předpoklad minimalizace zásahu do vlastnických práv navrhovatelů. Přístup odpůrce při vymezení ploch pro technickou infrastrukturu je souladný se zákonem a odpovídá cílům územního plánování, jímž je zajistit čištění splaškových vod vznikajících v nemovitostech situovaných v obci. Děje se tak v nezbytně nutné míře v zájmu dosažení účelu, tedy takového umístění ČOV, aby bylo možno jednotlivé objekty připojit bez další finanční a technické náročnosti, např. bez nutnosti přečerpání splaškových vod, lokalita je dopravně přístupná a v neposlední řadě děje se tak i v zájmu ochrany životního prostředí, kdy obec nachází se v cenných partiích Šumavy. Z podkladové dokumentace i odůvodnění územního plánu nelze dovodit, že vymezení daných ploch se dělo diskriminačně vůči navrhovatelům, ani se obec nedopustila žádné libovůle. Právě proto, že vymezení plochy pro novou ČOV je ve veřejném zájmu, nemůže tu jít o excesivní zásah do vlastnického práva navrhovatelů. Na tom nemůže nic změnit ani argumentace navrhovateli uvažovaného developerského projektu. Podotýká se, že kdyby k výstavbě nové ČOV v obci nedošlo, pak žádný takový developerský projekt by navrhovatelům nemohl být povolen právě pro nedostatečnou kapacitu stávající ČOV. Bez významu není ani okolnost, že funkční plochy TI-1 a TI-4 byly územně plánovací dokumentací právě pro výstavbu ČOV (a odpadové hospodářství) vymezeny územně plánovací dokumentací v době, kdy navrhovatelé nemovitosti pořídili. Bylo proto na nich, aby se s územně plánovací dokumentací seznámili již v tehdejší době a podle územně plánovací dokumentace činili další úvahy o využití pozemků v Borových Ladách.

Nemovitosti navrhovatelů nejsou zařazeny mezi nemovitosti pro veřejně prospěšné stavby. Přímý zásah do vlastnického práva tudíž nehrozí. Vážení zájmů navrhovatelů a zájmů veřejných bylo provedeno souladně se zákonem, zvolené řešení není nikterak excesivní, a proto ani argumentace tvrzeným výrazným poklesem tržní hodnoty nemůže obstát.

Opodstatnění nemá ani tvrzení o bezdůvodném omezení navrhovatelů nad únosnou míru, protože je tu přezkoumatelně a hodnověrně doloženo, že výstavba nové ČOV je nezbytná, přičemž děje se tak v místě, které bylo shledáno jako nejvhodnější. To vyplývá z odůvodnění územního plánu i z podkladové dokumentace. Soud proto neshledal, že v souzené věci by šlo o zásah nepřiměřený. Veřejný zájem pro vymezení funkční plochy pro technickou infrastrukturu pro novou ČOV je zcela spolehlivě doložen, přičemž ze spisu neplyne, že jednalo se tu o preferenci osobních zájmů na úkor osobních zájmů navrhovatelů. Je-li nezbytnost vymezení plochy pro technickou infrastrukturu doložena, přičemž ze spisu plyne, že stalo se tak z důvodů, které již soud uvedl, ve vhodné lokalitě pro dosažení sledovaného cíle, pak nejde o nepřiměřený, excesivní, šikanózní a diskriminační zásah do základních práv navrhovatelů, který je neodůvodněný.

Navrhovatelé územnímu plánu vytýkají, že jeho vydání nepředcházelo hodnocení SEA. Úsudek o tom, zda takové vyhodnocení má být provedeno, není na vlastnících nemovitostí v lokalitě regulované územním plánem, ale pořizuje se pouze tehdy, je-li takový požadavek vznesen příslušným dotčeným orgánem. To se však v projednávané věci nestalo.

Správa Národního parku Šumava a Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí se vyjadřovali k zadání územního plánu, přičemž Správa k textové části návrhu zadání uvedla, ve stanovisku podle § 45i) zákona o ochraně přírody a krajiny, že významný Pokračování
- 14 -
50A 32/2017

vliv územního plánu na Evropsky významnou lokalitu Šumava a Ptačí oblast Šumava nelze vyloučit. Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém vyjádření z 25. 2. 2009 zaujal stanovisko podle § 10i) odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb., v novelizovaném znění, podle kterého požadoval zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a komplexního posouzení vlivů na životní prostředí.

Poté došlo k úpravě zadání územního plánu, na základě dohodovacího řízení z 21. 10. 2009. S takto upraveným zadáním Správa národního parku vyjádřila dne 22. 9. 2010. Z tohoto stanoviska dále vyplývá, že návrh zadání byl posouzen podle § 45i) zákona o ochraně přírody a krajiny z hlediska jeho vlivu na jednotlivé předměty ochrany Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava, hodnotil kvalitativní i kvantitativní parametry území a na základě zjištěných skutečností učinil závěr, že kumulativní vlivy realizace předpokládaných záměrů na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava lze vyloučit.

Uplatnění ochrany přírody vliv na životní prostředí NATURU 2000 byl předmětem jednání z 23. 11. 2010, kterého se účastnil odpůrce, pořizovatel územního plánu, zástupci odboru životního prostředí krajského úřadu a zástupci Správy Národního parku Šumava a Správy Chráněné krajinné oblasti. Ze zápisu o této konzultaci plyne, že zadání bylo přepracováno a navrhuje se minimum nových ploch. Protože došlo k rozdělení původní Správy Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava na dva subjekty, Správu Národního parku a Správu Chráněné krajinné oblasti, vydala Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava dne 25. 11. 2010 stanovisko podle § 45i) zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvedla, že významný vliv návrhu zadání územního plánu na Evropsky významnou lokalitu Šumava nacházející se na území Chráněné krajinné oblasti Šumava lze vyloučit.

Přepracované zadání územního plánu bylo předmětem posouzení krajského úřadu, odboru životního prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb., v novelizovaném znění, kdy krajský úřad podle § 10i) odst. 3 zákona sdělil, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životním prostředí. Stalo se tak se zřetelem k upřesnění a konretizování jednotlivých požadavků k zadání územního plánu a dotčené orgány ochrany přírody a krajiny vyloučily významný vliv návrhu územního plánu na celistvost Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblast Šumava. Po podání těchto stanovisek bylo možno přistoupit k vyhotovení návrhu územního plánu v souladu s § 50 odst. 1 stav. zák., přičemž nebylo zapotřebí vypracovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ani vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Ke změně těchto stanovisek nedošlo v průběhu projednávání návrhu v návaznosti na některé provedené úpravy. To je spisovou dokumentací doloženo. Orgány ochrany přírody a krajiny a ochrany životního prostředí se takto vyjádřily např. Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava dne 1. 4. 2013, Správa Národního parku Šumava 7. 4. 2014, Městský úřad Vimperk, odbor životního prostředí dne 7. 4. 2014, žádný z těchto orgánů neměl připomínky právě k územním plánem navrženým plochám technické infrastruktury.

K argumentaci stanoviskem Krajské hygienické stanice ze 4. 3. 2015 soud poukazuje na stanovisko téhož dotčeného orgánu ze dne 8. 4. 2014, jímž byl s návrhem územního plánu vyjádřen souhlas. Stalo se tak právě po zhodnocení návrhu s požadavky předpisů v oblasti veřejného zdraví. V odůvodnění poukazuje se např. na případnou potřebu opatření proti hluku u komunikací, opatření okolo stávajících zemědělských objektů a areálů, okolo navrhované plochy pro ČOV je navržena maximální hranice negativního vlivu pro území, kdy v budoucnu Pokračování
- 15 -
50A 32/2017

vyhlašované ochranné pásmo nesmí tuto hranici překročit. Uvádí se též protihluková opatření v místech, kde mohou být v blízkosti silnic a trafostanic umístěny stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, nebo školní a předškolní výchovy, zdravotní, sociální účely, pro sport a funkčně obdobné stavby. Hranice negativních vlivů např. hluk a prašnost se předpokládá maximálně na hranici plochy rozdílného využití.

Vyjádření Krajské hygienické stanice ze dne 4. 3. 2015 bylo pořizovatelem územního plánu vyžadováno pro účely projednání námitky navrhovatele a) a toto stanovisko bylo při vypořádání námitky využito. Možnost negativních vlivů umístění funkční plochy pro výstavbu ČOV byla pořizovatelem územního plánu vzata v úvahu. Účelem vymezení jednotlivých funkčních ploch však není přesné vymezení všech podmínek pro realizaci takové stavby. Podmínky, které musí navržená stavba splňovat, se pak řeší konkrétně v řízení o takové stavbě podle stavebního zákona. Námitka navrhovatele a) byla proto vypořádána v souladu s předpisy o územním plánování a respektuje požadavek Krajské hygienické stanice.

Návrh územního plánu byl posouzen ve smyslu § 47 odst. 2 a 47 odst. 3 stav. zák., k tomu příslušnými dotčenými orgány, přičemž orgán ochrany přírody a krajiny uvedl, že zásah do jím chráněného zájmu podle § 45i) zákona o ochraně přírody a krajiny je vyloučen a ve shodném smyslu uzavřel krajský orgán, že není zapotřebí vyžadovat posuzování vlivů na životní prostředí. Uvedené dotčené orgány jsou odbornými orgány pro oblast, kterou spravují, a z jejich stanovisek pořizovatel územního plánu vycházel. Postupoval souladně s těmito dotčenými orgány, jestliže příslušná vyhodnocení nevyžadoval. Po opakovaném veřejném projednání bylo vyžadováno aktuální stanovisko Správy Národního parku Šumava, to bylo vydáno dne 18. 2. 2016, postupem podle § 45i) odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve stanovisku se uvádí, že významný vliv upraveného návrhu územního plánu na příznivý vliv předmětů ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava lze vyloučit. V odůvodnění se uvádí, že stanovisko z 12. 10. 2015 zůstává nezměněno. Pro takové vyjádření dotčeného orgánu nebylo zapotřebí opatřovat vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Poukazuje-li se v návrhu na sdělení Správy z 8. 9. 2016, pak jedná se o písemnost vydanou po přijetí územního plánu, a proto soud při přezkoumání územního plánu k této písemnosti s odkazem na ustanovení § 101b) odst. 3 nepřihlíží. To platí i pro znalecký posudek z dubna 2017 zaslaný soudu s replikou navrhovatelů na vyjádření odpůrce. Vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. Skutečnost, že probíhá řízení o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, pak to ještě neznamená, že pro účely přijetí územního plánu bylo zapotřebí opatřovat navrhovateli požadované posuzování vlivů na životní prostředí.

Stanovisko krajského úřadu ze dne 14. 10. 2015 nepožadující zpracování vyhodnocení vlivů upraveného územního plánu na životní prostředí se vztahuje skutečně k některým dílčím úpravám. Pro věc je však rozhodné, že krajský úřad se se zřetelem k požadavkům § 10i) odst. 3 zákona o vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyjádřil dne 30. 12. 2010 k návrhu zadání územního plánu, přičemž zcela zřetelně vyjádřil, že vyhodnocení vlivů se nepožaduje. Stanovisko krajského úřadu není nepřezkoumatelné, protože okolnost, že obec Borová Lada nachází se na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti, nachází se tam Evropsky významná lokalita, Ptačí oblast, případně Biosférická rezervace, pak to ještě neznamená, že nově navržené stavební záměry mohou mít negativní vliv na předměty ochrany. Území obce je spravováno Správou Národního parku a Správou Chráněné krajinné oblasti, kdy působily jako dotčené orgány, a proto byly povolány k tomu, zda do předmětu ochrany může být Pokračování
- 16 -
50A 32/2017

záměry obce zasaženo. Poté, co došlo k úpravě zadání územního plánu, veškerá stanoviska těchto orgánů vyznívají tak, že významný vliv na předmět ochrany lze vyloučit. Vyjádření krajského úřadu ze dne 30. 12. 2010 k zadání územního plánu je stanoviskem podle § 4 odst. 2 písm. b) stav. zák. a toto stanovisko je závazné pro opatření obecné povahy. Vyjádřil-li krajský úřad, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pak toto stanovisko, které nemá povahu správního rozhodnutí, bylo pro pořizovatele územního plánu postačující, přičemž je zapotřebí připomenout, že vychází právě ze stanoviska dotčených orgánů spravujících předmět ochrany, na který se v této pasáži návrhu poukazuje. Pro věc je rozhodné, že jsou tu souladná stanoviska orgánů ochrany přírody a krajiny, stanovisko krajského úřadu se dále opírá o jednání z 23. 11. 2010, návrh zadání územního plánu byl k dispozici, a tudíž je stanovisko krajského úřadu na podkladu spisu přezkoumatelné. Nutno poznamenat, že tento názor zůstal nezměněn i po vypracování návrhu územního plánu, což dokládá sdělení krajského úřadu, odboru životního prostředí ze dne 29. 6. 2015. Poukazuje se na to, že původní zadání bylo upřesněno a jednotlivé požadavky zadání byly konkretizovány. Soud poukazuje rovněž na protokol o dohodovacím řízení ze dne 7. 3. 2014, kterého se krajský úřad též účastnil. Vymezení funkčních ploch technické infrastruktury nebylo při tomto dohodovacím řízení nikterak zpochybněno. Krajský úřad ve stanovisku z 29. 6. 2015 se vyjadřoval k námitkám navrhovatele a) a dalšího občana, kteří požadovali provést vyhodnocení SEA. Tento požadavek byl dotčeným orgánem zhodnocen jako neúčelný a nehospodárný, protože zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze dosáhnout v řízení podle zvláštních předpisů. Stanovisko dotčeného orgánů pro účely pořízení územního plánu bylo tudíž opatřeno a po dobu řízení zůstalo nezměněno. Argumentuje-li se původním stanoviskem krajského úřadu z 25. 2. 2009, pak je zapotřebí uvést, že původní zadání územního plánu bylo upraveno a upřesněno, právě podle takto upraveného zadání bylo dále postupováno, byl pořízen návrh územního plánu a ten následně schválen. Původní stanovisko dotčeného orgánu ochrany přírody z 25. 2. 2009 se vztahovalo k původnímu zadání, kdežto stanovisko z 30. 12. 2010 se vyjadřovalo k zadání upravenému a upřesněnému a v tomto smyslu po celou dobu řízení zůstalo toto stanovisko nezměněno. Jak je zřejmé ze sdělení tohoto orgánu z 29. 6. 2015, bylo by pořízení vyhodnocení vlivů na životní prostředí neúčelné a nehospodárné. Pro věc je rozhodné, že tu stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody je v souladu a s tímto stanoviskem nebylo zapotřebí vyhodnocení EIA provést. Ze stanoviska z 29. 6. 2015 je pak zcela zjevné, že tento orgán se vyjadřoval právě k návrhu územního plánu, který byl předmětem veřejného projednání dne 5. 2. 2015.

Poukazují-li navrhovatelé na vypořádání námitky navrhovatele a) na straně 109 územního plánu, pak nelze dovodit z formulace tohoto odůvodnění, že stanoviska dotčených orgánů se měnila v průběhu času, jestliže ke změně stanovisek Správy národního parku a krajského úřadu došlo poté, co návrh zadání byl upraven a upřesněn. Poté, co byla vydána tato stanoviska k upravenému zadání, k žádné změně v náhledu těchto dotčených orgánů nedošlo. Uvádí-li se v žalobě, že odpůrce spoléhal na mlčení Správy, pak tomuto náhledu nelze přisvědčit, protože Správa se v průběhu řízení vyjadřovala k jednotlivým záměrům a záměrům v průběhu řízení měněným a lze předpokládat, že pokud by některý ze záměrů nebyl souladný se zájmem na ochraně přírody a krajiny, pak by jistě předmět ochrany hájila. Z podkladů shromážděných po opakovaném veřejném jednání vyplývá, že vliv na NATURU 2000 je vyloučen. Správa Národního parku se pak jednání dne 5. 3. 2015, které se vztahovalo k námitkám k umístění funkční plochy pro ČOV účastnila. Důvody, pro které navrhovateli uvedená vyhodnocení nebyla požadována, jsou jednoznačně ve stanoviscích krajského úřadu uvedena a tato stanoviska zůstala neměnná. Příslušné dotčené orgány se k uplatněným námitkám navrhovatele a) vyjádřily, což je ze spisu zřejmé a bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku. Stejně tak se dotčené orgány vyjadřovaly postupně ke změnám, které byly Pokračování
- 17 -
50A 32/2017

v průběhu pořizování návrhu územního plánu provedeny. Nebylo tudíž postupováno v rozporu s § 52 odst. 3 stav. zák.

Námitka, kterou navrhovatel a) namítal neprovedení SEA, byla zamítnuta a samostatně odůvodněna na straně 108 a 109 územního plánu. Tento postup je souladný s ustanovením § 172 odst. 5 správního řádu, přičemž odůvodnění odpovídá požadavkům podle § 68 odst. 3 téhož zákona. Odkazuje se na zcela konkrétní stanoviska vydaná podle zákona o ochraně přírody a krajiny a o vyhodnocení vlivů na životní prostředí, nadřízenou územně plánovací dokumentaci a vliv novelizace stavebního zákona vztahující se k územnímu plánování. Pořizovatel návrhu územního plánu předkládal v průběhu jeho pořízení jednotlivé změny ke schválení příslušným dotčeným orgánům a za situace, kdy tyto orgány nepožadovaly provést vyhodnocení SEA, případně EIA, pak nebyl jakýkoli důvod požadovat doplňující informace. Odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 Ao 1/2009-185 není na souzenou věc přiléhavý, protože orgán ochrany životního prostředí nepožadoval provést vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí. Takové vyhodnocení ani zpracováno nebylo. Pro posouzení potřebnosti vzniku nových zastavitelných ploch není zapotřebí provádět vyhodnocení SEA, jsou-li tu k dispozici územně analytické podklady, o které se opírá stanovení nových zastavitelných ploch, které se vztahují jak k plochám smíšeným obytným, tak k technické infrastruktuře určené pro funkční využití zřízením nové ČOV. O tom, že zřízení nové ČOV je nezbytné, pojednal soud v souvislosti s vypořádáním námitky o nepřezkoumatelnosti územního plánu, kdy je tu vyjádření provozovatele ČOV o tom, že ta je na hranici únosnosti a nebude povoleno připojení žádných dalších nemovitostí. Argumentují-li navrhovatelé developerským projektem o výstavbě apartmánů, pak ty by nebylo možno povolit, protože tu není technická infrastruktura dostatečné kapacity, na kterou by bylo možno nově zřízené apartmány připojit. Nachází-li se obec Borová Lada v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, pak je v zájmu ochrany životního prostředí dbát o řádné čištění splaškových vod. Je proto v zájmu hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území plochu technické infrastruktury pro zastavění ČOV vymezit, jak plyne z obsahu spisové dokumentace předcházející vydání napadeného územního plánu.

Navrhovatelé namítají, že grafická část územního plánu konkrétně výkres 2.C vymezuje okolo funkčních ploch pásmo ochrany prostředí ČOV. Tento údaj však neodpovídá grafické části územního plánu, protože ve výkresu 2.C jsou znázorněna jiná katastrální území, ve kterých ČOV situována není. Jak již soud uvedl funkční plocha TI-1 pro ČOV je graficky znázorněna ve výkresu koncepce dopravní a technické infrastruktury číslo výkresu 3.B. Funkční plocha pro ČOV je vyznačena příslušnou značkou plochy změn, kolem této plochy je vymezeno pásmo ochrany prostředí ČOV značkou pro limity využití území. Ochranným pásmem se odpůrce zabýval v souvislosti s vypořádáním námitky navrhovatele a), přičemž vycházel ze stanoviska Krajské hygienické stanice. Toto stanovisko výstavbu nové ČOV ve funkční ploše technické infrastruktury 1 v blízkosti apartmánových domů nevylučuje, požaduje se však prokázat splnění hygienických limitů hluku podle příslušného právního předpisu. Pokud by provoz ČOV hlukovým limitům nevyhovoval, uvádí se nezbytnost provedení protihlukových opatření na vlastní náklady. Krajská hygienická stanice, jako dotčený orgán v oblasti ochrany veřejného zdraví podal dne 8. 4. 2014 stanovisko, jímž s návrhem územního plánu projevila souhlas a ve vztahu k hranici negativního vlivu prostředí ČOV pro území uvedla, že v budoucnu nesmí vyhlašované ochranné pásmo tuto hranici překročit.

Pokračování
- 18 -
50A 32/2017

Vedle toho, že se územní plán vypořádává s uplatněnou námitkou navrhovatele a), obsahuje odůvodnění územního plánu pasáž o souladu návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Mezi výčtem stanovisek dotčených orgánů je též stanovisko Krajské hygienické stanice. Soulad s právními předpisy a stanovisky dotčených orgánů je v závěru této části odůvodnění územního plánu vyhodnocen, přičemž se uvádí, že požadavky vyplývající ze zvláštních předpisů nebo ty, které byly dohodnuty, byly zapracovány do územního plánu. Požadavek respektovat pásmo ochrany prostředí ČOV je obsaženo ve výrokové části územního plánu, výroková část územního plánu se rovněž zabývá maximální hranicí negativného vlivu prostředí čistírny odpadních vod, které je jí ovlivňováno. K tomu vymezení negativního vlivu prostředí se uvádí, že v budoucnu v dalším stupni řízení vyhlašované ochranné pásmo tuto hranici nesmí překročit. Je na investorovi prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor. Případně se investorovi ukládat provést protihluková opatření na vlastní náklady. Z toho je zřejmé, že ochranné pásmo ČOV bylo řešeno nejen v souvislosti s námitkou navrhovatele a), ale v textové části územního plánu se projevuje v jeho výroku i odůvodnění. Soud proto neshledal rozpor mezi výrokem, (textovou částí územního plánu) a jeho částí grafickou.

Odkazuje-li se v tomto návrhovém bodu na právní úpravu a technické normy vztahující se k ochrannému pásmu, pak požadavky právních předpisů a technických norem budou muset být ve smyslu územního plánu splněny v příslušných správních řízeních.

Návrhový bod o nezákonném procesním postupu vydání územního plánu pro porušení § 47 odst. 2 stav. zák. nemá opodstatnění.

Především je třeba uvést, že není pravda, že územní plán začal být projednáván podle dříve platného stavebního zákona publikovaného pod č. 50/1976 Sb. Od 1. 1. 2007 byl prve uvedený stavební zákon nahrazen zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Návrh zadání územního plánu je datován v prosinci 2008, tedy již za účinnosti současně platného stavebního zákona. Oznámení o projednání návrhu zadání územního plánu bylo i publikováno veřejným vyhláškou z 9. 1. 2009 a bylo předepsaným způsobem zveřejněno na úřední desce, přičemž uvádí se datum vyvěšení a sejmutí této vyhlášky. Zadání obsahuje na straně 11 pasáž o vodním hospodářství, kanalizace a ČOV. Popisuje stávající stav a uvádí se, že při řešení dalšího rozvoje území bude pro jednotlivé lokality obce stanovena koncepce likvidace splaškových vod a stanoven základní princip napojení na stávající kanalizační síť. Pro navržené rozvojové plochy je nutné provést posouzení kapacity stávající ČOV. Při řešení územního plánu bude navržena oddělená dešťová kanalizace, při návrhu nových rozvojových ploch nebude zatěžována dešťovými vodami stávající splašková kanalizace a ČOV.

Upravené zadání územního plánu obsahuje samostatnou pasáž odvádění a čištění odpadních vod a dešťové vody, které se vzhledem k čištění splaškových vod zcela shoduje s tím, co uvádí se v původním zadání. Vedle toho, co uvedl původní návrh zadání, se uvádí, že maximální množství srážkových vod je třeba řešit přirozeným vsakem do půdy, pro zachování odtokových poměrů zdržovat na pozemku a uvádět do vsaku, vodní toky ani vodní plochy nebudou řešením dotčeny.

Z porovnání obou návrhů zadání je zřejmé, že ohledně čištění splaškových vod se nikterak nelišily. Navrhovatelé v návrhu uplatňují k územnímu plánu výhradu vztahující se právě k funkční ploše vymezené pro technickou infrastrukturu, ČOV, vůči umístění ČOV v dalším řízení uplatnili připomínky k návrhu územního plánu následně námitky. K zadání Pokračování
- 19 -
50A 32/2017

žádné výhrady ani jeden z navrhovatelů neuplatnil. Okolnost, že upravené zadání návrhu nebylo publikováno veřejnou vyhláškou za situace, kdy k žádné změně zadání ohledně vymezení plochy pro novou ČOV nedošlo, neznamená zásah do práv navrhovatelů, jestliže ti ani na původní publikaci zadání návrhu územního plánu nereagovali.

K úpravě zadání územního plánu a jeho upřesnění došlo z toho důvodu, aby bylo možno vyloučit vliv územního plánu na životní prostřední. Pro ten účel také proběhlo jednání s příslušnými dotčenými orgány. Přepracování územního plánu se však nikterak nedotklo zadání ohledně likvidace odpadních vod. Důvodem pro přerušení činnosti na pořízení územního plánu však nebylo pouze upřesnění zadání v zájmu vyloučit negativní vliv územního plánu na životní prostředí, ale vznikly nejasnosti související s územními systémy ekologické stability, což vedlo k tomu, že bylo vyčkáváno na pořízení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které byly přijaty v roce 2011. Upřesnění návrhu na zadání územního plánu nic nebrání a se zřetelem k tomu, že navrhovatelé nikterak nebrojili proti původnímu zadání, které se ohledně čištění odpadních vod nikterak neliší od upraveného zadání, pak nedošlo k žádnému omezení jejich práv a není tu důvod ke zrušení územního plánu. Navrhovatelé pak nejsou povoláni k tomu, aby hájili veřejná subjektivní práva jiných osob při pořizování územního plánu.

K zásahu do subjektivních práv navrhovatelů nedošlo dále z toho důvodu, že svá procesní práva, mohli uplatňovat v průběhu pořízení návrhu územního plánu. Takové právo uplatnil navrhovatel a) dne 3. 3. 2014, když podal připomínky a námitky vztahující se k nové ČOV k návrhu územního plánu předloženého ke společnému jednání ve smyslu § 50 odst. 3 stav. zák. Doplňuje se, že v tomto stádiu řízení přichází v úvahu podání připomínek. Po veřejném projednání návrhu územního plánu, pak navrhovatel a) podal námitky, které byly předepsaným způsobem projednány. Navrhovatel a) tudíž své procesní obrany využil a i pro ten důvod nemá návrhový bod o porušení § 47 odst. 2 stav. zák. opodstatnění. Nejde tu o takový vadný procesní postup, který by musel vést ke zrušení napadeného územního plánu.

Porušení ustanovení § 18 odst. 4 stav. zák. navrhovatelé spatřují v tom, že není prokázána potřeba vymezení nových zastavitelných ploch technické infrastruktury. Navrhovatelé odkazují v té souvislosti na námitku navrhovatele a), podle jehož názoru je kapacita nové ČOV nadhodnocena a zřizování nové ČOV nahlíží jako nehospodárné. Námitky navrhovatele a) byly projednány v odůvodnění územního plánu na straně 108 až 111 přezkoumatelným způsobem. Poukazuje se na uvažovanou kapacitu, navýšení počtu obyvatel, nárůst rekreantů, v důsledku čehož nebude kapacita stávající ČOV postačovat, zástavbu v lokalitě „holanďani“ a vyvezení zastavitelných ploch v této lokalitě. Zřízení nové ČOV se pak opírá o stanovisko provozovatele čističky o tom, že je na hranici únosnosti a nebude se povolovat připojování dalších objektů na tuto čističku. Již sama tato skutečnost by ostatně omezovala navrhovateli plánovaný developerský projekt. Zřízení nové ČOV nelze na podkladě správy provozovatele stávající ČOV a vyjádření Povodí Vltavy, kdy stávající ČOV nachází se v záplavovém pásmu, nahlížet jako nehospodárné. V územním plánu se vymezuje funkční plocha pro umístění ČOV. V odůvodnění územního plánu se předpokládá nárůst počtu rodinných domů a trvale žijících obyvatel. Účelné využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch byly rovněž vzaty na zřetel, jak vyplývá z pasáže, jíž je zdůvodněno přijaté řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje. Funkční plochy pro technickou infrastrukturu byly vymezeny v jižní části na obvodu obce, kdy jedná se o pozemky s trvalým travním porostem páté bonitní třídy. Takové umístění zastavitelných ploch je souladné právě s označenou pasáží odůvodnění územního plánu, přičemž zastavitelné plochy pro technickou infrastrukturu navazují na zastavěné území. Při vymezení funkční Pokračování
- 20 -
50A 32/2017

plochy pro technickou infrastrukturu k umístění ČOV byla vzata v úvahu nejen kapacita stávající ČOV a okolnost, že ta nachází se v záplavovém území, ale též dopravní dostupnost funkční plochy pro technickou infrastrukturu uvažovanou pro ČOV. V územním plánu se uvádí, že plocha pro technickou vybavenost byla převzata ze změny územního plánu č. 3 a byla vzata v úvahu územní rozhodnutí a stavební povolení, avšak to nejsou jediné důvody, které vedly k vymezení funkčních ploch TI-1 a TI-4, to je zcela zřejmé z obsahu textové části územního plánu a nezbývá než zopakovat, že stalo se tak pro kapacitu stávající ČOV umístěné v záplavovém území Teplé Vltavy, bylo přihlédnuto k tomu, že v průběhu dalších 15 let dojde k nárůstu počtu rodinných domu a tudíž i obyvatel. Obec nachází se v rekreační oblasti a nově vymezená funkční plocha technické infrastruktury má dobrou dopravní dostupnost.

Výklad ustanovení § 43 odst. 1 stav. zák. provedeným Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 5Ao 6/2010-80 připouští možnost postupovat odlišně než stanoví dosavadní územní rozhodnutí. Napadený územní plán se tomuto výkladu nikterak nepříčí, jestliže nebyl shledán důvod odchýlit se od předchozí územně plánovací dokumentace a pravomocného územního rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno vymezení konkrétních ploch pro technickou infrastrukturu je v územním plánu odůvodněno a vymezení těchto ploch má oporu ve spisové dokumentaci.

Územní rozhodnutí a stavební povolení jsou rozhodnutími pravomocnými, která jsou závazná. Úsudek navrhovatelů o tom, že takovými rozhodnutí nejsou, protože probíhá rozhodnutí o výjimce, není správné. Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje povolit výjimku ze zákazů též u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Děje se tak za podmínek stanovených § 56 zákona. V případě povolení výjimky lze tak daný stavební záměr realizovat. K povolení výjimky je povolána Správa národního parku Šumava. Ta se k návrhu územního plánu vyjádřila a neshledala z hlediska ochrany zájmů, které hájí, žádné závady. Vymezení plochy pro novou ČOV se děje ve veřejném zájmu a na Správě je pak zhodnotit, který z veřejných zájmů převažuje, zda zájem na vymezení funkční plochy pro novou ČOV či zájem ochrany přírody. Z textové části územního plánu, pak jednoznačně plyne, že zájem na ochraně přírody byl vzat v úvahu, protože výslovně se uvádí, že regulované území nachází se v Národní parku nebo v Chráněné krajinné oblasti. V zájmu ochrany přírody a životního prostředí došlo k úpravě zadání územního plánu. S dotčenými orgány bylo opakovaně jednáno a nelze proto přisvědčit navrhovatelům, že ochrana veřejného zájmu vztahující se k chráněným živočichům v druhé zóně Národního parku nebyla zohledněna. Dotčené orgány k vymezení funkční plochy pro novou ČOV neměly v průběhu řízení žádné výhrady. Závazné stanovisko ze dne 17. 6. 2009 nebylo podkladovým rozhodnutím dotčeného orgánu v řízení o návrhu územního plánu, ale bylo vydáno v konkrétním územním řízení.

Jak již bylo uvedeno, odůvodnění územního plánu ohledně vymezení funkční plochy technické infrastruktury pro novou ČOV se neopírá výlučně o to, že funkční plocha byla takto vymezena ve stávající územně plánovací dokumentaci. Poukazuje se např. na civilizační hodnoty, vytváření podmínek pro příznivé životní prostředí, což jsou zcela nepochybně hodnoty veřejného zájmu, na které míří ustanovení § 18 odst. 4 stav. zák. Z odůvodnění územního plánu vyplývá, že účelné využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch bylo provedeno. Vyhodnocení obsažené na straně 71 je zcela postačující a právě v souladu s ním došlo k vymezení zastavitelných ploch pro technickou infrastrukturu, jestliže se tak děje na okraji stávající zástavby v jižní části obce, kdy na jiných místech odůvodnění územního plánu se uvádí, že takové umístění umožní připojení objektů v obci na novou ČOV, přičemž nebude zapotřebí dalších opatření, která by představovala Pokračování
- 21 -
50A 32/2017

další náklady. Konkrétně se uvádí, že nebude zapotřebí splaškové vody do nové ČOV přečerpávat. Vymezení daných funkčních ploch je proto přezkoumatelné.

Potenciál rozvoje obce byl hodnocen, přičemž bylo vycházeno z územně analytických podkladů. Právě v zájmu stabilizace obyvatel byly vytvořeny zastavitelné plochy pro rodinné domy. Odhad nárůstu byl pak činěn v časovém horizontu patnácti let. Vedle možného nárůstu počtu obyvatel byla zhodnocena skutečnost, že dochází k sezónnímu nárůstu osob v místě vyhledávaném pro rekreační účely. Právě vzhledem k této skutečnosti byly nově zastavitelné plochy vymezeny jako smíšené obytné, uvažující s rekreačními aktivitami, které jsou pak předmětem podnikatelské činnosti v obci. Navrhovatel a) poukazuje na svůj developerský záměr, který souvisí právě s využitím území v obci pro rekreační účely. Právě takové aktivity jaké plánuje navrhovatel a), byly vzaty v úvahu při vymezení funkční plochy technické infrastruktury pro novou ČOV. Nové objekty tohoto druhu, případně jiná zařízení umožňující ubytovací či pohostinské služby je nezbytné na ČOV připojit, přičemž stav provozované ČOV to pro nedostatečnou kapacitu neumožňuje. Krajský úřad, jemuž byl jako nadřízenému návrh územního plánu předložen, neshledal předimenzovanost území z hlediska úsudku o maximálním nárůstu počtu rodinných domů v obci.

Názor navrhovatelů, že nové ČOV není v obci zapotřebí, vyvrací podkladová stanoviska vydaná např. s. p. Povodí Vltavy, provozovatel stávající ČOV a zřízení nové ČOV hodnotí jako pozitivum v území rovněž Správa Národního parku Šumava. O tvrzené opravitelnosti stávající ČOV a náklady pojednal soud v souvislosti s vypořádáním předchozích návrhových bodů. Konkrétně soud neshledal, že územní plán ve vymezení funkčních ploch TI-1 a TI-4 odporuje § 19 odst. 1 písm. j) stav. zák. Ke kapacitě stávající ČOV se pak vyjádřil její provozovatel v tom smyslu, že je vyloučeno připojit na ČOV další objekty. Přitom v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti lze předpokládat čištění splaškových vod.

Navrhovatelé brojí proti vymezení ploch technické infrastruktury v katastrálním území Borová Lada. Proto není případné argumentovat analytickými podklady pro katastrální území Nový Svět. Tento katastr je sice součástí obce Borová Lada, avšak projednávaný návrh směřuje proti funkčním plochám v katastru Borových Lad.

Vyjádření provozovatele ČOV v Borových Ladech je jedním z podkladů založených ve spisové dokumentaci. Společnost ČEVAK dne 2. 4. 2014 podala informaci stavebnímu úřadu o tom, že kapacita ČOV je na hranici únosnosti a zejména v letních měsících se výrazně zvyšuje její látkové zatížení. Pro omezení rizik kapacitního přetížení čistírny proto nebude ČEVAK vydávat souhlasná vyjádření k možnosti napojení budoucích staveb. Tento stav bude trvat do doby výstavby nové čistírny odpadních vod o dostatečné látkové i hydraulické kapacitě. Toto sdělení bylo vydáno v době vypracování návrhu územního plánu a bylo adresováno pořizovateli územně plánovací dokumentace, kterým byl Městský úřad ve Vimperku. Jde proto o jeden z podkladů, jímž se odůvodňuje potřeba nové ČOV. V této písemnosti se poukazuje na zvýšené látkové zatížení čističky v letních měsících a tento údaj odpovídá vyhodnocení nárůstu počtu osob využívajících zařízení v obci pro rekreační účely. I toto hledisko bylo vzato v úvahu při vymezení zastavitelných ploch a též pro funkční plochu pro technickou infrastrukturu, což je z odůvodnění územního plánu jednoznačně seznatelné.

Sdělení ČEVAK z 2. 6. 2014 pak předpokládá zřízení nové čistírny odpadních vod o dostatečné látkové i hydraulické kapacitě. Předpokládá-li se zřízení nové ČOV, pak logicky Pokračování
- 22 -
50A 32/2017

lze usoudit, že neuvažuje se s opravou stávající ČOV, tím spíše za situace, kdy ta je situována v záplavovém území Teplé Vltavy.

Stav produkce odpadních splaškových vod je zřejmý právě z prve uvedeného sdělení společnosti ČEVAK, přičemž nejde tu výlučně o nárůst počtu obyvatel v obci, ale o zvýšený počet osob v době letní turistické sezóny, kdy významně se zvyšuje látkové zatížení stávající ČOV.

Veřejný zájem na ochraně nezastavěného území v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti je prosazován dotčenými orgány v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Dotčené orgány neprojevily žádné výhrady k vymezení zastavitelných ploch pro technickou infrastrukturu TI-1 a TI-4, kdy zastavitelné plochy se nacházejí v jižní části obce, jedná se o pozemky s trvalým travním porostem v páté bonitní třídě. Rozpor s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a životního prostředí dotčené orgány neshledaly, potenciál rozvoje území byl shledán právě ve využití místa pro rekreační účely, což umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit. K využití zastavěného území, jehož součástí jsou pozemky, kde nachází se stávající ČOV, nezbývá než zopakovat, že ty jsou situovány v záplavovém území Teplé Vltavy, na tuto ČOV nejsou napojeny veškeré objekty v obci, což má souvislost též s přečerpáváním splaškových vod. I správce povodí předpokládá výstavbu nové ČOV v zájmu odkanalizování veškerých objektů situovaných v Borových Ladech. Vymezení zastavitelné plochy pro novou ČOV není porušením § 18 odst. 1 a 4 stav. zák. Je nepochybně v zájmu udržitelného rozvoje území vymezit plochu pro ČOV o takové kapacitě a v takovém místě, aby bylo možno zajistit odkanalizování objektů v obci. Zastavitelné plochy pro funkční plochy technické infrastruktury TI-1 a TI-4 byly vymezeny se zřetelem k úvahám o možném rozvoji území, přičemž tyto úvahy jsou podloženy spisovou dokumentací.

Opakovaným předkládáním návrhu územního plánu a jeho jednotlivých úprav dotčeným orgánům působícím v oboru ochrany životního prostředí je prokázáno, že cíle územního plánování ve smyslu § 18 stav. zák. právě ve vztahu k podmínkám pro příznivé životní prostředí odpůrce dostál. Vymezení daných funkčních ploch je v územním plánu odůvodněno a nelze dovodit, že dané plochy byly vymezeny neracionálně.

Soud vypořádal návrhové body uplatněné navrhovateli a neshledal, že napadený územní plán odporuje § 18 odst. 4, § 19 odst. 1 písm. j) a § 47 odst. 2 stav. zák. Do subjektivních práv navrhovatelů se zřetelem k uplatněným výhradám v návrhu nedošlo, hmotně právní předpisy chránící veřejné zájmy porušeny nebyly a procesní postup je odpovídající pro řízení o územním plánu.

Navrhovatelé brojili proti dvěma funkčním plochám pro technickou infrastrukturu TI-1 a TI-4. Plocha technické infrastruktury TI-1 se předpokládá využít pro zřízení nové ČOV, funkční plocha TI-4 je vymezena pro využití na zařízení pro nakládání s odpady. Návrhové body proti vymezení těchto funkčních ploch pro technickou infrastrukturu však uplatňují námitky výlučně ke zřízení nové ČOV, ohledně plochy vymezené pro zařízení pro nakládání s odpady se v návrhu neuvádějí žádné konkrétní výhrady. Je-li řízení ovládáno dispoziční zásadou, pak tu ve vztahu k vymezení funkční plochy pro zařízení pro nakládání s odpady není žádný důvod uveden, v důsledku čehož se soud na základě uplatněného návrhu nemůže zabývat tím, zda funkční plocha TI-4 určená na zařízení pro nakládání s odpady byla vymezena souladně s právními předpisy. Do funkční plochy technické infrastruktury TI-4 zasahuje ochranné pásmo ČOV, kterým se soud zabýval v souvislosti s návrhovým bodem o Pokračování
- 23 -
50A 32/2017

nesrozumitelně vymezeném ochranném pásmu ČOV. Poznamenává se, že podle § 101d) odst. 1 s.ř.s. je soud při rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu.

Vzhledem k těmto důvodům soud neshledal, že návrh je opodstatněný, a proto jej podle § 101d) odst. 2 věta druhá s. ř. s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že v řízení měl úspěch odpůrce. Jemu proto přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrce je malou obcí a nezaměstnává žádného právníka, ani osobu s erudicí v oboru stavebního práva. Proto výdaj na zastoupení v tomto řízení advokátem je výdajem účelně vynaloženým a takto účelně vynaložený výdaj jsou navrhovatelé povinni odpůrci uhradit. Náklady řízení za zastoupení advokátem činí 8.228 Kč a sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 3.100 Kč, dvou režijních paušálů ve výši 300 Kč a dalších 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce odpůrce plátcem. Lhůta ke splnění této povinnosti byla stanovena v délce třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze osobám na řízení zúčastněným uhradit pouze ty náklady, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud osobám na řízení zúčastněným žádné povinnosti neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v devíti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 15. května 2017

Pokračování
- 24 -
50A 32/2017

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru