Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 79/2013 - 22Rozsudek KSCB ze dne 17.02.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 79/2013 - 22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně I.F., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 2.12.2013, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 20.12.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2.12.2013, č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se uvádí, že podle názoru žalobkyně její zdravotní stav odpovídá nejméně I. stupni invalidity a s přibývajícími léty se zhoršuje. S odnětím invalidního důchodu přišla o zaměstnání, zdravotní stav nedovoluje žalobkyni vykonávat pracovní činnost na plný úvazek. Pokračování
- 2 -
2Ad 79/2013

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise MPSV ČR.

Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně se stala částečně invalidní od 22.8.2006 pro chronický vertebrogenní algický syndrom. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. Částečná invalidita pro stejné onemocnění přetrvala při kontrole v roce 2007 a 2010.

Při kontrole v roce 2013 byl dne 3.10.2013 vydán posudek, podle kterého rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení páteře odpovídající kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy rozsah ztráty pracovní činnosti činí 20 %. K zániku invalidity došlo k 3.10.2013. Uvádí se, že oproti předchozímu posouzení došlo k dílčí stabilizaci stavu, který již neodpovídá žádnému stupni invalidity. Posudkový lékař vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře, několika neurologických vyšetření, revmatologického a endokrinologického vyšetření. V klinické diagnóze se uvádí, že žalobkyně je stižena chronickým vertebrogenním algickým syndromem L páteře s LIS v dermatomu S1, chronický výhřez L5/S1 doprava léčený konzervativně, polyneuropatie je nezávažná bez paretických projevů a krampů.

Uvedený posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 10.10.2013, jímž byl žalobkyni invalidní důchod odňat.

Proti rozhodnutí podala žalobkyně včas námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas s posouzením zdravotního stavu. Doložila nové lékařské nálezy a navrhla opětovné posouzení zdravotního stavu se žádostí o ponechání invalidního důchodu I. stupně.

Námitkové řízení bylo doplněno posudkem o invaliditě vyhotovené lékařskou posudkovou službou žalované. Posudek obsahuje výčet zdravotnické dokumentace, ze které vycházel posudkový lékař a nově doložených lékařských nálezů neurologické a rehabilitační povahy z doby po vydání prvostupňového rozhodnutí. Klinická diagnóza byla stanovena shodně s posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, uvádějí se podklady obsažené v posudkovém spise. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena dysfunkce bederní páteře na podkladě degenerativních změn. V minulosti byla v klinickém obraze i vyšetření EMG popsána zániková symptomatologie, nyní dominuje symptomatologie iritační, na EMG již známky kořenového postižení popsány nebyly. Postižení bylo proto posouzeno shodně, jako učinil posudkový lékař, protože daná položka je určena pro stavy s postižením zpravidla více úseků páteře pro stavy s polytopními blokádami s omezením hybnosti, se svalovou disbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře, s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem bez známek poškození nervu, pro stavy, kdy některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi, proto bylo zdravotní postižení hodnoceno na horní hranici taxace. S ohledem na nově zjištěnou lehkou polyneuropatii bylo zvoleno maximální taxační navýšení na 30 % poklesu pracovní schopnosti, ale uvádí se, že zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Komorbidita, tedy polyneuropatie, sama o sobě není takového stupně, aby byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Takovým postižením není ani dorzopatie. Postižení žalobkyně neodpovídá položce pro středně těžké postižení, protože klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, nejsou známky kořenového poškození nervu, je přítomna porucha statiky a dynamiky páteře a symptomatologie iritační, Pokračování
- 3 -
2Ad 79/2013

která je zahrnuta v položce lehké funkční postižení. Zdravotní postižení bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti stanovena výši 20 %. Postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky byla tato hodnota zvýšena o dalších 10% bodů na celkových 30 %.

Na základě takto doplněného řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o posudek lékařské posudkové služby opírá. Posudek je hodnocen jako úplný. Funkční důsledky byly zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kriterií stanovených v právních předpisech, jestliže byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků. Protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav podle tohoto posudku činí 30 %, nejsou splněny požadavky § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění pro trvání nároku na invalidní důchod. Z toho důvodu postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona byl důchod odňat.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické a revmatologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena chronickými bolestmi dolní části zad, nyní bez kořenových příznaků, poruchou statiky a dynamiky páteře až středně těžké, deformační spondylózou a chronickým pravostranným výhřezem ploténky L5/S1, lehkou polyneuropatií horních i dolních končetin nejasné etiologie.

V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně je ve věku 49 let s maturitou na gymnáziu bez další specializace vykonávala až do roku 2011 různé administrativní práce a posuzována je jako úřednice. Do roku 2005 nebývala vážněji nemocná, tehdy se projevily bolesti zad s projekcí do pravé dolní končetiny, kdy byla vyšetřena na neurologii s nálezem kořenového syndromu S1 vpravo, byla zjištěna doprava laterizovaná herniace disku posledního meziobratlového prostoru a dále byly zjištěny známky lehké kořenové léze vpravo. Pro tyto obtíže byla uznána částečně invalidní. V té době zastávala funkci hospodářky a pokladní, po ukončení pracovní neschopnosti se k této práci vrátila a zkrátila si pracovní úvazek, což vyhovovalo jí i zaměstnavateli. Bolesti dolní části zad přetrvávají, objevuje se i propagace střídavě do obou dolních končetin různé intenzity. Občas podstupuje rehabilitační léčbu, analgetickou infuzní léčbu. V poslední době přibyly parestézie horních i dolních končetin, křeče v dolních končetinách, pomocí EMG byla prokázána lehká polyneuropatie, která je funkčně málo významná, ale příznaky obtěžují. Kořenové postižení v EMG nálezu ze dne 16.9.2013 popsáno nebylo. Klinicky již není přítomen ani žádný motorický deficit, reflexy jsou dobře výbavné, živé, symetrické, čití není porušeno, svede chůzi po patách i po špičkách, není žádné akrální oslabení. Přestože je na kontrolním CT ze dne 10.9.2013 popisována stále pravostranná herniace disku L5/S1 i pokročilé degenerativní změny, klinický nález se upravil. Trvá funkční porucha páteře provázená algickým syndromem, porucha statiky a dynamiky bederní páteře až středně těžkého stupně. Lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti významné pro pracovní činnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti jsou chronické bolesti dolní části zad s poruchou statiky a dynamiky až středního stupně s intermitentním kořenovým drážděním, bez neurologického deficitu. Toto postižení odpovídá postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Předpokladem je pokles pracovní schopnosti v rozmezí od 10 do 20 %. Pokračování
- 4 -
2Ad 79/2013

Vzhledem k míře obtíží byla zvolena horní hranice a pro další postižení velmi obtěžující polyneuropatickou symptomatikou je tato hranice zvýšena podle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10 % na celkovou hodnotu 30%. Pro zařazení pod položku 1c není odůvodnění, protože vymizely klinické i elektromyelografické příznaky poškození nervu. Přes občasné projevy kořenového dráždění nejsou žádné známky poškození nervu. Konstatuje se stabilizace zdravotního stavu. K námitkám v žalobě se uvádí, že nebylo prokázáno zhoršení základního onemocnění, naopak objektivní známky svědčí pro stabilizaci při zlepšení nálezu klinického i EMG. Zhoršení způsobené nově polyneuropatií bylo v posudku maximálně zohledněno při využití navýšení horní hranice daného hodnocení při administrativním povolání. Zdravotní stav byl řádně doložen opakovaným vyšetřením neurologickým, komise vzala na vědomí doloženou neurologickou zprávu od jiného neurologa z 8.11.2013, která také pro kořenové postižení nesvědčí, stejně jako vyšetření EMG, vyšetřila žalovanou odborným lékařem na svém jednání. Nebyl shledán objektivní podklad pro nutnost vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu sníženém alespoň o jednu třetinu.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vycházel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře, neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní tak k těm, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů, především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že klinický nález se upravil, jedná se o stabilizaci zdravotního stavu, protože v EMG nálezu nebylo na rozdíl od předchozí doby popsáno kořenové postižení, nebyl přítomen žádný motorický deficit, reflexy jsou výbavné, živé, symetrické, trvá však funkční porucha páteře provázená algickým syndromem, poruchou statiky a dynamiky, která je až středně těžkého stupně.

Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími konkrétně prokázanou lehkou polyneuropatií, která funkčně je málo výbavná, ale příznaky žalobkyni velmi obtěžují. Právě toto další zdravotní postižení bylo důvodem pro aplikaci předpisu o korekčních faktorech a rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen o další 10% bodů na celkovou hodnotu 30 %.

Pokračování
- 5 -
2Ad 79/2013

Posudková komise dále vysvětlila, co brání podřazení zdravotního postižení žalobkyně další položce vyhlášky, kde je předpoklad stanovení vyššího rozsahu ztráty pracovní schopnosti. Uvedla, že vymizely klinické i elektromyelografické příznaky poškození nervu, nejsou žádné známky poškození nervu i přes občasné projevy kořenového dráždění.

Dále bylo reagováno na žalobní výhrady, kdy nebylo prokázáno zhoršení základního onemocnění, naopak objektivní známky svědčí přinejmenším pro stabilizaci či zlepšení nálezu i na EMG. Zhoršení způsobené polyneuropatií bylo v posudku maximálně zohledněno. Nebyl shledán objektivní podklad pro nutnost vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu sníženém alespoň o jednu třetinu.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila k příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak vysvětlila rozdíl mezi původním uznáním invalidity a současným posudkovým nálezem, považuje soud posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 30 % rozsah ztráty pracovní schopnosti.

Podmínky pro vznik a trvání invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 30 %, pak žalobkyně invalidní není. To znamená, že nárok žalobkyně na invalidní důchod zanikl.

Jestliže nárok pojištěnce na invalidní důchod zanikl, pak ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona žalované přikazuje důchod odejmout. To se právě v souzené věci stalo. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 6 -
2Ad 79/2013

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 17. února 2014

JUDr. Věra B a l e j o v á v.r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru