Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 8/2011 - 27Rozsudek KSCB ze dne 26.04.2011

Prejudikatura

5 Ads 42/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 8/2011 – 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce M. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 26.1.2011, č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 26.1.2011, č. j. X se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení.

Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 1.2.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26.1.2011, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správě sociálního zabezpečení ze dne 29.11.2010 č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobce namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí, neboť jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě prvého stupně. Od dvou let trpí nefrotickým syndromem a z toho důvodu užívá velké dávky Prednizonu. V této souvislosti mu vznikly problémy s klouby dolních končetin. Je po operaci přednoží na obou dolních končetinách. Přes užívání ortopedických vložek trpí silnými bolestmi. Je po operaci totální výměny kolenního kloubu levé končetiny a v únoru bude absolvovat stejnou operaci na pravé končetině. Požádal o nové posouzení zdravotního stavu. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Pokračování
- 2 -
2Ad 8/2011

II. Vyjádření žalovaného.

/3/ Žalovaná uvedla, že vycházela z lékařského posudku ze dne 6.1.2011 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované. K datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění s tím, že jde nadále o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 50 %. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná setrvala na svém rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem.

/4/ Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci dne 10.11.2010, který při konstatované diagnóze TEP I. kolena 11/09 gonartróza 3. stupně st.s chondromatózou vpravo Halluces valgi a pedes transveroplani bilat., stp. korekční operaci vpravo 05/07, stp. extrakci K drátů pro insekt 06/07, těžká addukce přednoží, vlevo po operaci 07/10. Pes equinovarus bilat., minimal change disease - kortikodependentní s recidiv. nefrotickým syndromem v anamnéze., stp. fraktuře pravého femuru v roce 1985, oboustranná katarakta určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl A, položka 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Jedná se o invaliditu 2. stupně, podle § 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 29.11.2010 č. 771 029 1402 zamítla žalobci žádost o přiznání invalidity podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění s tím, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky dne 7.12.2010. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 6.1.2011 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona o důchodovém pojištění, neboť míra pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena podle kapitoly XIII, oddíl A, položka 1 písm. c/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činí 50 %.

/5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 5.4.2011 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení stav zapříčiněný pokročilou sekundární artrózou kolenních kloubů, která byla řešena implantací TEP vlevo dne 6.11.2009 s dobrým efektem, vpravo k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo těžké postižení kloubu, které si následně dne 10.2.2011 vyžádalo operační řešení. Stav byl v perioperačním období komplikován i postižením obou nohou, kde i přes operační řešení přetrvávala těžká equinovarosita, dále od operace levé nohy uplynula poměrně krátká doba. Komise rozhodla, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. d/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve Pokračování
- 3 -
2Ad 8/2011

znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 - 70 % a komise tento pokles stanovila na 70 %. Posudková komise zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži těžkého postižení pohybových schopností a celkové výkonnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí. Další důvod pro využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění zjištěn nebyl. Pojištěnec nebyl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Vzhledem k tomu, že je předpoklad další dobré stabilizace zdravotního stavu žalobce po provedeném operačním řešení, byla stanovena kontrolní lékařská prohlídka na říjen 2011 s předpokladem snížení stupně invalidity. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.

/6/ Svůj závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi odbornou internistkou MUDr. V. V., odborným chirurgem MUDr. Z. L., dále na základě spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci a zdravotní dokumentace obsahující zprávu z hospitalizace na ortopedickém oddělení v nemocnici Jindřichův Hradec od 8.7. do 12.7.2010, z ortopedického vyšetření nemocnice Jindřichův Hradec MUDr. A. ze dne 12.10.2010, z nefrologického vyšetření MUDr. H., Jindřichův Hradec ze dne 16.11.2010, z interního vyšetření MUDr. P., Jindřichův Hradec ze dne 22.2.2011, které je po datu vydání napadeného rozhodnutí a z hospitalizace na ortopedickém, traumatologickém oddělení nemocnice Jindřichův Hradec od 4.2 do 15.2.2011 taktéž po datu vydání napadeného rozhodnutí.

IV. Právní názor soudu.

/7/ V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění /dále jen s.ř.s./ a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

/8/ Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a/ nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně b/ nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace Pokračování
- 4 -
2Ad 8/2011

pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

/9/ V dané záležitosti podal žalobce námitky proti rozhodnutí ze dne 29.11.2010 č.j. 771 029 1402, kterým byla zamítnuta jeho žádost o zvýšení invalidního důchodu na důchod třetího stupně. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci ze dne 10.11.2010 je účastník řízení nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b/ zákona o důchodovém pojištění. V námitkovém řízení byl vypracován posudek dne 6.1.2011, ve kterém bylo zjištěno, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 písm. b/ zákona o důchodovém pojištění neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil 50 %.

/10/ Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 5.4.2011, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl A, položka 1 písm. d/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60-70 % a komise tento pokles stanovila na 70 %. Komise přihlédla k tomu, že v době vydání napadeného rozhodnutí žalobce trpěl pokročilou sekundární artrózou kolenních kloubů, která byla řešena implantací TEP vlevo dne 6.11.2009 s dobrým efektem a vpravo, které bylo řešeno operačně dne 10.2.2011. Stav v perioperačním období byl komplikován i postižením obou nohou, kde i přes operační řešení přetrvávala těžká eqeuinovarosita, dále od operace levé nohy uplynula poměrně krátká doba. Z toho důvodu komise změnila posudkové zhodnocení na rozdíl lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, který zdravotní postižení žalobce hodnotil podle písm. c/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Současně komise žalobce upozornila na to, že je u něho předpoklad dobré stabilizace zdravotního stavu po provedeném operačním řešení, a proto mu stanovila kontrolní lékařskou prohlídku na říjen roku 2011 a rovněž jej upozornila na to, že je u něho předpoklad i snížení stupně invalidity.

/11/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze zamítla žalobci žádost o zvýšení invalidního důchodu na invaliditu třetího stupně. Pokračování
- 5 -
2Ad 8/2011

V námitkovém řízení byl vysloven závěr shodný s posouzením zdravotního stavu žalobce lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 70 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., v platném znění invaliditě třetího stupně. Z toho důvodu je nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce proti rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti žalobce o zvýšení invalidního důchodu zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn v souvislosti posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích přiznání dávky invalidního důchodu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona o důchodovém pojištění odůvodňoval.

V. Závěr, náklady řízení.

/12/ Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b/ s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídá invaliditě třetího stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., v platném znění.

/13/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl

ve věci úspěšný, avšak s ohledem na to, že soud rozhodl ve věci bez nařízeného jednání, žalobci náklady řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. dubna 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru