Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 9/2014 - 23Rozsudek KSCB ze dne 12.05.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 9/2014 - 23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce L. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 12. 2013 čj. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 30.1.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2013, čj. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované o přiznání důchodu pro invaliditu prvního stupně.

V žalobě se poukazuje na to, že žalobce utrpěl mnohočetné zlomeniny obličeje jako následek dopravní nehody způsobené řidičem motocyklu. Léčba si vyžádala tři operace, tři měsíce byl připojen na přístrojích, přišel o čich, chuť, má zakrývací destičku horního patra, má problémy s konzumací tužší stravy, trpí bolestmi obličeje, brady, zubů, stahy svalů, stahy v ústech, u očí, pro které se léčí v ambulanci bolesti. Je nucen bolest tlumit léky. Problémy způsobují změny počasí. Má za to, že zdravotní stav u lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově nebyl dostatečně posouzen, při krátkém jednání byly shledány problémy s páteří, potíže související s důsledky úrazu jej nezajímaly. Stejně si počínal lékař žalované v námitkovém řízení. Pro zdravotní důvody práci vykonávat nemůže. Pokračování
- 2 -
2Ad 9/2014

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže je v souladu se závěry učiněné Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Z posudkového spisu vyplynulo, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově při posuzování invalidity žalobce a jejího stupně měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře, zprávy z hospitalizace na stomatochirurgii, výsledek chirurgického vyšetření a zprávu ambulance bolesti. Učinil zjištění, že žalobce je stižen cervikokraniálním syndromem s těžkým omezením hybnosti C páteře, recidivující cefaleou a lumbalgií. Uzavřel, že žalobce je od 11. 10. 2013 invalidní v prvním stupni, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy pokles pracovní schopnosti činí 35 %. Toto zjištění je odůvodněno tím, že cervikokraniální syndrom způsobuje těžké omezení dynamiky krční páteře s recidivující cefaleou. Dosavadní léčba nepřinesla zlepšení.

Posudek o invaliditě a jejím stupni byl rozhodujícím podkladem pro rozhodnutí žalované o žádosti o plný invalidní důchod, kdy žalovaná dne 14. 11. 2013 žalobci přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Učinila tak především s odkazem na označený posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které žalovaná posoudila jako námitky. Uvedl, že při posouzení zdravotního stavu bylo přihlédnuto pouze k části problémů, kterými žalobce trpí.

V námitkovém řízení byl opatřen posudek o invaliditě lékařské posudkové služby žalované. Posudková komise měla vedle odborných lékařských nálezů a zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře k dispozici nově předložené lékařské zprávy, především záznam ze zobrazovacího vyšetření obličejového skeletu. V posudku o skutkových zjištěních uvádí, že žalobce utrpěl dne 20. 9. 2012 úraz při autonehodě, při které utrpěl mnohočetné zlomeniny obličejových kostí, které jsou v posudku uvedeny, důsledky úrazu byly léčeny osteosyntézami dolní a horní čelisti, následovala reoperace pro selhání v oblasti mandibuly, operace s eliminací zubů v lomné linii, odstranění fragmentu nekrotické kosti, v lednu 2013 vznikla zevní píštěl, následovala extrakce kovu mandibuly vlevo. Dále se uvádí oronazální komunikace, spasmy převážně svalstva obličeje a suprahyoidních svalů, snížená schopnost mastikace tvrdých soust, ztráta čichu, symetrický obličej bez znetvoření, bolesti hlavy posttraumatické s podílem vertebrogenním – cervikokraniální syndrom, lumbalgie v anamnéze. Lékař posudkové služby žalované shledal u žalobce dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou tohoto stavu jsou následky traumatu obličejových kostí z 20. 9. 2012. Posudkovým hlediskem pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je zhodnocení stupně poruchy otevírání úst a poruch žvýkání, změny okluze, stupeň estetické deformity, přítomnost ankylózy, mandibulárního kloubu, zhodnocení změn polohy a mobility očních bulbů s případnou poruchou binokulárního vidění, zhodnocení průchodnosti nosu. Při zhodnocení symptomatologie popsané v odborné dokumentaci byla k hodnocení použita položka pro poruchy středně těžké, která má taxaci poklesu pracovní schopnosti 30 %. Pracovní kvalifikace byla zohledněna maximálně možným taxačním navýšením na 40%. Uvádí se, že zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Nelze použít položku pro těžké poruchy, protože ta je určena pro stavy s omezením mluvení, s neschopností žvýkání, s nutností konzumace Pokračování
- 3 -
2Ad 9/2014

mixované stravy a dále pro stavy, kdy vzniklo znetvoření obličeje. Tyto skutečnosti u žalobce konstatovat nelze.

Na rozdíl od lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově byla porucha páteře nahlédnuta v námitkovém řízení jako málo významná na úrovni lehkého funkčního postižení, kde by adekvátní hodnocení odpovídalo 10 – 20 % poklesu pracovní schopnosti, a proto toto postižení nebylo považováno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Bylo zjištěno, že mezi lékařskými nálezy rozpory nejsou, zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru doloženy v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených právními předpisy, byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků.

Bylo reagováno na námitky žalobce a uvádí se, že při zohlednění všech zdravotních problémů neodpovídá stav žalobce vyššímu stupni invalidity, než jak byl zjištěn v prvostupňovém řízení. Uzavírá se, že rozhodující postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá postižením podle kapitoly XV, oddíl A, položka 2 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a stanovuje se míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 %. Vzhledem k vlivu na schopnost používat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo schopnost rekvalifikace se tato hodnota zvyšuje o 10 % na celkových 40 %.

Tento posudek byl stěžejním podkladem pro rozhodnutí o námitkách žalobce, kdy zamítavé rozhodnutí je odůvodněno tím, že novým posudkem o invaliditě bylo zjištěno, že u žalobce jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje jeho fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti v rozsahu 40 %. Stupeň invalidity žalobce proto odpovídá § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Proto byly námitky žalobce jako nedůvodné zamítnuty.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především stomatologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným traumatologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které žalobce při autonehodě dne 20. 9. 2012 utrpěl mnohočetné zlomeniny obličejových kostí, což bylo léčeno osteosyntézami dolní i horní čelisti. V říjnu 2012 byla provedena reoperace pro selhání mandibuly, v prosinci 2012 operace s eliminací zubů v lomné linii a odstranění fragmentu nekrotické kosti, v lednu 2013 vznikla zevní píštěl, v únoru 2013 byl extrahován kov mandibuly vlevo, kraniální syndrom, lumbalgie v anamnéze.

V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce byl posuzován jako instalatér topenář, který pracoval v oboru. Od roku 2009 trpí bolestmi krčního a bederního úseku páteře. V září 2012 utrpěl autonehodu zaviněnou řidičem motocyklu, při které vznikly tříštivé zlomeniny obličejového skeletu od očnic po dolní čelist, vpáčení centrálního fragmentu, rozlomení hlaviček mandibuly, oboustranný hemosinus maxilárně, prokrvácení ethmoid, pneumoorbity. Dne 21. 9. 2012 byla provedena stabilizace zlomeniny dolní a horní čelisti osteosyntézou. V říjnu 2012 se uskutečnila reoperace mandibuly, v prosinci téhož roku extrakce zubu 45, odstranění fragmentu nekrotické kosti. V lednu 2013 se vytvořila zevní píštěl v lomné linii mandibuly vlevo. Byly odstraněny dlahy pro přetrvávající bolesti, byla konzultována ambulance léčby bolesti a ordinována analgetika. Ke zhojení píštěle došlo v květnu 2013. Pokračování
- 4 -
2Ad 9/2014

Přetrvávají bolesti v obličeji, bolesti hlavy, nesoustředěnost, nespavost. Při kontrole v zubní ambulanci v lednu 2014 byl obličej bez otoku, skus správný, oronazální komunikace štěrbinovitá do 10 mm, krycí deska vyhovující a stav byl hodnocen jako ustálený. Odkazuje se na psychologické vyšetření z března 2014 a zprávu ambulance bolesti z 25. 3. 2014. Psychologické vyšetření v závěru doporučuje rehabilitaci a lázně, konzultaci psychiatra ohledně depresí a absolvování autogenního tréninku. Ve zprávě ambulance bolesti jsou konstatovány bolest hlavy a dolní části zad, od února 2013 je žalobce v péči této ordinace.

U žalobce se zjišťuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí je funkční porucha po úrazu ze září 2012 v orofaciální oblasti středně těžké povahy spojená s oronazální komunikací štěrbinovitou do 10 mm, krycí deska je vyhovující, stav je hodnocen jako ustálený. Obličej je bez otoku, symetrický, bez znetvoření, skus správný, schopnost žvýkání tvrdých soust je snížená, zjišťuje se ztráta čichu. V ostatní komorbiditě jsou uvedeny bolesti hlavy, především posttraumatické s podílem vertebrogenním, pro cervikokraniální syndrom s omezením hybnosti lehčího stupně a dále lumbalgie, bolesti dolní části zad.

Funkční porucha po úrazu byla podřazena postižením podle kapitoly XV, oddíl A, položka 2, písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb. a pokles pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 30 %. Bylo přihlédnuto k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Tato procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla zvýšena o dalších 10 % bodů na celkových 40 % se zřetelem k využití dosaženého vzdělání, schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, kterou žalobce může vykonávat v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Postižení žalobce nelze podřadit pod položku 2 písm. c) přílohy k vyhlášce, protože se nejedná o těžké poruchy po úrazu orofaciální oblasti. Tato kritéria splněna nejsou.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o invaliditě a jejím stupni je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem.

Soud při svém rozhodování vyšel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především stomatochirurgické a neurologické povahy. K dispozici měla též vyšetření psychologické a zprávu ambulance bolesti. Na základě takto stanovené klinické Pokračování
- 5 -
2Ad 9/2014

diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je funkční porucha po úrazu orofaciální oblasti středně těžké povahy spojená s oronazální komunikací a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 % podle kapitoly XV, oddíl A, položka 2, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na tíži obtíží způsobených tímto postižením, vzala v úvahu další zdravotní postižení, o těchto postiženích spočívajících v bolestech hlavy posttraumatické povahy s podílem vertebrogenním a lumbalgiemi, uvedla, že cervikokraniální syndrom způsobuje omezení hybnosti lehčího stupně. Pro tato postižení, pro možnost využití dosavadního vzdělání a schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti v podstatně menším rozsahu a intenzitě, schopnost rekvalifikace, došlo k aplikaci § 3 odst. 2 vyhlášky a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl zvýšen o dalších 10 % bodů. Pokles pracovní schopnosti proto činí 40 %. Současně posudková komise hodnotila možnost podřadit zdravotní postižení žalobce další položce vyhlášky pod bodem 2 písm. c), kde je předpoklad stanovit vyšší rozsah ztráty pracovní schopnosti, přičemž uvedla, že kritéria stanovená touto položkou dodržena nejsou, protože se nejedná o těžkou poruchu po úrazu orofaciální oblasti.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, stanovila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala ustanovení o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 40 % pokles pracovní schopnosti.

Podmínky pro přiznání invalidního důchodu stanoví § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Stupně invalidity pak upravuje § 39 odst. 2 zákona. Podle tohoto předpisu se jedná o první stupeň invalidity dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pro chronické onemocnění 49 %, u druhého stupně invalidity se předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozsahu 50 až 69 %, invalidita třetího stupně nastává u poklesu pracovní schopnosti ve výši od 70 %.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 40 %, pak invalidita žalobce odpovídá prvnímu stupni. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl žalobci přiznán, rozhodnutí je proto věcně správné a odpovídá požadavkům § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 6 -
2Ad 9/2014

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. května 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru