Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 81/2010 - 51Rozsudek KSCB ze dne 14.04.2011

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 160/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

2Ad 81/2010 - 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně M. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.9.2010, č. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu dne 25.10.2010 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22.9.2010 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované o nepřiznání vdovského důchodu a toto rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se uvádí, že žalobkyně požaduje přiznat vdovský důchod poúrazový, protože pracovní úraz je zapotřebí klást na roveň nemoci z povolání.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyni byl přiznán vdovský důchod od 30.9.1979. Po uplynutí jednoho roku od smrti manžela žalobkyni nárok na vdovský důchod zanikl, protože nesplňovala podmínky § 37 zák. č. 121/1975 Sb. Žalobkyně několikrát žádala o obnovu vdovského důchodu a žádosti byly opakovaně zamítány. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek podle § 37 odst. 2 písm. a) – e) zákona do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod nebo do pěti roků, zemřel-li manžel následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie. Obdobná právní úprava je obsažena v zák. č. 100/1988 Sb. a zák. č. 155/1995 Sb. Manžel žalobkyně J. P. zemřel dne 30.9.1979 a byl poživatelem plného invalidního důchodu vypočteného z I. pracovní kategorie a zvýšen pro nemoc z povolání. Na Pokračování
- 2 -
2Ad 81/2010

následky této nemoci zemřel, nezemřel však následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie. Proto žalobkyně nesplňuje nárok na výplatu vdovského důchodu.

Ze spisu žalované vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Žalobkyně podala dne 8.10.2010 žádost o vdovský důchod I. kategorie zpětně.

Ze spisu se zjišťuje, že manžel žalobkyně J. P. zemřel dne 30.9.1979 a byl poživatelem invalidního důchodu. Zemřel na následky silikósy plic. Dcera žalobkyně J. P. se narodila dne 19.10.1955 a v době úmrtí otce byla zletilá a zaopatřená. Ve spise je založeno několik žádostí žalobkyně o vdovský důchod, které byly zamítnuty.

Poslední žádost žalobkyně o přiznání vdovského důchodu byla projednána rozhodnutím ze dne 10.8.2010 č. X tak, že žádost byla zamítnuta. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že manžel žalobkyně zemřel dne 30.9.1979. Žalobkyni náležel vdovský důchod po dobu jednoho roku od smrti manžela. Ten byl poživatelem plného invalidního důchodu z I. pracovní kategorie zvýšeného pro nemoc z povolání a zemřel na následky této nemoci, nikoli následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. kategorie. Není proto splněna žádná z podmínek pro obnovu vdovského důchodu.

V námitkách žalobkyně zopakovala, že žádá o vdovský důchod I. kategorie se zpětnou platností, protože manžel zemřel na silikósu. Žalobkyně je plně invalidní.

O takto uplatněných námitkách bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedená v rozhodnutí citovaných v právních předpisech do pěti let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Manžel žalobkyně zemřel 30.9.1979. Vdovský důchod proto náležel po dobu jednoho roku od smrti manžela. Ten byl poživatelem plného invalidního důchodu z I. pracovní kategorie zvýšeného pro nemoc z povolání a zemřel na následky této nemoci, nikoli následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie.

Z evidence krajského soudu bylo zjištěno, že o žalobách žalobkyně proti rozhodnutím žalované o žádosti žalobkyně o vdovský důchod bylo rozhodováno v řízeních vedených pod sp. zn. 2 Ca 79/97, 2 Ca 64/99, 2 Ca 14/2000, 2 Ca 322/2000, 2 Ca 267/2001, 2 Ca 131/2002, 2 Cad 91/2004. Z označených spisů vyplývá, že rozhodnutí žalované o nepřiznání vdovského důchodu byla shledána zákonnými.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud při projednávání žaloby vyšel ze stručného obsahu podání, ze kterého je zřejmé, že žalobkyně se zpětně domáhá přiznání vdovského důchodu z toho důvodu, že manžel žalobkyně zemřel na následky nemoci z povolání a ta je kladena na roveň pracovnímu úrazu.

V souzené věci není mezi účastníky na sporu, že manžel žalobkyně zemřel na následky nemoci z povolání. Nemoc z povolání žalobkyně klade na roveň pracovnímu úrazu utrpěnému při plnění úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie, z čehož dovozuje svůj nárok na vdovský důchod. Tento právní názor není správný.

Pokračování
- 3 -
2Ad 81/2010

Manžel žalobkyně zemřel v roce 1979 za účinnosti zák. č. 121/1975 Sb. Podle § 37 odst. 1 označeného zákona žalobkyni vznikl nárok na výplatu vdovského důchodu po dobu jednoho roku od úmrtí manžela. Po uplynutí této doby vznikl nárok na požadovanou dávku při dodržení podmínek podle § 37 odst. 2 zákona. Se zřetelem k obsahu žádosti i obsahu žaloby je zapotřebí zabývat se tím, jsou-li splněny požadavky § 37 odst. 2 písm. f) zákona. Podle tohoto předpisu vdovský důchod náleží, jestliže vdova dosáhla věku alespoň 40 let ke dni smrti manžela, který zemřel následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. kategorie. Je-li v souzené věci prokázáno, že manžel žalobkyně nezemřel na následky pracovního úrazu při plnění úkolů v zaměstnání I. kategorie, nelze žalobkyni nárok na dávku přiznat. Označená zákonná norma neuvažuje s nárokem na vdovský důchod při úmrtí v důsledku nemoci z povolání, a proto není možno dávku přiznat.

Žalobkyní uplatňovaný nárok nevznikl ani podle § 46 odst. 2 písm. f) zák. č. 100/1988 Sb. Tento předpis spojuje vznik nároku výlučně s úmrtím manžela následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání podřazeném do I. pracovní kategorie za okolností podle § 19 odst. 1 zákona. Podle posledně uvedené normy se pracovním úrazem rozumí úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. To znamená, že manžel žadatelky zemřel následkem pracovního úrazu a obsah této normy nelze rozšiřovat na nemoci z povolání. Nezemřel-li manžel žalobkyně na následky pracovního úrazu při výkonu zaměstnání I. kategorie, nevznikl žalobkyni nárok na vdovský důchod. Ve stejném smyslu judikoval Vrchní soud v Praze v záležitosti žalobkyně rozsudkem ze dne 29.9.1997 pod č.j. 1 Cao 150/97 založeného ve spise 2 Ca 79/97 Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Zákon o důchodovém pojištění účinný v době rozhodování s možností trvání nároku na vdovský důchod pro pracovní úraz po uplynutí jednoho roku od smrti manžela vůbec neuvažuje.

Současný zdravotní stav žalobkyně nelze při posuzování podmínek nároku na vdovský důchod zohlednit. Poznamenává se, že žalobkyně se stala plně invalidní od července 1985. To je doloženo posudkem posudkové komise JČ KNV z 19.5.1986.

Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že žalobkyni nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nevznikl podle zák. č. 121/1975 Sb. ani podle zák. č. 100/1988 Sb., zák. č. 155/1995 Sb. se vznikem nároku na vdovský důchod pro úmrtí manžela na následky pracovního úrazu utrpěného při plnění úkolů v zaměstnání v I. pracovní kategorii vůbec neuvažuje. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí je věcně správné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování
- 4 -
2Ad 81/2010

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů

od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. dubna 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru