Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 74/2013 - 45Rozsudek KSCB ze dne 26.05.2014

Prejudikatura

4 Ads 19/2003


přidejte vlastní popisek

2 Ad 74/2013 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce M.S., bytem X, proti České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne X,

takto:

Žaloba se zamítá .

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 12. 11. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2013, čj. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 6. 2013, čj. 550 107 0894, kterým bylo rozhodnuto podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů o tom, že se účastníku řízení od 6. 8. 2013 snižuje výše invalidního Pokračování
- 2 -
2Ad 74/2013

důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod na invaliditu II. stupně, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2) Žalobce nesouhlasil se snížením invalidního důchodu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně a žádal, aby posudek o invaliditě byl přešetřen. Uvedl, že trpí velkými bolestmi, které mu neumožňují se vyspat, má pískání v uších, které narušuje nervovou soustavu, je nesoustředěný a podrážděný. V době podání žaloby měl postoupit operaci pravého kyčle. Chodí o francouzské holi, což mu znemožňuje vykonávat jakoukoli fyzickou práci. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované

3) Žalovaná uvedla, že v dané věci již se nejednalo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, ale o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. U žalobce byl přítomen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla pracovní schopnost o 50 %. Změna stupně invalidity nastala 23. 5. 2013. Žalovaná navrhla s ohledem na skutečnost, že jedná se o řízení o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem k vypracování nového posudku příslušnou Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která znovu kompletně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobce a rozhodne o invaliditě.

III. Obsah správních spisů včetně důkazů doplněných soudem

4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích dne 23. 5. 2013, který při konstatované diagnóze stenóza bederní v segmentu OL4/5-hemilaminektomie L4 a L5 vlevo, uvolnění durálního vaku a kořene L4 zleva, deliberace kořenů L5 a S1 z jizvy, foraminotomie L4/5 a L5/S1 vlevo, chronická aktivní gastritida s pozitivitou HP, stav po pneumonii, lehké percepční vadě, tinnitus bilaterállis praecikué určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % na celkových 50 %. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 11. 6. 2013, čj. 550 107 0894 snížila žalobci od 6. 8. 2013 invaliditu III. stupni na invaliditu II. stupně. O námitkách proti tomuto rozhodnutí žalovaný správní orgán rozhodl dne 22. 8. 2013 pod čj. 550 107 0894/43091-ŘT tak, že námitky žalobce zamítl a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 6. 2013, čj. 550 107 0894 potvrdil. Stalo se tak s odkazem na nový posudek o invaliditě žalobce ze dne 13. 8.2013, na jehož základě bylo uzavřeno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 50 %. Tomuto zařazení podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. c), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR odpovídá postižení svalové a kosterní soustavy, dorzopatie a spondylopatie, bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének se středně těžkým funkčním postižením. Jednalo se o víceetážové disfunkční páteřová onemocnění s dominujícím chronickým LS syndromem, Pokračování
- 3 -
2Ad 74/2013

kdy jednalo se o stav po opakované operační intervenci v LS oblasti a páteřové obtíže byly aktuálně komplikovány dekompenzovanou coxartrózou. Ostatní poruchy zdravotního stavu

(fibroskopicky verifikovaná polypoidní infiltrace caeca, hiátová hernie, gastritis s pozitivitou Helicobacter pylori a refluxní esophagitis, stav po pneumonii vpravo bazálně lehká percepční vada s tinnitem I.dx) pracovní potenciál podstatně nelimitovaly a podílely se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu jen v malé funkčně málo významné míře. Lékař České správy sociálního zabezpečení v průběhu řízení o námitkách uzavřel, že nálezy uplatněné v průběhu řízení neobsahovaly nové skutečnosti posudkově významné a jednalo se o invaliditu II. stupně.

5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 16. 12. 2013 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo postižení pohybového aparátu dysfunkcí páteře i coxartrózy, které spadá do oblasti středně těžkých poruch. Jde o zdravotní postižení, které je uvedeno v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění. Komise zvolila horní hranici procentní míry 40 % a s ohledem na původní fyzicky náročnou profesi zvýšila tuto horní hranici o maximálně možných 10 % na celkových 50 %. Komise uvedla, že nelze použít položky 1d) pro dorzopatie s těžkým funkčním postižením, neboť nejde o parézy končetin, svalové atrofie, poruchy svěračů, těžké a trvalé poškození nervů prokázané na EMG. Také žádná komorbidita nemá takový dopad (ani coxartróza II. až III. stupně), aby sama o sobě zdůvodnila invaliditu vyššího stupně. Žalobce je dle komise schopen vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě, je schopen rekvalifikace. Není schopen práce s větším fyzickým zatížením, trvale ve stoji či v chůzi, ve vlhku a chladu. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. Komise současně uvedla, že pokud žalobce uvádí, že se jeho zdravotní stav nezlepšil, pak po doložení nálezů a vlastním vyšetření žalobce v komisi bylo setrváno na závěru, že žalobce po stránce postižení páteře nenaplňuje zcela ani kritéria pro invaliditu II. stupně, natož III. stupně. Přitom byla zohledněna současná bolestivá dekompenzace artrózy pravého kyčle. Ta má řešení v implantaci endoprotézy, která byla žalobci navržena. Omezená schopnost vykonávat profesi řidiče byla maximálně zohledněna ve všech posouzeních. Žalobce byl dle komise schopen rekvalifikace k jiné profesi. Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, a to vyšetření žalobce odborným neurologem v komisi dne 16. 12. 2013 z nálezu MUDr. K., Č. ze dne 22. 4. 2013, ze zprávy z neurochirurgického vyšetření MUDr. B. Fakultní nemocnice P. ze dne 30. 1. 2013, ze zprávy z vyšetření ze dne 17. 4. 2013, ortopedického vyšetření MUDr. S. Č.B. z 24. 7. 2013, z ORL vyšetření MUDr. Š. Si z18. 2. 2013, rehabilitačního vyšetření MUDr. S. V. z 16. 4. 2013, z neurologického vyšetření+EMG vyšetření Nemocnice Č.B. MUDr. D. z 12. 8. 2013, CT vyšetření kyčlí z 14. 8. 2013.

6) V dané záležitosti se konalo dne 27. 1. 2014 na základě žaloby žalobce soudní jednání. Žalobce uvedl, že posudek, který byl vydán posudkovou komisí Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích nepovažuje za objektivní. Dle žalobce nezohledňoval veškeré problémy a ne všechny zprávy, které byly v posudku uváděny, byly převzaty do posudku bez zkrácení. Navrhl proto, aby bylo doplněno důkazní řízení o vypracování srovnatelného posudku. Dle svého uvážení požádal, aby posudek vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Soud návrh žalobce i s ohledem na postoj žalované strany akceptoval a důkazní řízení bylo doplněno o posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni.

Pokračování
- 4 -
2Ad 74/2013

7) Z protokolu o jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni ze dne 14. 4. 2014 je zřejmé, že žalobce byl přizván na jednání posudkové komise. Byl seznámen se složením komise i s výčtem podkladů, které měla komise k dispozici. Při jednání komise byl vyšetřen odborným neurologem. Současně byl seznámen se závěrem posudkové komise a poučen o možnostech dalšího postupu. Ve srovnávacím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni byl vysloven shodný závěr jako v předchozím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích jakož i u Okresní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení. Komise vyslovila závěr, že z doložené zdravotní dokumentace a z vyšetření neurologem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je pravostranný LIS s výraznými známkami kořenové iritace s dominující kořenou lézí L5 vpravo se středně těžkým omezením funkce bederního úseku páteře. Stav po exstirpaci disku L5/S1 (1983), stav po deliberaci kořenů L5/S1 vpravo (9. 11. 2011). Komise shrnula i předchozí posudková řízení. Z doložených lékařských nálezů, ze zobrazovacích grafických vyšetření a vyšetření neurologem při jednání komise byl vysloven závěr, že se u žalobce jedná o středně těžké postižení. Komise hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti shodně s posudkovým hodnocením s posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení a s posudkovým hodnocením lékařky námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jednalo o středně těžké funkční postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40 %. Komise zvolila horní hranici 40 %, a to s ohledem na chronicitu potíží a dělnickou profesi žalobce. Míru poklesu pracovní schopnosti komise zvýšila ve smyslu § 3 citované vyhlášky pro další zdravotní postižení o 10 % na celkových 50 %. Míru poklesu pracovní schopnosti nebylo možné hodnotit dle stejné kapitoly a oddílu dle položky 1d), neboť nebylo objektivně prokázáno těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález s těžkým poškozením nervů, závažné parézy a svalové atrofie, závažné poruchy funkce svěračů. Komise konstatovala, že pokud by bylo jako rozhodující zdravotní postižení stanoveno některé z doložených vedlejších zdravotních postižení, ani tehdy by se nejednalo o změnu stupně invalidity, neboť žádné z těchto vedlejších postižení při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti neodůvodňuje přiznání vyššího stupně invalidity. Žalobce nebyl schopen práce s větší fyzickou zátěží, s manipulací s těžkými břemeny, práce ve strnulých polohách páteře, ve zvýšeném riziku prochlazení. Byl schopen lehčí práce s nepřetěžováním páteře v nepříznivých klimatických podmínkách. Byl schopen rekvalifikace k jiné profesi. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zák. č.155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. O invaliditu III. stupně se nejednalo.

IV. Právní názor soudu

8) V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

Pokračování
- 5 -
2Ad 74/2013

9) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

10) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 11. 6. 2013, kterým byla od 6. 8. 2013 snížena výše jeho invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Stalo se tak na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích ze dne 23. 5. 2013, kterým bylo zjištěno, že žalobce je invalidní pro invaliditu II. stupně, neboť důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Námitky žalobce byly zamítnuty, neboť v řízení o námitkách došlo k novému posouzení zdravotního stavu žalobce dne 13. 8. 2013 za přítomnosti žalobce a tímto novým posudkem bylo zjištěno, že pokles pracovní schopnosti činí 50 %. Oba posudky se ve svých závěrech shodly, přičemž k námitkovému řízení byly doloženy další nové lékařské zprávy a to z neurologického vyšetření ze dne 12. 8. 2013 MUDr. D. a zprávy z ortopedického vyšetření ze dne 24. 7. 2013 MUDr. S. Bylo uzavřeno, že žalobce byl invalidní pro invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve zněních pozdějších předpisů, neboť pracovní schopnost poklesla o 50 %.

11) Ke shodnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 16. 12. 2013, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posudková komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším Pokračování
- 6 -
2Ad 74/2013

dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo postižení pohybového aparátu dysfunkcí páteře i coxartrózy, která spadá do oblasti středně těžkých poruch. Jednalo se o zdravotní postižení, které bylo uvedeno v kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. c), vyhlášky č. 359/2009 Sb. Komise zvolila horní hranice procentního rozmezí, tj. 40 % a s ohledem na původní fyzicky náročnou profesi zvýšila o 10 % na celkových 50 %. Komise vysvětlila, že nelze použít položky 1d) pro dorzopatie s těžkým funkčním postižením, neboť nejde o parézy končetin, svalová atrofie, poruchy svěračů, těžké a trvalé poškození nervů prokázané na EMG. Také žádná komorbidita nemá takový dopad (ani coxartróza II. až III. stupně), aby sama o sobě zdůvodnila použití vyššího stupně invalidity.

12) Na základě námitek žalobce a výhrad k závěrům o objektivitě posudku soud nařídil ve věci vypracování srovnávacího posudku. Žalobce sám navrhl, aby srovnávací posudek vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Soud tomuto návrhu žalobce vyhověl. Ve srovnávacím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni ze dne 14. 4. 2014 byl podrobně zhodnocen zdravotní stav žalobce. Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odborným neurologem. Komise citovala i z dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení a z předchozí dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení i Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Komise zrekapitulovala i předchozí posudková řízení. Ve srovnávacím posudku bylo uzavřeno, že byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je pravostranný LIS s výraznými známkami kořenové iritaci s dominující kořenovou lézí L5 vpravo se středně těžkým omezením funkce bederního úseku páteře. Stav po extirpaci disku L5/S1 (1983), stav po deliberaci kořenů L5/S1 vpravo (9. 11. 2011). U žalobce se jednalo dle závěrů komise o středně těžké postižení. Míru poklesu pracovní schopnosti Posudková komise v Plzni hodnotila shodně s posudkovým hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Strakonice i s posudkovým hodnocením lékařky námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jednalo o středně těžké funkční postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1c), vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti při rozmezí 30 až 40 % horní hranicí 40 %. Tuto horní hranici komise zvolila s ohledem na chronicitu potíží a dělnickou profesi žalobce. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zvýšena ve smyslu § 3 citované vyhlášky pro další zdravotní postižení o 10 % na celkových 50 %. Komise vysvětlila, že nelze míru poklesu pracovní schopnosti hodnotit dle stejné kapitoly a oddílu dle položky 1d), neboť není objektivně prokázáno těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález, těžkým poškozením nervů, závažné parézy a svalové atrofie, závažné poruchy funkce svěračů. Komise zároveň konstatovala, že pokud by bylo jako rozhodující zdravotní postižení stanoveno některé z doložených vedlejších zdravotních postižení, ani tehdy by se nejednalo o vyšší stupeň invalidity, neboť žádné z těchto vedlejších postižení, při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti, neodůvodňuje přiznání vyššího stupně invalidity. Žalobci byla stanovena i pracovní rekomandace. Bylo uzavřeno, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní pro invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákonka č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

13) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly předloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vyhověl požadavku žalobce na vypracování srovnávacího posudku, který vypracovala dle požadavku žalobce Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Obě posudkové komise jak v Českých Budějovicích, tak v Plzni vypracovaly posudek v řádném složení za účasti lékaře specialisty podle povahy dominantního postižení žalobce, po studiu Pokračování
- 7 -
2Ad 74/2013

veškeré zdravotní dokumentace a lékařských nálezů. Komise vzaly v úvahu i další zdravotní potíže žalobce. Uzavřely, že rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nutno hodnotit podle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c), vyhlášky č. 359/2009 Sb. a zároveň zohlednily i další zdravotní potíže žalobce, pro které zvýšily procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 50 %. Komise vysvětlily, že nelze hodnotit podle jiné položky téže kapitoly a oddílu vzhledem k tomu, že nebyly objektivně prokázány další funkční postižení páteře, ani trvalé funkčně významné neurologické problémy s těžkým poškozením nervů či závažné parézy svalové atrofie nebo poruchy funkce svěračů. Komise současně vysvětlily, že k jinému závěru by nebylo možné dojít, ani pokud by byla stanovena rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na základě doložených některých vedlejších zdravotních postižení. Ani tehdy by se nejednalo o změnu stupně invalidity, neboť žádné z těchto funkčních vedlejších postižení při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti by neodůvodňovalo přiznání vyššího stupně invalidity. Obě posudkové komise se shodly ve svých závěrech, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů pro invaliditu II. stupně. Soud proto z takto odůvodněných závěrů posudkových komisí vycházel a rozhodnutí, které bylo žalobou napadené, považuje za správné a přesvědčivé.

14) Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobce zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádaly se všemi dokládanými zdravotními postiženími žalobce. Na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, jakož i srovnávacího posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni, soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě II. stupně. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, lze záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku, případně novým správním či soudním rozhodnutím.

V. Závěr, náklady řízení

15) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobce zabývaly, dospěly totiž k shodnému závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídal II. stupni invalidity.

16) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a v sociální péče, tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti ani nevynaložila.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního Pokračování
- 8 -
2Ad 74/2013

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. května 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v. r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru