Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 88/2010 - 17Rozsudek KSCB ze dne 25.02.2011

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

2 Ad 88/2010 - 17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce Ing. J. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18.9.2010, č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 18.9.2010, č. j. X se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení.

Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Žalobci se vrací z účtu soudu zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč.

O d ů v od nění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 26.11.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.9.2010, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.6.2010, č. X, a toto rozhodnutí potvrzeno.

(2) Žalobce namítal, že rozhodnutí považuje za nezákonné, neboť není schopen vykonávat téměř žádné zaměstnání. V současné době je veden u Úřadu práce v Táboře a pobírá příspěvek v nezaměstnanosti. Posudky o invaliditě vypracované Okresní správou sociálního zabezpečení v Táboře a Českou správou sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích považuje za účelové, které nezohledňují skutečný zdravotní stav žalobce. Jeho Pokračování
- 2 -
2Ad 88/2010

zdravotní stav nebyl zjištěn objektivně, a proto žádá o nové posouzení zdravotního stavu nezávislými soudními znalci, lékaři nebo lékařským znaleckým ústavem, který posoudí, zda je žalobce schopen vykonávat trvalé zaměstnání. Současně je nutné objektivně zjistit míru poklesu jeho pracovní schopnosti. Navrhl proto zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného

(3) Žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem k žalobě žalobce nevyjádřila.

III. Obsah správních spisů, včetně důkazu doplněného soudem

(4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře dne 9.3.2010 a dále dne 14.5.2010. Zdravotní stav žalobce byl posuzován podle ustanovení § 8 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění a při konstatované diagnóze st. p. intracerebrální krvácení 2/2009, rezid. frustní pravostranný neurodeficit, hypertenze es., DM 2. typu na PAD určil, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, oddíl,

položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Zdravotní stav žalobce neodpovídá žádnému stupni invalidity. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 3.6.2010 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 30 % a k přiznání invalidního důchodu je ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění zapotřebí, aby tento pokles činil nejméně 35 %. Žalobce podal proti rozhodnutí dne 9.7.2010 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 25.8.2010 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena podle kapitoly VI, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., na 30%.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 16.2.2011 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení dne 18.9.2010 organický psychosyndrom s velice suspektní deteriorací kognitivních funkcí a reziduální frustní pravostranný neurodeficit po intracerebrálním krvácení v 02/2009. Ostatní komorbidita, tj. esenciální hypertenze, která dosavadní léčbou není úplně kompenzovaná a diabetes mellitus 2. typu, který je plně kompenzován dietou a užíváním perorálních antidiabetik a nemá podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Komise konstatovala, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 1, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 – 45 %, tento Pokračování
- 3 -
2Ad 88/2010

pokles stanoví na 38 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím především k tíži obtíží, rozsahu a rychlosti vývoje postižení. Pro využití § 3 a 4 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění není dán důvod. Jako den vzniku invalidity komise stanovila 18.9.2010. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Dobu platnosti posudku komise stanovila do 1.3.2012. Komise uvedla, že její hodnocení se liší od prvostupňového posouzení. Je tomu z důvodu hodnocení dominujícího postižení po proběhlém intracerebrálním krvácení do levé capsuli interna v 2/2009, které komise považuje za organický psychosyndrom s velice suspektní deteriorací kognitivních funkcí a reziduální frustní pravostranný neurodeficit. Provedené psychologické vyšetření zjistilo u žalobce poruchy paměti, nízké psychomotorické tempo, poruchy spánku, stavy úzkosti, neklid, depresivní náladu, výrazně zvýšenou unavitelnost; výsledky vyšetření svědčily pro velice suspektní deterioraci kognitivních funkcí, jde o organický psychosyndrom při středně těžkém postižení. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nejednalo se o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, který však nedosahoval více než 49 %.

(6) Svůj závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce dne 16.2.2011 v komisi odbornou psychiatričkou MUDr. F., odbornou neuroložkou MUDr. A., dále na základě spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře na základě zdravotní dokumentace ošetřujícího praktického lékaře MUDr. J. K. Komise měla k dispozici i zprávy z odborných lékařských vyšetření, psychiatrického, z psychiatrické ambulance Nemocnice Tábor, PhDr. V. ze dne 11.3.2010, diabetologického vyšetření Tábor, MUDr. D. z 12.2.2010 a neurologické ambulance Nemocnice Tábor, MUDr. Š. z 13.1.2010.

IV. Právní názor soudu

(7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

(8) Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, Pokračování
- 4 -
2Ad 88/2010

který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(9) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 3.6.2010 č.j. 521 230 212, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře ze dne 14.5.2010 není invalidní, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil 30 %. V námitkovém řízení byl vypracován posudek ze dne 25.8.2010, ve kterém bylo zjištěno, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena ve výši 30 %.

(10) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 16.2.2011, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nejednalo se o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) téhož zákona. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 1, písmeno c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 – 45 %. S ohledem na zdravotní stav žalobce komise stanovila tento pokles na 38 %. Komise přihlédla k tíži obtíží rozsahu a rychlosti vývoje postižení a zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti. Komise se lišila ve svém hodnocení od prvostupňového posouzení. Jako dominující postižení po proběhlém intracerebrálním krvácení do levé capsule interna v 2/2009, komise považuje organický psychosyndrom s velice suspektní deteriorací kognitivních funkcí a reziduální frustní pravostranný neurodeficit. Komise na základě psychologického vyšetření zjistila u žalobce poruchy paměti, nízké psychomotorické tempo, poruchy spánku, stavy úzkosti, neklid, depresivní náladu, výrazně zvýšenou unavitelnost; výsledky vyšetření svědčily pro velice suspektní deterioraci kognitivních funkcí, jedná se o organický psychosyndrom při středně těžkém postižení.

Pokračování
- 5 -
2Ad 88/2010

(11) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze zamítla žalobci žádost o invalidní důchod. V námitkovém řízení byl vysloven závěr, že zdravotní stav neodpovídá přiznání invalidního důchodu. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 38 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., invaliditě prvního stupně. Z toho důvodu je nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn v souvislosti s posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, přiznání dávky invalidního důchodu podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odůvodňoval.

V. Závěr, náklady řízení

(12) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvého stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

(13) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, avšak s ohledem na to, že soud rozhodl ve věci bez nařízeného jednání, žalobci náklady řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, neboť řízení v dané záležitosti je ze zákona o soudních poplatcích od placení soudních poplatků osvobozeno.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 25. února 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru