Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 72/2010 - 16Rozsudek KSCB ze dne 08.10.2010


přidejte vlastní popisek

2Ad 72/2010-16

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně L.Š., proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 8.7.2010, č.j. KUJCK 20357/2010 OSVZ/2, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou, doručenou dne 16.8.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8.7.2010, č.j. KUJCK 20357/2010 OSVZ/2, jímž bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce v Jindřichově Hradci o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku.

V žalobě se namítá, že žalovaný nepostupoval v souladu s platným právním předpisem, odkazuje se na podmínky nároku na rodičovský příspěvek, které žalobkyně osobní celodenní a řádnou péčí o dítě splňuje. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek se nezměnily a vrácení přeplatku na dávce nelze odůvodňovat nesplněním podmínek nároku na Pokračování
- 2 -
2Ad 72/2010

rodičovský příspěvek. Zpětným přiznáním příspěvku na péči se změnila pouze výše výplaty rodičovského příspěvku.

Přeplatek na rodičovském příspěvku za období září 2009 – březen 2010 vznikl zpětným přiznáním příspěvku na péči, avšak byla ignorována skutečnost, že podle § 62 odst. 1 věta první část za středníkem zák.č. 117/1995 Sb., v novelizovaném znění, se nevrací přeplatek na dávce, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Dovozuje se, že zpětným přiznáním příspěvku na péči se podmínky nároku na rodičovský příspěvek nezměnily, změnila se pouze výše vypláceného příspěvku a takový přeplatek, se zřetelem k zákonnému ustanovení, není žalobkyně povinna vracet.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na ustanovení § 62 odst. 1 věta poslední zákona o státní sociální podpoře, ve kterém se uvádí, že rodič je povinen vrátit vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely, jestliže byl vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nebyly splněny podmínky nároku na tento příspěvek. V zákoně o státní sociální podpoře není opora pro zastavení výplaty rodičovského příspěvku, jestliže se vede řízení o přiznání dávky o příspěvek na péči pro dítě. Nebylo by totiž vhodné nechat rodinu po dobu řízení o přiznání příspěvku na péči bez finančních prostředků. Příjemci dávky jsou poučeni o tom, že pokud jejich dítěti bude přiznán příspěvek na péči, mají povinnost částky rodičovského příspěvku, které jim nenáležely, vrátit. Tak tomu bylo i v případě žalobkyně. Původně byl dítěti žalobkyně přiznán příspěvek na péči ve výši 3 000,- Kč a tento příspěvek byl zvýšen v odvolacím řízení na částku 5 000,- Kč měsíčně od 1.9.2009. Právě za období od 1.9.2009 do 31.3.2010 vznikl přeplatek na rodičovském příspěvku. Poukazuje se na ustanovení § 32 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře, kde je jasně vymezeno, v jaké výši náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči a pokud byla dávka rodičovského příspěvku vyplacena za stejné období, za jaké náleží tomuto dítěti příspěvek na péči ve vyšší výši než činí polovina rodičovského příspěvku, vzniká na rodičovském příspěvku přeplatek, který je rodič povinen vrátit podle § 62 odst. 1 věta poslední zákona.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Žalobkyně podala dne 21.12.2007 žádost o rodičovský příspěvek, protože pečovala o dítě J.Š., které se narodilo 27.9.2007.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 8.4.2010 č.j. KUJCK/33/2010/OSVZ/6 bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci tak, že dítěti žalobkyně J.Š. náleží od 1.9.2009 příspěvek na péči ve výši 5 000,- Kč měsíčně. Z rozhodnutí vyplývá, že dítěti byl příspěvek na péči přiznán od listopadu 2008 ve výši 3 000,- Kč měsíčně, důvodem ke změně rozhodnutí bylo posouzení stupně závislosti nezletilého posudkovou komisí, přičemž platnost posudku byla časově omezena do 27.9.2010.

Úřad práce v Jindřichově Hradci vydal dne 19.5.2010 pod č.j. 1285/8/JHA/9 rozhodnutí, jímž žalobkyni uložil povinnost vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek ve výši 5 600,- Kč. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že dítěti, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, byl přiznán příspěvek na péči ve výši 5 000,- Kč od 1.9.2009. V době od 1.9.2009 do 31.3.2010 byla dávka vyplácena ve výši 4 600,- Kč, ačkoliv nárok na dávku činil 3 800,- Kč. Vznikl proto přeplatek na dávce a ten je žalobkyně povinna vrátit. Pokračování
- 3 -
2Ad 72/2010

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, ve kterém m.j. poukazovala na právní normu, která reguluje, že není povinnost vrátit přeplatek na dávce, jedná-li se o přeplatek na rodičovském příspěvku.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že podle § 32 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře náleží-li rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek dávka z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 zákona a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty. Obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši než polovina rodičovského příspěvku. Povinnost vrátit příspěvek upravuje § 62 odst. 1 zákona a taková povinnost vzniká tehdy, jestliže nebyly splněny podmínky na tento příspěvek. V případě žalobkyně nebyly splněny podmínky nároku na rodičovský příspěvek ve výši 4 600,- Kč měsíčně, tak jak byl vyplácen, ale vznikl nárok pouze na rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku stanoveného v základní výměře, tedy v částce 3 800,- Kč měsíčně. Za konkrétně označené měsíce byl zpětně dítěti J.Š. přiznán příspěvek na péči ve výši 5 000,- Kč namísto dosud pobíraných 3 000,- Kč měsíčně. Přeplatek je rodič povinen vrátit. Na tom nemění nic skutečnost, že o přiznání příspěvku na péči bylo rozhodnuto zpětně.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V souzené záležitosti jedná se o to, zda žalobkyni vznikla povinnost vrátit přeplatek na rodičovském příspěvku. Podmínky nároku na takový příspěvek a jeho výši upravuje § 30 - § 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v novelizovaném znění. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek normuje § 30 odst. 1 písm. e) bod 1 tak, že rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek jde-li o péči o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené v základní výměře ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, do sedmi let věku tohoto dítěte. Výši rodičovského příspěvku pak upravuje § 32 zákona, kdy ve smyslu § 32 odst. 3 zákona má na výši rodičovského příspěvku vliv poskytování příspěvku na péči. Podle tohoto předpisu pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči alespoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší, než polovina rodičovského příspěvku.

Aplikováno na souzenou věc to znamená, že podle volby nároku na rodičovský příspěvek učiněné žalobkyní v žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na takový příspěvek požádala žalobkyně o rodičovský příspěvek v základní výměře. Základní výměra příspěvku činí 7 600,- Kč měsíčně (§ 32 odst. 1 písm. b/ zákona). Polovina tohoto příspěvku činí 3 800,- Kč. Příspěvek na péči pro dítě ve výši 5 000,- Kč byl přiznán od 1.9.2009. Proto podle § 32 odst. 3 věta první zákona vznikl žalobkyni nárok na rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku v základní výměře, tudíž ve výši 3 800,- Kč. Pokračování
- 4 -
2Ad 72/2010

Přeplatek na rodičovském příspěvku upravuje § 32 odst. 3 věta druhá tak, že vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek podle odstavce prvního, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle věty první § 32 odst. 3. To znamená, že za dobu od 1.9.2009 do 31.3.2010 vznikl při souběžném vyplácení příspěvku na péči ve výši 5 000,- Kč a výplatou rodičovského příspěvku podle § 32 odst. 1 zákona v nesnížené výši, na rodičovském příspěvku vznikl přeplatek.

Žalobkyni lze přisvědčit, že podmínky nároku na rodičovský příspěvek ve smyslu § 30 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona trvají, avšak skutečnost, že na dítě, na které je rodičovský příspěvek poskytován, náleží příspěvek na péči, má vliv na výši rodičovského příspěvku. Dochází-li k souběhu nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči o dítě, na které je rodičovský příspěvek pobírán, neposkytuje se rodičovský příspěvek v plné výši, ale je redukován na polovinu. Žalobkyně tudíž podmínky nároku na rodičovský příspěvek splňuje, avšak nemá nárok na výši rodičovského příspěvku v plné výši, ale pouze na jeho polovinu. Jestliže žalobkyni vznikl nárok na polovinu rodičovského příspěvku od 1.9.2009, když od tohoto data náležel příspěvek na péči o dítě ve výši 5 000,- Kč, pak při vyplácení rodičovského příspěvku ve vyšší výměře než náležela, vznikl přeplatek. Úsudek žalovaného, o tom, že za konkrétní období vznikl na rodičovském příspěvku přeplatek je proto správný a odpovídá požadavkům § 30 odst. 1 písm. e) bod 1 a § 32 odst. 1 a 3 zákona o státní sociální podpoře.

Žalobkyně připouští, že přeplatek byl stanoven správně, avšak namítá, že nejsou dodrženy zákonné podmínky pro vrácení tohoto přeplatku. Přitom se dovolává § 62 odst. 1 věta první zákona.

Ustanovení § 62 odst. 1 zákona upravuje dvě odlišné situace zakládající důvod pro vrácení dávky. Věta první dopadá na případy, kdy příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku.

Z citované právní normy je zřejmé, že dopadá na případy, kdy k přeplatku na dávce došlo zaviněně příjemcem dávky. K zaviněnému porušení povinností podle zákona o státní sociální podpoře může dojít např. tím, že příjemce dávky neohlásí skutečnost mající vliv na trvání nároku či její výši. O takový stav v souzené záležitosti však nejde, protože žalobkyně žádnou zákonem stanovenou povinnost neporušila. Na vrácení přeplatku nelze proto aplikovat § 62 odst. 1 věta první.

Od přeplatku vzniklého zaviněním příjemce dávky je zapotřebí odlišit situace, na které míří věta druhá § 62 odst. 1 zákona. Podle tohoto předpisu, jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely, vrátit. Citovaný právní předpis se vztahuje výlučně na rodičovský příspěvek a přikazuje rodiči vrátit částky takového příspěvku, které mu nenáležely. Zákonným požadavkem pro vrácení příspěvku je nedodržení podmínek nároku. Podmínky nároku ve smyslu § 62 odst. 1 věta druhá nelze chápat výlučně ve vztahu k § 30 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona, ale je nezbytné pod tento pojem zahrnout i rozsah nároku. Jiný výklad tohoto pojmu abstrahující od rozsahu Pokračování
- 5 -
2Ad 72/2010

nároku by ve svém důsledku znamenal, že ustanovení § 32 odst. 3 zákona by bylo neaplikovatelné, protože při péči rodiče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, by nemohlo dojít ke snížení rodičovského příspěvku právě podle § 32 odst. 3 zákona.

Podmínky nároku na výplatu rodičovského příspěvku ve výši, v jaké byl v období od září 2009 do března 2010 vyplácen, dodrženy nebyly, žalobkyni takto vyplacené částky rodičovského příspěvku nenáležely, vznikl na rodičovském příspěvku přeplatek a ten je žalobkyně povinna vrátit. V souzené věci bylo proto postupováno zcela v souladu s příkazem plynoucím z věty druhé § 60 odst. 1 zákona.

Žalobnímu tvrzení o tom, že žalobkyně neporušila povinnosti příjemce dávky plynoucí ze zákona o státní sociální podpoře lze přisvědčit, to však má za následek, že nelze postupovat podle § 62 odst. 1 věta první zákona. Na přeplatek je proto zapotřebí vztáhnout ustanovení § 62 odst. 1 věta druhá zákona. To se také v souzené věci stalo. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s předpisy, na které se v žalobě poukazuje.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklý rámec činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 8. října 2010

Samosoudkyně:
JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru