Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Cad 50/2008 - 21Rozsudek KSCB ze dne 06.10.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 191/2008 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

2Cad 50/2008 – 21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce Miroslava Smoleně, bytem Slavče 9, okres České Budějovice, zast.

JUDr. Vladislavou Halodovou, advokátkou v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. č. 36, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28.1.2008, č. 721 208 1228, t akto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Česká správa sociálního zabezpečení v Praze napadeným rozhodnutím odňala žalobci plný invalidní důchod. Rozhodnutí je odůvodněno odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích ze dne 4.1.2008, podle kterého žalobce plně invalidní není, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost

žalobce soustavné výdělečné činnosti o 15 %. Proto nejsou splněny podmínky § 39 zákona o důchodovém pojištění předepsané pro trvání nároku na plný invalidní důchod.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas žalobu, ve které vyjádřil nesouhlas s rozsahem ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Poukázal na to, že trpí progresivní metabolickou myopatií, vylučující jakoukoliv fyzickou zátěž. Od doby, kdy žalobci byl přiznán plný invalidní důchod, nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce a nezvýšila se jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Z posudkového spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Žalobce byl uznán plně invalidním od 15.10.2006 pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podmíněný myopatií s dosud neukončeným vyšetřováním a neindikovanou terapií. Rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce byl stanoven ve výši 10 %. Při kontrole stupně invalidity v listopadu 2007 posudkový lékař odročil jednání za účelem doplnění podkladů o EMG vyšetření se stanovením stupně neuropatie a nové neurologické vyšetření s určením diagnózy. Na základě takto doplněných podkladů byla stanovena diagnóza,

podle které je žalobce stižen polyneuropatií lehkého stupně demielinizační a myopatie metabolická mitochondriální byla vyloučena biochemickou a histologickou analýzou výsledků. Rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 15 % byl stanoven s odkazem na kap. VI, odd. B, pol. 10, písm. a), přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., v novelizovaném znění.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické povahy, vyšetření EMG Neurologické asociace v Praze na Národní třídě, elektrofyziologické laboratoře Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Ústavu biologie a lékařské genetiky, Fakultní nemocnice v Motole, Kliniky dětského dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice

v Praze a vyšetření interní. Podklady byly dále doplněny o vyšetření elektrofyziologické laboratoře Neurologické

kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole z 20.8.2008 a o lékařskou zprávu MUDr. Jana Stránského, Praha 1, Národní 11 bez data. Posudková komise dále popsala s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů posudková komise stanovila diagnózu, podle které je žalobce stižen demyelinizační periferní neuropatií familierní, dle EMG kritérií lehkého stupně na podkladě kanalopatie. Dále má Hiátovou hernii s ulceracemi jícnu. Na základě těchto podkladů byl pak učiněn závěr, že u žalobce od dospívajícího věku se začaly objevovat svalové bolesti a křeče dolních končetin, v posledních 5 létech i končetin horních, narůstá svalová únavnost a nevýkonnost. Od roku 1996 je v neurologické péči. V roce 2006 byl plně invalidizován, v době, kdy byl intenzivně vyšetřován a jako nejpravděpodobnější se jevilo závažné onemocnění myopatií nejasné etiologie. Po vyšetření na celé řadě vyšších specializovaných pracovišť a mnoha podrobnými metodami se nepotvrdila žádná ze známých a diagnostikovatelných myopatií. Vylučovací metodou se došlo k závěru, že příčinou svalových obtíží může být syndrom kanalopatie, tj. porucha iontových kanálů. Toto postižení je však současně dostupnými metodami nediagnostikovatelné a může mít chronický a progresivní průběh. Závěry některých odborníků se přiklání k neurogenní příčině onemocnění, demyelinizační periferní neuropatie s familierním výskytem. V případě žalobce objektivní pomocí EMG byla prokázána polyneuropatie lehkého stupně. Rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl posudkovou komisí zhodnocen podle funkčních schopností žalobce s přihlédnutím k objektivně prokázaným skutečnostem. Klinický neurologický nález uvedený v odborných zprávách je zcela normální bez projevů typických pro myopatické poškození. Žalobce je popisován jako normostenik, spíše muskulární, bez ptozy, bulby symetrické, diplopie 0, mimika symetrická,

cení a špulí symetricky, jazyk eutrofický, šíje pevné, bez atrofie, na horních končetinách dobře vyvinuté svaly, síla

normální, fascikulace 0 na poklep jen malý žlábek. C5/8 nízké, symetrické, iritačně 0, špetka +. Na dolních končetinách bez deformity, Ach. nezkrácený, svalová síla v normě, L2/S2

nízké symetrické, iritačně 0. Páteř je v ose, předklon možný. Stoj a chůze na paty a špičky možná, dřepy svede, čití je normální. Rovněž při vyšetření v komisi byl zjištěn naprosto normální somatický nález, včetně nálezu neurologického. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je velice zvolna progredující neurologické postižení ve smyslu

lehké demyelinizační polyneuropatie pravděpodobně s rodinným výskytem. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kap. VI, odd. B, pol. 10, písm. a), přílohy č. 2 k vyhl.č.

284/1995 Sb., v novelizovaném znění, a rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovila ve výši 15 %. Horní hranice je dána profesí žalobce a velmi pozvolnou progresí stavu. Jiný výsledek posouzení invalidity oproti zjišťovací prohlídce posudková komise zdůvodnila tím, že nebyla potvrzena diagnóza svalové dystrofie.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o odnětí plného invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem.

Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se posudková komise řídí § 6 vyhl. č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v novelizovaném znění. Podle tohoto předpisu procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí vyhlášky. Pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné

činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního

postižení a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení (§ 6 odst. 3 vyhlášky).

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vyšla ze subjektivních údajů uváděných žalobcem, tak z objektivních

lékařských nálezů, především neurologické povahy a výsledků vyšetření žalobce na specializovaných pracovištích Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kdy jednalo se o výsledky vyšetření z roku 2007 a 2008. Na základě takto stanovené klinické diagnózy posudková komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je zvolna progredující neurologické postižení ve smyslu lehké demyelinizační polyneuropatie, pravděpodobně s rodinným výskytem. Toto zdravotní postižení pak posudková komise podřadila kapitole VI, odd. B, pol. 10, písm. a) přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 15 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Posudková komise odkázala na vývoj zdravotního postižení žalobce a uvedla, že vylučovací metodou na podkladě odborných vyšetření bylo uzavřeno, že příčinou svalových obtíží může být syndrom kanalopatie, což je porucha iontových kanálů. Jedná se o postižení dostupnými metodami nediagnostikovatelné, které může mít chronický a progresivní průběh. Někteří specialisté uvažují o neurogenní příčině onemocnění, kdy objektivně pomocí EMG byla prokázána polyneuropatie lehkého stupně. Při stanovení rozsahu ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti posudková komise vyšla z objektivně prokázaných skutečností na podkladě vyšetření, které v posudku popsala a zhodnotila funkční schopnosti žalobce. Vzala v úvahu i své vlastní vyšetření, kdy byl zjištěn normální klinický somatický nález, včetně nálezu neurologického. Rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti pak stanovila na horní hranici stanovené danou položkou přílohy k vyhlášce vzhledem k profesi žalobce a velmi pozvolnou progresí stavu.

Posudková komise se zabývala rozdílem mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým zjištěním, kdy uvedla, že při zjišťovací prohlídce bylo uvažováno s diagnózou svalové dystrofie. I ze záznamu o jednání posudkového lékaře v době uznání plné invalidity vyplývá, že k přiznání stupně plné invalidity došlo proto, že žalobce byl vyšetřován pro myopatii

zatím nejasné etiologie s dosud neuzavřenou diagnózou. K invalidizaci žalobce bylo přistoupeno s odůvodněním, že jedná se o dosud neukončené vyšetřování a neindikovanou terapii. Jestliže v době přiznání plné invalidity nebyl učiněn spolehlivý závěr o onemocnění žalobce a bylo tu podezření na onemocnění závažné povahy, které se nepotvrdilo, naopak

jedná sice o demyelinizační periferní neuropatii, avšak lehkého stupně, je na podkladě posudku posudkové komise a posudkových spisů snížení stupně invalidity odůvodněno.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím žalobce, tak objektivním zjištěním, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, vysvětlila rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým nálezem, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak nevylučuje pracovní zařazení s omezením prací vyžadujících větší fyzickou zátěž, a podmiňuje 15 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Za takové situace není důvod řízení doplňovat o znalecký posudek z příslušného oboru ani provádět důkaz posudkem jiné posudkové komise. Poukazuje se na okolnost, že lékař OSSZ i posudková komise se shodují v úsudku o příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce i rozsahu ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Byla-li žalobcem v době po nařízení jednání předložena aktuální zpráva MUDr. Martina Stránského se sídlem v Praze 1, Národní 11, pak nutno poznamenat, že tato zpráva není datována a vzhledem k obsahu této zprávy je třeba uvést, že byla k dispozici též posudkové komisi, která její obsah popsala a zjištěními označeného lékaře se zabývala.

Zdravotní postižení, kterým žalobce trpí, posudková komise označila na podkladě odborných nálezů specializovaných pracovišť a nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že

posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a jeho pracovního potenciálu došlo na základě nesprávné diagnózy. Možností pracovního zařazení se posudková komise výslovně zabývala, přičemž vyloučila pouze výkon takového zaměstnání, které by vyžadovalo trvale větší fyzickou zátěž. Soud proto nesdílí názor žalobce o tom, že zdravotní postižení žalobce vylučuje jakoukoliv fyzickou zátěž.

Jak již bylo uvedeno, plný invalidní důchod byl žalobci přiznán z důvodu, že nebylo uzavřeno vyšetření žalobce a bylo tu podezření na závažné onemocnění, které však nebylo prokázáno. Takové zjištění vyplývá z posudku posudkové komise. Podezření na závažné zdravotní postižení pak také podmínilo stanovení rozsahu ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Současný posudkový nález však vychází z objektivních

výsledků z vyšetření žalobce na specializovaných pracovištích a ze zhodnocení žalobcových funkčních schopností.

Podmínky pro trvání nároku na plný invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona je pojištěnec plně invalidní

tehdy, dosahuje-li míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 66 %.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 15 %, pak žalobce plně invalidní není. Není-li žalobce plně invalidní, pak mu nárok na dávku ve formě plného invalidního důchodu zanikl. Za takové situace pak ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona žalované přikazuje nárok odejmout. To se také v souzené věci stalo, protože zjištění o zdravotním stavu žalobce již neodůvodňuje trvání nároku na dávku a s tím související nárok na její výplatu.

Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované

nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační
stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho
písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu
soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1
s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného
ve dvou stejnopisech. Stěžovatel musí být
v řízení o kasační stížnosti zastoupen

advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 6. října 2008

Samosoudkyně:

JUDr. Věra Balejová

v.r. Za správnost vyhotovení: Vondřejcová Šárka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru